Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 90 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Švec, Mlynářská a Ruchadlo, motivy práce a řemesel v českém lidovém tanci
Fričová, Marie ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; STAVĚLOVÁ, Daniela (oponent)
Disertační práce Švec, Mlynářská a Ruchadlo. Motivy práce a řemesel v českém lidovém tanci se zabývá tématem lidových tanců spojených s motivem práce a řemesel, speciálně tanců s pracovními a napodobivými pohyby. Je založena na podrobném studiu záznamů a popisů českých lidových tanců ve sbírkách, manuálech společenských tanců a jiných zdrojích. U tanců, které se ve zdrojích objevují opakovaně, bylo provedeno srovnání variant. Výzkum ukázal tři hlavní způsoby, jak se motiv práce v lidových tancích uplatňoval: v textu písní; pohyb tančících připomíná určitou činnost; záměrně se v tanci napodobuje pracovní úkon. Vyplynula také souvislost výskytu těchto tanců s dobovým společenským a politickým kontextem.
Capoeira
Slezáková, Kristýna ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Disertační práce pojednává o brazilském kulturním fenoménu capoeira a jeho české, potažmo evropské podobě. Celý text je rozdělen na dvě základní části, historickou a antropologickou. Po úvodu popisujícím především motivace ke studiu capoeiry stojí pojednání o metodách výzkumu a jeho průběhu, na což navazují lingvistická vymezení užití portugalského pojmosloví. První díl antropologické části uvádí čtenáře do obrazu dějinného kontextu vývoje capoeiry v Brazílii, a následně v Evropě. Informace v tomto oddíle pocházejí především z písemných pramenů, tedy z již dříve prozkoumaných oblastí teorie capoeiry. Na popis evropského kontextu navazuje úsek věnovaný nástupu capoeiry do Česka, kde začíná zpracování poznatků z vlastního výzkumu. Text ústí do antropologického pojednání o procesech provázejících implantaci exotického fenoménu do evropských zemí a o důvodech, které k ní vedly. V poslední části se disertace věnuje důsledkům globalizace capoeiry a různým vlivům, které toto umění v novém prostředí změnily či rozvinuly. Práce přináší nejnovější poznatky z oblasti historie i současnosti capoeiry v rodné Brazílii stejně jako v Evropě a je současně prvním dílem na toto téma v Česku.
Tanec v současné japonské společnosti
Hayashi, Lucie ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; Švarcová, Zdenka (oponent)
Ve své disertační práci jsem se pokusila přiblížit postavení a vnímání tance v současné japonské společnosti z pohledu moderních metod tanečního výzkumu. Zaměřila jsem se na proměny postavení tance ve společnosti v průběhu 20. století a na počátku nového tisíciletí, především z hlediska profesionálního tanečního umění, jeho finanční i mediální podpory, vzdělání, povolání a společenské postavení tanečního umělce v oblasti různých tanečních žánrů. Kontext doplňuje zamyšlení nad současnými problémy japonské společnosti, které přístup národa k tanci do značné míry ovlivňují a sociologický průzkum ohledně vnímání tance z pohledu mladé generace, nechybí ani vhled do jazykového označování tance v současné japonštině.
Tanec na obrazovce - adekvátní volba filmových prostředků
Lidová, Klára ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Cílem této práce je podat praktický přehled o fenoménu televizního a filmového tance, o teoretických, uměleckých i filmově-technických principech, které je dobré zohlednit při snaze o převedení živé taneční akce do dvourozměrné obrazové podoby, o praktických možnostech, aktuálním diskurzu i o možném budoucím vývoji tohoto oboru. Důraz na aktuálnost (především techničtější části práce, Kapitoly 3-5) s sebou nese riziko, že informace obsažené v těchto kapitolách budou rychle stárnout, četné internetové odkazy uvedené v seznamu pramenů však umožní snadnou aktualizaci.
Jelizaveta Nikolská
Pollertová, Adéla ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Práce, která nese název Jelizaveta Nikolská zachycuje umělecky i soukromě bohatý život této baletní divy první poloviny 20. století. Její dětství, mládí a taneční začátky v ruské Oděse, cestu do Národního divadla v Praze, kam přijela v roce 1922 a svým ztvárněním role Odetty v nově inscenovaném Labutím jezeře pronikla do české kulturní společnosti. Dále se můžeme dočíst o jejím působení v Paříži a následném angažmá v egyptské Káhiře. Za zmínku jistě stojí i zapomenutý, ztracený a znovu nalezený balet Ruce Bohuslava Martinů. Práce pochopitelně obsahuje i návrat Nikolské do Prahy a její působení v Národním divadle za II. světové války, následnou kolaboraci a útěk z Československa do Venezuely, kde její cesta životem končí.
