|
|
Cese smlouvy - srovnávací studie
Lobotková, Ivana ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Resumé Diplomová práce je věnována institutu postoupení smlouvy z pohledu komparace se zahraničními právními úpravami. Jádrem postoupení smlouvy je nahrazení smluvní strany třetí osobou v průběhu trvání smluvního vztahu. Jakožto nový institut českého občanského práva zavedený novým občanských zákoníkem od 1. ledna 2014 nebylo postoupení smlouvy dosud dostatečně zpracováno právní teorií, a z toho důvodu jde o téma zvlášť aktuální. V období před 1. lednem 2014 český právní řád neobsahoval výslovné legislativní zakotvení postoupení smlouvy jakožto obecného prostředku změny subjektů závazkových vztahů. V praxi se však frekventovaně vyskytovala potřeba této operace a k jejímu dosažení bylo využíváno jiných metod. Účelem této práce je podat ucelený výklad o shodných i odlišných znacích tuzemské úpravy a zvolených zahraničních úprav a na základě provedené komparace tuzemskou úpravu kriticky zhodnotit. Srovnání s italskou úpravou postoupení smlouvy bylo zvoleno kvůli dlouholeté tradici a významnému vlivu na zahraniční právní úpravy, nový český občanský zákoník nevyjímaje. Úprava Nizozemí a mezinárodní dokumenty jako Evropský smluvní zákoník, Principy evropského smluvního práva, Návrh společného referenčního rámce a UNIDROIT Principy mezinárodních obchodních smluv, byly pro srovnání zvoleny s ohledem na různorodost...
|
|
|
Právo na respektování soukromého a rodinného života
Králová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
(PRÁVO NA RESPEKTOVÁNÍ SOUKROMÉHO A RODINNÉHO ŽIVOTA) Tato diplomová práce, nazvaná Právo na respektování soukromého a rodinného života, měla jako hlavní vytyčený cíl analyzovat vývoj otázky práva na respektování soukromého a rodinného života u registrovaných partnerů. Téma diplomové práce jsem musela omezit právě na registrované partnery z toho důvodu, že rozsah práva na respektování soukromého a rodinného života jako takového je tak široký, že by jej nebylo možné pojmout prostou diplomovou prací. Hlavní důraz této diplomové práce je kladen na úpravu obsaženou v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, ostatní úprava je zmíněna pouze okrajově. Diplomová práce je členěna do 4 kapitol, dále obsahuje úvod, závěr, seznam zkratek, seznam literatury a český a anglický abstrakt. Hlavním těžištěm této diplomové práce je kapitola třetí, která se věnuje právu na respektování soukromého a rodinného života u registrovaných partnerů upravenému článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a související judikatuře. Kapitola první pojednává o právu na respektování soukromého a rodinného života jako o jednom ze základních lidských práv, charakterizuje mezinárodněprávní ochranu lidských práv a právní úpravu lidských práv. Kapitola druhá stanoví základní vlastnosti...
|
|
|
Civilní spory mezi lékařem a pacientem
Saidamová, Suzan ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Téma rigorózní práce: Civilní spory mezi lékařem a pacientem Medicínské právo je progresivním interdisciplinárním oborem spojujícím veřejné i soukromé právo. Zdraví je jedním z nejdůležitějších atributů lidského života a existence případné újmy, která vznikne v návaznosti na protiprávní jednání lékaře, ačkoliv lékař má člověku svou péčí právě pomoci, je mimořádně citlivá a při řešení takto vzniklé újmy čelí pacient specifickým otázkám. Mezi lékařem a pacientem existuje vysoká míra informační nerovnosti, kterou je potřeba dostupnými a efektivními nástroji vyrovnávat. Jedná se zejména o procesněprávní nástroje civilního soudu, nicméně i mimosoudní metody řešení sporu mohou tuto nerovnováhu napravovat. Tato rigorózní práce se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje vymezení hmotněprávního vztahu mezi lékařem a pacientem a jeho obsahovým náležitostem, a dále vymezuje jednotlivá možná porušení povinností na straně lékaře a jejich následky. Druhá kapitola se již věnuje samotným civilním sporům mezi lékařem a pacientem při poskytování zdravotní péče. Zde je již vymezen procesněprávní vztah mezi lékařem a pacientem, a dále dokazování v civilním řízení včetně popsání informačního deficitu na straně pacienta. V části třetí je prostor ponechán alternativním metodám řešení sporů ve...
