|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Ondřejek, Pavel (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
|
|
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva
Kadlec, Ondřej ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva Abstrakt Velké senáty jsou pokládané za nejvýznamnější tělesa vrcholných soudů. Mají zajistit jednotu, kvalitu a kontinuitu judikatury. Předkládaná práce tato tvrzení detailně prozkoumává ve vztahu k velkým senátům působícím na třech českých vrcholných soudech - Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu a Ústavním soudu. Jaká je role velkých senátů v rozhodování vrcholných soudů a jakým způsobem tato tělesa svoji roli naplňují? Práce analyzuje tyto otázky z doktrinálního i empirického hlediska. Doktrinálně na všech třech soudech zkoumá kritéria selekce velkosenátních případů, proces vzniku a požadavky na podobu velkosenátního rozhodnutí a teoretický status judikatury velkého senátu v rozhodování soudu. Empiricky práce popisuje, kolik věcí a jakého typu se do velkých senátů dostává, jak rozhodnutí velkého senátu vzniká a jak s judikaturou velkých senátů následně sám soud argumentuje. Hlavní teze práce je, že rozdílné zapojování velkých senátů vrcholnými soudy ovlivňuje způsob, jak tyto soudy dotváří právo. Jako tři klíčové charakteristiky velkých senátů práce identifikuje (i) odůvodnění autority velkého senátu, (ii) způsob prosazování této autority v rozhodování soudu a (iii) intenzitu prosazování této autority v rozhodování...
|
|
|
Sportovní arbitráž
Vochoska Haindlová, Markéta ; Kohout, David (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Sportovní arbitráž Abstrakt Předložená práce se zabývá mezinárodní sportovní arbitráží a její aplikaci na řešení různých sportovních právních problémů. Zároveň se zabývám problémy spojenými se sportovním dopingem a zneužíváním látek zvyšujících výkonnost. V práci analyzuji jednotlivé druhy mezinárodních arbitrážních řízení, orgánů a jejich pravomoci vzhledem ke sportovcům a možnosti sportovců arbitrážní výroky rozporovat. Cílem práce je také poukázat na některé problematické aspekty současného uspořádání mezinárodní arbitráže ve sportu a návrh možných řešení. Tyto aspekty mezinárodní sportovní arbitráže jsou ilustrované na vybraných významných případech řešených orgány mezinárodní arbitráže ve sportu v nedávné době. Klíčová slova: sportovní právo, arbitrážní řízení, Mezinárodní rozhodčí soud pro sport, objektivní odpovědnost, doping
|
|
|
Rekodifikace soukromého práva z pohledu kvality legislativy
Pola, Jan ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
1 Rekodifikace soukromého práva z pohledu kvality legislativy Abstrakt: Stěžejním předpisem rekodifikace soukromého práva je občanský zákoník. Legislativní práce na něm trvaly řadu let a jako takový představuje ucelený vnitřně provázaný celek. Od svého schválení v roce 2012 si jej odborná i široká veřejnost postupně osvojila, přesto v něm při jeho čtení vždy nalezneme něco nového, čeho jsme si posledně ani nevšimli. To nás pak vede k různým úvahám, jak vyložit konkrétní ustanovení a aplikovat jej v praxi. Občanský zákoník je legislativně precizně napsaný zákon, přesto obsahuje určité nejasnosti či dokonce nepřesnosti. Práce se zabývá návrhy změn občanského zákoníku předloženými Poslanecké sněmovně. Těchto bylo již celkem třicet jedna a z toho úspěšných bylo prozatím šest. U jednotlivých návrhů jsou ve druhé části práce hodnoceny důvody, ze kterých jsou změny navrhovány a také to, zda jsou tyto změny obecně nutné, zda jsou nutné k dosažení zamýšleného cíle, zda je skutečně nutná změna tak zásadního kodexu jako je občanský zákoník a nakonec to, zda lze změnu hodnotit jako vhodnou, tedy zda její klady převáží nad jejími zápory. Obsáhlé návrhy jsou hodnoceny pouze omezeně, avšak jeden obsáhlý návrh je rozpracován v samostatné třetí části práce. Na základě těchto hodnocení jsou návrhy zařazeny do přehledné...
