|
| |
|
|
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
|
|
|
Postavení a obsahová vybavenost fyzické geografie v současných českých učebnicích zeměpisu pro základní školy a nižší stupně gymnázií
Šťovíčková, Irena ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením stavu a postavením fyzické geografie z hlediska kvantity a kvality obsahu, grafiky a didaktické vybavenosti v současných českých učebnicích pro základní školy a nižší stupeň gymnázií. K řešení daného problému byla stanovena kritéria kterými byly učebnice posuzovány. Jednotlivými kritérii byly zkoumány kategorie: rozsah a míra dílčích oborů fyzické geografie, množství didaktických úloh, mezipředmětových vazeb, průřezových témat, grafických příloh a v neposlední řadě obsahová správnost pojmů a termínů. Na základě zjištěných údajů je možné u hodnocených učebnic říci, jak si tyto učebnice stojí z hlediska jednotlivých kategorií. Údaje byly zpracovány dle stanovených kritérií a zjištěná data pomocí jednoduchých popisných statistik. Výsledky této práce umožňují posouzení učebnic z mnoha různých pohledů. Z hlediska didaktické vybavenosti byly pozitivně hodnoceny učebnice nakladatelství Fraus (Červený J. a kol., 2007, 2009), naopak z hlediska množství pojmů to byly učebnice nakladatelství Prodos (Voženílek V., Demek J., 2007, 2013). Vytvořené řešení poskytuje vyučujícím přehled, jak si v různých kategoriích učebnice stojí a mohlo by přispět k rozhodnutí, která z učebnic se pro koncepci jejich výuky bude hodit nejlépe. Klíčová slova: fyzická geografie, učebnice zeměpisu pro...
|
|
|
Regelace ve strukturních půdách Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Voják, Karel (oponent)
Regelace je souhrnný název pro procesy střídavého mrznutí a tání vody a roztoků obsažených v půdě či skalním podloží. S regelací je spjata řada geomorfologických a pedologických pochodů, jako je migrace půdní vody, vznik segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Předpokladem pro průběh regelačního cyklu je fázová přeměna vody, při níž dochází k důležitému jevu - uvolňování či spotřebě latentního tepla. Tento jev lze vysledovat z dat získaných teplotním měřením v půdním profilu. Pro účely studia procesu regelace jsou v předkládané bakalářské práci zkoumány lokality výskytu tříděných strukturních půd (Hincovo pleso a Lučné sedlo) a půdních kopečků (Kopské sedlo) ve Vysokých Tatrách. Hlavním cílem práce, kromě detailního popisu fyzikálně-geomorfologických procesů spojených s fázovými změnami vody ve strukturních půdách, je ve výše zmíněných lokalitách určit na základě teplotních měření ve strukturních půdách regelační cykly a jejich charakteristiky při použití různých metod stanovení regelace. Výsledky ukazují na rozdíly v průběhu regelace u jednotlivých tvarů v rámci lokalit, mezi jednotlivými lokalitami, ale i u rozdílných typů strukturních půd - tříděných a netříděných. Ve výsledcích se projevuje také odlišnost použitých metod, zejména v počtu cyklů, délce jejich trvání a délce trvání regelační sezóny....
|
|
|
Morfologické typy údolních sítí
Kusák, Michal ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním a různými metodami popisu údolních sítí. Rešerší odborné literatury publikované přibližně v posledních sto letech byly zjištěny typy údolních sítí vznikající v různých typech reliéfu a kritéria, podle kterých lze daný typ údolní sítě v reliéfu identifikovat a odlišit od ostatních typů údolních sítí. Metody charakterizování údolních sítí slouží k popisu údolních sítí stejného typu v různých oblastech, respektive umožňují jejich srovnání. Na tréninkovém území CHKO Kokořínsko byla zjišťována řádovost údolních sítí, typ údolních sítí, hustota údolních sítí, bifurkační poměry, propojenost údolních sítí, fraktálová dimenze údolních sítí, homogenita údolních sítí a allometrický vývoj vybraných údolí. Údolní sítě studovaných oblastí Pšovky a Liběchovky byly označeny jako mřížkovité a údolní síť studovaného území Vlhoště byla označena jako radiální typ údolní sítě s prvky prstencové údolní sítě.
