|
|
Arkady Averchenko - emigration work
Orlovskiy, Valentin ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Název: Tvorba Arkadije Averčenka v emigraci Abstrakt Bakalářská práce na téma «Tvorba Arkadije Averčenka v emigraci» je věnována studiu tvorby významného spisovatele první třetiny XX. století, uznávaného klasika ruské satirické a humoristické prózy. Cílem této studie je analýza literární činnosti Averčenka, v kontextu rozsáhlého revolučního zlomu v historii Ruska, změn v povaze humoru spisovatele v exilu a vlivu nového prostředí na tvorbu satirika během jeho života v Československu. Předmětem analýzy v této práci je také jediný humoristický román Arkadije Averčenka "Žert mecenášův", který byl napsán v exilu. Klíčová slova: «Satirikon», «Nový Satirikon», «král smíchu», satirická próza, revoluce, emigrace, humoristický román, Praha, ruské zahraničí.
|
|
|
Bratři Karamazovi F. M. Dostojevského ve filmovém zpracování P. Zelenky
Laitnerová, Daniela ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
RESUMÉ Tato bakalářská práce se zabývá problematikou posledního románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi a jeho filmovým zpracováním režisérem a scénáristou Petrem Zelenkou. Cílem práce je podat ucelenou komparaci literární předlohy a filmové adaptace, přičemž se práce zaměřuje především na formální a významové odlišnosti těchto entit. Dále práce zjišťuje, zda jsou myšlenky Dostojevského v dnešní době stále aktuální. Pro dosažení cíle byl zvolen postup, který vychází z komplexního rozboru románu Bratři Karamazovi z hlediska literární teorie a historie. Poté následuje nastínění obecné problematiky filmových adaptací, z které vychází rozbor Zelenkova adaptačního přístupu. Pro celkovou komparaci bylo nutné podrobit analýze jednotlivé aspekty filmu Karamazovi. První kapitola se zabývá genezí románu Bratři Karamazovi. Vznik románu je zařazen do historického kontextu a jsou popsány vlivy, které na Dostojevského při psaní románu působily. Druhá kapitola se soustřeďuje na narativní aspekty románu Bratři Karamazovi. Je rozdělena do devíti podkapitol, z nichž každá se zabývá jedním literárně-teoretickým hlediskem. V těchto podkapitolách je nastíněna problematika žánrového zařazení díla, je zde popsána vnější i vnitřní kompozice románu, pásmo vypravěče a řeč postav. Dalšími aspekty jsou především časoprostor a...
|
|
|
Mikhail Bulgakov on the crossroad of prose and theatre way: novel Belaya gvardia and play Dni Turbinykh
Zgoda, Yaroslavna ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce je věnována románu Michaila Bulgakova "Bílá garda" a jeho divadelní dramatizaci "Dny Turbinových", jež pojednávají o období občanské války roku 1918 v Kyjevě. Román byl vydán v zahraničí bez souhlasu Bulgakova a jeho konec byl dokonce vymyšlen samotným nakladatelem na základě divadelní hry. V České republice se v roce 1928 objevil překlad takovéto verze, což mimo jiné svědčí o zájmu české čtenářské obce o Bulgakovovo dílo. Existují tři redakce hry, přičemž každá z nich představuje jedinečnou a zároveň trnitou cestu autora srncem divákovi. Divadelní ztvárnění románu mělo svůj zajímavý příběh právě v Praze. Druhá redakce hry pod názvem "Bílá garda" posloužila V. Červinkovi překladu v roce 1928 a následně v roce 1933 byla uvedena hra v Divadle na Vinohradech. Toto představení bylo výjimečné, neboť hra v této redakci nikdy nebyla v Rusku uvedena. Oficiálním "ruským" zdrojem se stala až třetí, cenzurou ovlivněná redakce "Dny Turbinových". Tato verze je dodnes uváděna na ruské scéně.
|
|
|
Ruské středověké cestopisy
Nebeská, Alice ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Práce pojednává o cestopisných žánrech ve starší ruské literatuře. Autorka se zabývá vznikem a vývojem cestopisu, charakterizuje jednotlivé žánrové varianty a analyzuje některá konkrétní literární díla v historickém a kulturním kontextu. Cílem práce je zajímavých způsobem zpracovat téma ruských středověkých cestopisů a vytvořit pokud možno ucelenou a poutavou publikaci na toto téma.
|
|
|
Vliv Radiščevova odkazu na vybrané ruské autory 19. století
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce vychází ze známé skutečnosti, že výrazným rysem ruské klasické literatury je návaznost a aluzivnost, že autoři té doby spolu vedli jakýsi otevřený dialog. V práci je analyzováno dílo A. N. Radiščeva Putování z Petrohradu do Moskvy. Teoretická část se zabývá dobou, ve které toto dílo vznikalo, blíže specifikuje žánr, zmiňuje jeho přijetí dobovou kritikou a podrobně nahlíží na politické názory autora, které jsou vnímány jako nesmiřitelný spor dvou osobností spjatých s idejemi osvícenství - reformátora společnosti Radiščeva a vládnoucí carevny Kateřiny II. V praktické části jsou na základě srovávací analýzy povídkového cyklu Lovcovy zápisky I. S. Turgeněva a novely Jáma A. I. Kuprina hledány souvislosti s Radiščevovým myšlenkovým a uměleckým odkazem v době nevolnictví a po jeho zrušení. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny především na kritiku samoděržaví, nevolnictví, nerovných možností, dále je pozornost věnována problematice nevěstinců a sňatků z rozumu.
