|
|
Vliv exprese a polymorfizmu prozánětlivých genů na osud transplantované ledviny
Hřibová, Petra ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Akutní rejekce a chronická transplantační nefropatie představují hlavní komplikace po transplantaci ledviny. V jejich etiologii se uplatňují prozánětlivé cytokiny, chemokiny i růstové faktory. Cílem tohoto projektu bylo zjistit, jaká je role intrarenálně exprimovaných prozánětlivých genů a jejich genových polymorfizmů na krátkodobý i dlouhodobý osud transplantované ledviny. Analýzy genových expresí TGF-・1, TNF-・, IL-6, IL-10, MCP-1 a RANTES byly provedeny pomocí real-time RT-PCR s použitím specifických TaqMan sond. Byly analyzovány vzorky získané z biopsií ledvinných štěpů prováděných buď podle protokolu 12 měsíců po transplantaci ledviny, nebo v případě dysfunkce štěpu k diagnostickým účelům. Vzorky s normálním morfologickým nálezem získané především z protokolárních biopsií byly použity jako kontrolní, ostatní vzorky byly zařazeny do skupin podle histologické diagnózy. Intrarenální exprese genů byla porovnána mezi jednotlivými diagnostickými skupinami, korelována s klinickými hodnotami a byl sledován vliv výše exprese genů na osud transplantované ledviny. U příjemců ledviny byla dále provedena alelická asociační analýza polymorfismů TNF-・-308G/A, MCP- 1- 2518A/G, RANTES-403G/A, -109T/C, -28C/G, CCR2+190G/A, IFN-・+874A/T, TGF・1-869T/C, +915G/C a CCR5・32 s výskytem akutních rejekcí, subklinických rejekcí,...
|
|
|
Molecular Basis of Familial Hyperuricemic Nephropathies
Živná, Martina ; Kmoch, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Sedláček, Zdeněk (oponent)
In 1960 Duncan and Dixon described family whth chronic tubulointerstitial kidney disease associated with juvenile onset of hyperuricemia and gout. Based on combination of these clinical symptoms they named the disease familial juvenile hyperuricemic nephropathy (FJHN) [1]. Disease with very similar clinical presentation but different age of onset and kidney histology was described as a medullary cystic kidney disease (MCKD) in 1977 [2]. Until recently the molecular basis and pathogenesis of this syndrome remained unknown. The long term aim of our research group is to elucidate the genetic basis of the disease and to solve pathogenetic mechanisms leading to the individual clinical and biochemical symptoms (e.g. hyperuricemia) and kidney damage in general. We systematically identify patients with this disease and healthy family members and collect relevant clinical information and samples for classification (urine, blood, tissue biopsies) and subsequent clinical, biochemical, molecular biology and cell pathology correlations. We [3, 4] and others [5-7] proved genetic heterogeneity of FJHN and defined four FJHN loci on chromosomes 1q21, 1q41, 16p11.2. and 17q21.3. Further research defined disease causing mutations in three genes - uromodulin (UMOD) [8], hepatonuclear factor 1-beta (HNF-1) [9] and renin (REN)...
|
|
|
Molekulární podstata dědičných hyperurikemických nefropatií
Vyleťal, Petr ; Kmoch, Stanislav (vedoucí práce) ; Viklický, Ondřej (oponent) ; Jirsa, Milan (oponent)
Familiární juvenilní hyperurikemická nefropatie (FJHN) a medulární cystické onemocnení ledvin typu 1 (MCKD1) a typu 2 (MCKD2) predstavují soubor autosomálne-dominantních tubulointersticiálních nefropatií charakterizovaných kombinací hyperurikémie, dnavé artritidy, progresivní renální insuficience a v nekterých rodinách také medulárních cyst. Fenotypové projevy techto onemocnení nejsou konsistentní, vzájemne se prekrývají a naznacují širší genetickou a alelickou heterogenitu. Jejich patofysiologie byla prevážne neznámá. Predchozí studie lokalizovaly geny, podminující FJHN/MCKD, na chromosomy 16p11 a 1q21. Tato disertacní práce byla primárne zamerena na objasnení molekulární podstaty a mechanismu FJHN/MCKD. Za úcelem naplnení tohoto cíle jsme se zamerili na shromaždování a charakterizaci pacientu a rodin s FJHN/MCKD, identifikaci onemocnení podminujících genu, charakterizaci identifikovaných proteinu a jejich mutant a izolaci a charakterizaci interagujících partneru nove identifikovaných proteinu. K tomu jsme použili a zavedli radu molekulárne genetických, molekulárne biologických a biochemických metod. Shromáždili jsme jeden z nejvetších souboru rodin postižených FJHN/MCKD na svete. Ve zhruba 26% techto rodin jsme nalezli mutace v genu UMOD (kódující uromodulin) a ruznými prístupy charakterizovali 6 mutant...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.