|
|
Cellular senescence and tumour immuno-surveillance
Včelková, Terézia ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ivan (oponent)
Bunečná senescencia patrí medzi mechanizmus predstavujúci protinádorovú bariéru, ktorý bol do nedávna považovaný za ireverzibilný. Ukazuje sa však, že bunka je za určitých okolností schopná uniknúť zo senescentného stavu, čím výrazne zvyšuje riziko nádorovej transformácie. Senescentné bunky sekretujú radu látok vrátane cytokínov, ktoré modulujú ich okolité prostredie. Práve ony sú schopné vyvolať senescenciu v okolitých bunkách a paradoxne sú aj dôvodom efektov bunečnej senescencie podporujúcich nádorový rast. Podľa najnovších poznatkov sú senescentné bunky podrobené dohľadu bunkami imunitného systému, ktorý nazývame senescentný dozor. Ten umožňuje odstránenie týchto neproliferujúcich, poškodených buniek a chráni tak telo pred patológiami, ktoré sú spájané práve s fenoménom bunečnej senescencie. Cieľom tejto práce je zhrnúť najnovšie poznatky o interakciách senescentných buniek s imunitným systémom a poukázať na ich význam v boji proti rakovine. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role of 5-azacytidine in therapy of myelodysplastic syndrome
Machalová, Veronika ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Myelodysplastický syndrom (MDS) představuje skupinu klonálních poruch krvetvorby krevních buněk myeloidní řady postihující především pacienty starší 65 let. Jednu z možností léčby MDS představuje terapie pomocí chemoterapeutik 5-azacytidine a 5- aza-2'-deoxycytidine. Tyto látky jsou schopny vyvolat zástavu buněčného cyklu, buněčné diferenciace a/nebo apoptózy. In vitro experimenty naznačují, že 5-aza-2'-deoxycytidine způsobuje předčasnou buněčnou senescenci projevující se ireverzibilní zástavou buněčného cyklu, což nastolilo otázku, zda je tohoto efektu schopen i 5-azacytidine, strukturně blízká molekula. Za předpokladu absence pro-zánětlivého efektu senescentních buněk na okolní prostředí by tato léčebná strategie mohla být přínosná. V této práci jsme dokázali, že 5-azacytidine vyvolává odpověď na DNA poškození, která je popsaná jako zásadní pro vznik senescence. Detekovali jsme některé znaky senescence - zvýšení β-galactosidázové aktivity, nárůst PML a PML jaderných tělísek a vznik dlouhodobých lézí signalizujících DNA poškození - změny jejich hladiny však byly nízké, což nás vedlo k závěru, že 5-azacytidine nevyvolává senescenci u HeLa linie při použití standardního léčebného protokolu pro pacienty s MDS. Prokazatelně však podněcuje sekreci interleukinů IL6 a TGFβ. Výsledky, pokud se potvrdí na...
|
|
|
Úloha nádorového supresoru PML v jadérkových funkcích
Kučerová, Alena ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Stejskalová, Eva (oponent)
Buněčné jádro je složitá struktura složená z jednotlivých částí, mezi důležité jaderné kompartmenty patří jadérko a jaderná tělíska PML. Jadérko je místem, kde dochází k transkripci ribozomální DNA a k tvorbě ribozomů. Skrz regulaci množství ribozomů může jadérko regulovat expresi proteinů a tím i následný buněčný růst. Jadérko je také místem, které působí jako stresový senzor. Jaderná tělíska PML hrají důležitou roli v řadě buněčných procesů - reakce na stres, virovou infekci či poškození DNA. Jaderná tělíska PML jsou tvořena celou řadou proteinů, hlavním proteinem je protein PML (Promyelotic leukemia protein). Protein PML je kódovaný genem PML, postranskripčním sestřihem vzniká několik jeho izoforem. Protein PML je významným buněčným regulátorem a také nádorovým supresorem. Jadérko a protein PML spolu kooperují a mají mezi sebou funkční vztah, který ale není doposud zcela jasný. Bylo prokázáno, že po působení některých stresových faktorů mění protein PML svoji lokalizaci a přechází k jadérku či do jadérka a to zejména u primárních buněk (to souvisí pravděpodobně s tím, že v nádorových buňkách je snížená hladina PML). Vztah jadérka a proteinu PML je důležitý při odpovědi buněk na stres. Klíčová slova: jadérko, ribozomální biosyntéza, jadérko jako stresový senzor, jaderná tělíska PML, protein PML,...