|
|
|
Dědění ze závěti
Řípa, Jan ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Účelem této diplomové práce bylo pojednat o problematice dědění ze závěti, přičemž zkoumán nebude pouze institut závěti, ale i další zákonná ustanovení dědického práva, bez kterých se při výkladu problematiky dědění ze závěti neobejdeme. Předkládaná práce je rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola je zahájena úvodním slovem autora, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Následuje krátký historický exkurz, kde je problematika závěti a dědického práva obecně stručně vyložena v historickém kontextu a konečně je tato úvodní kapitola zakončena vymezením platné právní úpravy dnešní doby. Druhá kapitola této práce věnuje pozornost stěžejním zásadám dědického práva, kde jsou jednotlivé zásady vyjmenovány a podrobněji rozebrány, přičemž na některé konkrétní projevy těchto zásad je výslovně upozorněno jak v této kapitole, tak i v kapitolách následujících. Kapitola třetí se dále podrobně zaobírá jednotlivými předpoklady, které musí být nutně naplněny k tomu, aby k samotnému dědění vůbec mohlo dojít. O těchto předpokladech je pojednáno v pěti podkapitolách, které se nazývají: smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilý dědic, dědický titul a přijetí dědictví. Kapitola čtvrtá je pomyslným těžištěm celé práce, když pojednává o institutu závěti. Tato kapitola...
|
|
|
Smlouva o smlouvě budoucí (pactum de contrahendo)
Král, Václav ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Účelem této diplomové práce je zpracovat přípravný institut soukromého smluvního práva pactum de contrahendo. Tento institut prošel do dnešního legislativního pojetí dlouhým vývojem, v současné době je v České republice paralelně upraven ve dvou kodexech a v právě probíhající rekodifikaci soukromého práva je v návrhu nového občanského zákoníku jeho výslovná úprava také obsažena. Práce je zaměřena na smlouvu o smlouvě budoucí uzavíranou podle platného občanského zákoníku, na její účel, využití a funkci. Práce charakterizuje její subjekty, objekt, obsah a postup mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí a budoucí smlouvy. V několika případech počítá s různým řešením dané problematiky, předkládá právní názory autorů odborné literatury a věnuje se judikatuře. Popisuje také vývoj úpravy předběžné smlouvy v kontextu českého práva v rozsahu vhodném s ohledem na zaměření této práce, upozorňuje na podobné právní instituty a srovnává současnou platnou paralelní úpravu předběžných smluv mezi sebou a s nově navrhovanou úpravou s cílem nalézt výhody a nevýhody jednotlivých úprav. Práce je rozdělena kromě úvodu a závěru do sedmi kapitol, každá kapitola pojednává o určité části dané problematiky. Úvod představuje téma a strukturu práce. První kapitola charakterizuje smlouvu o smlouvě budoucí. Je rozdělena do sedmi...
|
|
|
Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti
Ševců, Kateřina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti Účelem této mé diplomové práce je pojednat o právních jednáních pro případ smrti, která pro svou platnost vyžadují povinně formu notářského zápisu, se stručným vysvětlením jednotlivých institutů. Předkládaná práce je rozdělena do osmi kapitol, přičemž první kapitola začíná úvodním slovem, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Druhá kapitola pojednává o významu notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti a poukazuje na výhody sepisu těchto listin profesionálním právníkem, jakým notář bezpochyby je, ve srovnání s úskalími a riziky, které mohou na pořizovatele těchto listin čekat, rozhodnou-li se pro formu listiny soukromé. V rámci této kapitoly také poukazuji na důkazní sílu veřejné listiny oproti listině soukromé a závěrem uvádím stručný výčet povinných náležitostí notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti včetně oprávnění k nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů. Kapitola třetí se podrobně zaobírá "staronovým" institutem dědické smlouvy, její historií a stručným porovnáním s institutem darování pro případ smrti. Čtvrtá kapitola této mé práce věnuje pozornost zřeknutí se dědického práva, zřeknutí se práva na povinný díl a dopadům tohoto zřeknutí na dědice a...
|
|
|
Zásady soukromého práva
Čermák, Dalibor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
V diplomové práci jsem se zabýval zejména jednotlivými vybranými zásadami, které ovládají soukromé právo a které by měly vést k realizaci myšlenky spravedlnosti jako konečného cíle právního řádu vůbec. Úkol je to sisyfovský, ale nemožnost ho dosáhnout nemůže však odradit od nepřestajných snah se mu alespoň přiblížit. Rád bych si připustil, že pokus uskutečněný touto diplomovou prací měl smysl a alespoň tu nejmenší ambici. Neschopnost dokonalého poznání "an sich" obrací pozornost při zkoumání mimo právo samotné, na zdroje extralegální, na morálku, politologii, sociologii, ekonomii a matku všech věd filosofii. Na práci se jistě odrazil veskrze intuitivní charakter přístupu k zásadám soukromého práva, v závislosti na mých osobních preferencích a citovaných pramenech a jejich autorech (byť i to je jistě odraz mého osobnostního založení). Stěžejní otázkou byla funkce zásad soukromého právo v normativním řádu. Ty v něm mají důležité místo, jelikož tvoří jeho mantinely. Těžko si jeho "provoz" bez nich vůbec můžeme představit, chrání jeho koherenci a integritu, jsou jeho tmelem, neboť soukromé právo je v českých podmínkách zvláště nesourodým souborem celé řady předpisů. V souladu s omezením vyjádřeným v úvodu této diplomové práce byla pozornost upřena jen k některým zvlášť vybraným zásadám soukromého práva. Práce...
