|
|
Komparace využití neoliberálních koncepcí v hospodářské politice Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana
Rážková, Michaela ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem diplomové práce je zodpovědět otázky efektivity v řízení inflace, změny míry nezaměstnanosti, snížení veřejných výdajů, deregulace a decentralizace v obou zemích, potvrzení či vyvrácení teoretických předpokladů Lafferovy křivky na příkladu důsledků snížení daní ve Spojených státech amerických, důsledky privatizace a boje s odbory ve Velké Británii a celkový efekt zavádění neoliberálních koncepcí v obou zemích. V diplomové práce je provedena komparace zavádění a dopadů neoliberálních koncepcí v hospodářské politice ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických a poskytuje náhled na efektivitu zvolených prostředků.
|
|
|
Smoot - Hawley tariff and its effects on economy of The United States
Šimo, Dávid ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma dosahů přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku ve Spojených státech amerických v roce 1930. Konkrétně se práce zaměřuje na vliv sazebníku na průběh Velké hospodářské krize a pokouší se zodpovědět otázku, zda přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku krizi zhoršilo. V první části práce je popsána hospodářská situace ve Spojených státech, před přijetím sazebníku, tedy před hospodářskou krizí, a následně postupná cesta k jeho přijetí. Další část práce je rozdělená na tři kapitoly, při čemž každá z nich se zaobírá vlivem sazebníku na ekonomiku z jiného pohledu, změnou situace výrobců a investorů, monetárními dopady a vlivem na světový obchod, také analyzuje důsledky těchto dopadů na průběh krize ve Spojených státech. Výsledkem práce je konstatování, že přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku průběh hospodářské krize určitě ovlivnilo, avšak nepřímo přes nárůst protekcionizmu ve světě, který způsobil pokles mezinárodního obchodu a brzdil zotavení z recese.
|
|
|
Vliv legislativy New Dealu na společenské postavení černochů ve vybraných sektorech americké ekonomiky
Schwammenhöfer, Tomáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji vlivu legislativy New Dealu na černošské obyvatelstvo ve 30. letech 20. století. Konkrétně se analyticky zaměřuji na vliv jednotlivých politik tohoto programu na jejich postavení v rámci americké ekonomiky. Pro porozumění celé problematice je zapotřebí pochopit situaci černochů v předchozí dekádě a v době Velké hospodářské krize, čemuž se věnuji v prvních dvou kapitolách. Následně nastiňuji situaci vedoucí k volbě F. D. Roosevelta prezidentem Spojených států amerických. V poslední a zároveň nejdůležitější kapitole celé práce se věnuji analýze jednotlivých programů a jejich vlivu na černochy. V práci docházím k závěru, že New Deal měl jak pozitivní tak negativní vliv na tuto menšinu a to v závislosti na příslušném ekonomickém sektoru a dané politice. Celkově tento program pro černochy znamenal velký posun v ekonomických a politických záležitostech.
|
|
|
Makroekonomické dopady vybraných ropných šoků ve Spojených státech amerických
Šikulová, Markéta ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je analýza makroekonomických dopadů čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku Spojených států amerických a jejich následná komparace. První část práce se zabývá nejprve teoretickým pozadím vlivu nabídkového šoku na ekonomiku, jeho dopady a možnostmi hospodářské politiky, jak na něj reagovat. Dále se v první části zabývám také událostmi, které vedly k jednotlivým ropným krizím, konkrétně embargem zemí OPEC na vývoz ropy do USA, poklesem produkce vlivem revoluce v Íránu, irácko-íránské války a války v Perském zálivu a poptávkovými i nabídkovými faktory stojícími za ropným šokem letech 2007 až 2008. V druhé části práce jsou představeny konkrétní dopady čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku USA, které jsou poté srovnány. Na základě zjištěných skutečností je potvrzena hypotéza, že zkoumané ropné šoky minulého století, a to především ty, které se uskutečnily v 70. letech, měly ve srovnání s pozdějšími ropnými šoky negativnější dopady na americké hospodářství. Tedy, že efekt, který vyvolala změna ceny ropy v ekonomice, se v průběhu historického vývoje zmírnil. Důvodů, proč reaguje americké hospodářství na ropné šoky s postupem času méně, je mnoho, mezi nejdůležitější ale patří účinnější monetární politika, pokles rigidity mezd, vznik strategických ropných rezerv a v posledních letech také snižující se závislost na ropě ze zahraničí.
|
|
|
Easy Money Policy Fedu v období předsednictví Alana Greenspana v Radě guvernérů (1987–2006)
Mašek, František ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním tématem práce je měnová politika Fedu v období, kdy Radě guvernérů předsedal Alan Greenspan. Největší pozornost je v práci věnována vlivu uvolněné měnové politiky Fedu na vznik nejprve takzvané dot-com bubble a posléze pozdější hypoteční krize, z níž se následně stala krize finanční. Na základě důkladné analýzy mnoha odborných textů známých ekonomů a vlastního rozboru a zhodnocení zastávám názor, že vliv expanzivní měnové politiky na bublinu technologických aktiv a na hypoteční krizi byl spíše minoritní. Fed veškeré své kroky podřizoval dosažení svých měnověpolitických cílů, takže kritika jím prováděné měnové politiky je v podstatě kritikou těchto cílů jako takových. Za příčinu dot-com bubble považuji vznik nových technologií a takzvanou teorii zpětné vazby. U krize hypoteční a následné finanční považuji za klíčové determinanty neochotu vládních činitelů silněji regulovat činnost investičních bank a společností, morální hazard, selhání ratingových agentur a federální podporu vlastnického bydlení spojenou s deregulací finančního sektoru.
