|
|
"Dva pohledy na ženu" (Ženské postavy ve vybraných románech Theodora Fontana a Ignáta Herrmanna)
Kubíčková, Martina ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá ženskými hrdinkami vybraných berlínských románů Theodora Fontana a pražských románů Ignáta Herrmanna. Prostřednictvím analýzy a interpretace jednotlivých děl je ukázán dvojí pohled na ženu, její tradiční role a postavení v patriarchální společnosti poslední třetiny 19. století. Práce hledá příčiny dominance ženských postav v románech, předkládá jejich možnou typologii, na základě komparace a konfrontace vyvozuje jejich shodné a odlišné rysy. Popsány jsou také partnerské a rodinné vztahy, různá pojetí lásky, různé motivace sňatku, příčiny a důsledky nefunkčních manželství. Nechybí analýza způsobů uměleckého ztvárnění témat, jež představovala společenské tabu, a tvůrčích postupů charakteristických pro oba spisovatele. Součástí práce je nástin dobového společenského klimatu s důrazem na panující společenské konvence, komparační pojednání o životech a tvorbě autorů a pokus o vystižení specifičnosti jejich próz. V závěru práce je zdůvodněno chápání žen jako obětí svého prostředí.
|
|
|
Co způsobily rukopisné nálezy
Čermáková, Tereza ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo ukázat, jakým způsobem naše dvě nejznámější a také najdiskutovanejší rukopisné památky, Rukopis královédvorský a zelenohorský, ovlivnily literární, politické a kulturní dění v 19. století a jak bylo toto téma zpracováno v průběhu posledních sto padesáti let v českých učebnicích literatury a v čítankách. V úvodní informativní části práce jsem se věnovala sporným evropským a českým rukopisným nálezům a jejich vzniku jako důsledku dobového evropského trendu. Velkou pozornost jsem věnovala průběhu rukopisných bojů o uznání pravosti našich nálezů. Všechna tato fakta, společně s pasáží dokumentující velký inspirační vliv Rukopisů na českou literaturu, divadlo, hudbu a výtvarné umění, mi sloužila jako východisko pro druhou část práce, výzkumnou. V druhé části jsem se zaměřila na české učebnice literární historie a čítanky z období od druhé poloviny 19. století až do současnosti. Jde tedy o časový úsek přibližně sto padesáti let, který jsem pro přehlednost rozčlenila do několika etap, rovněž jsem tituly rozdělila na učebnice literární historie a čítanky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Jindřich Šimon Baar - osobnost a dílo
Johánková, Marie ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Jindřich Šimon Baar, icatolicicý kněz a spisovatel, proslul nejen svými díly s k^^olfeko^''*^roblematikou, ale především romány s venkovskou tematikou. Jeho nejznámějšími knihami jsou román Jan Cimbura a chodská trilogie Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Velkou částí náplně jeho spisovatelské činnosti bylo též sběratelství chodského folkloru, především pohádek, pověstí, říkadel a textů písní. Dílu o Chodsku předcházel příběh o putimském sedláku Janu Cimburovi, v němž se autor snažil vyzdvihnout nutnost zachování fenoménu selství a všech jeho kladných hodnot pro budoucí generace, jelikož cítil, že se základní hodnoty lidského života, jako vztah k tradicím, zvykům, odkazu předků, k víře, k půdě ad., vytrácejí z všeobecného povědomí. Tyto hodnoty se posléze snažil uchovat i tím, že shromažďoval texty chodských písní, chodské pohádky, pověsti, říkadla, hádanky, ale také kroje a vše, co se týkalo chodského folkloru vůbec. Vrcholem všech těchto Baarových snah pak byla jeho chodská trilogie, která ukazovala nejen jeho lásku k rodnému kraji, ale také úctu k tradici a víře předků v selské hodnoty, které jsou pro nás hodnotami prapůvodními a základními. Přínosem mé práce je, že jsem zmapovala Baarovu folkloristickou činnost a zpracovala část jeho korespondence, ve které si dopisoval s přáteli o metodách své...
|
|
| |
|
| |
|
|
Praha v románech Gustava Meyrinka
Čapková, Zuzana ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obrazem Prahy, jak ho zachytil spisovatel Gustav Meyrink. Úvodní část je věnována seznámení s vývojem německy psané literatury v českých zemích a vzniku fenoménu zvaného pražská německá literatura s uvedením jeho nejvýznamnějších představitelů. Dále je přiblížen život Gustava Meyrinka včetně jeho pobytu v Praze a vznik jeho literárního díla. Hlavní část práce je zaměřena na rozbor tří románů, jejichž děj se částečně nebo plně odehrává v Praze. Jde o díla Golem, Valpuržina noc a Anděl západního okna. Jednotlivé kapitoly popisují topografii Prahy užitou v díle a její historickou přesnost, postavy a pověsti spjaté s městem a celkový obraz Prahy a jeho proměny v závislosti na ději a jednání postav. V závěru je uvedeno srovnání jednotlivých románů a jejich společné i rozdílné rysy.
