|
|
Teplotně aktivované TRP iontové kanély v nociceptivních neuronech
Chvojka, Štěpán ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Transdukční iontové kanály zajišťují převod vnějších podnětů různých modalit na elektrickou aktivitu senzorických neuronů. Prostřednictvím těchto specializovaných proteinů je organizmus informován o aktuálním stavu okolního prostředí a může tak reagovat na potenciální nebezpečí, které ohrožuje jeho integritu. Mimořádně důležitou úlohu v transdukci tepelných podnětů zajišťují iontové kanály skupiny TRP (transient receptor potential) receptorů, jejichž molekulární struktura byla v posledních patnácti letech identifikována a na něž se soustředila pozornost zejména v souvislosti se studiem mechanizmů bolesti. Molekulárně biologické techniky umožnily studovat funkci těchto iontových kanálů ve vztahu k jejich struktuře, objasnit jejich fyziologickou úlohu a zjišťovat možnosti jejich farmakologického ovlivnění. Cílem práce je formou literární rešerše zpracovat souhrnný přehled současných poznatků o funkčních vlastnostech a možné fyziologické úloze specifické podskupiny savčích TRP iontových kanálů, které jsou specificky aktivovány teplotními podněty: teplem a chladem.
|
|
|
Metody preference ve výzkumu bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Práce se věnuje možnosti zjištění neuropatické bolesti u laboratorních myší a potkanů. Neuropatická bolest je charakterizována vedle evokované alodynie a hyperalgezie také spontánní bolestí, zdůrazněnou afektivně-motivační složkou bolesti vedoucí až k depresivnímu chování. Spontánní bolest, bolest na podnětu nezávislá, je však nezjistitelná klasickými metodami, které měří práh bolesti. Cílem práce je popsat metodiky využívající volby preference ve výzkumu neuropatické bolesti. Zaměřili jsme se na tři metody - metodu podmíněné preference místa, metodu preference cukrové vody a metodu teplotní preference. První zmíněná metoda se snaží vytvořit asociaci mezi úlevou od bolesti a specifickým místem, které zvíře následně preferuje. Tato metoda podmíněné preference místa může sloužit k odhalení spontánních bolestí, které se manifestují většinou při neuropatické bolesti. Metoda preference cukrové vody sleduje pokles konzumace cukrové vody po působení chronické bolesti, což můžeme pokládat za anhedonii (symptom deprese), takže díky této metodě máme možnost prozkoumat interakce mezi bolestí a depresí. Metoda teplotní preference studuje změny preferencí mezi studenou a teplou podložkou po působení bolesti nebo po podání analgetik. Poznatky vycházející z preferenčních metod nám pomáhají prozkoumat všechny...
|
|
|
Experimentální modely traumatického poranění míchy u potkana
Kloudová, Anna ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Na světě dochází každoročně k velkému množství úrazů páteře, při kterých je poraněna také mícha. Poškození míšní tkáně vede k řadě dysfunkcí, které výrazně snižují kvalitu života. Vývoji účinné léčebné terapie je proto věnována značná pozornost. Velkým přínosem pro studium míšního poranění je využití zvířecích modelů, které nám poskytují reálnou představu o probíhajících patofyziologických procesech, a na nichž je možné testovat nové léčebné postupy. Nejčastěji využívaným modelem je potkan, u kterého existuje řada způsobů, jak experimentální míšní lézi vytvořit. Velmi precizní je kontuzní model, při kterém je simulováno pohmoždění míchy pomocí počítačově řízeného přístroje. Pro studium patofyziologie je zase vhodný kompresní model, kde se kromě pohmoždění uplatňuje i přetrvávající komprese míchy. Transekce a hemisekce jsou určené pro výzkum regenerace axonů, jelikož pouze u nich lze s jistotou odlišit nově rostoucí vlákna od zachovaných. Méně často jsou využívány fotochemický a excitotoxický model, dále se můžeme setkat s dislokací a distrakcí obratlů, případně může být mícha poškozena teplem či naopak chladem. Každý model má své unikátní vlastnosti, které jej předurčují k využití v rozdílných oblastech výzkumu poraněné míchy, a výběr jednoho z nich by se tak měl řídit požadavky konkrétní studie.
