|
|
Beat Tracking: Is 441 kHz Really Needed?
Ištvánek, Matěj ; Miklánek, Štěpán
Beat tracking is essential in music informationretrieval, with applications ranging from music analysis and automaticplaylist generation to beat-synchronized effects. In recentyears, deep learning methods, usually inspired by well-knownarchitectures, outperformed other beat tracking algorithms. Thecurrent state-of-the-art offline beat tracking systems utilize temporalconvolutional and recurrent networks. Most systems use aninput sampling rate of 44.1 kHz. In this paper, we retrain multipleversions of state-of-the-art temporal convolutional networks withdifferent input sampling rates while keeping the time resolutionby changing the frame size parameter. Furthermore, we evaluateall models using standard metrics. As the main contribution,we show that decreasing the input audio recording samplingfrequency up to 5 kHz preserves most of the accuracy, and insome cases, even slightly outperforms the standard approach.
|
|
|
Analyzátor akordů klavíru
Poloček, Dominik ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Předložená práce se věnuje analýze akordů pomocí určování kmitočtů jejich komponentů. Cílem práce je nastínit metody pro určování základních kmitočtů jednoho a vícera tónů a implementovat systém, který dokáže s jejich použitím akordy určovat. Metoda implementovaná v jazyce Python (metoda spektrálních špiček) využívá rychlou Fourierovu transformaci pro zobrazení signálu v kmitočtové rovině a poté hledá spektrální maxima, která po patřičné kontrole vyhodnocuje jako základní kmitočty. Metoda spektrálních špiček byla srovnána s metodou sčítání modulů harmonických složek a se state-of-the-art systémem pro přepis nahrávky do MIDI (PianoTranscription) pomocí testů na datasetu vytvořeném pro tuto práci (530 nahrávek akordů a tónů). Nejlepší výsledky prezentuje PianoTranscription ( = 0, 74, tot = 0, 23), druhou nejúspěšnější metodou je metoda spektrálních špiček se známým počtem tónů ( = 0, 55, tot = 0, 29), poté tatáž metoda s neznámým počtem tónů ( = 0, 52, tot = 0, 38) a na konec metoda sčítání modulů harmonických složek ( = 0, 26, tot = 0, 81). Limitací implementovaného systému je neschopnost určit počet tónů (musí být zadán uživatelem) a frekvenční minimum (138,59 Hz), pod kterým jsou odhady chybné, a které je pravděpodobně způsobeno konstrukcí klavíru a opředením některých strun.
|
|
|
Detekce akordické struktury v hudebních nahrávkách
Kučera, Ondřej ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá získáváním informací z hudby, a to detekcí akordické struktury z audionahrávek. V práci jsou definovány pojmy akord či chroma příznaky a popsány způsoby převádění signálu z časové do frekvenční oblasti. Práce se věnuje průzkumu metod automatické detekce akordů; state-of-the-art metody jsou založené na principu hlubokého učení. Práce obsahuje systém implementovaný v jazyce Python, který umožňuje detekci akordů z audionahrávek. Jednotlivé nahrávky a přiřazená akordická označení lze vizualizovat. Systém nabízí výběr metod pro rozpoznání akordů – metodu na základě akordických šablon, metodu využívající deep chroma vektory a metodu založenou na konvoluční neuronové síti. Výsledky metod jsou vyhodnoceny na multižánrovém datasetu sestaveném z volně dostupných anotací a nahrávek.
|
|
|
Analýza přesnosti automatického určení parametrů klavírních nahrávek
Kaplan, Josef ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou přesnosti automatického určení parametrů především klavírních nahrávek. Zadaná problematika je popsána jak z technické, tak i z hudební stránky. Tato práce shrnuje poznatky z oblasti hudební teorie a automatické detekce parametrů, které můžeme získat z hudebních klavírních nahrávek. Z praktického hlediska je práce zaměřena na detekci začátků tónů, dob, taktů, výšky tónů a tempa. Analýza klavírních nahrávek je realizována pomocí programovacího jazyku Python. Výstupem jsou skripty, které provádí detekci parametrů na základě uživatelem zvolených metod, které se pro výpočet parametrů běžně využívají. Výsledkem je také testování přesnosti jednotlivých metod na základě anotací z různých datasetů se zaměřením primárně na klavírní nahrávky. Závěrečná část obsahuje evaluaci na základě vybraných metrik s objektivním porovnáním.
|
|
|
Webová aplikace pro vizualizaci parametrů hudebních nahrávek
Klimeš, Martin ; Ištvánek, Matěj (oponent) ; Miklánek, Štěpán (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na vývoj webové aplikace pro vizualizaci hudebních parametrů. Cílem je poskytnout uživateli prostředí, ve kterém může snadno vizualizovat parametry libovolné hudební nahrávky a v případě různých interpretací skladby tyto parametry mezi sebou porovnat. Hudební parametry vizualizované v aplikaci vycházejí z oblasti Music Information Retrieval. Pro každou z těchto vizualizací jsou v aplikaci implementována různá nastavení, která se ukládají do databáze pro přihlášeného uživatele a umožňují tak upravit zobrazení vizualizací podle individuálních potřeb uživatele. Pro vývoj byl použit reaktivní framework Vue.js pro klientskou část, Flask framework pro serverovou část a relační databázový systém PostgreSQL pro ukládání dat.
