|
|
A detailed study on aerosol particle size distribution in indoor and outdoor environments with attention to ammonium nitrate transormations
Talbot, Nicholas Philip ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Dusičnan amonný je důležitou chemickou sloučeninou z hlediska aerosolového výzkumu především pro své široké zastoupení nad velkými hustě zalidněnými oblasti. Nicméně díky své těkavosti za normálních podmínek a při nízkých teplotních gradientech je poměrně obtížné přesně měřit jeho koncentraci. Je všeobecně známo, že těkavost dusičnanu amonného je závislá na teplotě, relativní vlhkosti, konkrétním složení dané aerosolové částice a dostupnosti příslušných plynných prekurzorů. Skupenství dané částice ovlivňuje hodnotu rovnovážné konstanty reakce dusičnan amonný - kyselina dusičná/amoniak a následně i rychlost disociace. Z hlediska aerosolového výzkumu zabývajícího se vnitřním prostředím jsou tyto termodynamické procesy umocněny přechodem částic pocházejících z vnějšího prostředí do nových podmínek v prostředí vnitřním. Náhlé změny teploty a relativní vlhkosti, spolu s povrchovými reakcemi v uzavřeném vnitřním mikroprostředí urychlují disociaci dusičnanu amonného. Tato zvýšená rychlost disociace může způsobovat chyby v měřených datech, zvyšovat tvorbu nových částic ve vnitřním prostředí a urychlovat korozi kulturních památek jejich okyselením. Míra těchto dopadů je nejistá především díky nedostatku znalostí o přeměně částic při jejich přechodu z venkovního do vnitřního prostředí. Proto bylo v rámci...
|
|
|
Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě
Holubová Šmejkalová, Adéla ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Řezáčová, Daniela (oponent) ; Hrubý, Jan (oponent)
Název práce: Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě Autor: Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová Ústav: Ústav pro životní prostředí Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr., Ústav Chemických Procesů AV ČR Školicí pracoviště: Ústav Chemických Procesů AV ČR Abstrakt: Experimentální měření počtu aerosolových klastrů od velikosti 1,17 nm probíhalo od srpna 2016 do prosince 2018 na Národní atmosférické observatoři Ko- šetice. Analyzovány byly podmínky atmosféry, které vedou ke stabilizaci klastrů, formování aerosolových částic a jejich následnému růstu. Během dní, kdy nedo- cházelo k formování částic, se projevil vliv nárůstu výšky mezní vrstvy atmosféry způsobující pokles koncentrací celkového počtu aerosolových částic i plynných po- lutantů. Naopak při událostech vzniku nových částic byl efekt zředění atmosféry překryt nárůstem počtu nových částic a byl pozorován pouze pokles koncentrací plynných polutantů. Mezní vrstva atmosféry byla během vzniku částic vyšší, což může znamenat obohacení atmosféry o další látky přenášené dálkovým transpor- tem nebo jejich přenos z volné troposféry. Měření menších velikostí částic aeroso- lového spektra pomohlo lépe specifkovat dny a podmínky atmosféry, kdy nejenže dochází ke stabilizaci klastrů, ale nově vzniklé částice i nepřerušeně rostou. Klíčová...
|
|
|
The measurement of the heterogeneous particles in the steam
Bartoš, Ondřej ; Hrubý, Jan ; Ždímal, Vladimír ; Kolovratník, Michal ; Jiříček, I. ; Moravec, Pavel ; Zíková, Naděžda
The aim of this extended abstract is to reveal the work done as cooperation between several institutions which was presented and published in recent years (Kolovratník, 2014). The formation of droplets in low-pressure steam turbines has a significant impact on the efficiency of energy conversion due to the strongly nonequilibrium nature of this process . The condensed water also erodes the turbine blades. A very important question is to what extent heterogeneous nucleation contributes to the phase transition process . In the case of heterogeneous nucleation , the number of droplets depends only on the number of h eterogeneous particles in the system, whereas in the case of homogeneous nucleation, the number of created droplets is determined rather by the expansion rate - in a faster expansion, greater supersaturation and more droplets are formed until the released condensation enthalpy quenches the nucleation.\nThe specific number of droplets (number of droplets per unit mass of steam) formed in the turbine can be determined by optical probes, developed first by Walters and later in the Czech Republic improved by Petr and Kolovratník. Until recently, no information was available on the relative importance of heterogeneous nucleation in forming these droplets.
|
|
|
Experimentální metody studia aerosolových nanočástic.