|
|
|
Historické prózy Jiřího Šotoly
Soudková, Dana ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Diplomová práce nazvaná Historické prózy Jiřího Šotoly se zabývá, jak už název napovídá, úseku tvorby Jiřího Šotoly, kterému se věnoval od konce šedesátých do osmdesátých let dvacátého století. Je řazena do české historické prózy, a proto je jí v práci věnována obecně pojatá úvodní část, která je diferenciována do různých kapitol. Je zaměřena na tradici historické prózy, proměny historické beletrie od jejích počátků spojených s národně obrozeneckým hnutím druhé poloviny devatenáctého století, přes literární tendence první poloviny dvacátého století až po nastínění situace let sedmdesátých a osmdesátých. Druhá část práce je věnována samotnému autorovi historických próz Jiřímu Šotolovi. Je zde stručně načrtnuta autorova biografie, včetně celoživotní tvorby. Shledáváme v něm všestranného literáta. Byl autorem nejen historických děl, ale také vynikajícím básníkem, dramatikem, žurnalistou, redaktorem, překladatelem... . Po krátkém představení autora následuje stěžejní část práce - chronologicky řazená díla, z nichž každému (šest románů a jedna novela) je věnována vždy jednotlivá kapitola, která je zaměřena na jeho vlastní analýzu. Úvodní je analýza debutového románu Tovaryšstvo Ježíšovo (1969), následují oddíly vznikající ve stejném časovém období, které jsou věnované románům Kuře na rožni a Svatý na mostě a...
|
|
|
Proměny prozaického zpracování tématu okupace během druhé světové války v české literatuře v letech 1945-1965
Moravcová, Lenka ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Autorka diplomové práce se zaměřila na prózu zpracovávající téma druhé světové války v české literatuře mezi léty 1945-1965. Hlavním cílem je ukázat základní tendence zobrazení okupace a druhé světové války v české literatuře a analyzovat stěžejní díla tohoto období. V jednotlivých kapitolách se autorka zabývá bezprostřední reakcí dokumentární i fabulované prózy na válku, zobrazením generačního konfliktu, podobami zpracování židovské tématiky a holocaustu i některými prózami s existenciálními motivy. Na dílech Julia Fučíka, Jana Drdy, Josefa Škvoreckého, Arnošta Lustiga a Ladislava Fukse se autorka snaží poukázat na různé formy prózy s válečnou tématikou a poodhalit jejich hlavní tendence.
|
|
|
Problémy dětství v próze Martiny Drijverové
Najmanová, Kamila ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Resumé Ve své práci se soustředím na náměty, typologii postav, zahrnující podobu vypravěče, a obraz prostředí ve vybraných prózách Martiny Drijverové. Jedná se o knihy Táta k příštím Vánocům, Táta pro radost i pro zlost, Táta nemá smutky rád, Sísa Kyselá, Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř, Zajíc a sovy, Nekonečné prázdniny a Domov pro Marťany. V první části se věnuji stručnému životopisu a bibliografii autorky. Dále také charakterizuji žánr příběhové prózy ze života dětí a zabývám se i tím, jaké postavení v tomto žánru mezi ostatními českými autorkami Martina Drijverová zaujímá. V hlavní části se zabývám nejprve náměty, které autorka ve svých prózách zpracovala - dítě a neúplná rodina, outsider, dětské přátelství a dítě s handicapem, které jsou pro dnešní děti stále aktuální. Dále se věnuji typologii postav, která je nejrozsáhlejší částí mé práce. Kromě charakteristiky protagonistů jednotlivých knih zahrnuji do této části i podobu vypravěče. Ve vyprávění dívčích hrdinek použila autorka ich-formu, pomocí níž vyjádřila jejich myšlenky a pocity. Pro příběhy chlapců zvolila Drijverová er- formu. Autorskou vypravěčskou perspektivu v nich střídá s perspektivou hlavního hrdiny, která umožňuje čtenářům nahlédnout do fantazie a myšlenek protagonistů. Postavy autorka vykresluje pomocí vnější i vnitřní charakteristiky....
|
host ::
RSS.