|
|
|
Česká reflexe Démona M.J.Lermontova
Sůvová, Petra ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou české reflexe Démona M. J. Lermontova. Pojem démon se vyskytuje v lidském myšlení již odpradávna. Své místo našel samozřejmě i v dílech mnohých dalších umělců různých dob a národů světa. I tyto podoby démonů mohou být do jisté míry ukryty v Démonu Lermontovově. Na začátek práce jsem proto zařadila kapitolu stručně pojednávající o démonu jakožto kulturním jevu, z níž by měla být patrná proměnnost a variantnost tohoto ambivalentního pojmu. Démon je ústředním tématem veškeré tvorby M. J. Lermontova. Přestože je odrazem dobové společenské situace, generační výpovědí, čistě romantickým symbolem a v návaznosti na křesťanskou věrouku vyjádřením věčného protipólu dobra, skrývá v sobě především vlastnosti svého tvůrce. Démon je v první řadě vyslovením autorova životního pocitu, zrcadlem Lermontovova nitra. Problematiky vzniku a vývoje démona v životě i díle M. J. Lermontova se týká kapitola Démon v díle M. J. Lermontova. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Petrohrad v dílech A. S. Puškina a F. M. Dostojevského
Slaninová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce pojednává o obrazu města v literatuře. Konkrétně analyzuje pojetí Petrohradu v dílech Měděný jezdec A. S. Puškina a Zločin a trest F. M. Dostojevského. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na téma urbanismu v literatuře obecně, zabývá se klíčovými motivy, časoprostorem a obecnými typy postav. Dále je zde zmíněna historie Petrohradu se zaměřením na 19. století. V praktické části je proveden rozbor obou děl práce, na jehož základě jsou pak díla porovnávána. Cílem práce bylo nalezení styčných bodů a rozdílů v zobrazení Petrohradu u obou autorů. Ukázalo se, že díla na první pohled zcela odlišná, mají mnoho společného.
|
|
|
Ruské noci V. F. Odojevského
Šmatova, Tatiana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Ruské noci V. F. Odojevského Abstrakt Tématem této bakalářské práce je kniha ruského autora a filozofa Vladimira Odojevského, který působil v 19. století v období romantismu. Dílo bylo jeho nejdůležitějším počinem a nese název Ruské noci. Tato práce se zabývá symbolickým významem názvu a dalších motivů, stejně jako autorovým pohledem na člověka. Odojevskij má různé hrdiny se stejnou podstatou a pro ně vytváří různé situace, ve kterých vytváří kontrast mezi dokonalou myslí a možnostmi projevit svůj talent. Čtenáři tak mají možnost pozorovat život hrdinů ve společnosti, kvůli které nedokázali realizovat svoje neobyčejné myšlenky. Typ hrdiny - šílený génius je pro Odojevského typický. Tento prvek byl inspirací pro všechny významné autory v ruské literatuře 19. století. Klíčová slova: Ruská literatura, 19. Století, romantismus, Vladimir Odojevskij, Ruské noci, filozofický dialog
|
|
|
Zobrazení romantické vzpoury u A.S. Puškina a K.H.Máchy ve srovnávacím pohledu
Kapucián, Radan ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Autora diplomové práce již během studií zaujala romantická postava "vzbouřence". V ročníkové práci z bohemistiky byla věnována pozornost specifickému typu "zbojníka" ze stylistického hlediska v české literatuře XX. století. V diplomové práci se autor zaměřil na rozbor motivu romantického "vzbouřence" jako předchůdce "zbojníka" v novodobém smyslu slova. "Vzbouřenec" patří mezi typické romantické postavy, které aktivní formou prožívaly rozpor mezi vlastními představami o životě a dobovou společenskou situací. Buď se snaží uniknout bezútěšné životní realitě útěkem do světa fantazie jako Novalisův Ofterdingen, či idealizovat středověké rytířské ctnosti jako Hugův Hernani, případně se bouří proti společnosti jako Mickiewiczův Wallenrod. Tyto postavy byly přesvědčeny o své pravdě, kterou hájily i za cenu vlastního života, jejich morálně obhajitelné činy se ovšem často ukázaly jako marné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ruské překlady románu A Clockwork Orange A. Burgesse
Václavová, Andrea ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Diplomová práce Ruské překlady románu A Clockwork Orange A. Burgesse (v češtině existuje román pod názvem Mechanický pomeranč) se zabývá problematikou překladu ruského lexika použitého v anglicky psané knize do ruského jazyka a otázkou zachování estetické hodnoty originálu v překladech. Hlavní část práce tvoří jazyková a literární analýza originálu i jeho tří existujících ruských překladů a jazykovoliterárněvědné porovnání těchto verzí románu, které v Rusku vyšly pod názvem «Заводной апельсин». Na první pohled působí nejzdařileji překlad J. Sinělščikova, který překládá ruské výrazy použité v anglickém jazyce anglicismy a amerikanismy. Až po přečtení celé knihy si čtenář uvědomí, že autor tohoto překladu obsah původní předlohy lehce přetvořil a tím pozměnil celkový ráz díla, tj. nezachoval estetickou hodnotu anglického románu. Oproti tomu nenápadnější překlad E. V. Nětěsovové, která přepisuje rusismy originálu pomocí zmateného systému latinky a azbuky, zachovává uměleckou hodnotu Burgessova románu asi nejlépe ze všech. Paradoxně nejčastěji vydávaný překlad V. Bošnjaka je nenápaditý a přehnaně vulgární. Bošnjakův překlad vůbec neumožňuje ruským čtenářům poznat a správně pochopit smysl Burgessova románu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.