|
|
Historie vzniku folklórního souboru Skejušan. interpretace repertoáru souboru
Malinová, Irina ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Tato rigorózní práce si klade za cíl analyzovat motivaci vzniku, historii a umělecký vývoj souboru Skejušan , který reprezentuje rusínskou kulturu. Práce charakterizuje multikulturní prostředí Rusínů žijících v Čechách, definuje vliv prostředí, v němž v současné době pobývají, na jejich kulturu a život a sleduje historickou cestu přenosu tradic a zvyků při stěhování prapředků a předků dnešních Skejušanů. Dalším cílem práce je charakteristika činnosti unikátního, v České republice jediného rusínského souboru Skejušan, zachycení a popsání jeho činnosti, národních zvyků a tradic, které soubor prezentuje, popsání autentických skejušských krojů. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Za jeden z důležitých výstupů práce považuji vytvoření rusínsko-českého slovníku na základě repertoáru souboru.
|
|
|
Hlavní motivy v litevské literatuře devadesátých let 20. století. Analýza a srovnání dvou pohledů.
Adamová, Jevgenija ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
(česky) Předmětem této práce je srovnání dvou děl litevských autorů z devadesátých let dvacátého století. Jmenovitě se jedná o Šumění pokácených stromů Grigorije Kanoviče a Skleněnou zemi Vandy Juknaitė. Metodologicky se pohybujeme v rámci komparatistiky, v procesu porovnávání dojde ke srovnání jevů, jako jsou jazyk a styl děl, symbolika jejich názvů a opakující se motivy. Dále srovnáváme pohled na dějiny a odraz dějin a reálií v těchto dílech. Po stručném ale detailním seznámení s autory a díly postupně objevujeme prvky a rysy obou děl srovnáváme je a konfrontujeme spolu navzájem a snažíme se proniknout do jejich vnímání světa a otázek příznačných pro dobu napsání děl. Významným přínosem práce je rovněž překlad Skleněné země Vandy Juknaitė do češtiny a překladatelské poznámky zaobírající se myšlenkovým a jazykovým světem tohoto díla.
|
|
|
Lotyšské hnutí "dievturība"
Vacíková, Michala ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zpracovat historii vzniku a působení náboženského hnutí dievturība v meziválečném Lotyšsku. Jeho činnost byla přerušena na začátku sovětské okupace v roce 1940, poté bylo obnoveno v exilu, především ve Spojených státech, kde jeho přívrženci vybudovali významné lotyšské kulturní centrum. Pokračuje i v nezávislém Lotyšsku po roce 1990, kde se sbory dievturisů dodnes snaží dostat se do povědomí širší veřejnosti. Práce se dále zabývá nástinem počátků myšlenek tohoto hnutí, jeho kontakty s folklorními skupinami, vztahem jeho vyznavačů k politice a k médiím a především významem dievturīby pro utváření moderní lotyšské kultury a společnosti. Pozornost je věnována především zakladateli hnutí Ernestsi Brastiņšovi, jeho životu, myšlenkám a plánům spojeným hlavně se snahou o obnovu národní duchovní kultury. V práci je dále vyčleněn prostor pro názory kritiků učení tohoto hnutí a pro objasnění konceptu starolotyšského náboženství, z nějž dievturība do jisté míry vychází. Zvláštní pozornost je věnována pojetí trojice božstev Dievs - Laime - Māra. Dievturība je zasazena do širšího kontextu pobaltského a novopohanského hnutí a s ním spojeného proudu New Age. Své ohlasy našlo toto hnutí i v lotyšské literatuře, především v mytologizující próze Jānise Veselise, jejíž vrchol...
|
|
|
Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociňše
Chlupáčová, Edita ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem práce je analýza románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociņše jakožto dynamické struktury, kde neustále probíhá proces značení a význam se konstituuje pohybem. Sledovaný pohyb se odehrává na ose román - kalendář a na ose autor jako spisovatel - autor jako producent, a vzniká tak zcizovací efekt, v jehož pojetí se práce opírá o B. Brechta, jehož koncepci dále rozpracovali W. Benjamin a R. Barthes. Sémioticky chápaný zcizovací efekt umožňuje určit groteskní povahu románu jako hypersignifikaci, tj. přetížení významem, a číst román jako otevřený text, který poukazuje k tomu, jak je udělán. Z fungování zcizovacího efektu také vyplývá politický apel textu, spočívající v přechodu od soupeření a individualismu ke sdílení a kolektivismu.