|
|
|
Modulace synaptického přenosu, studium na míšních řezech in vitro
Mrózková, Petra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci, zejména za patologických bolestivých stavů. Cílem naší práce bylo rozvinout metodu calcium imagingu na míšních řezech in vitro. Tato metoda umožňuje sledovat změny intracelulární koncentrace volných vápenatých iontů (iCa2+ ), které jsou hlavním mediátorem neuronální plasticity. V naší práci jsme se soustředili na použití této metody na konvenčním fluorescenčním mikroskopu a na studium vlivu aplikace látek ovlivňujících synaptický přenos. V experimentech byly snímány koncentrační změny iCa2+ v 744 neuronech zadních rohů míšních (lamina I a II) po elektrické stimulaci zadních kořenů. V první sérii experimentů byly použity stimulační protokoly preferenčně aktivující A a A+C vlákna zadních kořenů a ověřena dlouhodobá stabilita vápníkových odpovědí. Stimulace zadního kořene vyvolala ve sledovaných neuronech rychlý a pozdní typ vápníkové odpovědi. Aplikace antagonistů glutamátových receptorů AMPA a NMDA typu, CNQX (50µM) a MK801 (45µM) snížila podle očekávání amplitudu vápníkové odpovědi oproti kontrolním hodnotám a potvrdila jejich jednoznačný význam pro synaptickou aktivaci. V několika pokusech jsme zkoumali účinek kapsaicinu, známého agonisty TRPV1 receptorů. Aplikace i nízké koncentrace kapsaicinu...
|
|
|
Účinky sulfatovaných neurosteroidů na proteiny účastnící se excitačního synaptického přenosu
Naimová, Žaneta ; Smejkalová, Terézia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Objev steroidních látek, které jsou schopny se v CNS a PNS syntetizovat anebo akumulovat, vedl z otázce, jakou zde mají funkci. Neurosteroidní látky mají schopnost modulovat synaptický přenos. Působení je rychlé a přímé, zprostředkované skrze negenomické mechanismy. Účinek těchto látek je znám na celou řadu kanálů a receptorů - excitačních i inhibičních. Tato práce shrnuje poznatky o působení sulfatovaných neurosteroidů na proteiny účastnících se excitačního synaptického přenosu. V práci jsou zahrnuty poznatky o působení na ionotropní glutamátové receptory, TRP kanály, metabotropní receptory, sodné a draselné kanály. Nadměrná nebo nedostatečná aktivita těchto proteinů zapojených do synaptického přenosu může vést k patologickým stavům. Cílem této práce je shrnout poznatky o působení těchto látek, poukázat na strukturní a funkční charakteristiky pravděpodobně zodpovědných za jejich účinek a zároveň nastínit jejich možné farmakologické užití.