|
|
|
Mikroformy pískovcového reliéfu a jejich využití pro relativní datování
Krbcová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Mikroformy a mezoformy jsou nedílnou součástí pískovcového reliéfu. Jejich vznik je podmíněn souborem různých procesů, mezi ty hlavní patří zvětrávání a eroze. Pomocí rešerše literatury byla nejprve přiblížena definice pískovců a různé pohledy na jejich klasifikaci, diagenezi a rozšíření. Další částí práce je popis mechanismu zvětrávání a eroze na pískovcích. Na základě převládajícího vůdčího procesu při vzniku jednotlivých tvarů byly tvary rozděleny do kategorií. Důraz byl kladen především na jejich popis, způsob vzniku, vývojová stádia a rozšíření. V praktické části byly hodnoceny vybrané mikrotvary na území rokle Apatyka, která je součástí CHKO Kokořínska. Terénní výzkum byl zaměřen zejména na voštiny, které se v rokli Apatyka vyskytují hojně a tudíž umožňují komplexní analýzu jejich polohy jak v rámci jednotlivých skalních výchozů, tak i v rámci jednotlivých částí rokle. Pomocí vhodně zvolených metod bylo zjištěno, že areály voštin se nacházejí primárně ve východním kvadrantu, s klesající výškou skalního výchozu jejich pokryvnost klesá a jejich výskyt při úpatí a v blízkosti hran skalních výchozů je značně omezen. Další část terénního výzkumu se zaměřuje na relativní datování jednotlivých částí rokle právě pomocí voštin. Mezi nejstarší části patří uzávěrová část rokle a prostřední vertikální stupeň při...
|
|
|
Morfologické projevy vývoje údolí Králického Sněžníku
Košíková, Karin ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Štěpančíková, Petra (oponent)
Údolí jako oblast, ve které je uložen záznam o dějích probíhajících v horní či dolní části území, je cenným zdrojem informací vhodných ke studiu, ze kterých je možno pochopit vývoj území a krajiny ležících i mimo údolí. Podkladem pro tuto práci bylo měření podélných a příčných profilů v terénu, kde byl důraz kladen na zaznamenání nerovností v nich. Podélné profily byly zobrazeny ve formě normovaného grafu a na základě charakteristik určujících jejich tvar rozděleny metodou shlukové analýzy do čtyř základních tříd. S ohledem na zařazení údolí do těchto tříd bylo studováno rozložení stupňů v podélných a příčných profilech ve vztahu k tektonice území. Pro lepší představu vývoje Králického Sněžníku byly dále vymezeny úrovně zarovnaných povrchů, které byly prokázány ve výškách 925-955, 980-995, 1070-1120 a 1210-1325 m n. m. Všechny tyto poznatky vedly k pochopení vzájemného vztahu mezi stupni v podélných a příčných profilech, zarovnanými povrchy, litologií a tektonikou v zájmovém území. V této práci byla také diskutována místa, kde dosud nebyl průběh zlomu předpokládán, ale výskyt a vzájemná vazba studovaných prvků reliéfu průběhu zlomu těmito místy nasvědčují. Klíčová slova: údolí, podélný profil, příčný profil, Králický Sněžník.
|
|
|
Exoskopický standard sedimentů glacigenních akumulačních forem reliéfu
Křížová, Lenka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tento práce se zabývá srovnáním mikromorfologie zrn morén, mur a jim podobných akumulací. Vzorky morén byly odebrány na Šumavě v okolí Černého jezera, ve Velické dolině ve Vysokých Tatrách a v údolí Labe v Krkonoších. V údolí Bílého Labe v Krkonoších byly odebrány vzorky mur a neověřených akumulací, další akumulace pocházely z údolí Prudkého potoka v Králickém Sněžníku a údolí Vražedného potoka a Velké Kotliny v Hrubém Jeseníku. Sedimenty všech zkoumaných akumulací byly zkoumány pod elektronovým mikroskopem, byly popsány jejich morfologické charakteristiky a vliv prostředí, jehož působením mikrotvary vznikly. Pro porovnání zkoumaných forem reliéfu pomocí koeficientu vzdálenosti byl vypočten exoskopický standard morén, byly provedeny statistické analýzy a zjištěny diagnostické znaky pro odlišení mur a morén. Také byl vypočítán exoskopický standard pro různé typy morén (čelní, boční, bazální), které je možno pomocí metody exoskopie rozlišit. Výzkum mimo jiné ukázal, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi murami a morénami, mezi různými typy morén, ale zároveň také že typicky glaciální mikrotextury, jak jsou obecně přijímány, se objevují v podobné míře i na zrnech mur a jim podobných akumulací. Výzkum byl podpořen z grantů GAUK (32107) a GAAV (KJB300460803). Klíčová slova: glaciální sedimenty,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.