|
|
|
Litevská gramatika Daniela Kleina a její souvislost a srovnání s českou gramatikou Vavřince Benedikta z Nudožer
Fojtíková, Olga ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent)
Diplomová práce podává ucelené srovnání dvou významných jazykovědných děl 17. století, české gramatiky Vavřince Benedikta z Nudožer Grammaticae Bohemicae Ad Leges Naturalis Methodi Conformatae, & Notis numerisq illustratae ac distinctae, Libri duo a první tištěné litevské gramatiky Daniela Kleina Grammatica Litvanica. Do nastíněného historického rámce zasazuje gramatikářskou tradici v Českých zemích i na Malé Litvě, představuje Kleinovy a Benediktovy předchůdce a poskytuje podrobné biografie obou srovnávaných autorů. Ve vlastním srovnání se zaměřuje na předmluvy obou děl a hlavní jazykovědnou část. Příloha obsahuje české překlady předmluv k oběma gramatikám.
|
|
|
Deportace na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře
Kočnarová, Markéta ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Deportace Lotyšů na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře" je komparace zpracování historické zkušenosti ve třech lotyšských memoárech na základě několika různých kritérií a zasazení této problematiky do kontextu lotyšských dějin. První kapitola představuje stěžejní události lotyšského státu v období jeho první republiky a seznamuje čtenáře s fenoménem kolektivizace, gulagu a deportací na území SSSR. Druhá kapitola uvádí do problematiky lotyšské memoárové literatury, v rámci které představuje jednotlivé autory a jejich memoáry. Mezi analyzované knihy patří "V plesových střevíčkách sibiřským sněhem" od Sandry Kalniete, "Ukradené dětství" od Ilmárse Šaltse a "Děti ze zemljanky" od Andry Manfelde. Ve třetí kapitole jsou tyto memoáry srovnávány na základě dvou témat: zpracování dnu deportace a cesty na Sibiř a ztvárnění role matky. Čtvrtá kapitola se věnuje vztahu memoárů k dokumentární a k umělecké literatuře.
|
|
|
Postava Velnse v lotyšském folkloru
Vaverová, Naďa ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Práce se zaměřuje na Velnse jakožto postavu lotyšského folkloru, neopomíjí však ani Velnsovy kořeny v souvztažnosti k příbuzným mytologickým rámcům stejně jako nastínění jeho aktivní působnosti na poli literatury. Za pomoci Aarne-Thompsonova pohádkového indexu jsou vymezeny syžety, v nichž Velns vystupuje, a v souvislosti s místem výskytu je provedena typologizace zkoumané postavy. Po doplnění o další charakterové vlastnosti je postava Velnse umístěna do balto-slovanského kontextu a v každém z pojednaných prostředí jsou vybrány vhodné ekvivalenty. Na základě těchto ekvivalentů se vytváří celistvý obraz a jsou zkoumány varianty přiblížení k prostředí českému, kde byly nalezeny dva potenciální ekvivalenty - prvním je český čert, druhým by pak byl v některých případech možný, ač zřejmě méně častý vodník.
|
|
|
Poetika dramatické tvorby Mary Zalite
Česnohlídková, Barbora ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
První kapitola diplomové práce představuje osobnost Māry Zālīteové. Navazující kapitola se zabývá inspiračními zdroji jejího díla. Zde jsou jmenovitě uvedeny osobnosti, které autorku natolik ovlivnily, že jejich odkaz je v její tvorbě značně patrný. Následující kapitola analyzuje autorčinu poezii, která vykazuje společné rysy s její dramatickou tvorbou. Další kapitola se již výhradně zaměřuje na dramatickou tvorbu Zālīteové, obzvlášť na poetiku dramatické tvorby, kde formou analýzy autorčiných her a libret byly vyhledávány souvislosti mezi jednotlivými - pro autorku typickými - motivy. Provedené analýzy byly také velmi nápomocny při tvorbě poslední kapitoly diplomové práce, která zkoumá poetiku dramatu M. Zālīteové Markéta. Na základě podrobné analýzy hry Markéta byla následně provedena komparace této moderní hry s klasickým Goethovým dílem Faust, která odhalila řadu společných prvků obou děl, ale také inovace autorky.
|
|
|
Fenomén lotyšských Svátků písní
Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží...
|
|
| |
host ::
RSS.