|
|
|
Specifika metod interpretace evropského unijního práva a proces transpozice směrnic
Hosnedl, Daniel ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Specifika metod interpretace evropského unijního práva a proces transpozice směrnic Abstrakt Tato práce je věnována problematice specifik metod interpretace práva Evropské unie. Na rozdíl od většiny publikací pojednávajících o výkladu práva se však nevěnuje interpretaci prováděné soudy a soudci, ale dívá se na výklad práva očima českého zákonodárce, který stojí před nelehkou výzvou transpozice směrnice do českého právního řádu. Aby byla transpozice řádně provedena, musí jí předcházet náležitá interpretace textu příslušné směrnice. Zákonodárce má přitom k dispozici šestici standardních a nadstandardních výkladových metod zahrnujících výklad jazykový, logický, systematický, historický, teleologický a komparativní. Lze však tyto metody interpretace práva použít také v případě výkladu směrnic Evropské unie? A jaká budou případná specifika interpretace unijních právních norem? Tento text rozpracovává příslušné téma z pohledu právní teorie. Prvním těžištěm této práce je tak stručné teoretické vymezení interpretace práva a popsání jednotlivých historických i recentních přístupů k metodologii výkladu práva. Stranou nezůstane ani pojednání o vztahu interpretace a tvorby práva, a to především s ohledem na proces transpozice směrnic. Druhým těžištěm tohoto textu je analýza výše uvedené šestice výkladových metod,...
|
|
|
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva
Kadlec, Ondřej ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva Abstrakt Velké senáty jsou pokládané za nejvýznamnější tělesa vrcholných soudů. Mají zajistit jednotu, kvalitu a kontinuitu judikatury. Předkládaná práce tato tvrzení detailně prozkoumává ve vztahu k velkým senátům působícím na třech českých vrcholných soudech - Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu a Ústavním soudu. Jaká je role velkých senátů v rozhodování vrcholných soudů a jakým způsobem tato tělesa svoji roli naplňují? Práce analyzuje tyto otázky z doktrinálního i empirického hlediska. Doktrinálně na všech třech soudech zkoumá kritéria selekce velkosenátních případů, proces vzniku a požadavky na podobu velkosenátního rozhodnutí a teoretický status judikatury velkého senátu v rozhodování soudu. Empiricky práce popisuje, kolik věcí a jakého typu se do velkých senátů dostává, jak rozhodnutí velkého senátu vzniká a jak s judikaturou velkých senátů následně sám soud argumentuje. Hlavní teze práce je, že rozdílné zapojování velkých senátů vrcholnými soudy ovlivňuje způsob, jak tyto soudy dotváří právo. Jako tři klíčové charakteristiky velkých senátů práce identifikuje (i) odůvodnění autority velkého senátu, (ii) způsob prosazování této autority v rozhodování soudu a (iii) intenzitu prosazování této autority v rozhodování...
