|
|
Projevy a dopady hydrologického sucha v povodí Rakovnického potoka
Maroušková, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Hrdinka, Tomáš (oponent)
Tato práce řeší projevy a dopady hydrologického sucha v modelovém povodí Rakovnického potoka a jejím cílem je vyhodnocení trendů vybraných hydroklimatických veličin, analýza suchých období a změn krajinného pokryvu jako jednoho z faktorů ovlivňujícího odtokové poměry v povodí. Pozornost je věnována také vybraným adaptačním opatřením. Hlavními použitými metodami pro analýzu dlouhodobých a sezónních trendů jsou Man-Kendallův test, IHA analýza, křivky překročení a součtové čáry. Suchá období byla hodnocena na základě odtokového indexu sucha (SDI), Low Flow indexu a průtoků nižších než Q95%. Změny krajinného pokryvu v povodí Rakovnického potoka jsou analyzovány pomocí historických map a indexu změny. Vypočteny jsou základní koeficienty ekologické stability. Na základě zjištěných výsledků je možné konstatovat, že povodí Rakovnického potoka je územím, které je stále častěji postihováno hydrologickým suchem se všemi jeho projevy a dopady. Ačkoli se nemění úhrny srážek, mění se jejich rozložení během roku a dochází ke stálému zvyšování teplot a snižování průtoků, což může být částečně způsobeno provedenými změnami v krajině. Pro zlepšení akumulace vody v povodí je žádoucí provést změny především na samotných vodních tocích a v jejich nivách. Klíčová slova: srážky, odtok, sucho, ekologický stav, Rakovnický potok
|
|
| |
|
|
Hydromorfologický průzkum a typově specifické referenční podmínky vodních toků
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Rámcová směrnice o vodní politice 2000/60/ES (RS) má za cíl dosáhnout dobrého ekologického stavu vodních toků, který se skládá ze 3 složek - biologického, fyzikálně-chemického a hydromorfologického stavu. Aby byly tyto stavy srovnatelné mezi jednotlivými zeměmi EU, jsou stavy jednotlivých složek vyjádřeny jako velikost odchylky od tzv. referenčního stavu. Referenční stav odpovídá přírodnímu (nebo přírodě blízkému) stavu bez antropogenních narušení (či jen s velmi malými narušeními), kterými jsou různé modifikace toků či způsob hospodaření v dosahu inundačního území toku. Tato bakalářská práce se zabývá rešerší odborné literatury sloužící jako podklad pro definování hydromorfologických typově specifických referenčních stavů v kontextu RS (2000/60/ES). Je zde uvedena problematika klasifikace a typologie vodních toků, platná legislativa související s danou problematikou, metody hydromorfologického průzkumu ve vybraných státech a v závěru jsou definovány možné hydromorfologická parametry vhodné pro stanovení hydromorfologických typově specifických referenčních podmínek v ČR. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, ekologický stav, přírodní stav, přírodě blízký stav, hydromorfologický průzkum, modifikace toků
|
|
|
Ekologické hodnocení toků v CHKO Křivoklátsko v rámci Směrnice 2000/60/ES
Kesnerová, Lucie ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sledováním kvality vod a rozborem vodních sedimentů v CHKO Křivoklátsko. Sledovaných lokalit pro odběr vzorků vody bylo šestnáct a na každém vzorku bylo provedeno čtrnáct fyzikálně chemických rozborů. Vzorky sedimentů byly odebrány jednorázově na čtrnácti tocích v CHKO a byl v nich stanoven obsah kovů. Mezi sledovanými kovy byly hliník, chrom, kadmium, mangan, měď, nikl, olovo, zinek a železo. Získané výsledky z rozboru vod i sedimentů pak byly vyhodnoceny podle nařízení a vyhlášek upravujících limity pro vodu a sediment. Vzhledem k tomu, že Česká republika je členským státem Evropské unie, je stav zhodnocen i podle Vodní rámcové směrnice. V teoretické části jsou uvedeny charakteristiky kovů a jejich formy výskytu vodě a půdě. Dalším bodem této části je i popsání vodní rámcové směrnice, která je velkým zlomem ve vodní politice a krom toho je zde i uvedena stručná historie vývoje hodnocení jakosti vod v České republice. Experimentální část obsahuje normy pro stanovení kvality vod, ale zejména je zde uvedeno zpracování vzorků sedimentů od odběru až po stanovení koncentrací. Následující kapitola se zabývá vyhodnocením získaných výsledků podle zadané legislativy - pro vody to jsou ČSN 75 7221 a nařízení 61/2003 Sb., pro sedimenty vyhláška 257/2009 a pro obsažené...
