|
|
Baltské chtonické bytosti v komparativním přístupu
Vaverová, Naďa ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Práce provádí na základě analýzy komparaci vybraných postav baltského folkloru v rámci bližšího balto-slovanského areálu. Definuje pojem "chtonický" v souladu se stávající tradicí a doplňuje jej o další znaky, které následně prověřuje. Pomocí těchto znaků pak určuje chtonické rysy jednotlivých bytostí. Komparace začínají velniasem/velnsem, bytostí s předpokládanou chtonickou povahou, jež je potvrzena. Jádro práce představuje kapitola o aitvarasovi, který je zkoumán nejdříve z hlediska jeho mýtopersonym a podoby, následně z hlediska funkčnosti, tj. syžetů, v nichž se vyskytuje. Podle syžetů je aitvaras a jeho baltské varianty komparován s východoslovanskými a západoslovanskými bytostmi, důraz je kladen na syžety českých démonologických pověstí. U aitvarase a jeho ekvivalentů jsou nalezeny významné hadí rysy a vztah k uctívaným duchům zemřelých předků. Výsledky komparace jsou porovnány s dosavadním bádáním, nabízeny jsou i některé rozdílné vývody, mezi nimi také návrh možné etymologie mýtopersonyma "aitvaras". Ve funkční rovině není konstatována rozdílnost mezi názvy "aitvaras" a "kaukas". Poslední kapitola je věnována bytosti laumė a jí zčásti podobným ženským božstvům a mytologickým postavám. Přestože ne všechny byly určeny jako zcela chtonické, všechny jsou spojeny chtonickými rysy. Výsledky práce...
|
|
|
Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea
Tollarová, Anna ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Anna Tollarová; Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea Abstrakt Záměrem práce bylo prozkoumat a rovněž připravit (nebo alespoň převést do digitální podoby) k tisku rukopisnou památku uloženou v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Archiválii Litevský slovník (sign.: IV A 11) lze datovat první polovinou 19. st. a v rovině autorství spojovat s lithuanistickým odkazem F. L. Čelakovského. Pro pochopení geneze lexikografického projektu bylo zapotřebí tento rukopisný slovník konfrontovat s další složkou - Wýpisky o gazyku litewském. 1833 (sign.: IX E 4). Vymezený cíl předpokládal (alespoň částečné) vyřešení těchto dílčích úkolů: 1. Podložit či vyvrátit autorství F. L. Čelakovského a zařadit rukopisnou památku do kontextu lexikografických a baltoslavistických zájmů zmíněného obrozence. 2. Zabývat se povahou Litevského slovníku: celkový záměr, účel slovníku, záběr konfrontované lexiky, tématické okruhy zahrnuté do lexikografické práce a její opodstatnění; srovnat sdělení první poloviny 19. století s poznatky soudobé lithuanistiky. 3. Stanovit hlavní zdroje použité při sepsaní lexikografického díla. Práce měla navázat na skrovný dosavadní výzkum a přispět k uvedení rukopisné lexikografické památky do vědeckého oběhu.
|
|
|
Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea
Tollarová, Anna ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Záměrem práce je prozkoumat a rovněž připravit k tisku (nebo alespoň převést do digitální podoby) rukopisnou památku uloženou v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Archiválii Litevský slovník (sign.: IV A 11) lze datovat polovinou 19. století a v rovině autorství spojovat s lithuanistickým odkazem F. L. Čelakovského. Pro pochopení geneze lexikografického projektu je zapotřebí tento rukopisný slovník porovnat s další složkou - Wýpisky o gazyku litewském (sign.: IX E 4). Vymezený cíl předpokládá řešení těchto dílčích úkolů: 1. Podložit či vyvrátit předpokládané autorství F. L. Čelakovského a zařadit rukopisnou památku do kontextu lexikografických a baltoslavistických zájmů 1. poloviny 19. století. 2. Zabývat se povahou Litevského slovníku. Zmapovat celkový záměr a účel slovníku. Vymezit záběr konfrontované lexiky a stanovit tematické okruhy zahrnuté do lexikografické práce. 3. Zamyslet se do jaké míry lexikografické sdělení odpovídá soudobým poznatkům srovnávací jazykovědy. Práce má navázat na skrovný dosavadní výzkum a přispět k uvedení rukopisné lexikografické památky do vědeckého oběhu.
|
|
| |
|
|
Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu
Dynda, Jiří ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Jiří Dynda Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu (diplomová práce) Abstrakt Předmětem diplomové práce je rozbor a výklad třiceti sedmi textových variant bylin o bohatýru Svjatogorovi. Po uvedení do oblasti ruské folklorní epiky a problematiky spojené se studiem orální literatury je představeno vlastní pojetí mýtu založené na strukturálním chápání kulturních reprezentací. V ústřední části se pak práce pokouší o aplikaci těchto zásad na pásmo svjatogorovských bylin a prostřednictvím důkladné analýzy ukazuje, které motivy a jejich vzájemné vztahy byly ústřední pro utváření smyslu tohoto narativu v lokálním kontextu bylinné tradice. Hypotéza, že ve svjatogorovských bylinách jsou primárně řešena témata iniciace mladého hrdiny, generačního konfliktu a předání pozice mentora žákovi (a metaforicky otce synovi), je následně testována dvoufázovou komparací ústředních motivů a jejich klastrů: Jednak v rámci bylinné tradice jako takové a též v rámci etnografické situace ruského Severu 19. století (vnitřní komparace), jednak v širším horizontu eurasijských mytoepických tradic (vnější komparace). K práci je též přiložena sbírka 37 bylinných variant v originále a překladu do češtiny. Klíčová slova Byliny, orální epická literatura, narativita, mýtus, strukturální analýza, srovnávací...
