Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 158 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"Nejsem lůzr, který žije jenom tady v tom pajzlu."Aneb etnografie H/hospody.
Mazáková, Tereza ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Název: "Nejsem l zr, který žije jenom tady v tom pajzlu." Aneb etnografie H/hospody. Klí ová slova: hospoda, alkohol, význam, hosté, normy, studenti, ambivalence. Abstrakt: Cíle: Pochopení významu docházení do Hospody a d j m v ní se odehrávajících. Metoda: Kvalitativní výzkum realizovaný metodou zú astn ného pozorování a polostrukturovaných rozhovor . Záv ry: Hospoda je považována za spole ensky b žn akceptovatelnou alternativu trávení volného asu, spojenou se zábavou, konzumací alkoholu a možností socializace. Je významnou alternativou trávení volného asu, za jejíž opak je asto vnímán pocit osamocenosti a nudy, zejména jedinci bez stabilního sociálního zázemí mimo její prostory. Stereotyp je významným prvkem ve er v Hospod , zejména pak pro pravidelné hosty. Je zdrojem mnohých ambivalencí a p ináší mnohá pozitiva (stabilita, zázemí, jistota, p edvídatelnost a známost prost edí), stejn tak jako bývá vnímán negativn (nuda, stagnace). Hospoda je v eském kulturním kontextu nahlížena jako b žná sou ást života lidí nacházejících se v období p echodu do dosp losti. V p ípad dlouhého p echodu eskalují pocity nepat i nosti, ímž roste míra ambivalencí jak k sledovanému prostoru, tak k innosti, ke které v ní dochází. Alkohol je nezbytnou sou ástí Hospody, potencuje zábavu, akceleruje dynamiku ve era a p ispívá k...
Stávání se lékařem/lékařkou z pohledu antropoložky
Rebendová, Eva ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tato práce pojednává o procesu rození se nových lékařů tak, jak je možno o něm vypovědět z pohledu sociální antropoložky. Jako hlavní odrazový můstek pro své uvažování užívám teorii sítí-aktérů (ANT), která je jedním ze sociálně-vědních paradigmat zaměřujících se na materialitu. Tu (na základě četby textů od Bruna Latoura a dalších sociálních badatelů, kteří se jí zabývají) považuji za významného činitele v záležitostech týkajících se lidského jednání, tedy za předmět vhodný pro antropologické bádání. Zabývám se zde tématem týkajícím se zdravotnictví a přispívám tak k poznatkům medicínské antropologie, která v České republice nemá takovou tradici jako v anglosaském prostředí. Zvláštní pozornost je věnována podrobnému popisu činností vedoucích ke vzniku textu této diplomové práce. Reflexivita, na kterou kladu důraz, má sloužit k dokreslení kontextu vzniku antropologické znalosti a také k etickému průběhu výzkumu. Hlavními metodami jsou pozorování a polostrukturované hloubkové rozhovory s dvanácti informátory, kterými byli studenti, případně čerství absolventi lékařských fakult.
Kubánští imigranti a jejich sociální a kulturní adaptace na české prostředí
Kaucká, Tereza ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou imigrace kubánských občanů do České republiky, jejich životem v ČR a především jejich sociální a kulturní adaptací na české prostředí. Cílem práce je zjistit, z jakých důvodů kubánští migranti opouštějí svou zemi původu a proč přicházejí právě do České republiky. Dále se pak zabývám tím, jakým způsobem se jednotliví respondenti začleňují do českého prostředí, co jim při adaptaci pomáhá a co je pro ně naopak obtížné. Předmětem zkoumání jsou tedy kubánští migranti v Praze, kteří do České republiky (Československa) přicházeli už před rokem 1989 a přicházejí dodnes.
Digitální nomádství: pud bloudění v současné společnosti
Volfová, Kristýna ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Poslední odhady hovoří o tom, že je v současnosti na světě přibližně 4,8 milionů osob, které se považují za digitální nomády. Bývají hojně zobrazováni v médiích, nejčastěji jako mladí profesionálové, kteří úspěšně spojují práci, volný čas a cestování do jednoho holistického životního stylu. I přes tuto nezanedbatelnou přítomnost v současné populární kultuře, z výzkumnického hlediska je digitální nomádství zatím téměř neprobádaným fenoménem. Cílem této práce je proto analýza a interpretace fenoménu digitálního nomádství, a to nejen na základě vlastního etnografického výzkumu a reflexí, ale i za pomoci dosavadních teoretických konceptů antropologie turismu a mobility. Během samotného výzkumu se pak zaměřuj především na vybrané aspekty, které bývají s digitálním nomádstvím nejčastěji spojované v médiích a na to, jak je reflektují samotní aktéři. Zabývám se tak hledisky jako je rozostřování volného a pracovního času, zpomalování mobility, vznik co-workingových prostorů či zvýrazňování pojetí svobody. V neposlední řadě pak zkoumám i společenské změny, které umožnily globální rozmach tohoto fenoménu. Klíčová slova: digitální nomádství, antropologie turismu, mobilita, cestování, moderní technologie, práce

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 158 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.