|
|
Vztahy města Cheb a české šlechty v pozdním středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent) ; Šimůnek, Robert (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na vztahy města Cheb a české šlechty v pozdním středověku (tj. od 2. poloviny 14. století do počátku 16. století) se zvláštním důrazem na dobu husitských válek a dobu života a vlády Jiřího z Poděbrad. Práce si všímá těchto vztahů v rovině konfliktní (války a soudy) a nekonfliktní (např. obchod, vzájemná pomoc, předávání informací), snaží se uvedené jevy obecně charakterizovat a komparovat. Součástí práce jsou rovněž případové studie, které se zaměřují na otázku možnosti poznání vzájemné interakce mezi sledovanými stranami a na konkrétní rody, u kterých došlo k přesunu z Chebu do Čech či naopak.
|
|
|
Zápisky Václava Rosy jako pramen pro poznání náboženských poměrů prvé poloviny 16. století
Francová, Marie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato práce vychází ze zápisků utrakvistického faráře Václava Rosy, který působil na různých farách v letech 1516-1560. Zápisky poskytují informace k jeho itineráři (místa a délka pobytů), k poměrům na jednotlivých utrakvistických farách po stránce personální i hmotné, dovolují sledovat vztahy farního kléru s konsistoří a s místními vrchnostmi, ale obsahují také reflexi politických událostí pražských i celostátních (1524, 1547). Analýza hlavního pramene byla doplněna sledováním širších souvislostí s přihlédnutím k dalším písemným pramenům, především ke kronice Bartoše Písaře a spisu Sixta z Ottersdorfu. Zpracování se zaměřilo na postižení vnitřních poměrů v utrakvistické církvi, podalo charakteristiku Rosy jako člověka i jako kněze. Tato sonda do individuálního života jednoho z utrakvistických kněží by měla sloužit jako případová studie přibližující životní podmínky nekatolického duchovenstva.
|
|
|
Židovské půjčky ve středověkém Znojmě na základě rychtářské knihy z let 1425-1426
Holeček, Kajetán ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Anotace: Jedním z odvětví, v němž se Židé ve středověku podíleli na hospodářské činnosti měst, bylo finančnictví. Vzhledem k tomu, že ve středověké společnosti panoval pro křesťany oficiální zákaz půjčování peněz na úrok, byli to Židé, kteří byli v této oblasti městského hospodaření výrazně aktivní. Bylo tomu tak i ve Znojmě, kde je z let 1415-1438 dochováno sedm městských knih, které se věnují především zápisům židovských úvěrů a půjček. Z těchto zápisů lze vyčíst podrobnosti stran poskytnutí půjčky: jména účastníků transakce, rovněž jejich místní původ i okolnosti půjčky jako takové. Ukazuje se, že všichni dlužníci nebyli nutně obyvateli města, ale pocházeli i z městského okolí, rovněž jejich stavovská příslušnost je různá. Na základě údajů z knihy z let 1425-1426 budu rekonstruovat síť vztahů mezi židovskými věřiteli a jejich dlužníky ve Znojmě a jeho okolí.
|
|
|
Jan III. z Rožmberka, generální převor johanitského řádu v Čechách a vladař rožmberského domu
Kotlárová, Simona ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Šimůnek, Robert (oponent)
Práce zachycuje předního představitele johanitského řádu, působícího v první polovině 16. století, Jana III. z Rožmberka. Jde o příslušníka významného českého rodu, který ovlivňoval po 600 let politické dění českého státu a postavení šlechty v něm. Již nejstarší příslušník Vítkovců, Vítek z Prčice, byl přítomen u panovnického dvora a jeho potomci také plnili nejednou diplomatické úkoly z pověření českých králů. Za své zásluhy získávali na panovnicích privilegia, která je postavila do špičky českého panstva až do vymření tohoto rodu. Vítkovci však zároveň svou sňatkovou politikou získávají majetky v rakouském příhraničí a tím se stávají nezávislými na českých panovnících. Právě tento fakt je také staví do poněkud výjimečné pozice i v prostředí české šlechty. Nejednou stanuli v zápase o emancipaci panské špičky i proti králi. Vítkovci uměli využít momentu, kdy v českých zemích nevládla silná panovnická moc, ve svůj prospěch, jako tomu bylo za Jana Lucemburského, kdy půjčkami získali větší část královského majetku do zástavy. Po nástupu cílevědomého Karla se pak přirozeně dostali do sporu s panovnickou autoritou. Naopak, další Rožmberk, Jindřich, neváhal zapojit se do vzpoury proti králi a dokonce jej věznit na svém panství. Další generace následující po Oldřichovi ll. z Rožmberka se již tak výrazně vůči...
