|
|
Smluvní pokuta a úroky z prodlení podle obchodního zákoníku
Hanušová, Monika ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Patěk, Daniel (vedoucí práce)
Závěr Smluvní pokuta i úrok z prodlení v praxi slouží jako velmi frekventované prostředky právního zajištění závazků, ačkoliv mají různý původ svého vzniku. Nárok na úrok z prodlení vzniká přímo ze zákona, naproti tomu smluvní pokutu si strany musí výslovně písemně ujednat. Úrok z prodlení je v našem právním řádu pojímán jako příslušenství pohledávky, kdežto smluvní pokuta je vedlejším ujednáním stran hlavního závazku a těší se tak větší samostatností. Tato práce nejdříve v prvních dvou kapitolách vymezila pojem smluvní pokuty a úroků z prodlení. Část třetí poté podrobně porovnala oba tyto právní instituty a analyzovala jejich dopady v mnoha oblastech práva, nejen obchodního, ať už se jedná o promlčení, o prodlení s úhradou smluvní pokuty a úroků z prodlení, o rozdílné důsledky jejich nepřiměřené výše, o vztah k náhradě škody a k zavinění, či o odlišný režim zajištění zástavním právem nebo o procesně právní aspekty týkající se věcné příslušnosti soudů nebo placení soudního poplatku. Závěrem lze shrnout, že přes všechny uvedené rozdíly oba tyto instituty patří k významným nástrojům zvýšení právní jistoty věřitele vůči dlužníkovi v obchodních i občanskoprávních vztazích a představují ve značné míře majetkové sankce postihující jednu a tutéž skutečnost - prodlení dlužníka se splněním peněžitého závazku,...
|
|
|
Smlouva o úvěru
Procházka, Jonáš ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Liška, Petr (vedoucí práce)
66 10. Závěr Současná právní úprava smlouvy o úvěru má v souladu se zásadou smluvní volnosti, která je jednou z typických zásad pro soukromé právo, dispozitivní charakter, s výjimkou ustanovení § 497 a § 499 ObchZ. Mám za to, že zúčastněným stranám úvěrového vztahu poskytuje právní nástroj dostatečně funkční a efektivní, schopný přizpůsobit se všem relevantním potřebám, podmínkám a okolnostem, za nichž uzavírají smlouvu tohoto typu. Návrh nového občanského zákoníku ostatně přebírá ustanovení o smlouvě o úvěru z platného obchodního zákoníku pouze s drobnými úpravami a namísto označení "věřitel" a "dlužník" zavádí pro strany úvěrové smlouvy nové, lépe vyhovující označení a sice "úvěrující" a "úvěrovaný". Svou roli při procesu sjednávání smlouvy o úvěru hrají také zásady, které jsou zejména bankami při poskytování úvěru respektovány, nicméně tyto zásady se uplatní pouze v té míře, v jaké nekolidují s vůlí stran projevenou ve smlouvě. Ačkoliv může přílišný formalismus subjekty právního vztahu brzdit v jejich záměrech a činnostech, rizikovost poskytování a přijímání úvěrů, požadavek právní jistoty a snazší průkaznost v případných sporech, jsou dle mého názoru dostatečnými důvody pro zakotvení požadavku písemné formy v několika případech. Prvním případem je obligatorní písemná smlouva o úvěru. Druhým případem je...
|
|
|
Označení původu, zeměpisná označení
Libich, Luboš ; Slováková, Zuzana (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
51 Závěr Označení původu a zeměpisná označení, jakož i další práva na označení, jako je ochranná známka nebo zaručená tradiční specialita, jsou dnes jistě důležitým vodítkem pro spotřebitele, který míří za určitými zárukami kvality výrobků. Mezi takovýmito právy na označení hrají však nejdůležitější úlohu ochranné známky, jejich tradice, zakotvení v dalece největším počtu právních řádů států světového společenství a v neposlední řadě účinné ochraně skýtané multilaterálními mezinárodními dohodami, zaručují vysokou poptávku po zapsání těchto označení. Naproti tomu jsou chráněná označení původu a zeměpisná označení tímto institutem zatlačena poněkud do pozadí. Proti institutu zaručené tradiční speciality, která je specifickým institutem komunitárního práva, jsou však tato označení ve výrazně prestižnější pozici. Charakteristické znaky dané zeměpisným původem, které propůjčují výrobku jeho jedinečnost a kvalitu vzhledem k zeměpisné oblasti jeho původu, mohou hrát v myslích spotřebitelů důležitou úlohu při rozhodování o koupi toho či onoho podobného výrobku. Avšak kritéria, jaké musí splňovat určitý výrobek, aby mu byla poskytnuta náležitá ochrana před napodobováním a jiným možným zneužitím jeho názvu, jsou v různých právních systémech rozdílná. Výrobce, který zkoumá, jakou ochranu pro svůj výrobek nadaný...
