|
|
The Unconscious in Coleridge
Flanderová, Veronika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Pojem "já" během romantismu mění svůj význam. Lze zde sledovat posun od tradičního karteziánského vědomí k vnímání "já" jako komplexní struktury, která zahrnuje i nevědomí. Konceptuální posun ve významu "já" zasáhl nejen filosofii, ale i poezii a myšlení o ní. Práce se zaměřuje na Samuela T. Coleridge, který je považován za předního romantického básníka i teoretika na Britských ostrovech, a ilustruje zmiňovaný pojmový posun na jeho dvou básních, a to na Písni o starém námořníkovi a Kublajchánovi. Práce se zároveň snaží o výklad dvou komplexních, filosofických problémů, které zásadně ovlivnily debaty okolo konceptu "já". Jde o problém jednoty subjektu a objektu a o epistemologické problém toho, jakým způsobem získáváme vědění. Nastínění filosofického kontextu nám dovoluje situovat vybrané básně v procesu zmiňované konceptuální modifikace. Klíčová slova: S. T. Coleridge, Já, imaginace, Píseň o starém námořníkovi, Kublajchán
|
|
|
From Tales of Old Romance to Wormy Circumstance: Aesthetic Tradition, Metamorphosis and Legacy of Keats's Medievalism
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
"Od bájných romancí k prohnilé skutečnosti: estetická tradice, proměny a odkaz Keatsova medievalismu" Cílem mé práce je estetické čtení Keatsových středověkých básní a jejich vizuálního odkazu. Vybrané básně ilustrují vývoj Keatsovy estetiky. Práce postupně rozebírá "Calidore, A Fragment" a "Specimen of an Induction to a Poem" z Keatsovy debutové sbírky z roku 1817, Básně, a následně známější básnické skladby "Isabella, or A Pot of Basil", "La Belle Dame sans Merci" a "The Eve of St. Agnes". Zvolené básně ukazují směřování Keatsova medievalismu a proměny jeho pojetí příběhů "rytířství" ("Specimen", 1) a "staré romance" ("Isabella", 387), do nichž se postupně promítá vliv "prohnilé skutečnosti" ("Isabella", 385). Tato pozdější díla jsou interpretována Prerafaelity, díky nimž Keatsova poezie získává oblibu a proslulost. Práce si klade dvě výzkumné otázky: 1. Jak se vyvíjí Keatsův estetický medievalismus? a 2. Jak je Keatsův pozdější medievalismus pojímán ve výtvarném umění Prerafaelitů a odpovídají tyto interpretace věrně svým zdrojům? Analytická část práce je členěna do pěti kapitol. První z nich načrtne základní rysy romantického obnoveného zájmu o středověk, pojedná o Keatsově raném medievalismu a stavu soudobého poznání středověku. Druhá kapitola je zaměřena esteticky, podává životopisný přehled...
|
|
| |
|
|
The Development of Lord Byron's Satire
Kopečná, Alena ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Cílem práce je sledovat vývoj satirického díla lorda Byrona. Pro tento účel jsem zvolila tři kratší satirické básně (Don Juan je z analýzy vynechán úmyslně, jelikož tomuto dílu již byla věnována značná kritická pozornost), které se od sebe liší jak stylem, tak i formou a obsahem, a umožňují tak definovat, jakými způsoby Byron se satirou zachází. Analýza se bude týkat následujících děl: English Bards, and Scotch Reviewers (1809), Beppo: A Venetian Story (1817) a The Vision of Judgment (1822). Pro důkladné porozumění je nutné nejen rozebrat texty samotné, ale také je zasadit do kontextu, což je jedním z cílů této práce. English Bards, and Scotch Reviewers, Byronova první publikovaná satira, obsahuje Byronovy vyhraněné názory na jeho současníky (včetně např. básníků Jezerní školy) a nese se silně v duchu neoklasické satiry Byronova zásadního básnického vzoru Alexandra Popea. V Beppovi se poprvé objevuje nový přístup, v němž jsou jasně patrné italské vlivy. Nejen, že se satira odehrává v Itálii, a umožňuje tak satirické srovnání italské a britské společnosti, ale Byron také používá tzv. ottavu rimu (česky též stanca), typickou italskou básnickou formu, která je považována za Byronovu nejlepší. V tomto díle na pozadí děje vystupuje vypravěč, který vyjadřuje jak satirické poznámky na adresu Britů, tak...
