|
Autoportrét v českém barokním malířství
Kacetlová, Miroslava ; Horyna, Martin (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Autoportrét má v malířství mimořádné postavení, protože poskytuje nenahraditelnou představu o svém tvůrci. Ve výtvarném umění je něčím podobným, čím je autobiografie v literatuře. V malířském autoportrétu se nevypráví, ale spíš shrnuje nebo zachycuje okamžitý stav osobnosti. Autoportrét vyjadřuje vztah umělce k vlastní osobě, ke světu a ke společnosti. Je dokumentem fYzické podoby a duševního obsahu jako každý portrét vůbec. Můžeme z něj vyčíst stavovské sebevědomí umělce, rozpoznat jeho osobní skromnost či ješitnost, jeho radost z vlastní tváře, netečnost či humorný postoj k sobě samému. Jsou tu zachyceny zpovědi a sliby, přání, poznání i zklamání. Na stránkách této práce si čtenář bude moci přečíst pojednání o autoportrétní tvorbě českých barokních malířů. Do pojmu "český malíř" jsem zařadila i ty malíře, kteří se sice na českém území nenarodili, nicméně jejich tvorba je z části s naším prostředím spojena a tudíž je zařaditelná do kontextu barokní tvorby v Čechách a na Moravě, a také ty, kteří se na našem území narodili, ale téměř celý život tvořili v jiných zemích. Proto se mnohdy při výkladu některých vlastních podobizen dostaneme na území našich středoevropských sousedů. Příslušnost umělců a jejich děl k národnímu celku nelze v podmínkách feudálně uspořádané společnosti posuzovat z téhož hlediska jako...
|
|
Na cestě. Mystik a umělec
Trojaková, Jolanta ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Mystická cesta není závod o boží přízeň. Proto ani my nebudeme v JeJIm cíli rozdávat medaile, sčítat oběti a pranýřovat odpadlíky. Mysta se na ni vydává jednoduše proto, že musí. K úprku od "vyzkoušené" reality k nejisté metě jej pohání ten nejvášnivější cit, jakého jsme schopni. Láska. Láska k něčemu, co ho přesahuje. K tušenému Bohu. Milostné hry jsou vždycky vabank: buďto to vyjde, anebo ne. Ať už eskapády našich umělců poblouznťných Absolutnem dopadly jakkoli, díky těmto pletkám mnohé získali. Odvrhli (na periodu lišící se případ od případu) kult zdevastovaného těla, jaký pěstovali jejich dekadentní předchůdci. Místo absinthem si začali prolévat hrdla kefirem.(Ovšem, občas si k němu zapálili cigaretu hašiše.) ,,Helcelet poslal mně zákvasku kefírovou, se kterou počal jsem od 1.10. novou životosprávu, a mohu říci, že značně mi toto pití kefíru prospělo. ,,315 Upsali se abstinenci, vegetariánství a často i sexuální zdrženlivosti. (Múzy už nehledali mezi lepými modelkami. Jejich idolem byl Bůh, jehož podobu ani neznali.) Z mnohých se stali náruživí nudisti. František Kupka svlékl své šaty po vzoru německého nazarénistického malíře Karla Diefenbacha - duchovního vůdce své mladosti. Samozvaný filozof hlásal návrat k přírodě a v duchu této premisy se denně tvrdohlavě slunil, jak ho pánbů stvoříl, přesto, že...
|
|
Český producent a aspekty mezinárodní ko produkce a distribuce
Konečný, Lubomír ; KOPECKÝ, Čestmír (vedoucí práce) ; ULDRICHOVÁ, Helena (oponent)
Magisterská práce se zabývá evropským filmovým průmyslem a postavením českého producenta v rámci tohoto systému. V úvodu je kinematografie zařazena do systému kreativního průmyslu a je definována profese producenta. Dále jsou nastíněny možnosti financování audiovizuálního díla v lokálních podmínkách, které jsou nezbytným prvkem pro uzavírání potenciálních koprodukcí. Významná část práce je věnována analýze fungování významných evropských audiovizuálních fondů jako jsou: Eurimages a MEDIA Desk a vzdělávání producentů. V případové studii je pak představena dánská společnost Zentropa jako jedna z nejúspěšnějších evropských filmových společností, jejíž úspěch je založen na využívání možností evropského filmového trhu. V závěru práce je pak nastíněny změny systému spojeného s nástupem digitálních médií a rozšířením sociálních sítí.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |