|
|
Změny vegetačního krytu nivní krajiny v důsledku invaze a následné likvidace křídlatky (Reynoutria spp.) na příkladu povodí Morávky. Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině
Lacina, Jan ; Halas, Petr ; Pavel, Š.
Katastrofická povodeň v červenci 1997 přispěla v povodí řeky Morávky pod Moravskoslezskými Beskydami (Západní Karpaty) k dalšímu šíření invazivního neofytu křídlatky (Reynoutria spp.). Její vitální populace se rozrostly jak v podrostu lužního lesa, tak i na štěrkových lavicích (štěrkové říční náplavy) širokého povodňového koryta řeky. Protože se jedná o území zařazené mezi evropsky významné lokality projektu Natura 2000, probíhala zde v letech 2007 až 2009 kombinovaná mechanická a chemická likvidace tohoto invazivního neofytu. Upraveno pro překlad: Zájmové území je evropsky významná lokalita v rámci projektu Natura 2000, proto zde v letech 2007 až 2009 byla prováděna kombinovaná mechanická a chemická likvidace Reynoutria. Akce „Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky“ byla významně dotována z programu LIFE NATURE Evropskou unií a koordinován Moravskoslezským krajem. Měnící se rozšíření křídlatky bylo v průběhu likvidace mapováno pomocí technologie GIS. Současně probíhal na 18 testovacích plochách monitoring vlivů likvidace křídlatky na autochtonní vegetaci.
|
|
| |
|
|
Sukcese nivních biotopů po povodni v roce 1997 na úseku řeky Bečvy
Grohmanová, L. ; Lacina, Jan
Po povodni v roce 1997 se naskytla možnost sledování dynamického fluviálního sukcesního vývoje rostlinných společenstev. V tomto článku se zabýváme srovnáním třech vybraných výzkumných lokalit: Lhotka nad Bečvou, „Pod Břehy“, Choryně, „vyústění Milotického potoka“ a Rybáře nedaleko Drahotuš zvaných jako “Rybáře”. Vybrané oblasti výzkumu se nacházejí v Zlínském a Olomouckém kraji, v okrese Přerov a Vsetín. V každé výzkumné oblasti jsme vybrali 10m široký transekt pro podrobné mapování vegetace. Takto jsme získali nova data pro další srovnání s daty získanými v desetiletém období výzkumu. Hlavním cílem příspěvku je porovnání a vyhodnocení dynamické fluviální sukcesní série po deseti letech a pokračovat se studovanými transekty pro budoucí výzkum sledování dynamické fluviální sukcese na řece Bečvě. Získaná data mohou být cenným materiálem pro budoucí ochranářská opatření.
|
|
|
Příspěvek k rozmanitosti a významu liniových společenstev (ekotonů) v kulturní krajině
Lacina, Jan
Důležitým cílem biogeografického výzkumu ekotonů povodí Trkmanky (jihovýchodní část České republiky) je zjistit distribuci v přírodní a kulturní krajině, navrhnout jejich typologii a optimální rozmístění. Výzkum je zaměřen na stávající ekotony v zemědělské krajině, které mají větší zastoupení než konvergentní a divergentní rozhraní podél přírodních biocenóz. Člověkem podmíněné linie jsou charakteristické zastoupením ruderálních druhů. Xerotermní ekotony s vysokou druhovou diverzitou jsou vyvinuté na 30 let starých terasových svazích. Fytocenologické a faunistické výzkumy na transektech bude upřesněna typologie a identifikace ekotonů.
|
|
|
Geobiocenologická typizace Vihorlatu před téměř 40 lety – výzva k návratu
Lacina, Jan
Karpatské pohoří Vihorlat na Slovensku (120 – 1075 m) bylo na přelomu 60. a 70 let 20. století při typologickém průzkumu lesů diferencováno do 23 skupin lesních typů, v rozmezí 1. dubového až 5. jedlobukového vegetačního stupně. K dispozici zůstal obsáhlý materiál fytocenologických snímků a půdních rozborů. Obdobné šetření je třeba zopakovat po 40 letech. Takový výzkum přispěje k poznání vývoje přirozeného lesa.