|
|
| |
|
|
Role biomarkerů v diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění
Katonová, Alžbeta ; Čechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Do nedávné doby byla diagnostika Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních onemocnění závislá pouze na klinickém projevu, jejíž definitivní potvrzení bylo možné pouze post-mortem. V současné době představují biofluidní biomarkery spolehlivý zdroj pro diagnostiku závažných neurodegenerativních onemocnění již během života pacienta. Identifikace spolehlivých biomarkerů je nezbytná pro zvýšení diagnostické přesnosti, monitoraci klinického stavu, přesnější výběr jedinců do klinických studií a s tím spojený i vývoj kauzální léčby. Cílem bakalářské práce bude vypracovat důkladnou literární rešerši se zaměřením na klinicky i experimentálně využívané biologické markery v diagnostice neurodegenerativních onemocnění a jejich roli v patofyziologii těchto onemocnění. Klíčová slova: Neurodegenerativní onemocnění, biomarkery, proteinopatie, neurokognitivní porucha, kognice
|
|
|
Mechanizmy vzniku neuropatických bolestivých stavů
Přibáňová, Tereza ; Mrózková, Petra (vedoucí práce) ; Kuchtiak, Viktor (oponent)
Bolest je přirozeným varovným signálem, který chrání organismus před případným nebo skutečným poškozením. Po podráždění (popálení, říznutí, zánět) nervových zakončení - nociceptorů, jsou nervové vzruchy vedeny periferními nervovými vlákny do míchy a dále do mozku, kde dojde k uvědomění si bolesti a reakci na ni. Naproti tomu neuropatická bolest je bolest způsobená zraněním či onemocněním somatosenzorického nervového systému jako takového. Neuropatická bolest má výrazný vliv na kvalitu života pacientů a její výskyt se pravděpodobně ještě zvýší, a to v důsledku stárnutí populace, zvýšeného výskytu diabetu a zvýšení počtu chemoterapii. Účinnost léčby neuropatické bolesti je však mnohdy nedostačující s řadou vedlejších účinků, což představuje obrovský klinický problém. Výzkum vedoucí k pochopením molekulárních mechanismů vzniku a udržování neuropatické bolesti je nezbytný k budoucímu vylepšení a zefektivnění léčby těchto stavů. Na rozvoji neuropatických stavů se zejména podílejí mechanismy udržující rovnováhu mezi excitační a inhibiční somatosenzorickou signalizací, změny v počtu a složení receptorů a kanálů na povrchu neuronu a nejvýrazněji pak jakým způsobem jsou informace o bolesti modulovány na míšní úrovni. Záměrem této práce je shrnout základní poznatky o anatomii a fyziologii přenosu...
|
|
|
The role of TRPV1 receptors in nociceptive signalling at spinal cord level
Mrózková, Petra
Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v rozvoji a udržování zejména patologických a chronických bolestivých stavů. Důležitou roli v tomto procesu hrají vaniloidní receptory typu 1 (TRPV1), které jsou přítomny na presynaptických zakončeních primárních aferentních neuronů v superficiálních oblastech zadního rohu míšního. Změny v aktivitě míšních TRPV1 receptorů mají velký dopad na nociceptivní přenos. Existuje celá řada procesů, jejichž účinek na nociceptivní přenos je zprostředkován TRPV1 receptory a které ovlivňují jejich funkci. Tato práce se zaměřila zejména na úlohu proteázou aktivovaných receptorů typu 2 (PAR2), chemokinu CCL2 a chemoterapeutika paclitaxelu, spojeného s aktivací TLR4 receptorů. PAR2 patří do rodiny receptorů spojených s G proteiny a jsou aktivovány proteázami. Role PAR2 receptorů při vnímání bolesti je úzce spjata s jejich přítomností v populaci neuronů míšních ganglii kde jsou často exprimovány s TRPV1 receptory. Tato práce se proto soustředila na modulaci nociceptivní signalizace po aktivaci míšních PAR2 receptorů. Chemokin CCL2 se ukázal být důležitým faktorem v rozvoji neuropatické bolesti po poranění nervu. V provedených experimentech byl účinek aplikace CCL2 studován hlavně vzhledem k aktivaci míšních TRPV1 receptorů....
|
|
|
Úloha mikroRNA při poranění a regeneraci míšní tkáně
Šprincl, Vojtěch ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
MikroRNA jsou malé nekódující molekuly RNA o délce zhruba 20-24 nukleotidů, které post-transkripčně regulují genovou expresi. Interferují s mRNA přes párování bází v komplementárních sekvencích. V posledních letech se ukazuje jejich významná role při poranění a regeneraci nervové tkáně. Cílem této bakalářské práce je popsat možnou úlohu miRNA při poranění centrální nervové soustavy se zaměřením na poranění míchy.
|
host ::
RSS.