|
|
|
Velká deprese a Velká recese: role měnové politiky USA
Kinský, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá primárními příčinami Velké deprese a Velké recese v USA. Autor v práci hledá společné znaky zmíněných krizí, přičemž zvláštní pozornost věnuje měnové politice, kterou považuje za klíčovou. Cílem autora je analyzovat jednotlivá hospodářsko-politická opatření, která dané krize vyvolala a jež ji provázely. V první části je pojednáno o politice Federálního rezervního systému včetně jeho vzniku, období dvacátých let, burzovním krachu, protikrizovým hospodářským opatřením a opomenuty nejsou ani teoretické interpretace z pohledu jednotlivých ekonomických škol. V druhé části práce autor analyzuje příčiny Velké recese, problematiku hypotečních agentur, rostoucí bublinu na trhu nemovitostí či federální záchranné programy, jakožto součást protikrizových opatření. Dále je pojednáno o úvěrové expanzi a měnové politice Fed a v závěru autor nabízí srovnání obou krizí a předkládá vlastní pohled na danou problematiku.
|
|
|
Easy Money Policy Federálního rezervního systému v 90. letech 20. století
Pospíšil, Petr ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma měnové politiky Federálního rezervního systému ve Spojených státech amerických v období 90. let 20. století. Hlavní důraz je při analýze kladen na recesi v letech 1990-1991 a následující události, jež vedly ke vzniku a rozvoji spekulační bubliny, kterou krátce po jejím prasknutí v roce 2001 následovala stagnace americké ekonomiky. Pomocí důkladné analýzy a porovnáním protichůdných názorů docházím k závěru, že americká centrální banka svými opatřeními v letech 1995-2000 přispěla k většímu nafouknutí burzovních spekulací. Nicméně tato rozhodnutí banka činila v souladu s tehdejšími krizovými situacemi v domácí i světové ekonomice, a to s cílem zajistit cenovou stabilitu a hospodářský rozvoj. Dále docházím k závěru, že měnová politika americké centrální banky nebyla příčinou krize, tou byla zejména vlna nových technologií a s tím související přehnaná očekávání investorů na finančních trzích.
|
|
|
Vybraná opatření hospodářské politiky prezidentů Forda a Cartera v kontextu ropných šoků
Košut, Jaroslav ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Období 70. let minulého století je známo především událostmi kolem ropných šoků, které poznamenaly hospodářský vývoj v USA a ve světě na dlouhou dobu dopředu. V teoretické části se práce věnuje situaci před a během ropných šoků - poukazuje na okolnosti jejich vzniku, politický vývoj v jejich průběhu a dopady na trh s ropou. V praktické části již přistupuje k analýze hospodářské politiky prezidentů Spojených států amerických Geralda Forda a Jamese Cartera a poukazuje na úspěchy či neúspěchy různých jimi navržených opatření. Popisuje vývoj hospodářského růstu, inflace a nezaměstnanosti ve sledovaném období a řeší, co je příčinou jejich vývoje v jednotlivých letech. V závěru srovnává vývoj těchto makroekonomických ukazatelů a přináší názor, že hospodářská politika prezidenta Cartera se s následky ropného šoku vyrovnala s větším úspěchem, než hospodářská politika prezidenta Forda.
|
|
|
Dot-com bubble - faktor hospodářského úspěchu USA v 90. letech 20. století?
Zajíc, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje dopadům výrazného nárůstu investic do informačních a komunikačních technologií v 90. letech 20. století na hospodářský růst USA. Rapidní rozvoj těchto technologií vedl mimo jiné také ke vzniku spekulativní bubliny na akciovém trhu, která ovlivnila expanzivní fázi hospodářského cyklu. Její prasknutí v letech 2000 až 2001 znamenalo zpomalení ekonomiky a ukončení vůbec nejdelší zaznamenané hospodářské expanze v amerických dějinách. Hlavní část práce se zabývá přínosem informačních technologií pro ekonomiku a dále hodnotí roli spekulativní bubliny pro vývoj spotřebních a investičních výdajů. Ze závěrů práce vyplývá, že zvýšení kapitálové intenzity a strmý růst cen na akciovém trhu, výrazně akcelerovaly dynamiku hospodářského růstu ve druhé polovině sledovaného období.
|
|
|
Československo-polské hospodářské vztahy po roce 1945 se zaměřením na zahraniční obchod
Pekárková, Dana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Československo-polskými hospodářskými vztahy po roce 1945 a především se zaměřuje na zahraniční obchod. Zkoumá období od druhé světové války, po rok 1989, tedy rozpad Východního bloku. Vzájemné vztahy byly ovlivněny některými předešlými situacemi, které práce také zmiňuje. Hlavní spolupráce začíná od podepsání smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci 10. března 1947. Ta byla pak několikrát prodloužena, nebo byly podepsány nové dlouhodobé smlouvy a vzájemná spolupráce se od této doby stále prohlubovala. Nakonec se Polsko stalo naším třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem. Práce je členěna na tři části, kde v první části se zabývám vývojem Československa a v druhé části vývojem Polska. Tyto dva okruhy jsou spíše teoretickou částí práce. K praktické části se dostávám v třetím tematickém okruhu, čímž je vzájemná hospodářská a politická spolupráce a vývoj zahraničního obchodu. V závěru pak hodnotím, zda se mi podařilo potvrdit, či vyvrátit hypotézy, které jsem si v úvodu položila.
|
host ::
RSS.