|
|
|
Dialog Matouše z Krakova o častém přijímání svátosti oltářní a jeho místo v myšlenkovém světě předhusitského reformního hnutí
Lužný, Michael ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Matouš z Krakova patří mezi nejvýznamnější příslušníky pražské předhusitské univerzity. Zároveň je řazen mezi čelné představitele reformních snah o nápravu života křesťanské společnosti druhé poloviny 14. a začátku 15. století. Z jeho bohatého literárního díla si zasluhuje zvláštní pozornost spis, známý pod názvem Dialog rozumu a svědomí o častém přijímání. Ten je součástí souboru textů zabývajících se eucharistickou tematikou, jež vznikly v českých zemích druhé poloviny 14. století. Matoušův Dialog mezi nimi vyniká svou, až do konce středověku neutuchající, popularitou dosvědčenou mimořádným množstvím dochovaných rukopisů. Přesto mu nebyla ve srovnání s řadou Matoušových děl věnována moderní historiografií dostatečná pozornost. První část této práce shrnuje dosavadní výsledky matoušovského bádání a na jejich základě v kostce představuje Matoušův život a dílo. Druhá část je věnována samotnému Dialogu o častém přijímání. Je zde analyzována rukopisná evidence Matoušova spisu v odborné literatuře, nastíněn historický kontext jeho vzniku a představen vlastní obsah díla. V závěrečné části je důkladné kritice podrobeno dosavadní ediční zpřístupnění Dialogu. Na základě podrobné analýzy autor předkládané práce dokazuje, že původní edice z roku 1974 trpí nedůslednou metodikou a značným počtem chyb. Její...
|
|
|
Česká šlechta na dvoře Karla IV. mezi lety 1346 a 1355
Čašek, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se snaží představit personální složení markraběcího a posléze královského dvora Karla Lucemburského z řad české šlechty do roku 1355. Sleduje formování a vývoj Karlova dvora ve vztahu k dobovým událostem, Karlovým zkušenostem a představám o způsobu vládnutí a podobě jeho nejbližšího okolí s ohledem na správu země, diplomacii i reprezentaci. Práce chronologicky sleduje Karlovo setkávání s dvorským prostředím od jeho útlého mládí stráveného ve Francii, k počátkům utváření vlastního dvora až po jeho císařskou korunovaci. S využitím dobových listin rekonstruuje Karlovo okolí a představuje nejčastěji se objevující české šlechtice mezi Karlovými dvořany. Klíčová slova: královský dvůr, Karel IV, česká šlechta, dvorské úřady
|
|
|
Boj Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem o Českou korunu
Vrchotický, David ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná práce se zabývá válkami mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, a to hlavně z vojenského hlediska. Zaměřuje se na analýzu vojenské taktiky, a to především té české, v kontextu tehdejší politické situace a diplomatických jednání. Hlavními použitými prameny byly Staré letopisy české, německy psaná kronika Eschenloerova a české a německé vojenské řády. Práce se zároveň zabývá i obrazem těchto válek v literatuře. První část je zaměřena na situaci českých zemí během vlády Jiřího z Poděbrad. Následuje hodnocení stavu českého vojenství ve 2. polovině 15. století a rozbor vojenských operací. Klíčová slova 15. století, Jiří z Poděbrad, Matyáš Korvín, křížové výpravy, druhá husitská válka, Země Koruny české, vozová hradba, husitské vojenství, Frankenštejn
|
|
|
Berkové, páni z Dubé a Lipé na přelomu středověku a raného novověku
