|
|
Automatické hodnocení humoru
Katrňák, Josef ; Ondřej, Karel (oponent) ; Dočekal, Martin (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvoření systému pro automatické hodnocení humoru. Systém umožňuje predikovat vtipnost a kategorii pro vstup zadaný v angličtině. Hlavní podstatou je vytvoření klasifikátoru a trénování modelu na vytvořených datových sadách pro získání co nejlepších výsledků. Architektura klasifikátoru je založena na neuronových sítích. Systém zároveň obsahuje webové uživatelské rozhraní pro komunikaci s uživatelem. Výsledek je webová aplikace propojená s klasifikátorem umožňující hodnocení uživatelského vstupu a poskytování zpětné vazby od uživatelů.
|
|
|
HIL simulace manipulátorů nebo stroje
Dočekal, Martin ; Marada, Tomáš (oponent) ; Zuth, Daniel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá simulací HIL (z anglického - hardware in the loop). Práce obsahuje manipulátor vytvořený ve virtuálním softwarovém prostředí V-REP. Propojení reálných vstupů a virtuálních výstupů stroje je realizováno pomocí mikrokontroleru Arduino UNO. První úloha se zabývá ovládání manipulátoru pomocí joysticku PS2. U druhého úkolu se jedná o samostatné řízení robota pomocí mikrokotroleru Arduino UNO. Výsledné propojení je možné v budoucnu dále modifikovat a navržené rozhraní dále upravovat. Práce bude využita k výukovým účelům.
|
|
|
Výuka pokročilých konstrukcí jazyka Python na základě poskytování zpětné vazby ke studentským kódům
John, Petr ; Dočekal, Martin (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vyučování jazyka Python pomocí systému, který studentům poskytne zpětnou vazbu k jejich řešení. Cílem práce bylo vytvořit systém schopný vyhodnocovat studentská řešení a poskytovat zmíněnou zpětnou vazbu. Důraz práce je kladen na zpětnou vazbu, která je studentům poskytována, a také na možnosti spojené s omezením zdrojů použitých při řešení. Vytvořený systém poskytuje zpětnou vazbu na základě analýzy abstraktních syntaktických stromů sestavených z odevzdaného řešení, umožňuje připojit doporučení z programů třetích stran, a také umožňuje nastavit omezení zdrojů, knihoven a funkcí, které mohou být při řešení použity. Systém byl použit v letním semestru při výuce předmětu ISJ a 60 % studentů vylepšilo svoje řešení na základě doporučení ze systému. Tyto skutečnosti dokazují, že systém je možné využít při výuce jazyka Python v praxi.
|
|
|
Crowdsourcingová tvorba datové sady pro rozpoznání struktury vyprávění
Ignác, Igor ; Dočekal, Martin (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Cieľom tejto práce je vytvorenie rozsiahlej dátovej sady pre rozpoznanie štruktúry rozprávania metódou crowdsourcingu. Pre tento účel bolo nutné vytvoriť webové rozhranie umožňujúce anotáciu dátovej sady filmov užívateľmi. Anotovanie dát získaných z filmovej databázy IMDb v aplikácii je založené na troch odlišných typoch anotácie. Užívatelia validujú výpočet podobností obsahov filmov modelom Sentence-BERT, extrakciu kľúčových slov z obsahov filmov modelom RAKE a predpočítané podobnosti filmov na základe ich kľúčových slov. Gamifikácia užívateľov je postavená na priradzovaní bodov a s nimi spojenými odznakmi, úspechoch a rebríčku najúspešnejších užívateľov.
|
|
|
Porovnání klasifikačních metod
Dočekal, Martin ; Zendulka, Jaroslav (oponent) ; Burgetová, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním klasifikátorů. Nejprve jsou popsány klasifikační techniky založené na strojovém učení, poté je navržen a implementován systém pro porovnání klasifikátorů. Dále jsou popsány klasifikační úlohy a datové sady, na kterých je systém otestován. Vyhodnocení je prováděno pomocí standardních metrik. V rámci práce je též navržen a implementován klasifikátor založený na principu evolučních algoritmů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Experimentální analýza stěračových motorků
Dočekal, Martin ; Mach, Martin (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodami měření malých stejnosměrných motorů, zejména motorů používaných pro pohony stěračových mechanismů. Dále pak popisem funkce a vnitřní stavby stěračových motorů. Měření těchto motorů se provádí zejména dynamometry, kterým se práce podrobněji věnuje. Měřicí systémy se však skládají nejen z dynamometru ale i z mnoha dalších komponent, jakými jsou například řídicí jednotky, software pro zkoušení motorů, různé stojany, čidla teploty a otáček, a mnoha dalších. Na tyto komponenty je brána zřetel i při výběru nejvýhodnějšího měřicího systému. Dále jsou zde jednotlivé systémy analyzovány a porovnány nejen z hlediska technických a ekonomických parametrů, ale i z hlediska možností měření, např. okamžité zobrazování charakteristik na monitoru PC sestavy systému, možnosti měření třecích momentů, účinností, zahřívání apod. V závěru práce se nachází doporučení měřicího systému, který jsem dle jeho parametrů zvolil za nejvýhodnější.
