Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  začátekpředchozí21 - 23  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv pracovní zátěže na rané stádium vývoje převodního systému srdečního
Machálek, Jakub ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
6 ABSTRAKT Kardiovaskulární onemocnění představují celosvětově nejčastější příčinu úmrtí. Arytmie neboli poruchy srdečního rytmu k této mortalitě přispívají nemalou měrou. Výzkum v oblasti morfologie převodního systému srdečního má více jak stoletou historii, ale oblast ontogeneze není ani v dnešní době dostatečně prozkoumána. Přitom pochopení mechanismů indukce pracovního myokardu ve specializovanou tkáň by mohl být jeden z klíčů k otevření dveří nových možností diagnostiky a terapie onemocnění v této oblasti. Cílem této práce je pochopení vlivu mechanické zátěže na vznik a vývoj převodního systému srdečního. Chci prokázat, že mechanické zatížení srdce krevním oběhem hraje v embryonálním vývoji nezastupitelnou roli v diferenciaci převodního systému srdečního (PSS). Jako model pozorování jsem si vybral kuřecí srdce. Při porovnání dat získaných na srdci ptáků a savců můžeme najít drobné odlišnosti v detailech, nicméně hlavní principy a mechanismy se zdají být stejné. Kuřecí embryo se vyvíjí 21 dní, přičemž toto časové údobí lze podle Hamburgera a Hamiltona rozdělit do 46 stádií. Zpočátku představuje srdce pouze primitivní trubici, která se stáčí v srdeční kličku. Posléze je přeměněna na zralý čtyřoddílový orgán charakteristický pro vyšší obratlovce. Tyto morfologické změny korelují i se změnami šíření...
Vliv hypoxie na embryonální vývoj myokardu a koronárního řečiště
Křížová, Petra ; Naňka, Ondřej (vedoucí práce) ; Sedmera, David (oponent)
Naše studie měla ověřit, jak hypoxie ovlivňuje tvorbu koronárního řečiště a vývoj myokardu a vysvětlit letalitu embryí. Předchozí experimenty totiž za hypoxických podmínek prokazovaly dilataci srdečních komor a zvýšenou úmrtnost embryí se známkami srdečního selhání. Jako experimentální model byla použita embrya japonské křepelky (Coturnix coturnix japonica). Vejce byla inkubována za hypoxických podmínek (16% O2). Kontrolní skupina byla inkubována stejný čas v normoxických podmínkách (21% O2). Vliv hypoxie byl hodnocen 5.-9. den embryonálního vývoje. Koronární řečiště jsme znázorňovali nástřikem tuší. Proliferaci buněk v myokardu jsme sledovali značením pomocí BrdU. Pro histologickou analýzu jsme použili značení standartní barvení hematoxilinem a eosinem. K další analýze jsme použili imunohistochemický průkaz protilátkami proti sarkomerickému aktinu (marker kardiomyocytů) a/nebo aktinu hladké svaloviny. Jako marker tkáňové hypoxie byla použita Hypoxyprobe 1, která značí hypoxické okrsky. Cévní systém jsme znázorňovali v řezech protilátkou QH1, která je specifická pro endotelové buňky křepelky. Vystavení křepelčích vajec hypoxickým podmínkám znamená snížení přežití. Nejdelší doba přežití u hypoxických embryí byla devět dnů. V srdcích embryí vyvíjejících se za normoxických podmínek jsou přítomné hypoxické...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   začátekpředchozí21 - 23  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.