Rejzek, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Cílem předkládané práce je zrekonstruovat dějiny lipské podlinie Berků z Dubé v průběhu 15. století zvláště s důrazem na politickou kariéru jejích jednotlivých zástupců. Po více než půl století politické pasivity se totiž s jejími členy můžeme znovu setkat ve významných dvorských a zemských úřadech na dvoře Ladislava Habsburského a Jiřího z Poděbrad. Co bylo příčinou opětovného nárůstu jejich moci? Jakou roli hráli v tomto procesu samotní Berkové a jak významný byl pro jejich vzestup majetek? Podařilo se udržet získanou pozici i následující generaci za vlády Vladislava II. Jagellonského? To jsou hlavní otázky této práce. Klíčová slova: česká šlechta, Berkové z Dubé, lipská větev, pozdní středověk, raný novověk, severní Čechy, dvorská kariéra
|
|
|
Pan Oldřich III. z Hradce. Portrét českého šlechtice z doby vlády Jana Lucemburského
Miczanová, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá životními osudy středověkého šlechtice Oldřicha III. z Hradce. Jejím cílem je zmapovat jeho život a činnost a zasadit je do širšího kontextu doby, v níž žil - první poloviny 14. století. Přestože Oldřich III. nevykonával žáden významný úřad a jeho život byl spjat se správou svého rozsáhlého panství, patří mezi nejvýznamnější představitele hradeckého rodu. Významně se podílel na úpravách Jindřichova Hradce, například nechal dostavět kostel svatého Jana Křtitele a povolal k němu řád minoritů. Jako přesvědčený katolík stál v čele první křížové výpravy proti valdenským, kteří se usadili na jeho panství. Také nechal na hradě v Jindřichově Hradci vyzdobit síň nástěnnou malbou s námětem legendy o svatém Jiří, patronem řádu německých rytířů, kteří i s templáři v Hradci sídlili. Pro svůj rod získal Oldřich III. královské panství Telč na Moravě, které se stalo významným majetkem pánů z Hradce až do vymření rodu v roce 1604. V politických záležitostech stál Oldřich III. na straně krále Jana Lucemburského a ke konci života, v roce 1347, se zúčastnil korunovace Karla IV. českým králem. Práce bude vycházet ze stávající literatury a editovaných pramenů, podle možností přihlédne také k pramenům netištěným uloženým v Národním archivu v Praze a ve Státním oblastním archivu v Třeboni, oddělení...
|
|
|
Mocenské kompetence krále v představách českých stavů. Okolnosti a tvůrci Vladislavského zřízení zemského a register archivu České koruny
Kulhánková, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Po nástupu Jagellonců na trůn a především v době trvalé nepřítomnosti krále v zemi sílily politické ambice českých stavů, zvláště panského a rytířského. Mimo jiné příslušníci stavů usilovali o vydání zemského zákoníku, což se jim na počátku 16. století podařilo, když král kodifikoval tzv. Vladislavské zřízení zemské. Současně si pořídili také inventář korunního archivu uloženého na Karlštejně, pro nějž se vžil název Registrum desíti truhlic Matouše z Chlumčan. Oba tyto dokumenty dokazují mocenské tendence české šlechty, která se snažila zakotvit své postavení v soudním a správním systému země a současně se stavěla spoluzodpovědná vedle krále za dobro království i celé České koruny. Práce sleduje postupný růst moci šlechtických stavů, které se snažily ukotvit své postavení nejen na úkor královských měst, ale také královské moci. Akcent je dán především na osoby či šlechtická uskupení, která měla v zemi nejvyšší vliv a největší měrou se podílela na tvorbě zmíněných dokumentů. Klíčová slova: 16. století, České království, české stavy, český král, česká šlechta, zemští úředníci, Vladislavské zřízení zemské, Registrum desíti truhlic Matouše z Chlumčan
|
host ::
RSS.