Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 293 záznamů.  začátekpředchozí173 - 182dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Konstrukce vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách
Kádárová, Vendula ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Konstrukce vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách" je tematicky zaměřena na jednu z metod sociální práce - terénní sociální práci. Specificky pojednává o terénní sociální práci poskytovanou v lokalitách v rámci Ústeckého kraje, které jsou označeny jako "sociálně vyloučené romské lokality", a primárně řeší osobnost terénního sociálního pracovníka a jeho profesní kompetence. Cílem práce je sestavení vzdělávacího programu, jehož ambicí je vybavit terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách takovými vědomostmi, dovednostmi a kompetencemi, aby byli schopni vykonávat svou profesi kvalitně a efektivně. Při zpracovávání tématu práce vycházím z již známých poznatků a faktů týkající se oblasti terénní sociální práce a přístupů v práci s menšinami. Neopomíjím ani romskou tematiku zaměřenou na specifické potřeby Romů vyplývajících z jejich historie, kultury a tradic. Zároveň se zabývám současnou situací problematiky sociálního vyloučení Romů v ČR. Tyto poznatky analyzuji, shrnuji a pokouším se vytvořit ucelený přehled o této specifické kategorii sociální práce. Aby vzdělávací program odrážel nejen potřeby cílové skupiny, ale hlavně vyhovoval potřebám terénních sociálních pracovníků, využívám profesiografie, jako metody pro získávání...
Specifika práce s dětmi, které zažily fyzické týrání, očima sociálních pracovnic
Šindlerová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem pracují sociální pracovnice s dětmi, které zažily fyzické týrání, a jaké strategie a metody využívají při své práci. Dále bylo mým cílem zjistit organizace a pracovníky, s nimiž tyto sociální pracovnice spolupracují. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zpočátku zaměřuji na uvedení do problematiky týrání dětí, na historii o právech dětí a krátce zmiňuji související legislativu o ochraně práv dětí. V další části poukazuji na rizikové faktory pachatelů trestného činu týrání a společné znaky rodiny, ve kterých k týrání a zanedbávání dětí dochází. Posledním bodem teoretické části jsou informace o možných institucích a zařízeních v Praze, ve kterých pracují s dětmi, jež tuto formu týrání zažily, mnohdy i s celou rodinou dítěte současně. Hlavním zdrojem byla dostupná literatura, materiály ze seminářů a brožury, které jsem získala na své stáži. Praktická část je složena ze dvou hlavních částí. První část - kazuistiky dětí, které zažily fyzickou formu týrání. V těchto případech jsem měla možnost zjistit průběh týrání v rámci svého působení na praxi. Druhá část obsahuje shrnutí vybraných informace od sociálních pracovnic, zejména o tom, jak vypadá terapeutická práce s týranými dětmi. Ke zjištění těchto informací...
Příbuzenská pěstounská péče v Karlovarském kraji
Rösslerová, Petra ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
O pěstounské péči se v současné době hovoří především v souvislosti koncepce plánovaného rušení dětských domovů, posílení jejího výkonu a legislativních změn v Zákoně o sociálně právní ochraně dětí. Jedna z forem pěstounské péče je příbuzenská pěstounská péče, kdy se pěstouny stávají příbuzní dítěte. Pro dítě je výhodné, že vyrůstá v prostředí, které je mu známé, existují však i nevýhody tohoto typu náhradní rodinné péče. Má práce se zabývá pozitivy i úskalími příbuzenské pěstounské péče, a to z pohledu dítěte, pěstouna, biologického rodiče a sociálního pracovníka. Cílem práce se stalo zmapování problematiky příbuzenské pěstounské péče z pohledu sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Karlovarském kraji.
Profesiogram jako východisko pro tvorbu metodik pro sociální pracovníky ve zdravotnictví při práci s chronicky nemocnými dětmi
Neradová, Magdaléna ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Profesiogram jako východisko pro tvorbu metodik pro sociální pracovníky ve zdravotnictví při práci s chronicky nemocnými dětmi" se zabývá zachycením souboru profesních činností, požadavků a podmínek zdravotně sociálního pracovníka, ze kterého se dále dají usuzovat nároky na profesionalitu osobnosti pracovníka, a z toho případné navržení metodických postupů. Teoretická část pojednává o problematice chronického onemocnění u dětí, včetně jeho působení na běžný život dítěte, a o sociální práci ve zdravotnictví a její účinnosti na zdravotní stav klienta, který se vlivem onemocnění dostal do tíživé životní situace. V praktické části je pomocí metod kvalitativního výzkumu, rozhovoru, časového snímku dne a doplněním metody kritických událostí, vytvořen profesiogram zdravotně sociálního pracovníka. Klíčová slova Dítě, chronické onemocnění, zdravotnické zařízení, sociální práce, sociální práce ve zdravotnictví, sociální pracovník ve zdravotnictví, nároky profese, profesiogram.