|
|
|
Společníci v jednolivých formách obchodních společností
Procházka, Pavel ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
91 12. kapitola: Závěr Ve své práci jsem se pokusil poskytnout alespoň schematizující výčet práv a povinností společníků obchodních společností se zaměřením na vznik a zánik členství ve společnosti, jelikož pro společníka je velice důležité, zda a kdy se stane subjektem oprávněným vykonávat práva a povinnosti. Dále jsem se ve své práci zabýval možnostmi společníků podílet se na chodu společnosti, protože jestli něco společníka opravdu zajímá, je to způsob ovlivňování vývoje jeho osobní nebo kapitálové investice do obchodní společnosti. Ve své práci jsem se často zaměřoval na judikaturu obchodních soudů, jelikož předpisy obchodního práva nemohou vždy postihnout všechny praktické případy, a proto je nutné mnoho institutů precizovat v soudní praxi. Jeden ze světlých případů, kdy soudní praxe pomáhá nalézat řešení praktický problémů, je judikatura v oblasti práva na podání návrhu na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady soudem. Poměrně rozsáhlá je také judikatura v oblasti práv minoritních akcionářů. Nezbývá nám, než si v oblasti práv a povinností společníků obchodních společností přát více judikátů, které budou přinášet světlo do každodenních problémů právní praxe. Zajímavý bude jistě pohled Ústavního soudu ČR na poslední novelizaci Obchodního zákoníku ve věci vytěsnění minoritních akcionářů. Zajímavé...
|
|
| |
|
|
Průmyslové vzory
Moravcová, Anna ; Slováková, Zuzana (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
62 stanoviska všemi zúčastněnými stranami je nesnadný úkol. Zvláště v zemích, kde má automobilový průmysl silnou pozici, tedy i v ČR, bude upřednostňováno tradiční řešení ochrany náhradních dílů průmyslovými vzory. Takové řešení jde sice proti liberalizaci trhu, podle mého názoru ovšem skutečnost, že lze náhradní díly chránit průmyslovým právem, může lépe motivovat přihlašovatele k vývoji kvalitního designu a tím i k rozvoji příslušného průmyslového odvětví. Domnívám se, že ke změně současného stavu, kdy úprava je v členských zemích EU roztříštěná, v nejbližší době nedojde. Zvláště za probíhající hospodářské krize jsou tyto otázky citlivé: nedošlo by přijetím návrhu k poškození automobilového průmyslu? Svůj postoj k budoucímu vývoji právní úpravy průmyslových vzorů v Evropě vyjádřila Komise Evropských společenství ve svém Sdělení75 z července 2008: "Systém vzorů Společenství byl zahájen v roce 2003 a poté, co ES přistoupilo v roce 2008 k Ženevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, nabízí v současnosti možnost ochrany ve třetích zemích. Ačkoliv vnitrostátní právní předpisy v oblasti vzorů byly do značné míry harmonizovány směrnicí o průmyslových vzorech, soudržnější systém na jednotném trhu by zajistilo přijetí návrhu liberalizace následného trhu náhradních dílů. Vzhledem k...
|
|
| |
|
|
Síťová odvětví a přirozené monopoly (právní aspekty)
Šik, Martin ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Shrnutí Klíčová slova: Přirozený monopol, síťové odvětví, energetika, regulace, liberalizace, unbundling, přístup třetích stran Cílem této práce bylo prozkoumat právní aspekty síťových odvětví a přirozených monopolů. Práce zkoumá tyto aspekty na příkladu sektoru energetiky (konkrétněji elektroenergetiky a plynárenství), který je typickým příkladem síťového odvětví. Geograficky je práce zaměřena na energetické právo Evropské unie a jeho konkrétní aplikaci v České republice. Základním východiskem práce je přesvědčení, že energetické právo je úzce provázáno s hospodářskou politikou a je vhodné ho interpretovat v kontextu konkrétních opatření, nástrojů a institutů odrážející energetickou politiku státu. Hlavním hnacím motorem energetické politiky, a tedy i energického práva, v posledních dekádách je reforma energetiky směřující k její liberalizaci. Klíčovými nástroji pro její úspěšnou realizaci je ekonomická regulace, přístup třetích stran, unbundling a výkon státní správy ze strany nezávislých regulačních orgánů. Práce nejprve rozebírá ekonomické charakteristiky síťových sektorů, tedy zejména existenci přirozeného monopolu. Ve druhé části práce je popsáno pozadí liberalizace a souvisejících institutů jakožto uvědomělých součástí procesu reformy energetiky. Třetí část práce se věnuje konkrétní právní úpravě,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.