|
|
|
Využití metod GIS a fytocenologického snímkování pro posouzení následků likvidace invazních neofytů v povodí Morávky
Lacina, Jan
Ve spodní části povodí Morávky, včetně evropsky významné lokality Niva Morávky, došlo po katastrofické povodni v červenci 1997 k dalšímu šíření invazních neofytů, zejména křídlatek (Reynoutria spp.). Neofyty se masově šíří jak v lužních lesích, tak na štěrkových lavicích, které jsou jedněmi z posledních lokalit výskytu kriticky ohroženého židoviníku německého (Myricaria germanica) v ČR. Pro zachování a podporu biodiverzity autochtonních druhů a jejich společenstev je zde od r. 2006 rozvíjen projekt „Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky“, významně dotovaný v rámci programu Life Evropskou unií. Pro sledování úspěšnosti zásahů a jejich případných negativních dopadů je využíváno mapování pomocí technologie GPS a fytocenologické snímkování.
|
|
|
Desetiletý vývoj vegetačního krytu povodňového koryta Bečvy se zvláštním zřetelem na ekotony
Lacina, Jan
Při katastrofální povodni v červenci 1997 vytvořila řeka Bečva pozoruhodné profily povodňových koryt, podstatně složitější a širší, než bylo předchozí vodohospodářsky upravené řečiště. Při mapování změn vyvolaných povodní bylo na sklonku vegetačního období 1997 vybráno mezi Valašským Meziříčím a Přerovem 6 nejzajímavějších úseků k ponechání dalšímu přirozenému vývoji. Na výzkumných transektech, vedených napříč mozaikou rozmanitých biotopů povodňového koryta, byla po 10 let prostřednictvím opakovaných fytocenologických snímků sledována spontánní sukcese. Zvláště na příkladu transektu u Oseku nad Bečvou lze demonstrovat další dynamický vývoj říčního koryta a rozmanitých společenstev (od travinobylinných povodňových lad po lužní lesíky a jejich ekotony), diferencovaných podle hydrických podmínek, reliéfu a zrnitosti substrátu. Je nesporné, že velká povodeň renaturalizovala říční krajinu, přispěla ke zvýšení její biodiverzity a zpestřila její ráz.
|
|
|
Ekotony jako dynamická součást nivní krajiny
Halas, Petr ; Lacina, Jan
Přirozenými fluviálními procesy v nivě narůstá pestrost mozaiky různých biocenóz a ekotonů. Dynamický vývoj vegetačního pokryvu byl studován v letech 1997 – 2007 v nivě Bečvy. Různorodá mozaika biocenóz a ekotonů nivy Bečvy je mnohem pestřejší než regulovaná a povodněmi nenarušovaná říční krajina říčky Trkmanky.
|
|
|
Fyzickogeografická typizace malých měst Moravy a Slezska
Lacina, Jan ; Kirchner, Karel ; Kallabová, Eva
Při řešení projektu „Geografie malých měst“ byla specifika těchto četných sídelních útvarů zkoumána i z pohledů rozmanitých oborů fyzické geografie, především geomorfologie a biogeografie. V závěrečné etapě byly pro fyzickogeografickou typizaci malých měst a jejich zázemí vybrány 3 ukazatelé: typy reliéfu, vegetační stupně a typy současné krajiny. Na základě jejich syntézy byl soubor 124 měst diferencován do 18 typů. Z typizace vyplývá, že malá města Moravy a Slezska jsou lokalizována ve velmi rozmanitých přírodních poměrech a obklopena velmi pestrou mozaikou typů současné krajiny zemědělské, zemědělsko-lesní i lesní.
|
|
| |
host ::
RSS.