|
|
Josip Murn Aleksandrov
Nachlingerová, Zuzana ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Charakteristickými vlastnostmi Murnovy impresionistické estetiky jsou lyričnost, navázanost na přírodu a venkov. Převažuje krátká forma básní. V básních popisuje okolní svět, který vnímá částečně subjektivně, často se v něm zrcadlí životní pocit a reflexe. Murnovy básně působily především na čtenářovu představivost a fantazii a dokázaly navodit stejnou atmosféru, jakou prožil básník v daný okamžik. Básníkovo prožívání obzvláště krajiny, přírody a venkovského života bylo velmi hluboké. Tyto zážitky jako náladový vjem přenášel na papír- bez etických, politických a názorových otázek. Netvořil ani pro národní potřeby, ani pro určitou ideologii, nepozastavoval se nad sociálními poměry, jako například Ivan Cankar. Psal vlastní poezii, ve které vystupovala něžná poetika, imprese jedinečnosti, neustálá míjivost a proměna člověka a všeho živého. Tímto způsobem tvořil, i přestože se ve svém životě musel zabývat existenciálními otázkami, a řešit je. Jeho básně však zůstávaly velmi osobní, básník vyjadřoval svůj vnitřní svět, svět niterných pocitů. Vyjadřoval vnitřní rozpoložení v okamžicích běžného, každodenního života. Důležitou součástí básní byly také popisy barev a zvuků. Básně byly výtvarné, obraznost v nich hrála významnou roli, čtenář si je mohl lehce představit namalované. Kromě básní s venkovskými motivy a...
|
|
|
Analýza dramatické tvorby Biljany Srbjlanović v letech 1996-2003
Stehnová, Kateřina ; Jungmannová, Lenka (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je analýza tvorby současné srbské dramatičky Biljany Srbljanovié (*1970). Dramatička v letech 1991 - 1996 vystudovala Fakultu dramatických umění v Bělehradě obor dramaturgie. Fakultu ukončila diplomovou prací, jejímž tématem bylo drama "Bělehradská trilogie" ("Beogradska trilogíja" - 1996). Biljana Srbljanovié je autorkou dramat //Rodinné příběhy" ("Porodične priče"- 1998), //Pád" ("Pad" - 1999), "Supermarket, mýdlová opera" ("Supermarket, soap opera" - 2001), "Amerika, druhý díl" ("Amerika, drugi deo" - 2003). Za svou tvorbu získala řadu významných domácích ocenění mezi něž patří ceny Sterijino Pozorje. Autorce se mezi lety 1998 - 2000 podařilo proniknout na evropské německy hovořící scény. Dramata Biljany Srbljanovié byla vydaná a uvedená v padesáti domácích i zahraničních divadlech. Jako první zahraniční autor získala v roce 1999 ocenění Ernesta Tollera. Tvorbu Biljany Srbljanovié lze rozdělit do dvou období. První období začíná autorčiným debutem //Bělehradská trilogie" a končí rokem 1999 dramatem //Pád". Do druhého období spadají zbylé dvě hry //Supermarket" a //Amerika". Dramata, která patří do prvního období autorčiny tvorby, se zabývají tématy souvisejícími s vývojem politické situace v bývalé Jugoslávii, následně Srbské republiky a dtJsledky Miloševiéova režimu. Biljana...
|
|
|
Raná fáze protestantského hnutí se zaměřením na oblast slovinských zemí a osobnost Primože Trubara
Šebková, Hana ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent) ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce)
Za téma pro zpracování své diplomové práce jsem si zvolila období a události, které předcházely nástupu reformačního hnutí a jeho ranné období působení. Vzhledem k studijnímu oboru jsem se pochopitelně zaměřila na oblast slovinských zemí a osobnost nejvýznamnějšího slovinského reformátora Primože Trubara (1508-1586). Tato doba, přibližně ohraničená léty 1480 až 1548, není obvykle v popředí zájmu badatelů a historiků. Pro většinu je lákavější se zabývat obdobím pozdějším, kdy reformace již plně propukla a přinášela výrazné změny a převraty ve starém, zavedeném řádu, který se v těchto oblastech udržel ještě z dob středověku. Můj zájem pramení z nepoznaného. Tato doba nebyla příliš detailně zpracována a především v Čechách není dostatek pramenů, z kterých by se český čtenář, či student příbuzných oborů, mohl dozvědět více o tomto období na území dnešního Slovinska. Pokusila jsem se zpracovat a podat svědectví o historických událostech, podmínkách života tehdejších lidí, a to všech vrstev značně rozčleněného obyvatelstva, vývoji kultury a národního sebeuvědomění, prostě o podmínkách, z kterých vyšlo hnutí, které později dokázalo zachvátit a téměř ovládnout celou Evropu. Protestantizmus neboli reformace, jako hnutí za "čisté evangelium", za obnovu "pravého a původního křesťanství", musel ukázat středověkou a...
|
|
|
Krásná Vida: od lidové písně k dramatu toužení
Benhartová, Tereza ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Krásnou Vidu lze považovat za jeden z ústředních symbolů slovinské literatury. S tím souvisí i její obsahová šíře. Od dob vzniku lidové písně, která ve formě balady zaznamenala konkrétní historickou událost, se tento motiv stal jedním z nejrozsáhlejších zdrojů literární inspirace. Svědčí o tom jeho mnohá zpracování autory 19. a 20. století.126 Postupně se rozšiřoval o psychologické a antropologické přístupy, čímž se otevíralo spektrum interpretací. Lidová píseň o Krásné Vidě nebyla v 19. století již pouhým "historickým obrazem", ale žila svým vlastním životem, coby básnický útvar. Jako taková se stala motivací pro romantického básníka France Prešerna, který ji zbavil lidové epičnosti a vystavěl ji podle pravidel romantické lyriky. Promítl do ní vnitřní rozpor mezi ideálem a skutečností, přičemž zdůraznil toužení po nedosažitelném. Krásná Vida, v díle Ivana Cankara a bezpochyby i ostatních spisovatelů, není již Vida z lidové písně, ale především Prešernova Krásná Vida. Krásná Vida se mění ve slovinské literatuře především pode toho, co jednotliví autoři považovali za příčinu Vidina toužení. Původní lidová píseň je v tomto případě nejméně konkrétní. Poskytuje nicméně několik společných motivů. Vidu vyžene do světa neuvážené manželství, nemoc dítěte, špatná materiální situace, ale především naděje, že dostane...
|
host ::
RSS.