|
|
|
DNA damage and signalling pathways in cellular senescence
Hubáčková, Soňa ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Pro mnohobuněčné organismy včetně savců představuje regenerace tkání důležitý proces pro zachování jejich životaschopnosti. Vzhledem k tomu, že je proliferace buněk klíčová i pro vznik nádorů, musely si organismy vyvinout mechanismy chránící je proti zhoubnému bujení. Buněčná senescence jako permanentní zástava buněčného cyklu představuje jednu z bariér proti vzniku nádorů po poškození DNA. Pochopení tohoto procesu proto může vést k nalezení nových terapeutických cílů a optimalizaci chemoterapie u pacientů s rakovinou. V první části disertační práce jsme se zabývali aktivací signální dráhy JAK/STAT u buněčné senescence vyvolané chemoterapeutiky jak v normálních tak nádorových buňkách. Pro tento účel jsme použili genotoxické látky afidikolin, kamptotecin, 5-brom-2'-deoxyuridin, etoposid nebo tymidin. Zjistili jsme, že všechny tyto chemikálie jsou schopny dlouhodobě aktivovat signální dráhy JAK/STAT ve sledovaných buňkách. Aktivace těchto drah byla doprovázena zvýšením exprese genů stimulovaných interferony (ISGs), jako jsou MX1, IRF1, IRF7 a PML. IRF1 a IRF7 se můžou přímo podílet na indukci genů kódujících interferony a u chemicky indukovaných senescentních buněk jsme skutečně zjistili zvýšenou expresi a sekreci IFNbeta a IFNgama, avšak překvapivě ne genů ze skupiny IFNalfa. Inhibice JAK1 jakožto...
|
|
|
Zlaté nanočástice jako nástroj cílené terapie nádorových onemocnění
Knoblochová, Lucie ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Nanomateriály budí zájem biomedicínských oborů a to díky své velikosti (tedy možné interakci s buněčnými strukturami), vysokému měrnému povrchu a jedinečným fyzikálním vlastnostem. Zlaté nanočástice mohou být syntetizovány do různých tvarů. Jejich charakteristickou vlastností je povrchová plazmonové rezonance, díky které jsme mimo jiné schopni je citlivě detekovat pomocí mikroskopie v temném poli. Je možné je účinně modifikovat různými ligandy (např. léčivy, protilátkami, aptamery) a tuto schopnost využít k cílené vazbě na tkáň např. při doručování léčiv. Konjugované zlaté nanočástice se dají aplikovat i v diagnostice nádorových buněk. Fototermální terapie spočívá ve specifickém navázání zlatých nanočástic na nádorovou tkáň, kde po ozáření světelným paprskem o frekvenci blízké infračervené oblasti přemění světelnou energii na tepelnou a tím poškodí buňky ve svém okolí. Zatím nejasné je toxické působení zlatých nanočástic. Modifikace zlatých nanočástic se s velkým očekáváním zkoumají v cílené nádorové terapii, protože se zde naskýtá nástroj selektivní destrukce nádorových buněk.
|
|
|
Mechanismy úniku z buněčné senescence - protinádorové bariéry.
Davidová, Eliška ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Rakovina je jednou z nejnebezpečnějších nemocí moderního světa. Proto se mnoho světových laboratoří zabývá výzkumem příčin vedoucích k propuknutí této zákeřné nemoci. V této souvislosti bylo již dříve zjištěno, že normální živočišné buňky se nedělí nekonečně dlouho, nýbrž mají konečnou kapacitu svého replikačního života. Po uplynutí této doby podléhají buňky buď apoptotickým procesům nebo vstupují do tzv. senescence, fáze typické ukončenou proliferací, ovšem zachovanými metabolickými pochody. Dalším výzkumem bylo odhaleno, že senescence slouží jako účinný protinádorový program a v současné době je osvětlován její význam také v souvislosti s různými fyziologickými procesy či patologiemi spojenými se stárnutím. V této práci je kladen důraz především na roli senescence jako bariéry výskytu nádorových onemocnění a její účinnost. Je možné předpokládat, že pokud by senescentní zástava cyklu fungovala dokonale, výskyt rakoviny mezi lidmi by byl zaznamenán v podstatně nižší míře. Cílem bakalářské práce je zpracování dosavadních poznatků o fyziologických a patologických úlohách senescence a možných příčinách překonání této bariéry, jehož následkem může být právě nekontrolované buněčné dělení a nádorové bujení.