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
Dievturība - lotyšské náboženské hnutí
Vacíková, Michala ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Tato rigorózní práce si klade za cíl zpracovat historii vzniku a působení náboženského hnutí dievturība v meziválečném Lotyšsku. Jeho činnost byla přerušena na začátku sovětské okupace v roce 1940, poté bylo obnoveno v exilu, především ve Spojených státech, kde bylo vybudováno významné centrum dievturisů. Pokračuje i v nezávislém Lotyšsku po roce 1990, kde se sbory dievturisů dodnes snaží dostat se do povědomí širší veřejnosti. Práce se dále zabývá nástinem počátků myšlenek tohoto hnutí, jeho kontakty s folklorními skupinami, vztahem jeho vyznavačů k politice a k médiím a především významem dievturīby pro utváření moderní lotyšské kultury a společnosti. Pozornost je věnována především zakladateli hnutí Ernestsi Brastiņšovi, jeho životu, myšlenkám a plánům spojeným hlavně se snahou o obnovu národní duchovní kultury. V práci je dále vyčleněn prostor pro názory kritiků učení tohoto hnutí a pro objasnění konceptu starolotyšského náboženství, z nějž dievturība do jisté míry vychází. Zvláštní pozornost je věnována pojetí trojice božstev Dievs - Laime - Māra. Dievturība je zasazena do širšího kontextu pobaltského a novopohanského hnutí a s ním spojeného proudu New Age. Své ohlasy našlo toto hnutí i v lotyšské literatuře, především v mytologizující próze Jānise Veselise, jejíž vrchol představuje jeho...
|
|
|
Konceptuální román Albertse Belse
Císařová, Svatava ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou žánru konceptuálního románu lotyšského spisovatele Albertse Belse, jmenovitě pak románů Vyšetřovatel (1967), Klec (1972), Hlas volajícího (1973) a Nespavost (1987), jež byly přeloženy do češtiny. Autorka věnuje pozornost především doposud nepřeloženému dílu Lidé ve člunech (Cilvēki laivās, 1987), které je považováno za jeden z vrcholů Belsovy tvorby. Vybrané úryvky, které autorka sama přeložila, svou tematikou a zpracováním vystihují podstatu autorova sdělení a jeho uměleckého a myšlenkového přínosu lotyšské literatuře a kultuře. Autorka se věnuje literárním interpretacím vybraných děl s ohledem na dobový kontext jejich vzniku. Neboť témata jako člověk a národ, čas a proud historie, všelidské hodnoty a hlavně morální úpadek jedince i společnosti na pozadí politicko-kulturního vývoje Lotyšska se stávají ústředními tématy Belsových konceptuálních románů. Jejich konceptualita spočívá především v koncentrovaném uměleckém sdělení, v němž Bels vyjadřuje své filozofické myšlenky ukryté v podtextu svých děl.
|
|
|
Ženská božstva v lotyšské mytologii a folkloru
Obuszáková, Markéta ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu zobrazení ženských božstev v lotyšském folkloru a mytologii. Hlavní pozornost je věnována ústřední bohyni osudu Laimě a dalším bohyním, jež mají co do činění s lidským osudem, Dēkle a Kārtě. Dále se zde zabýváme zvláštními bohyněmi, takzvanými Matkami, které se v lotyšském folkloru hojně vyskytují. Božstva jsou sledována zejména z funkčního hlediska, a to na základě jak folklorního materiálu (lotyšských lidových písní zvaných dainy, národních pohádek, pověstí a pověr), tak na základě dosavadních lotyšských folkloristických a mytologických bádání.
|
|
|
Psychologická próza Reginy Ezery
Říhová, Monika ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickou prózou Regīny Ezery. V první kapitole je přiblížena spisovatelčina osobnost. Kapitola také nastiňuje stav lotyšské literatury v období od obnovení sovětské okupace na konci 2. světové války do 90. let 20. století. Následující kapitoly se věnují analýze konkrétních Ezeřiných děl. Jedná se o tři díla, která byla přeložena do češtiny (Studna, Aka, 1972, Léto dlouhé jeden den, Vasara bija tikai vienu dienu, 1974, Člověk potřebuje psa, Cilvēkam vajag suni, 1975), a několik děl, jež dosud do češtiny přeložena nebyla (Podzemní ohně, Zemdegas, 1977, Dračí vejce, Pūķa ola, 1995, několik krátkých próz z díla Fenomén Princezny, Princeses Fenomens, 1985, především tzv. zoologické novely a tzv. bláznivé historky). Shrnuty jsou také hlavní rysy děl analyzovaných v této diplomové práci. Čtvrtá kapitola obsahuje překlad povídky Srpen, měsíc jablek, Augusts, ābolu mēness, z povídkové knihy Fenomén Princezny. Překlad je dílem autorky diplomové práce. V závěrečné kapitole jsou shrnuty hlavní rysy analyzovaných děl.
|
host ::
RSS.