|
|
|
Optimization of digital river network and its impact on catchment water management
Hošek, Zdeněk ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Digitální sada dat o říční síti je důležitým zdrojem informací pro široké spektrum činností v rámci vodohospodářského řízení. Je také základnou pro modely a vědecký výzkum v mnoha různých oblastech. Vývoj datové sady byl v České republice v minulosti rozdělen a výsledkem jsou tři různé paralelně se vyvíjející datové sady, které pokrývají celé území státu. Tyto datové sady obsahují rozdílnou geometrii, rozdílné a často protichůdné atributy a byly vytvořeny pro odlišné účely využití. Proto nadešel čas, kdy si odpovědné vodohospodářské instituce uvědomily, že tato situace je nadále neudržitelná a vyvíjejí úsilí na sjednocení těchto datových sad do jedné. Tento úkol přináší řadu technických problémů a může mít řadu právních důsledků. Cílem této práce je vytvoření metodického přístupu pro sjednocení existujících datových sad. Tento metodický přístup pro rozhodnutí, který z protichůdných nebo rozdílných atributů by měl být převzat do sjednocené datové sady, vychází z předpokladu, že existující datové sady budou sjednoceny do jedné obsahující to nejlepší z nich. Porovnání jednotlivých prvků v existujících datových sadách nevyhnutelně povede k mnoha konfliktům, kdy bude nutné rozhodnout, který z posuzovaných prvků má být přijat do výsledné datové sady. Práce vychází z hlavních účelů, pro které je digitální...
|
|
| |
|
|
Vliv urbanizace na kvalitu habitatu vodních toků.
Stádníková, Monika ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Zvýšení nepropustného pokrytí krajiny jako důsledek urbanizace mění přirozený cyklus vody. Změny ve tvaru a rozměrech městských toků a následné zhoršení kvality vody jsou nejvíce viditelné dopady zvýšené nepropustnosti. Větší četnost a prudkost záplav, eroze koryta a narušení vodních habitatu vyplývají z urbanizace povodí. Proměny vodního prostředí v návaznosti na hydrologické změny velmi ovlivňují fungování vodních toků.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení diverzity fyzického habitatu drobných vodních toků. Aplikace v experimentálních povodích horní Blanice.
Stříbrný, Martin ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Předmětem zkoumání bakalářské práce bylo vyhodnocení diverzity fyzického habitatu, využitím tří metodologií hydromorfologického průzkumu. Metodiky s rozdílným přístupem hodnocení byly aplikovány na modelové povodí Sviňovického potoka. Detailním vyhodnocením byl zachycen vývoj jednotlivých charakteristik v průběhu toku. Povodí představuje kontrast mezi horním tokem, který je zcela antropogenně ovlivněný, a středním a dolním tokem s provedenými revitalizačními opatřeními. Práce prezentuje výsledky terénního průzkumu jednotlivých metodik a vyhodnocuje diverzitu habitatu v odlišných podmínkách toku. Z výsledků všech tří přístupů je patrný pozitivní vliv revitalizačních opatření na kvalitu habitatu a především potřebnost uzpůsobenosti aplikované metodiky na lokální podmínky. Zaznamenán byl podélný vývoj vybraných hydromorfologických parametrů v průběhu toku.
|
host ::
RSS.