|
Barva zvuku a její úloha ve výstavbě hudební skladby
Hořínka, Slavomír ; Bartoň, Hanuš (vedoucí práce) ; Slavický, Milan (oponent) ; Bláha, Ivo (oponent)
Ve své práci Barva a její úloha ve výstavbě hudební skladby se pokouším nalézt nový
úhel pohledu na tektonické situace, kdy se barva stává aktivním činitelem
ve výstavbě hudební skladby. Základním faktorem pro výběr konkrétních
kompozic je v mé práci hledisko hierarchie v tektonice. A to jak její přítomnost,
tak i případná absence. Jako metodologický nástroj používám trojici pojmů
Dynamický vrchol, Tektonické centrum a Tektonicko-dynamický vrchol, blíže definované
v 2. kapitole. Dynamický vrchol se týká dynamického průběhu skladby,
tektonické centrum hierarchie ve stavbě a tektonicko-dynamický vrchol je případ
společného působení obou dvou zároveň. Klíčovým pojmem je v mé práci
centrum. To chápu, v obecné rovině, jako část hudební struktury, která je
z hlediska vnímání důležitější než ostatní části a tím hierarchicky strukturuje
hudební proud v čase. V analýzách se zabývám úlohou barvy v méně obvyklých
způsobech výstavby skladeb z pohledu dynamického průběhu a hierarchie
v tektonice. Jsou to případy, kdy: skladba má tektonické centrum, které není
identické s dynamickým vrcholem; skladba je vystavěna jako oblouk, ale
bez tektonického centra; skladba má dynamické vrcholy ale nemá tektonické centrum;
skladba nemá dynamický vrchol, ale má jiné tektonické centrum; skladba, nebo její
část je vystavěna jako obráceně vyklenutý oblouk, tj. místo gradace k vrcholu
sestupuje ke spodnímu vrcholu a zpět; skladba nemá dynamický vrchol ani tektonické
centrum. V závěru zasazuji získané poznatky do obecnějšího rámce, čímž se
dostávám i k otázkám hierarchické strukturace při vnímání hudby posluchačem a
jiným širším aspektům působení výše zmiňovaných tektonických koncepcí.
|
|
Využití improvizace ve vážné hudbě
Košnarová, Zdeňka ; Filas, Juraj (vedoucí práce) ; Bartoň, Hanuš (oponent) ; Bílý, Antonín (oponent)
Bakalářská práce po krátkém úvodu vymezuje pojem improvizace a dále sleduje její vývoj, podoby a možnosti od doby vzniku hudby až po II. pol. 20. stol. Úplné počátky vývoje a období do I. pol. 21. stol. jsou zachyceny formou stručného přehledu. Dále je v práci vysvětlen pojem jazz a základní druhy jazzové improvizace. Poslední - třetí - kapitola pojednává o improvizaci v artificiální hudbě ve II. pol. 20. stol. Konkrétně se jedná o hudbu aleatorní a o tzv. improvised music. Fenomén improvised music je v práci zpracován nejpodrobněji. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují vztah improvised music ke kompozici, k prostoru, k výtvarnému umění, k notovému zápisu, využití tradičních i neobvyklých hudebních nástrojů v této hudbě a dále formu, refulační systém a redukci improvizované hudby. Závěr diplomové práce spočívá v úvaze o využití improvizace ve vlastní skladbě.
|