|
|
|
"I am no bird; and no net ensnares me": Female Independence in the English Novel 1795 - 1820
Jiránková, Lucie ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
1 V devadesátých letech osmnáctého století se velmi osobitě změnil rámec ženských protestů proti nespravedlnostem, kterým byly ženy nuceny čelit, což nevyhnutelně vedlo k reflektování této změny v soudobé literatuře. Období, kterým se tato bakalářská práce zabývá, bylo vybráno k tomu, aby zachytilo počátky vzrůstajícího feministického hnutí, jež bylo typické pro romány tří autorek: Mary Haysové, Mary Wollstonecraftové a Jane Austenové. Cílem této práce je prozkoumat rozličné přístupy k získávání emoční, intelektuální, sociální a ekonomické nezávislosti. Mimoto práce pojednává i o dobové konstrukci ženskosti, o dobové debatě na téma přirozených práv člověka, o problému vzdělání, romantické lásky a citovosti. Úvodní kapitola popisuje historické pozadí konce osmnáctého století a detailně se dívá na pozici ženy v soudobé společnosti v rámci jejího rodinného a společenského postavení, ekonomické nezávislosti, vzdělání, formování charakteru a objektivizaci na manželském trhu. Tato část pracuje také s tím, jak se na ženu dívaly práce jakobínů (a také anti-jakobínů) a knihy věnované chování žen. V neposlední řadě představuje autorky a zkoumá, nakolik byly ovlivněné pojednáním od Mary Wollstonecraftové, A Vindication of the Rights of Woman. Druhá kapitola se zaměřuje na vyobrazení ženské nezávislosti v románu Mary...
|
|
|
William Shakespeare's Romeo and Juliet on Screen
Rösslerová, Eva ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat filmové adaptace Shakespearova Romea a Julie a porovnat významové posuny, jimiž jednotlivé filmy vyvíjí adaptovaný text. Studované filmy budou jmenovitě Romeo and Juliet (1968) Franca Zeffirelliho, Romeo + Juliet (1996) Baze Luhrmana a Romeo & Juliet (2013) Carla Carleie. Tato volba zcela nevylučuje zahrnutí dalších adaptací, které budou příležitostně zmíněny v případě jejich relevantnosti k posuzované problematice. Tato práce je založena na mém čtení dané tragédie podpořeném sekundární literaturou. Práce se zabývá třemi stěžejními tématy hry a problematikou jejich převodu do filmového média, s cílem představit a následně porovnat interpretaci těchto témat jednotlivými tvůrci skrze analýzu narativních postupů, jež při ní uplatňují. Jednotlivá ztvárnění pak budou studována s ohledem na jejich vliv na divácké pojetí problematiky příběhu. Tento postup se zdá velmi relevantní vzhledem k současné sílící tendenci filmu být primárním médiem šíření Shakespearovy tragédie. Hlavní otázky, na něž se tato práce snaží najít odpověď, jsou: Jaké vizuální vypravěčské prostředky užívají jednotliví tvůrci k otevření nových pohledů na adaptovaný text? Jaké významy naznačují jednotlivá umělecká ztvárnění hlavních protagonistů a jejich vzájemných vztahů? A konečně, jak mohou detaily ve...
|
|
|
New Mythology: The Redefinition of British Hellenism in Selected Poetry of Percy B. Shelley and John Keats
Neumannová, Edita ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat téma romantického hellenismu ve vybraných básních Johna Keatse a Percyho Bysshe Shelleyho. Klasické Řecko zaujímalo v období romantismu ojedinělé místo - na jednu stranu bylo obdivováno a kladeno za vzor, na druhou stranu byl i na univerzitách rozsah výuky původních řeckých textů omezen. Zatímco jedním z původních cílů romantického hnutí bylo osvobodit se od vlivu klasické literatury a najít svůj vlastní poetický směr, druhá generace romantických básníků se opět pokoušela pracovat s literárními pozůstatky starého Řecka, ale tentokrát (alespoň domněle) nezávisle na zavedených interpretacích. Ve své práci se zabývám rolí (doložitelné nebo jen vnímané) autenticity, vlivem interpretací jiných autorů a problémem autority jako takové ve vztahu ke starořeckému světu ve vybraných dílech dvou anglických romantických básníků druhé generace, jejichž vzdělání bylo, pokud jde o klasický svět, diametrálně odlišné. Mým primárním cílem není zhodnotit příhodnost všech zmínek týkajících se starého Řecka, ale porovnat postoj obou autorů k jinému, nepřekonatelně cizímu a idealizovanému světu. V první kapitole zkoumám vztah obou autorů k původním starořeckým textům. Snažím se ukázat, že Keats byl na překladech a jiných nepřímých zpracováních starořeckých textů závislý i...
