|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Exekuce podle exekučního řádu
Ceralová, Tereza ; Winterová, Alena (oponent) ; Frintová, Dita (vedoucí práce)
65 6. Závěr Exekuci uskutečňovanou prostřednictvím soudních exekutorů lze v českém právním prostředí stále považovat za poměrně nový institut, neboť je možno ji využívat až od roku 2001, kdy byl přijat exekuční řád. Základním smyslem a účelem tohoto zákona bylo zajistit důslednější ochranu práv oprávněného, a to sice efektivnějším a rychlejším vynucením vymáhané povinnosti na povinném. Na plnění tohoto cíle se podílí především několik principů zakotvených v exekučním řádu. V první řadě je stanovena lhůta patnácti dnů, v níž má soud exekuci nařídit, přičemž v usnesení o nařízení exekuce nestanoví, jakým způsobem bude exekuce provedena. Způsob exekuce volí až exekutor v exekučním příkazu, a to na základě výsledků svého pátrání po majetku povinného. Tento postup usnadňuje pozici oprávněného, který majetek povinného nemusí zjišťovat sám a nemusí navrhovat, který způsob provedení exekuce má být nařízen. Exekutorovi jsou za účelem zjišťování majetku povinného svěřena poměrně široká oprávnění vůči jednotlivým orgánům a osobám v rámci jejich povinnosti součinnosti. Exekutor také může exekuci provádět i několika způsoby současně. Velmi důležitým a zásadním institutem je rovněž generální inhibitorium, které se vztahuje od okamžiku doručení usnesení o nařízení exekuce na celý majetek povinného. (Až na zákonem...
|
|
|
Perspektivy mediace v civilních věcech
Klimešová, Lenka ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
52 6. ZÁVĚR Mediace, jak jsem se snažila ukázat v této diplomové práci, je velmi aktuálním tématem. Na základě komparace právních úprav v Německu, na Slovensku a v Rakousku, kterou jsem provedla, je možné vidět, že okolní státy se intenzivně zprostředkováním zabývají. Navíc i Evropská unie svým postojem a především přijetím směrnice o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech mediaci podporuje a zavazuje státy k vnitrostátní úpravě tohoto institutu. Směrnice se dotýká pouze sporů s přeshraničním prvkem, ale myslím si, že při příležitosti její transformace do českého právního řádu, by bylo vhodné, upravit i zprostředkování vnitrostátních sporů. Z tohoto důvodu velmi vítám iniciativu Ministerstva spravedlivosti České republiky, jehož expertní skupina se pustila do vytvoření návrhu zákona o mediaci v netrestních věcech. Zákon je ve stadiu paragrafovaného znění, ale zatím nebyl vládě předložen ke schválení. Domnívám se, že navrhovaná úprava se pokusila pojmout mediaci v jejím celku a upravit její nejdůležitější aspekty. Na druhou stranu má i své nedostatky, na které jsem se snažila v práci upozornit. Mediaci jako alternativní metodu řešení sporů nepovažuji za "všelék". Jako každý jiný právní institut má i zprostředkování své přednosti i nedostatky. Za její největší klad spatřuji především...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zvláštní předběžné opatření podle par. 76b o.s.ř. - srovnání právních úprav v ČR se SRN
Bernardinová, Anna ; Winterová, Alena (oponent) ; Frintová, Dita (vedoucí práce)
Zákonem na ochranu před domácím násilím, který vytvořil rámec pro komplexní pomoc osobě ohrožené domácím násilím, učinila Česká republika velký krok vpřed a začlenila se tak mezi ostatní země západní Evropy, které k problému domácího násilí zaujímají jasný, odmítavý postoj. Hlavní změnou, který tento zákon přinesl, je možnost vykázat násilnou osobu ze společného obydlí. Při srovnání úpravy předběžného opatření podle § 76b o.s.ř. a podle Gewaltschutzgesetz vyšly najevo jednotlivé shody i rozdíly. Vzhledem k delšímu užívání tohoto institutu v SRN lze z německé úpravy vyvodit možnou budoucí úpravu tohoto předběžného opatření v České republice. Gewaltschutzgesetz stejně jako český zákon na ochranu před domácím násilím má za cíl co nejrychlejší a nejefektivnější pomoc osobě ohrožené násilnou činností. Gewaltschutzgesetz má však oproti zákonu na ochranu před domácím násilím nepoměrně širší užití. Poskytuje ochranu nejen v situaci domácího násilí, ale i v situaci stalkingu. V českém právu stalking dosud upraven nebyl. Skutková podstata pronásledování je však už zahrnuta do nového TZ. Instituty občanského práva se k ochraně pronásledované osoby v praxi nevyužívají, přestože možnost využití ustanovení § 76b o.s.ř. v situaci pronásledování se již v literatuře objevila.100 Ve vývoj právní úpravy stalkingu lze však...
|
|
|
Řízení o dědictví
Kovaříčková, Tereza ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
- 63 - 13. Závěr Závěrem své diplomové práce bych chtěla vyzdvihnout několik prvků, které přinesla souhrnná novela občanského soudního řádu, a také se dotknout určitých institutů, které by se mohly podle mého názoru do budoucna změnit. Přínos vidím ve zřízení Centrální evidence manželských smluv, která pomůže zabránit situacím, kdy manželská smlouva bude opomenuta. Správným krokem vpřed je také posílení pravomoci soudního komisaře, který může nyní vydávat i rozhodnutí ve věci samé, což může většinu dědických řízení velmi urychlit. S otázkou posílení pravomocí soudních komisařů souvisí také nutnost existence určitých zákonných garancí. Tu můžeme vidět v zachování práva na zákonného soudce, které by nemělo být novou úpravou dotčeno, protože i ohledně notářů, kteří jsou pověřováni jako soudní komisaři, je vedena obdoba rozvrhu práce, a dále je to existence specifického opravného prostředku. Proti usnesení vydanému notářem jako soudním komisařem jménem soudu je totiž přípustné odvolání, o kterém rozhodne předseda senátu (samosoudce) okresního soudu. Pokud s usnesením notáře bude souhlasit, o odvolání rozhodne přímo odvolací krajský soud. Nebude-li s usnesením notáře souhlasit, rozhodne o věci sám s tím, že takové rozhodnutí se považuje rozhodnutí soudu prvního stupně a bude proti němu přípustné odvolání....
|
host ::
RSS.