|
|
Rozvoj bezpečnostní a obranné identity Evropy (perspektivy spolupráce EU a NATO)
Šibík, Milan ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem evropské bezpečnosti a zkoumá její vývoj od konce druhé světové války do současnosti. Analyzovány jsou jednotlivé vývojové etapy, kdy je v první části zvýšená pozornost věnována Západoevropské unii. Následně práce přibližuje vznik Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, její vývoj v jednotlivých primárních dokumentech EU, její hlavní nástroje a aktéry a poté postupné vyčleňování Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Popsány jsou rovněž dosud uskutečněné mise EU. Celou práci prostupují vztahy mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí, analyzovány jsou právní, politické a praktické konflikty a obtíže, k nimž v těchto vztazích docházelo. Významná část se rovněž zaobírá národními pozicemi vybraných států ve vztahu k bezpečnostní politice Evropy.
|
|
|
Myšlenka Unie pro Středomoří jako výsledek Barcelonského procesu
Bryndová, Kateřina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce analyzuje nejprve Barcelonský proces a posléze Unii pro Středomoří. Pokouší se odpovědět na otázku, v čem Unie pro Středomoří na Barcelonský proces navazuje a v čem je naopak možné najít odlišnosti. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola charakterizuje středomořský region a jeho význam pro Evropskou unii. Druhá kapitola popisuje vznik a vývoj Barcelonského procesu, přičemž se věnuje jeho bilaterální i multilaterální dimenzi a také jeho hodnocení. Třetí kapitola mapuje Unii pro Středomoří od vzniku této myšlenky, přes Pařížskou a Marseillskou konferenci, až po její aktuální problémy a výhledy do budoucna.
|
|
|
Rozšíření Schengenského prostoru v roce 2007 se zaměřením na Českou republiku
Klemšová, Veronika ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce má za cíl zmapovat rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 o devět zemí, které přistoupily do Evropské unie v roce 2004- bez Kypru. Větší pozornost je přitom věnována ČR. V první kapitole vysvětluji základní pojmy a mechanismy schengenské spolupráce. Následující část se zabývá průběhem příprav a hodnocení ucházejících se států o schengenskou spolupráci. Významnou úlohu při přípravě na Schengen sehrála skupina Visegrádské čtyřky (V4), proto jsem se zaměřila na spolupráci v rámci této skupiny. Je zde také rozebrána spolupráce V4 v oblasti harmonizace vízové politiky s EU. Stěžejní částí diplomové práce je kapitola s názvem ČR a Schengen, ve které rozebírám strategii a potřebná opatření, která byla přijata ČR. Díky důsledné přípravě ČR, ale i ostatních zemí, které bylo potvrzeno experty hodnotících misí, proběhlo rozšíření Schengenu v roce 2007. Členství v Schengenu má svá pozitiva i negativa. Dopady vstupu do Schengenu a problémy, které se objevily po vstupu do Schengenu, jsou více popsány v poslední kapitole.
|
|
|
Role WTO při odstraňování zaostalosti rozvojových zemí
Walter, Jan ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Zaostalost rozvojových zemí je v současnosti jedním z nejožehavějších problémů světa. Ekonomická globalizace s sebou přináší stále hlubší integraci světových trhů a zvyšující se objemy mezinárodního obchodu. Mnohostranný obchodní systém reprezentovaný Světovou obchodní organizací (WTO) je jedním z nástrojů, který za určitých podmínek může výrazně přispět k odstraňování zaostalosti rozvojových zemí. Cílem práce je odkrýt tyto podmínky a popsat jejich souvislosti s fungováním a výsledky WTO či její předchůdkyně Všeobecné dohody o clech a obchodu. Nejprve se práce zaměřuje na teoretickou základnu mezinárodního obchodu jako nástroje k ekonomickému rozvoji, práce také popisuje možné nedostatky teorií ve specifickém vztahu k rozvojovým zemím. Následně je představena role WTO při procesu liberalizace mezinárodního obchodu a její aktivity vedoucí ke zmírnění a eliminaci zmíněných nedostatků. Práce ukazuje, že na známém teoretickém základu je možné dosáhnout pozitivní role liberalizace mezinárodního obchodu na mnohostranné bázi. Práce ovšem zároveň ukazuje, že ve stávajícím fungování systému je možné dosáhnout zlepšení ve prospěch rozvojových zemí k dosažení jejich většího a spravedlivějšího zapojení do mezinárodní dělby práce.