|
|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Ondřejek, Pavel (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
|
|
Přiměřenost peněžité sankce k majetku pachatele
Drápal, Jakub ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Přiměřenost peněžité sankce k majetku pachatele Abstrakt V této práci se zabývám otázkou, zda má být peněžitá sankce přiměřená k majetku pachatele. V první kapitole se věnuji jak filozofickými aspekty této otázky, tak různými řešeními, které nabízí např. směr právo a ekonomie. Detailně pak rozebírám koncepci O'Malleyho, který dělí pokuty na trestní a regulatorní ; z tohoto rozdělení pak vychází teoretické odlišení toho, zda má být peněžitá sankce přiměřená k majetku pachatele či nikoli. Ve druhé kapitole líčím judikatura Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu týkající se likvidační povahy pokuty. Na základě rozboru judikatury Nejvyššího správního soudu navrhuji zjednodušený cheatsheet, kterým by se mohli jednoduše řídit úředníci při rozhodování o likvidační povaze pokuty. Ve třetí kapitole pak analyzuji ukládání peněžitých trestů z hlediska jejich vztahu k majetku pachatele českými soudy. Rozebírám teorii, která stojí za konceptem denních pokut, a za pomocí analýzy ukládání peněžitých trestů uložených na dvou okresních soudech podle nové úpravy denních pokut dokazuji, že koncept denních pokut nebyl v České republice dosud soudci akceptován. Výsledkem této analýzy je mimo jiné to, že byť bohatší dostávají vyšší tresty než chudší, tak relativně k příjmu jsou trestáni výrazně jemněji....
|
|
|
Právněfilozofické aspekty hledání pravdy v civilním procesu
Gazda, Viktor ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Právněfilosofické aspekty hledání pravdy v civilním procesu DIPLOMOVÁ PRÁCE Viktor Gazda Abstrakt Cílem této práce je pojednat o určitých právněfilosofických aspektech zjišťování skutkového stavu v civilním soudním řízení sporném. Zjednodušeně řečeno je tato práce zaměřena na zkoumání možnosti stanovení hodnoty pravdivosti skutkové otázky při aplikaci práva. Šesti kapitolami této práce se prolínají tři základní témata. Prvním je zkoumání odrazu filosofických koncepcí pravdy v procesu zjišťování skutkového stavu, druhým je objasnění povahy ideových cílů skutkových zjištění v podobě principů formální a materiální pravdy a třetím tématem je povaha soudcova přesvědčení o pravdivosti skutkových tvrzení a úloha pravděpodobnosti v tomto soudcově přesvědčení. V práci nejdříve stručně představuji fenomén pravdy v širším filosofickém kontextu, abych následně mohl přejít k nastínění vybraných teorií pravdy. Poté, co objasním základní podstatu procesněprávních principů, které mají největší vliv na proces zjišťování skutkového stavu, přecházím ve zvláštní části práce k samotnému rozboru těchto principů prismatem vybraných teorií pravdy. Na ve čtvrté kapitole ukázaný odraz filosofických koncepcí pravdivosti na principy formální a materiální pravdy, navazuji v páté kapitole nastíněním vlivu koherenční teorie pravdy na...
|
|
|
Teoretická východiska limitování základních práv v České republice
Madej, Martin ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Teoretická východiska limitování základních práv a svobod v České republice Martin Madej Pojetí základních práv a podmínky pro jejich limitování v ČR jsou výsledkem specifické interpretace Listiny základních práv a svobod Ústavním soudem, která odráží jeho širší ústavně- teoretická východiska. Ačkoliv je tato teorie soudem prezentována takřka dogmaticky, konfrontace se zahraniční literaturou naznačuje, že tzv. externí teorie Ústavního soudu nachází silnou alternativu v teorii interní. Ta zpochybňuje takové základní kameny externí teorie, jako je široké pojetí základních práv, princip proporcionality nebo existence konfliktů ústavních hodnot. Přestože interní teorie zatím nemůže tu externí zcela nahradit, představuje příležitost přehodnotit současnou pozici Ústavního soudu tak, aby důvěrněji zachycovala úmysl ústavodárce, respektovala politiku zákonodárce a především brala základní práva vážně. Optimální model limitování základních práv rozlišuje mezi vymezováním a omezováním základních práv. K vymezování dochází formou bezprostředních vymezení, ústavně imanentních vymezení a vymezení odvozenou ústavní normou. K omezování může docházet toliko zákonnou formou. Podle podmínek pro jejich omezení se základní práva dělí na práva absolutní, nekvalifikovaná a kvalifikovaná. Pro vymezování i omezování je podstatné,...
|
host ::
RSS.