|
|
|
Deep learning modelling of reverberation effects
Bilkovič, Ondrej ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Miklánek, Štěpán (vedoucí práce)
This master’s thesis deals with the theory of reverberation and ways of artificially simulating reverberation. It explains the basic workings of machine learning, categorizes neural networks and discusses their use in audio signal processing. The result of the thesis is the implementation of multiple neural network architectures for modelling of a reverberation effect and the parametrization of it’s controls. The quality of the performance of these network is judged by carrying out objective tests and a subjective listening test. The best performing model is capable of relatively good quality of modelling a reverberation effect and parametrizing it’s control for decay time.
|
|
|
Exploring the Possibilities of Automated Annotation of Classical Music with Abrupt Tempo Changes
Ištvánek, Matěj ; Miklánek, Štěpán
In this paper, we introduce options for automatic measure detection based on synchronization, beat detection, and downbeat detection strategy. We evaluate proposed methods on two motifs from the dataset of Leos Janacek's string quartet music. We use specific user-driven metrics to capture annotation efficiency simulating a scenario where a musicologist has to use the output of an automated system to create ground-truth annotations on given recordings. In the case of the first motif, synchronization outperformed other methods by detecting most of the measure positions correctly. This procedure was also the most suitable for the second motif—it achieved a low number of correct detections, but the vast majority of transferred time positions belonged within the outer tolerance window. Therefore, in most cases, only shifting operations were needed resulting in higher annotation efficiency. Results suggest that the state-of-the-art downbeat tracking is not yet efficient for expressive music.
|
|
|
Realizace zvukového efektu Waveshaper
Leitgeb, David ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je realizace nelineárního zvukového efektu typu waveshaper. Ten se skládá z těchto základních bloků: uživatelem editovatelná převodní charakteristika, různé typy kmitočtové filtrace a několik stupňů převzorkování. Prototyp tohoto efektu byl nejprve realizován pomocí softwaru Matlab v kombinaci s jeho rozšířením Audio Toolbox. Z důvodu určitých omezení tohoto prototypu způsobených použitým prostředím byl následně celý efekt od základu přepsán do jazyka C++. Pro tuto implementaci byl využit framework JUCE, který je převážně používaný pro tvorbu aplikací určených ke zpracování zvukového signálu. Přechod na toto prostředí umožnil především editaci převodní charakteristiky v reálném čase a převedení efektu do formátu VST3. Kromě stručného představení použitých typů systémů, motivace pro převzorkování a popisu implementace obou prototypů jsou v práci obsaženy i grafické ukázky demonstrující jejich správnou funkčnost. Zvukové soubory související s těmito ukázkami jsou součástí elektronické přílohy.
|
|
|
Interaktivní představení audiovizuálních děl ve virtuální realitě
Abdulvaliyev, Chamit ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Sikora, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na vývoj VR aplikace, která umožňuje prezentaci audiovizuálních děl ve virtuálním prostoru. Tato práce vznikala ve spolupráci s Vašulka Kitchen Brno v rámci projektu Vasulka Live Archive / Interfaces a využívá díla Steiny a Woodyho Vašulkových. Aplikace umožňuje přehrávání videí na virtuálním plátně, přetáčení videí, zobrazení predikcí vygenerovaných neuronovou sítí, změnu seřazení náhledů videí v prostoru a změnu virtuálního prostředí. Data o predikcích a uspořádání videí jsou načítány z JSON souborů, které byly poskytnuty vedoucím práce. Jednotlivá videa jsou při spuštění načítána z lokálního úložiště zařízení. Predikce jsou vizualizovány pomocí vygenerovaných textur pro jednotlivé tagy. Uživatel má k dispozici dvě prostředí, a to vesmír a galerii, která byla modelována dle výstavního prostoru Vašulka Kitchen Brno. V prostředí vesmíru je uživateli umožněno pohybovat se za pomocí páček na ovladačích, což simuluje let pomocí tryskového batohu. Přetáčení videí a změna seřazení náhledů je ovladatelné pomocí tlačítek na ovladačích. Při vývoji byl využit herní engine Unity a aplikace byla testována na VR brýlích Oculus Quest 2. Text bakalářské práce je rozdělen na dvě části. V první části je popisován základní kontext VR vývoje a herní enginy, které tento vývoj umožňují. Konkrétně jsou popisovány tyto enginy: Godot, PlayCanvas a Unity. Druhá část se věnuje postupu vývoje VR aplikace a výsledkům bakalářské práce. Přibližuje proces přípravy virtuální scény a práci s Unity editorem. Taktéž vysvětluje fungování jednotlivých skriptů a způsoby řešení problémů, které během vývoje nastaly.
|
|
|
Návrh a realizace akustických úprav poslechového prostoru
Vajda, Michal ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje návrhu akustických úprav bytového prostoru a následné realizaci těchto úprav. Jejím cílem je navrhnout optimální řešení prostoru pro poslech hudby v souladu s Českými technickými normami. Základními zkoumanými parametry jsou doba dozvuku a kritéria akustické kvality. Práce se zabývá simulací v modelovacím programu EASE a řeší situace před akustickou úpravou i po ní. Pro komplexní řešení výše uvedených úprav a dosažení vytyčeného cíle jsou použity následující metody a postupy: Měření doby dozvuku je provedeno pomocí metody přerušeného šumu, výpočty jsou provedeny za pomocí Sabinova a Eyringova vzorce. Dále je simulace ověřena vlastním kalkulátorem v programu Excel. Po využití absorbérů vhodných k úpravě je provedena realizace s konečným měřením doby dozvuku. Na závěr je vytvořen dodatečný návrh úprav pomocí Helmholtzových rezonátorů. Realizovanými metodami je dosaženo optimální a zároveň kmitočtově vyrovnané doby dozvuku a místnost je možné využívat jako mixážní halu pro vícekanálový záznam zvuku.
|
host ::
RSS.