|
|
|
Mezinárodní souvislosti projektu Středomořské unie
Vincentová, Romana ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tématem práce je projekt Středomořské unie, který navrhl v roce 2007 během francouzské prezidentské kampaně Nicolas Sarkozy. Práce podává ucelený obraz o středomořském regionu, který po celou svou historii stál díky svým jedinečným charakteristikám v popředí zájmů různých světových aktérů. Ti se především od konce 20. století snažili využít potenciálu Středomoří a zároveň zde nastolit stabilitu pomocí různých integračních seskupení a dalších projektů spolupráce. Nejkomplexnější projekt partnerství v rámci středomořského prostoru představoval Barcelonský proces započatý Evropskou unií v roce 1995. Barcelonský proces neboli Euro-středomořské partnerství však nedosáhl žádných znatelných výsledků, za hlavní překážku jeho úspěchu bývá považován izraelsko-palestinský konflikt. Důraz práce je pak kladen na nový projekt Středomořské unie, která by se měla ze všech předchozích, v mnoha ohledech neúspěšných, integračních snah ponaučit a pokusit se najít jinou cestu, která povede k dosažení stability a spolupráce zemí v regionu. Z projektu Středomořské unie vznikla v roce 2008 Unie pro Středomoří, která by měla co nejvíce navázat na Barcelonský proces. Nový přístup k integraci by přitom neměl spočívat ve stanovování obecných cílů, ale ve formulaci konkrétních cílů a jejich postupné implementaci, čímž by mohlo k jednotě v regionu přeci jen dojít. Největší hrozbu projektu v dnešní době však opět představují především složité politické otázky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Multilaterální jednání, vývoj a funkce předsednictví v rámci EU
Macků, Lukáš ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce nejprve teoreticky vymezuje multilaterální vyjednávání. Poté hodnotí institucionální systém Evropské unie z pohledu multilaterálního jednání, přibližuje jednotlivé orgány EU, jejich historii, složení a funkci. Konkrétně Radu Evropské unie, Evropský parlament a Evropskou komisi. Tyto instituce také analyzuje ve spojení s procedurálním a legislativním procesem v rámci Evropské unie. Dále vysvětluje předsednictví EU, co představuje, jakou plní funkci a jak probíhá. V neposlední řadě seznamuje s blížícím se předsednictvím ČR v EU. Poukazuje na priority ČR a přináší doporučení pro úspěšné zvládnutí této funkce.
|
|
|
Postoje Rakouska k rozšíření Evropské unie o Turecko
Zelinková, Markéta ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce pojednává o postoji Rakouska k rozšíření Evropské unie o Turecko. Rakousko patří v rámci Evropské unie k euroskeptickým zemím, což se odráží i v postoji k dalšímu rozšiřování. Zejména negativně se Rakousko staví k rozšíření Evropské unie o Turecko. Tento negativní vztah je dán jednak historickými vztahy mezi oběma zeměmi, negativními zkušenostmi s tureckou menšinou v Rakousku a charakterem volebních kampaní rakouských politických stran.
|
|
|
Paradiplomacie regionů v EU
Novák, Ondřej ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zaměřuje na nový fenomén v mezinárodních vztazích -- na zahraniční aktivity podstatních jednotek. Problém zasazuje do teoretického rámce tzv. nového regionalismu a konceptu paradiplomacie. Analyzuje hlavní kanály zahraničněpolitických aktivit regionů na úrovni Evropské unie, tedy Výbor regionů, regionální reprezentativní kanceláře, Radu ministrů, Evropský parlament, Evropskou komisi a transnacionální sdružení regionů. Na závěr práce uvádí konkrétní příklady Vlámska, Burgundska, Bádenska-Virtemberska, Opolského vojvodství a Středočeského kraje.
|
host ::
RSS.