Ždímal, Vladimír ; Schwarz, Jaroslav ; Ondráčková, Lucie ; Ondráček, Jakub
V novém miléniu enormně vzrostly experimentální možnosti studia aerosolových částic. Nejen, že je možné určit rozdělení velikosti částic v různých metrikách, nejen, že lze určit velikostně rozlišené chemické složení, ale byly vyvinuty metody, které umožňují, aby všechny tyto úlohy byly řešeny naráz v reálném čase. Tyto metody vycházejí z několika základních fyzikálních principů: molekulární difúze založené na Brownově pohybu, elektrostatické separace definovaně nabitých částic, kondenzačního růstu částic, gravitačního usazování, urychlení částic v tryskách, setrvačné impakce a rozptylu světla na částicích.\nPokud bychom se však specificky zajímali o separaci částic o průměru menším než 100 nanometrů, výběr experimentálních metod by se podstatně snížil. Ve skutečnosti máme pouze čtyři fyzikální principy, které lze použít v tomto rozsahu velikostí s rozumnou mírou nejistoty: Brownův pohyb, elektrostatiku, impakci a kondenzaci. Pro stanovení chemického složení v daném rozmezí velikostí je nejběžněji používaná kombinace fyzikálně-chemické ionizace s hmotnostní spektrometrií, avšak rozsah kvantifikovatelných látek je značně omezen.\nV poslední době je stále důležitější sledovat expozici pracovníků aerosolovým nanočásticím. Úloha je komplikována skutečností, že pro stanovení osobní expozice je nutné odebrat vzorky přímo z respirační zóny pracovníka. Pro tuto úlohu dosud není velký výběr možností a experimentální metody se stále vyvíjejí a testují. Slibnou alternativou je stacionární měření, kde jsou nejmodernější aerosolové spektrometry umístěny v blízkosti pracovního prostoru, a z jejich údajů lze skutečnou expozici pracovníka odhadnout. Pro kvantifikaci expozice je však vhodné kalibrovat on-line přístroje srovnáním se současným osobním odběrem.\n
|
|
|
Původ znečištění ovzduší na základě ročního měření PM2.5 a PM10 na dvou městských pozaďových stanicích v Praze.
Schwarz, Jaroslav ; Pokorná, Petra ; Rychlík, Š. ; Škáchová, H. ; Smolík, Jiří ; Ždímal, Vladimír ; Vlček, O. ; Hůnová, I.
Hmotnostní koncentrace atmosférického aerosolu (particulate matter – PM) ve městech odpovídá součtu koncentrace naměřené na pozaďových stanicích a rozdílu mezi městskou a pozaďovou stanicí. Z tohoto důvodu je při vysokých pozaďových koncentracích PM výsledek opatření snižujících míru emisí malý. Většina uváděných episod zvýšených koncentrací PM v zimě ve městech střední Evropy je způsobena zdroji lokálního nebo regionálního původu ze spalování uhlí a/nebo biomasy za účelem vytápění. Zlepšení kvality ovzduší ve městech je možné za předpokladu pochopení kauzalit především pokud se jedná o atmosférický aerosol a jeho koncentrace, zdroje a původ.\nCílem práce bylo určit původ znečištění ovzduší v Praze na základě ročního paralelního měření atmosférického aerosolu na dvou městských pozaďových stanicích.
Plný tet: SKMBT_C22020011314370 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
|
|
Závislost aktivovaného aerosolu na typu horizontálního hydrometeoru.
Zíková, Naděžda ; Pokorná, Petra ; Pešice, Petr ; Sedlák, Pavel ; Ždímal, Vladimír
Atmosférický aerosol (AA) ovlivňuje nejen vznik oblačnosti, ale také další vlastnosti oblaků, např. velikostní rozdělení kapek, jejich chemické složení apod. Interakce mezi AA a oblačností nemusí být zkoumány jenom pomocí leteckých měření, ale stejné procesy mohou být pozorovány i u mlh, resp. nízké oblačnosti. Příkladem stanice vhodné k takovému výzkumu může být stanice Milešovka, kde se mlha (nebo nízká oblačnost) nachází 55 % času. Zde tedy bylo provedeno měření za účelem popisu vlivu mlh na početní velikostní spektra AA a aktivovaných nukleačních jader.
|
|
|
ACTRIS IMP - účast České republiky v národních výzkumných infrastrukturách a tématických centrech ACTRIS.
Ondráček, Jakub ; Váňa, M. ; Klánová, J. ; Holoubek, Ivan ; Ždímal, Vladimír
ACTRIS (The Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure) je panevropskou výzkumnou infrastrukturou, jejímž hlavním cílem je tvorba vysoce kvalitních dat a podávání informací o krátkodobých složkách atmosféry a o procesech vedoucích ke změnám těchto složek v přírodním a kontrolovaném laboratorním prostředí. ACTRIS je dlouhodobou aktivitou více než 100 partnerských organizací po celé Evropě, jejichž cílem je integrace, harmonizace a distribuce vysoce kvalitních vědeckých výstupů poskytovaných nejlepšími pracovišti atmosférického výzkumu v (prozatím) 22 evropských zemích. ACTRIS je logickým pokračováním 15-tiletého rozvoje velkých výzkumných infrastruktur financovaného členskými státy a evropskou komisí (EC) prostřednictvím programu výzkumných infrastruktur (Research Infrastructure programme) zahrnujících např. Projekty EARLINET, EUSAAR, CREATE a CLOUDNET.
Plný text: PDF
|
|
|
NMR Aerosolomics as a Tool to Distinguish Various Types of Aerosol Samples.
Horník, Štěpán ; Schwarz, Jaroslav ; Ždímal, Vladimír ; Sýkora, Jan
In the recent study, the summer and winter aerosol samples were analyzed using NMR aerosolomics approach. The samples were collected in Prague-Suchdol during summer 2008 and winter 2009 in two different particle size fractions - PM2.5 and PM 10. Around 50 compounds were identified in each aerosol spectrum owing to the comprehensive library. The profile of 86 identified compounds, which were identified in the samples altogether, served as an input data for statistical analysis. Multivariate statistical analysis clearly discriminates the two groups studied. Furthermore, it is possible to determine the most significant compounds.
Plný tet: SKMBT_C22019041212342 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
host ::
RSS.