|
|
|
Studium chování detonovaného nanodiamantu dispergovaného v mazivech
Dočekal, Martin ; Čermák, Jan (oponent) ; Svoboda, Petr (vedoucí práce)
V současnosti se hledají a testují nové typy pevných přísad, kterými by bylo možné vytvořit mazací prostředek s minimálním třením, tepelně odolný, s částicemi dobře dispergovanými v olejích, sedimentačně stabilní, podporující snížení emisí, zlepšující záběhové vlastnosti a s co nejmenší koncentrací pevných látek. Jedním z možných řešení se ukázaly právě detonované nanodiamanty (DND). Částice v nanometrech, s velmi dobrými fyzikálními a chemickými vlastnostmi, velkou tvrdostí a odolností. Mezi hlavní výhody oproti ostatnímu typu pevných přísad patří např. účinnost při nízkých koncentracích, kompatibilita s různými typy olejů nebo ekologická bezpečnost (uhlíková přísada, na rozdíl od kovových). Cílem testování bylo zkoumání vlivu nanodiamantů na tření v elastohydrodynamicky mazaném kontaktu. Na tribologických zařízeních, 3D optickém profilometru a mikroskopu došlo k hodnocení a srovnání těchto pevných přísad se samotným olejem. Důležité bylo chování nanočástic v kontaktu a jejich následný vliv na tření. K optickému pozorování se využil EHD optický tribometr, což je zařízení k experimentálnímu studiu tenkých mazacích filmů, ke stanovení opotřebení dále profilometr a mikroskop. K určení závislost součinitele tření na čase (COF) je pak k dispozici zařízení Mini Traction Machine.
|
|
|
Návrh pohonu elektrické lokomotivy
Dočekal, Martin ; Klíma, Bohumil (oponent) ; Patočka, Miroslav (vedoucí práce)
Těžištěm práce je výpočet a návrh bateriově napájeného pohonu lokomotivy, pracující v pomocném vlečkovém režimu, tzn. při jízdě na úseku trati bez trolejového vedení. Navržené bateriové skupiny pro zajištění pojezdu vlaku budou instalovány přímo do strojovny lokomotivy. V teoretické části práce je provedena analýza elektrických lokomotiv a elektrických jednotek, provozovaných v současné době na území České republiky a využívajících k pohonu měniče s napěťovým meziobvodem. Následně se v kapitole nachází popis funkce usměrňovacích a střídacích měničů moderních lokomotiv. Praktická část práce obsahuje výpočty potřebných sil a z nich následné výpočty potřebných energií, pro pojezd vlaku po určené dráze vlečky. Na základě získaných hodnot je proveden návrh bateriových skupin, které budou jako nezávislá trakce zabezpečovat pojezd vlaku po dříve určené vlečce. V práci je dále proveden návrh silové části nabíjecího měniče baterií, který se skládá z měničů STEP-UP a STEP-DOWN. K němu je v prostředí Matlab Simulink vytvořen silový model a model řízení. Data a grafy, exportované z prostředí Matlab Simulink pro ověření funkčnosti měniče jsou uvedeny v samostatné kapitole. Kromě návrhu bateriového pohonu je v práci dále proveden výpočet ztrát trakčního měniče při běžném provozu lokomotivy, tj. mimo vlečkový režim. Pro tento výpočet je v závěru práce uvedena teorie výpočtu ztrát, vznikajících v tranzistoru a v nulové diodě střídače. Podle ní je i vlastní výpočet proveden. Následně je proveden i výpočet kapalinového chladiče tohoto střídače.
|
host ::
RSS.