|
|
|
The Ideal of Beauty in the Period of Romanticism
Páchová, Kateřina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je studium ideálu krásy v období romantismu. Základem je důkladná analýza jednoho z klíčových textů romantismu - Lyrických balad napsaných Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem. Hlavním cílem práce je porovnání vize krásna ve vztahu k estetice vznešena, jak se vyvíjel ideál krásy v dobách před romantismem, a jak se tato vize změnila právě v období romantismu. Otázkou tedy je, jaký byl ideál krásy v době romantismu a jak je tento ideál reprezentován v Lyrických baladách? Existuje jeden společný ideál krásy pro Wordsworthe a Coleridge nebo se tito dva básníci liší v jejich chápání krásna? Hlavní pozornost je v práci zaměřena na rozdíl mezi krásnem na jedné straně a vznešenem či grotesknem na straně druhé. V obou případech pohlíží práce na přírodu a na lidské bytosti. Romantici mají mnoho společných znaků stejně jako vizi krásna, nezáleží, zda opěvují ženy, muže nebo přírodu, či jestli se místo povrchní krásy zabývají krásou vnitřní - krásou duše. Podobnosti mezi těmito druhy krásy se v práci také zabývám. Reflexe estetiky krásna a vznešena je primárně převzata z knihy Edmunda Burkea Filozofické zkoumání původu našich idejí o vznešenu a krásnu (v originále The Philosophical Inquiry into the Origin of our Ideas of the Sublime and Beautiful), nicméně...
|
|
|
History and Play in Lord Byron's Dramas
Horová, Miroslava ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent) ; Minta, Stephen (oponent)
Historie je jednou z nejdůležitějších oblastí zájmu a interpretace v Byronových klíčových i v jeho méně významných dílech. Byron přistupuje k historii s ohledem na její provázanost s literaturou a jeho dílo nás nutí přemýšlet o literárnosti historie a historicitě literatury. Snaha přiblížit se historické "pravdě" pro Byrona znamená nadmíru kreativní proces, v jehož průběhu vychází zřetelně najevo právě ona provázanost faktu a fikce, přičemž se Byron rovněž zabývá teatrálností historie. Psané dějiny utvářejí, ale také, a to je pro Byrona velmi důležité, zkreslují naše chápání historie. Dramata lorda Byrona jsou co se týče kritických ohlasů nejméně probádanou oblastí básníkova díla. Byronovo jedinečné chápání a pojetí historie v jeho dramatech je ústředním bodem této studie, jenž se zabývá sedmi dramatickými texty, které byly napsány mezi lety 1820 a 1822: Jak tato studie ukazuje, tato dramata dohromady utvářejí dynamický dramatický projekt, v němž se snoubí formální, diskursivní a tematický experiment. Tyto experimenty odhalují nejen Byronovu hlubokou angažovanost v oblasti dramatu, ale rovněž, v širší perspektivě, jeho chápání a interpretaci historie. Tato studie si bere za cíl Byronovo nazírání a interpretaci historie v jeho dramatických dílech a zkoumá je za pomoci metodologie hry, jak ji navrhl...
|
|
|
The Romantic Prometheus: Mary Shelley's "Frankenstein", P. B. Shelley's "Prometheus Unbound" and Lord Byron's "Manfred".
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Po období zásadních politických změn na evropské půdě (francouzská revoluce, napoleonské války, industriální revoluce) přitahovala mytologická postava Prométhea významné autory anglického romantismu. Prométheovská symbolika, hodnoty svobody a vzdoru se staly zřejmou inspirací pro díla Frankenstein Mary Shelleyové, Odpoutaný Prométheus Percyho Bysshe Shelleyho a Manfred Georgea Gordona Byrona. Můj velký zájem o anglickou romantickou literaturu mě dovedl k rozhodnutí věnovat se následujícímu tématu: Jakým způsobem tito romantikové uchopili Prométheovskou postavu? Mezi hlavní vlastnosti Prométhea patřily jak starostlivost a obětavost, tak vzdorovitost a určitá vychytralost. Romantičtí autoři se v jeho postavě viděli také proto, že trpěl kvůli svému mravnímu přesvědčení a byl natolik psychicky silný, aby se postavil autoritám z Olympu. Jméno Prométheus lze přeložit jako "prozíravost" nebo "předvídavost", další důvod, proč byla tato postava tak inspirativní pro autory období romantismu. Ve své práci budu čelit několika problémům. Za prvé, existuje řada verzí antického mýtu, a proto jsem se zaměřím na hodnoty a symboly spojené přímo s postavou Prométhea. Za druhé, díla vybraná k analýze byla ovlivněna dalšími literárními díly, např. Frankenstein do určité míry navazuje na Miltonův Ztracený ráj, Byronův Manfred...
|
host ::
RSS.