|
|
České společenské zpěvníky jako kulturní fenomén druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století: pohled na problematiku společenských zpěvníků na základě vytvořené počítačové databáze rozsáhlého souboru nově dostupných pramenů
Svobodová, Věra ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce)
Podkladem této práce je katalog eských spole enských zp vník , který autorka zpracovala ve form po íta ové databáze pro odd lení etnomuzikologie Etnologického ústavu AV R. Na základ analýzy t chto zp vník a s p ihlédnutím k výsledk m p edchozích výzkum celé ady badatel (E. Meliš, B. Václavek, R. Smetana, M. O adlík, J. Plavec, V. Pletka, V. Karbusický, J. Kotek ad.) je podán nejprve výklad vzniku a rozvoje eského spole enského zp vu v první polovin 19. století, v etn charakteristiky jeho klí ových osobností (A. J. Puchmajer, J. J. Ryba, V. J. Tomášek, V. Hanka, F. M. Kníže, A. Jelen, J. K. Chmelenský, F. Škroup, F. L. elakovský, F. J. Vacek Kamenický, J. K. Tyl, V. J. Picek a K. Havlí ek Borovský) a publikací (mj. V nec ze zp v vlastenských, 1835-39, 1843-44). Následuje p ehled stoleté tradice fenoménu eských spole enských zp vník (1848-1948); zd razn n je zejména zakladatelský význam Spole enského zp vníku eského J. B. Pichla (1851) za pozd jší hudební spolupráce J. L. Zvona e (1863). V poslední kapitole se autorka podrobn zabývá principy po íta ového katalogu zp vník a také možnostmi jeho budoucího využití p i zpracování dalších zp vníkových okruh (školní, d lnické, folklorní zp vníky atd.). P ehledné shrnutí nejd ležit jších údaj z katalogu p edstavuje aktualizovaný soupis spole enských zp vník , p...
|
|
|
Fenomén tarantismu a tradiční hudební a taneční styl pizzica v jihoitalském kraji Apulie
Kobyláková, Irena ; Traxler, Jiří (oponent) ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Fenomén tarantismu a tradiční hudební a taneční styl pizzica v jihoitalském kraji Apulie autorky BcA. Ireny N. Kobylákové rozebírá z etnologického hlediska dvě základní kulturní témata příznačná pro jihoitalský region Apulie, tedy fenomény tarantismu a pizziky, jež byly navzájem propojeny. V první části se autorka zabývá procesem tarantismu, tedy psychosomatické choroby léčené hudební a taneční terapií ve frenetickém rytmu pizziky, ztvárněném především bubnováním na tamburínu. Práce analyzuje příčiny choroby, které jsou symbolicky zastoupeny jedovatým pavoukem, dále průběh choroby a terapie, vztah postiženého k mytickému pavoukovi a k svatému Pavlovi jako patronu otrávených. Je pojednáno také o historii odborných zpráv o tarantismu. Druhou část diplomové práce zahrnuje hudební a taneční analýzu salentinské tarantely, resp. pizziky, konkrétně jejích tří druhů, tedy tarantované pizziky, svádivé pizziky a šermované pizziky. Tuto část doplňuje zpráva o současném dění, oblibě a užití této hudby a tanců v Apulii. Součástí diplomové práce je také zpráva z terénního výzkumu v daném regionu v období let 2003 až 2009. Cílem práce bylo přinést do oblasti české etnologie dosud velmi málo zpracované téma, jež je zároveň předmětem etnologie současnosti.
|
|
|
České společenské zpěvníky jako kulturní fenomén druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století: pohled na problematiku společenských zpěvníků na základě vytvořené počítačové databáze rozsáhlého souboru nově dostupných pramenů
Svobodová, Věra ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Podkladem této práce je katalog eských spole enských zp vník , který autorka zpracovala ve form po íta ové databáze pro odd lení etnomuzikologie Etnologického ústavu AV R. Na základ analýzy t chto zp vník a s p ihlédnutím k výsledk m p edchozích výzkum celé ady badatel (E. Meliš, B. Václavek, R. Smetana, M. O adlík, J. Plavec, V. Pletka, V. Karbusický, J. Kotek ad.) je podán nejprve výklad vzniku a rozvoje eského spole enského zp vu v první polovin 19. století, v etn charakteristiky jeho klí ových osobností (A. J. Puchmajer, J. J. Ryba, V. J. Tomášek, V. Hanka, F. M. Kníže, A. Jelen, J. K. Chmelenský, F. Škroup, F. L. elakovský, F. J. Vacek Kamenický, J. K. Tyl, V. J. Picek a K. Havlí ek Borovský) a publikací (mj. V nec ze zp v vlastenských, 1835-39, 1843-44). Následuje p ehled stoleté tradice fenoménu eských spole enských zp vník (1848-1948); zd razn n je zejména zakladatelský význam Spole enského zp vníku eského J. B. Pichla (1851) za pozd jší hudební spolupráce J. L. Zvona e (1863). V poslední kapitole se autorka podrobn zabývá principy po íta ového katalogu zp vník a také možnostmi jeho budoucího využití p i zpracování dalších zp vníkových okruh (školní, d lnické, folklorní zp vníky atd.). P ehledné shrnutí nejd ležit jších údaj z katalogu p edstavuje aktualizovaný soupis spole enských zp vník , p...