|
|
|
Odpověď metastatických buněčných linií karcinomu prostaty na genotoxický stres
Imrichová, Terezie ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent)
Rakovina prostaty je u mužů čtvrtá nejčastější příčina úmrtí v oblasti nádorových onemocnění. Jedním z nejúčinnějších léčebných přístupů je v současnosti radikální prostatektomie následovaná terapeutickým ozařováním. Tato metoda však není stoprocentně účinná; až u 53 % pacientů se po ozařování objeví sekundární nádory. Dle naší hypotézy samo ionizující záření indukuje v buňkách změny, týkající se zejména epiteliálně-mesenchymální tranzice a kmenovosti, které umožňují nádoru metastázovat. Abychom tuto hypotézu ověřili, ozařovali jsme buňky metastatické nádorové linie rakoviny prostaty DU145 frakcionovaným zářením 10 x 2 Gy a sledovali jsme expresi vybraných epiteliálních, mezenchymálních a kmenových markerů před a po ozáření. Kromě toho jsme se zaměřili na subpopulaci tzv. plovoucích buněk, které vznikají během ozařování. Tyto buňky jsou schopny přežít ozařovací režim, po nějaké době přisednou zpět na podklad a dají vzniknout readherentní populaci. Naším cílem bylo stanovit, v jaké fázi buněčného cyklu se tyto buňky nacházejí a zda, příp. jak rychle proliferují. V této práci jsme ukázali, že ozařování působí jen malé změny týkající se epiteliálního/mesenchymálního a kmenového charakteru adherentní frakce DU145 buněk. Dále jsme experimentálně prokázali, že malá populace buněk je schopná přežít proces...
|
|
|
Organizace cytoskeletu senescentní buňky
Kolářová, Věra ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o buněčné senescenci a změnami v organizaci cytoskeletu. Porovnává rozdíl mezi buňkou v senescenci a buňkami normálních prolifera- tivních linií. Cytoskelet buňky je velmi dynamická struktura a má dopad na buněčnou funkci v tkáních. Bylo pozorováno, že buněčná dysfunkce a změny cytoskeletu souvisí se senescentním fenotypem. Tato práce shromažd'uje známé informace o cytoskeletu v senes- centních buňkách a naznačuje možný postup budoucího výzkumu. Klíčová slova: buněčná senescence, protinádorová bariéra, migrace buněk, cytoskelet, mikrotubuly, ná- dorová onemocnění 1
|
|
|
Úloha signalizace poškození DNA v navození a udržení bunečné senescence
Pešina, František ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Janoštiak, Radoslav (oponent)
Buněčná senescence je stav trvalé zástavy buněčného cyklu. Je indukována mnoha stimuly zahrnujícími zkracování telomer, poškození DNA, onkogenní hyperstimulaci, poruchy chromatinu, či různé stresy působící na buňky. Výzkumy prokázaly centrální roli dvou drah v navozování a udržování tohoto stavu. Jsou jimi p53/p21 a p16/RB. Rozsah jejich aktivace v odpovědi na různé stimuly je odlišný. Mírně odlišná je i jejich funkce v rámci navozování a udržování senescence. V této práci jsou právě tyto rozdíly nastíněny a porovnány.
|
|
|
Dynamics of selected DNA damage response proteins
Benada, Jan ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Buněčná odpověd' na poškození DNA (DNA damage response) představuje kriti- cky důležitou signalizační sít', která ochraňuje celistvost genomu a brání vzniku rakoviny. Studium odpovědi na poškození DNA má tudíž zásadní klinický výz- nam a proteiny účastnící se této signalizace jsou slibnými cíli léčiv. Ačkoliv byly dosaženy značné pokroky v popisu interakcí jednotlivých proteinů této signali- zace, stále potřebujeme lépe porozumět komplexnímu chování celé signální sítě. Jedním z přístupů, který nám v tomto může pomoci, je popsání dynamiky klíčo- vých proteinů této signalizace v různých podmínkách. Prvním cílem této práce bylo popsat časovou dynamiku vybraných proteinů odpovědi na poškození DNA po různých genotoxických insultech, konkrétně po γ-ozáření a UV-C ozáření. Uká- zali jsme, že zatímco určité proteiny jsou aktivovány v jednom spojitém pulzu, jiné vykazují aktivaci v sérii pulzů. Na buněčné linii MCF7 jsme po γ-ozáření pozorovali již dříve popsané pulzy p53. Nicméně, na buněčné linii U2OS jsme po γ-ozáření detekovali spojitý nárůst hladin p53. Stejnou dynamiku p53 jsme pozorovali i po UV-C ozáření. Navrhujeme, že dynamika p53 závisí na účin- ném zapojení negativní zpětné vazby mezi kinázami aktivujícími p53 a fosfatázou Wip1. V druhé části této...
|
host ::
RSS.