|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Předběžná opatření a zajištění důkazu
Drbohlavová, Šárka ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Rozsáhlou novelizaci institutu předběžných opatření přinesl s účinností od 1. dubna 2005 zákon č. 59/2005 Sb. Novela byla poměrně rozsáhlá a vedle změny či zpřesnění stávající úpravy zavedla i zcela nová ustanovení, když došlo například k výslovnému stanovení náležitostí návrhu na předběžné opatření, speciálně byla upravena vykonatelnost a závaznost usnesení o předběžném opatření. Právní úprava však i po novele není bezvadná a odporuje zásadám pro vydávání předběžných opatření, vyjádřených v Návrhu evropského civilně procesního zákoníku z roku 1994, který je výsledkem mezinárodního kongresu pro procesní právo v Utrechtu.121 Citovaný návrh mimo jiné požaduje, aby před vydáním předběžného opatření byla obligatorně slyšena i druhá strana, přičemž od jejího slyšení lze upustit jen v případě neodkladnosti. Jestliže k tomu však dojde, má soud po nařízení předběžného opatření vyslyšet také druhou stranu a předběžné opatření případně změnit, doplnit, nebo naopak zrušit. Novelizovaný § 75c odst. 3, podle kterého soud rozhoduje bez slyšení účastníků, se však tomuto požadavku vzdálil, což nepovažuji za vhodné, neboť účastník by neměl být zcela zbaven práva být slyšen. De lege ferenda by slyšení mělo být fakultativní podle úvahy soudu a posuzované věci, s tím, že pokud se účastník nedostaví, jdou následky coby projev...
|
|
|
Mobiliární exekuce
Beránek, Petr ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Závěr Úvodem bylo řečeno, že tento způsob výkonu rozhodnutí představuje pro povinného velmi závažný a citelný zásah do jeho majetkových poměrů. Tomuto faktu nemalou měrou přispívá i skutečnost, že povinný ve většině případech o možné návštěvě soudního vykonavatele předem neví, a v zájmu co nejvyšší efektivity mobilární exekuce, by ani vědět neměl. Právě hledisko efektivity považuji za jedno z nejdiskutabilnějších. Porovnáme-li faktické náklady spojené s tímto způsobem výkonu rozhodnutí na straně jedné a na straně druhé celkový podíl na úplném uspokojení vymáhané pohledávky, výsledkem bude poměrně nepříznivé hodnocení mobilární exekuce. Důvodem je zpravidla nízká hodnota sepisovaných věcí a následný mizivý zájem o koupi těchto věcí v dražbě, to vše doprovázené zvýšenými náklady na uskladnění zajištěných věcí a závažným, často traumatizujícím zásahem do majetkových a osobnostních práv povinného. S přihlédnutím k těmto skutečnostem, hodnotím stávající právní úpravu, spočívající v explicitním zakotvení zásady priority jistých způsobů provedení exekuce (přikázání pohledávky, srážky ze mzdy), spíše pozitivně. Odpůrci namítají, že je takto dáván povinnému značný prostor k maření eventuálního výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, a to případným zcizením těchto věcí, nicméně poznatky z praxe tyto obavy spíše...
|
|
| |
|
|
Odvolání v civilním řízení
Plhal, Milan ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
V. Shrnutí Mezinárodní dokumenty a Ústavní předpisy ukládají České republice povinnost zajišťovat všem bez rozdílu právo na soudní ochranu, spravedlivé rozhodnutí a vynucení uložené povinnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím soudů, které jsou povinny v civilních věcech postupovat podle občanského soudního řádu. Občanský soudní řád proto představuje nástroj k prosazení práva, tedy k tomu, aby v ústavním, zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci soudy vydávaly spravedlivá rozhodnutí. Procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny), jehož integrální součástí je také právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, resp. právo na vyřízení věci v přiměřené lhůtě, jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu České republiky. Občanský soudní řád je proto právním předpisem, který by měl skloubit všechny tyto požadavky, tedy zajistit rychlé, pružné a spravedlivé řízení, které je završeno spravedlivým rozhodnutím. Nepodaří-li se mu tyto povinnosti splnit, neměl by alespoň soudům bránit v jejich naplňování. Zajistit, aby řízení proběhlo rychle, pružně, efektivně a spravedlivě a bylo završeno spravedlivým rozhodnutím není jednoduché. Tato rigorózní práce se snaží být rozborem platného právního stavu, pokouší se poukázat na jeho nedokonalosti, sporná a...
|
|
|
Důvody opravných prostředků (komparace)
Kukrálová, Anna ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
57 V. kapitola - Závěr 5.1. Vztah opravných prostředků 5.1.1. Řádné a mimořádné opravné prostředky Řádné a mimořádné opravné prostředky se liší zejména intenzitou, s jakou je jejich prostřednictvím zasahováno do právního postavení osob, jichž se týká napadané rozhodnutí. Tím jsou také dány požadavky, které musí být splněny pro to, aby opravný prostředek mohl být s úspěchem uplatněn u soudu a rovněž rozsah, v jakém lze opravný prostředek uplatnit. Všechny mimořádné opravné prostředky jsou zásahem do soudem dříve autoritativně určených práv a povinností, vzhledem k tomu je jejich uplatnění vázáno na přísnější podmínky než je tomu u odvolání jako opravného prostředku, který směřuje proti rozhodnutím nepravomocným. V souladu s právě uvedeným platí, že odvolání musí splňovat pouze základní formální náležitosti a musí v něm být individualizováno rozhodnutí, proti němuž směřuje spolu s uvedením odvolacího důvodu a odvolacího návrhu, tedy toho, čeho se odvolatel svým podáním domáhá. Odvolací důvod přitom představují pro účastníka spíše než omezení návod, jak podání formulovat. O omezení se nejedná proto, že odvolací důvody zahrnují takřka veškeré možné varianty pochybení a nedostatků, kterými rozhodnutí soudu může být stiženo. Totéž platí i u rozsudku pro uznání a rozsudku pro zmeškání - občanský soudní řád sice...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.