|
|
|
Superficiální zásada
Sita, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se věnuje zásadě superficies solo cedit, která byla známa již ve starověkém Římě. Tato zásada znamená, že vše, co z pozemku vzešlo, se tak stává jeho součástí. Superficiální zásada byla přijata i pozdějšími soukromoprávními kodexy. Po více než šedesáti letech se vrátila do českého právního řádu, ustanovením § 506 NOZ. Diplomovou práci je možné rozdělit na dvě velké části. První se dá označit za část "dějepisnou" a věnuje se historickému uchopení superficiální zásady za pomoci myšlené časové osy. Práce nejprve zkoumá, příčiny vzniku zásady v právu římské říše. Dále se práce v této části věnuje úpravě zásady v rakouském ABGB a snahám o recipování zásady do občanského zákoníku v období po první světové válce. Tyto snahy ovšem vzaly za své a v období následujícím po druhé světové válce došlo v důsledku nástupu komunistické strany k moci k ideologickým změnám, které měly za následek i odstranění superficiální zásady z českého právního řádu. Občanský zákoník z roku 1964 pokračoval v myšlenkovém směru nastaveným již dříve a zásada superficies solo cedit v něm rovněž zcela absentovala. To se změnilo až přijetím NOZ, které se tak otevřeně přihlásilo k přirozenoprávní tradici nastolené již roku 1811 ABGB. Druhá část práce je pak věnována tomu, jakým způsobem je superficiální zásada upravena v...
|
|
|
Svěřenské fondy se zaměřením na zakladatelské právní jednání a jejich správu
Střeleček, Tomáš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Svěřenské fondy se zaměřením na zakladatelské právní jednání a jejich správu Resumé Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat založení a správu svěřenských fondu podle českého občasnkého zákoníku se zvláštním ohledem na hlavní teoretické problémy jako jsou essencialia, naturalia a accidentalia negotii hlavního zakladatelského dokumentu, kterým je statut. Zaměřuji se dále na postavení obmyšleného, ale především na práva a povinnosti svěřenského správce. Důvodem, proč jsem se věnoval výzkumu těchto otázek, bylo, abych vystavěl systém věnující se základním otázkám vztahujícím se k právnímu životu svěřenského fondu, pokusil se vyřešit základní teoretické otázky a rozlišil jednotlivé fáze existence svěřenského fondu a jeho správy. Diplomová práce je tvořena třemi kapitolami, z nichž třetí je nejdetailnější. První kapitola je rozdělena do tří částí, které se zabývají předběžnými otázkami jako je pojem svěřenského fondu, jeho historií a také mezinárodními variantami svěřenského fondu jako jsou fiducie, treuhand nebo trust podle common law. První kapitola je úvodní a definuje pojem svěřenského fondu jako: quasi subjekt tvořený zvláštní strukturou práv a povinností k autonomnímu jmění a práv a povinností týkajících se jeho správy in largo sensum. Druhá kapitola zkoumá relevantní ustanovení věnující se svěřenským...
|
|
|
Principles of private law
Andraško, Richard ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Zásady súkromného práva Téma zásad súkromného práva je predmetom mojej práce pre jej hodnotový význam, ktorý sa odráža v súkromnom práve, napr. prostredníctvom základných hodnôt slobody alebo rovnosti. Bez existencie týchto princípov by právo nemohlo byť funkčným normatívnym systémom v pravom zmysle. Mnohé z nich vychádzajú z rímskeho práva. Cieľom tejto práce je zhrnutie a vymedzenie hlavných zásad súkromného práva, ktoré sa objavujú v českom právnom systéme, ale najmä v občianskom práve hmotnom. Zároveň je v tejto práci pojednávané o súvislostiach zásad s rekodifikáciou súkromného práva, ale predmetom je tiež skúmanie vzťahov medzi jednotlivými zásadami. Práca pozostáva z dvoch časti, a to z časti všeobecnej a zvláštnej. Všeobecná časť zahŕňa pojmové vymedzenie právnych princípov z hľadiska právnofilozofických smerov (právneho pozitivizmu, prirodzeného práva a sociologického smeru). Zároveň pojednáva o mieste a funkcii právnych princípov v systéme práva Českej republiky. Venuje sa taktiež koncepcii právnych princípov Ronalda Dworkina. Zvláštna časť obsahuje prehľad jednotlivých zásad súkromného práva. Pojednáva o ich vymedzení, zakotvení v právnom poriadku, funkciách a vzťahoch medzi nimi. Zásada autonómie vôle je považovaná za východiskovú zásadu, pre jej axiomatickú povahu. Zásady súkromného...
|
host ::
RSS.