Vliv přijetí dítěte do pěstounské péče na biologické děti pěstounů
Večeřová, Štěpánka ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Diplomová práce pojednává o vlivu pěstounské péče na biologické děti pěstounů z pohledu pěstounů, biologických dětí pěstounů a odborníků, kteří se ve své praxi s problematikou pěstounské péče setkávají. Cílem práce bylo navrhnout možnosti sociální práce s biologickými dětmi žadatelů o pěstounskou péči tak, aby je pěstounská péče co nejméně negativně ovlivnila. Klíčová slova: pěstounská péče, biologické děti pěstounů, doprovázení pěstounských rodin, příprava na pěstounskou péči
Profesiogramy osobního asistenta a konzultanta lidí s mentálním postižením jako východisko pro školící programy
Pertlová, Veronika ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Holda, Dalibor (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo srovnat dvě pracovní pozice v jedné konkrétní organizaci za pomoci analytického profesiogramu, který měl charakterizovat tyto pracovní pozice do hloubky, strukturovat a vymezit požadavky a nároky na obě pozice a přinést tak souhrnné informace využitelné v rámci školících programů či vyhledávání vhodných pracovníků na tyto pozice. Práce je zaměřena na podrobný rozbor pracovních činností osobního asistenta a konzultanta, včetně nároků psychických, fyzických a jiných. Teoretická část se věnuje tématu mentálního postižení obecně s důrazem na specifika ve vzdělávání a komunikaci, které jsou klíčem k podpoře samostatného a spokojenějšího života lidí s mentálním postižením. Dále teoretická část přináší základní údaje o již zmiňované organizaci a o profesiografické metodě, jejímž výstupem je profesiogram. V této práci vycházím také ze svých pracovních zkušeností ve Fose, o.p.s., jakožto osobního asistenta.
Profesiogram jako východisko pro další vzdělávání sociálních pracovníků v nízkoprahových kontaktních centrech pro drogově závislé
Kocianová, Zuzana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Holda, Dalibor (oponent)
Cílem bakalářské práce je vypracovat profesiogram jako východisko pro další vzdělávání sociálních pracovníků v nízkoprahových kontaktních centrech pro drogově závislé. Bakalářská práce mapuje pracovní náplň sociálního pracovníka v nízkoprahových kontaktních centrech pro drogově závislé, zejména běžné činnosti, jejich frekvenci, míru zátěže, náročné situace, jejich frekvenci, čím zatěžují, jaké požadavky jsou kladeny na pracovníka ve smyslu psychické a fyzické odolnosti, jaké jsou kladeny nároky na týmovou spolupráci, spolupráci s jinými organizacemi, kvalifikační a znalostní předpoklady úspěšného zvládnutí profese, potřeby týkající se podpory pracovníků při výkonu profese a jejich dalšího vzdělávání, atd. Na základě zjištěných informací je vypracován profesiogram sociálního pracovníka v nízkoprahovém kontaktním centru pro uživatele drog. V teoretické části bakalářské práce je představeno, co je profesiogram, pro jaké účely se sestavuje, jakými metodami jej lze sestavit. Uvádím zde, co obnáší profese pracovníka v nízkoprahovém kontaktním centru, jaký je kontext organizace, ve které sociální pracovník pracuje, jaký je profil klienta nízkoprahového kontaktního centra, jaké jsou potřeby cílové skupiny klientů - kritické shrnutí teorií a výzkumu jak zahraničních, tak i českých a je zde popsán i systém...
Jak příjímají biologické děti pěstounů své sourozence v pěstounské péči a pěstounství svých rodičů
Dvořáková, Kristýna ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tom, jak přijímají biologické děti pěstounů své sourozence v pěstounské péči a jak přijímají své rodiče jako pěstouny z pohledu pěstounů. Cílem to práce je zjistit, zda a jak toto přijetí probíhá, jaké jsou vztahy biologických dětí směrem k dětem přijatým, jaké problematické aspekty tyto vztahy přináší a jak jim předejít.
Dilemata sociálních pracovníků při posuzování výchovných metod v rodinách s dětmi mladšího školního věku
Kaletová, Veronika ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce má název "Dilemata sociálních pracovníků při posuzování rodin s dětmi mladšího školního věku". Cílem práce je zodpovědět na výzkumnou otázku: "S jakými dilematy se setkávají sociální pracovníci při posuzování výchovných metod v rodinách s dětmi mladšího školního věku?" Teoretická část této diplomové práce popisuje sociální práci s rodinou, vývoj sociální a také dilemata, která sebou může sociální práce přinášet. Dále se zabývá rodinou a jejím vývojem. Také se zaměřuje na nevhodné výchovné styly v rodině, které mohou ovlivnit vývoj dítěte. Praktická část je zaměřena na proces posuzování rodiny. Díky polostrukturovaným rozhovorům se sociálními pracovníky se snaží zmapovat tento nelehký proces a dilemata, která sociální pracovník při této práci může prožívat.
Příčiny umísťování dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Froňková, Veronika ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
(česky) Bakalářská práce je věnována problematice příčin umísťování dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zdůrazňuje nepostradatelný význam rodiny a rodinného soužití na vývoj dítěte, vymezuje funkce rodiny a hodnotí ji z hlediska funkčnosti. Dále se zabývá nejčastějšími příčinami umísťování dětí do zařízení pro okamžitou pomoc, definuje je a popisuje jejich důsledky na vývoj a rozvoj dítěte. V praktické části je zpracována deskriptivní analýza příčin umísťování dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc neziskové organizace Fond ohrožených dětí od roku 2008 do roku 2014. Výsledkem je srovnání příčin na krajské úrovni.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 293 záznamů.   začátekpředchozí173 - 182dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.