|
|
|
Andské hudební soubory a andští hudebníci v Evropě a v Severní Americe
Jetmarová, Jana ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Na předcházejících stránkách Jsem se pokusila analyzovat nejdůležitější aspekty problematiky andských hudebníků v Evropě a v Severní Americe. V evropském kontextu tento unikátní fenomén v současnosti postupně zaniká, aniž by byl jeho vznik a vývoj dostatečně dokumentován. Přestože se může zdát, že působení andských hudebníků představuje pouze epizodní úsek evropské historie posledních dvou desetiletí, považuji za přínosné se mu věnovat. Andští příchozí nám poskytuj í jedinečnou příležitost studia střetu a vzájemného působení dvou radikálně odlišných kulturních systémů. Evropu navštěvují zpravidla bez jazykových znalostí a bez hlubšího povědomí o kulturněspolečenském kontextu, přesto se zde během poměrně krátké doby dokáží efektivně orientovat. Po několikaletém pobytu není pro většinu hudebníků problém plynně se dorozumět v několika evropských jazycích, mnozí z nich zakládají v Evropě rodinu a někteří dokonce přijímají občanství jednotlivých evropských států. Můžeme tak hovořit o jejich poměrně bezproblémové integraci do evropské společnosti. Přesto však hudebníci nemusej í odkládat vlastní kulturu. V rámci socioprofesní skupiny nadále platí normativní systém mateřských zemí, jsou dodržovány tradice a zvyky které však v rámci jednotlivých evropských států přij ímaj í nové prvky a dostávaj í tak zcela...
|
|
|
Andské hudební soubory a andští hudebníci v Evropě a v Severní Americe
Jetmarová, Jana ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Na předcházejících stránkách Jsem se pokusila analyzovat nejdůležitější aspekty problematiky andských hudebníků v Evropě a v Severní Americe. V evropském kontextu tento unikátní fenomén v současnosti postupně zaniká, aniž by byl jeho vznik a vývoj dostatečně dokumentován. Přestože se může zdát, že působení andských hudebníků představuje pouze epizodní úsek evropské historie posledních dvou desetiletí, považuji za přínosné se mu věnovat. Andští příchozí nám poskytuj í jedinečnou příležitost studia střetu a vzájemného působení dvou radikálně odlišných kulturních systémů. Evropu navštěvují zpravidla bez jazykových znalostí a bez hlubšího povědomí o kulturněspolečenském kontextu, přesto se zde během poměrně krátké doby dokáží efektivně orientovat. Po několikaletém pobytu není pro většinu hudebníků problém plynně se dorozumět v několika evropských jazycích, mnozí z nich zakládají v Evropě rodinu a někteří dokonce přijímají občanství jednotlivých evropských států. Můžeme tak hovořit o jejich poměrně bezproblémové integraci do evropské společnosti. Přesto však hudebníci nemusej í odkládat vlastní kulturu. V rámci socioprofesní skupiny nadále platí normativní systém mateřských zemí, jsou dodržovány tradice a zvyky které však v rámci jednotlivých evropských států přij ímaj í nové prvky a dostávaj í tak zcela...
|
|
| |
|
|
Karel Weis a jeho sponzoři
Tyllner, Lubomír
Velké množství sbírek českých lidových písní vzniklo na základě sponzoringu. Patří k nim i patnáctidílný sběratelský monument Český jih a Šumava v písni (1. polovina 20. století), jehož autorem je český hudební skladatel Karel Weis.
|
|
|
Předešli dobu aneb Malé vize české folkloristiky
Tyllner, Lubomír
S pojmem vize je nakládáno různě, je využíván umělci, politiky i podnikateli. Vize bývaly rychle překonávány nebo nenaplněny. I v bádání o tradiční hudbě se objevily vize a koncepty, které předešly dobu (Guberniální sběratelská akce z roku 1819, O. Hostinský, L. Kuba ad.).
|
|
|
Zpěvy pohřebního obřadu jihočeských Blat ve druhé polovině 20. století
Tyllner, Lubomír
The agricultural area of South Bohemia belongs to the regions where the steady advancement of industrialization created conditions for survival of continuous phenomenons of traditional culture, survival incomparably longer then in other regions. Up to the 1970s, in the region of Blata in South Bohemia had been kept a traditional funeral rite that in a great part contained of songs above the open coffin of the deceased.
|
|
|
Tradiční hudba - problém definice
Tyllner, Lubomír
Studie se zabývá problémem definice tradiční (lidové) hudby, která v evropském prostředí tvoří protipól hudby umělecké. Ukazuje na rozdílné teoretické přístupy k řešení problému, na názory různých evropských a amerických badatelů a komentuje oficiální definici tradiční hudby formulovanou Mezinárodní radou pro tradiční hudbu (ICTM) UNESCO
|
host ::
RSS.