Taneční umění v New Yorku
Veselá, Jitka ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Má magisterská práce je zaměřena na ?Taneční umění v New Yorku? a má sloužit především jako primární náhled do new-yorského tanečního světa. Je to souhrn proslulých i méně známých škol, institutů, divadel, festivalů a profesionálních tanečních skupin. Práce je rozčleněna do šesti okruhů. První část popisuje několik tanečních škol a studií nacházející se v samotném New Yorku. Kromě základní charakteristiky je zmíněno, jak jednotlivé instituce fungují, a co všechno nabízí svým studentům a klientům. Druhá část je zaměřena na taneční instituty a centra, tedy neziskové organizace, které podporují samotnou taneční sféru. Pořádají mnoho festivalů a vzdělávacích programů na podporu a ochranu tance, a pro samotný rozvoj města. Třetí část se detailněji zabývá samotnými festivaly. Ty se konají během celého roku a je jich nepřeberné množství. Několik z nich je popsáno podrobněji. Dozvíte se tedy, co všechno se během dané akce děje a pro koho zejména je festival určen. Čtvrtá kapitola je věnovaná divadlům. Mimo jiné je zmíněno, že jednotlivé divadelní instituce většinou nejsou zaměřené pouze na prezentaci divadelních představení, ale nabízejí i širokou škálu vzdělávacích programů a dalších příležitostí. Pátá část informuje o jedné z největších a nejdůležitějších kulturních dominant města New York, historii a současné scéně světoznámého muzikálu Broadway. Šestá a poslední část patří profesionálním tanečním skupinám, jejich historii, vzniku
Interaktivní oblek pro tanečníka a jeho použití
Kříž, Petr ; BURIAN, Vladimír (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Bakalářská práce se zabývá interaktivním kostýmem pro tanečníka. Vypracování zahrnuje historický vývoj a první postupy pro vyuţití interaktivity mezi tanečníkem a jeho kostýmem. Součást vývoje interaktivního kostýmu je také vývoj technologie. V tomto případě to jsou první pokusy s barevným nasvícením kostýmů, vyuţití projekce ?theatergraph? inteligentní textilie a digitálních médií. Rozbor kostýmu CrossX, je také obsahem mé práce, a to z důvodu dvouletého projektu Mr.CrossX, který vznikl ve spolupráci se studenty a profesory z ČVUT. Shrnuji zde vývoj technologických principů k zhotovení obleku, který si tanečník sám rozsvěcí, čímţ vzniká interakce.
Baletní hudba Leopolda Koželuha
Stratilová Urválková, Eva ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; REITTEREROVÁ, Vlasta (oponent)
Diplomová práce pojednává o baletní hudbě Leopolda Koželuha a je zaměřena především na pětiaktový heroický balet La ritrovata Figlia di Ottone II., který měl premiéru 24. 2. 1794 v Kärntnerthor-Theater. Opisy a tisky tohoto baletu jsou dodnes značně rozšířené. Na základě dochovaného libreta a tisku kompletní klavírní verze baletu byla učiněna přibližná rekonstrukce děje podle Koželuhovy hudby. Analýza notového pramene odhalila značnou dramatičnost baletní hudby. Dalším cílem práce bylo prozkoumání historického pozadí vzniku libreta. Ukázalo se, že námět je z velké části založen na skutečných postavách, ale fiktivním ději. V jediném dosud známém pramenu (Ayrenhoff 1794) se dovídáme kusé informace o jevištní podobě vídeňské verze baletu. Menší pozornost je věnována dalším baletním dílům Koželuha, jako je tříaktový heriocký balet Telemach auf der Insel der Kalypso (1807).
Elektronická taneční scéna jako obraz životního stylu
Syslová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Práce se zabývá fenoménem posledních tří desetiletí v oblasti zábavy a volného času mladých lidí ? světem elektronické taneční hudby. Původně experimentální produkce hudby využívající pouze elektronických přístrojů, se od konce 80. let 20. století rozvinula do celosvětově rozšířeného hudebního proudu, který se ve svém rámci rozdělil na desítky subžánrů. Ve své práci sleduji hlavní tři z nich, freetekno, drum and bass a house, a popisuji je na úrovni strukturálních prvků ? myšlenka, hudba, prostor, drogy, tanec. Práce dále předkládá výstup z antropologického výzkumu, při kterém mi byly hlavními výzkumnými metodami zúčastněné pozorování, rozhovory s informanty a sběr dotazníkových dat. Výzkum byl založen na hypotéze, že příznivci každého z jednotlivých tří zvolených hudebních proudů se mezi sebou liší nejen v rovině ekonomické a sociální, ale také v oblasti životních postojů a názorů. Teoretickým východiskem mi byla teorie Communitas předložena veřejnosti Victorem Turnerem v jeho knize Průběh rituálu z roku 2004.
Kritik Emanuel Siblík, osobnost a dílo
Kocourková, Lucie ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Tato práce přibližuje život a dílo významného českého tanečního kritika a estetika působícího předevsím mezi dvěma světovými válkami, Emanuela Siblíka. Podává obraz o jeho profesních aktivitách a publicistické činnosti. První polovina se zabývá biografií a publikační činností, je zde rozebráno jeho myčlenkové zázemí a vztah k zásadním změnám, které probíhaly v tanečním umění dané doby. Druhá část ukazuje na příkladech jeho tvorby autorův publicistický styl a vtah ke konkrétním představitelům tanečního umění.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 90 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.