|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Svatoňová, Olga ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený pohled na poměrně složitou problematiku trestu odnětí svobody na doživotí a to především z hlediska právního. Věnuje se ale i psychologickým a sociologickým aspektům, které s sebou dlouhodobé uvěznění přináší. Trest odnětí svobody na doživotí je nejpřísnější sankcí, která je upravena v právním řádu České republiky. Je ukládán pouze za taxativně vypočtené trestné činy a za podmínek uvedených v trestním zákoníku. Nejpřísnější sankcí v našem právním řádu je doživotní trest až od roku 1990, kdy nahradil trest smrti, který není v souladu s principy demokratického právního státu. Podobně jako trest smrti má i trest odnětí svobody na doživotí řadu odpůrců a je s ním spojeno mnoho problémů a otázek. Diplomová práce se snaží některé tyto problémy definovat a přinést co největší množství poznatků, aby si každý mohl vytvořit vlastní názor na danou problematiku. Práce se skládá ze sedmi kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Po stručném úvodu následuje první kapitola, která se zabývá trestem jako takovým. Vymezuje pojem a účel trestu, vysvětluje, jak je trest chápán, co znamenají pojmy individuální a generální prevence. Kapitola obsahuje i výklad o systému trestů. Druhá kapitola obsahuje obecný výklad o trestu odnětí svobody na doživotí. Jsou zde popsány...
|
|
|
Organizovaný zločin v České republice
Hanke, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
(CZ) Rigorózní práce je zaměřena na charakteristiku organizovaného zločinu a jeho mezinárodní vymezení nejen z pohledu trestního práva, ale také z hlediska mezinárodní spolupráce v boji proti němu. Zabývá se také kořeny mezinárodního organizovaného zločinu, včetně jeho prorůstání do společenského života a vývoje na území České republiky. Součástí práce je rovněž zpracování preventivních a represivních nástrojů trestní politiky státu v boji proti organizovanému zločinu. Text je také z důvodu propojení teoretických a praktických poznatků obohacen o tabulky se statistickými údaji nejen ze soudních spisů.
|
|
|
Zkrácené přípravné řízení
Trojanová, Monika ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem zkráceného přípravného řízení v kontextu dřívější i současné právní úpravy, dále důvody pro a proti jeho zavedení do právního řádu. V práci jsou též nastíněny cíle zkráceného přípravného řízení a užití institutu v rámci dalších trestních zákonů. Zároveň je v práci provedeno vymezení zkráceného přípravného řízení v rámci jednotlivých forem přípravného řízení. V některých případech je v práci srovnán výše uvedený institut zkráceného přípravného řízení se zahraniční právní úpravou. Dále je v práci vymezena podstata zkráceného přípravného řízení a úkonů v něm prováděných. Zároveň se touto prací autorka snaží vymezit zákonné podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení. V práci je dále popsán průběh zkráceného přípravného řízení, od záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, po sdělení podezření, dále pokud jde o otázku dokazování ve zkráceném přípravném řízení. V práci jsou dále detailně zmíněny konkrétní subjekty vystupující ve zkráceném přípravném řízení. V rámci popisu těchto subjektů je provedena současně analýza jejich práv a povinností. Dále jsou v práci popsány jednotlivé způsoby skončení zkráceného přípravného řízení s důrazem na návrh na potrestání, dále na podmíněné odložení podání návrhu na potrestání a osvědčení se ve zkušební době a nový institut dohody o...
|
|
|
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola
Bolek, Matěj ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Shrnutí Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola Trest domácího vězení je součástí českého trestního práva od roku 2010. Přestože je již několik let možné tento trest ukládat, v praxi je využíván jen zřídka. Soudci a státní zástupci stále nejsou přesvědčeni o účinnosti tohoto trestu, vzhledem k nedostatečné kontrole jeho výkonu. V mé práci se především zabývám konkrétními ustanoveními upravující trest domácího vězení, podmínkami za kterých je možné tento trest uložit a jaké jsou v současné době dostupné prostředky pro kontrolu jeho výkonu. První kapitola pojednává obecně o teorii trestu, vzhledem k tomu, že vymezení tohoto pojmu je dle mého názoru důležité pro komplexnější pochopení problematiky. V další kapitole definuji základní znaky tzv. restorativní justice, jež má zásadní vliv na institut alternativních trestů, mezi něž domácí vězení řadíme. Dále se již věnuji konkrétním ustanovením, která tento trest upravují, a to především podmínkám jeho uložení. Tuto trestní sankci lze uložit pouze za přečin v maximální výměře trestu dvou let. Nezbytnou součástí je udělení souhlasu odsouzeným, jež vyjadřuje vůli osoby vykonat trest řádně za podmínek soudem uložených. Výkon trestu spočívá v povinnosti se zdržovat v určeném obydlí po dobu, která byla stanovena soudem. Kontrola probíhá v současné době osobní...
|
|
|
Stížnost pro porušení zákona v trestních věcech
Visinger, Radek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Cílem této dizertační práce je podat co možná nejúplnější právní rozbor institutu stížnosti pro porušení zákona, včetně historických a mezinárodních souvislostí, a pokusit se rovněž o kritickou reflexi aktuálního uplatňování stížnosti pro porušení zákona v praxi. V autorově pojetí je neopomenutelným předmětem studia také přezkum trestních věcí na podkladě spisového materiálu, předcházející případnému uplatnění této stížnosti. Práce podrobně analyzuje mj. uplatnitelné důvody stížnosti pro porušení zákona, její účel a postavení v systému mimořádných opravných prostředků, a popisuje průběh a specifika řízení před Nejvyšším soudem. Standardní a nadstandardní metody výkladu jsou doplněny o empirické zkoumání vzorku 80 podaných návrhů, zaměřené na zjištění a klasifikaci vytýkaných vad a určení míry, v jaké dochází k překrývání s dovoláním. Zvolené téma je vysoce aktuální s ohledem na probíhající přípravné legislativní práce na novém trestním řádu. Popisné pasáže jsou doplněny autorovými stanovisky k vybraným judikátům Nejvyššího soudu a k nedostatkům současné právní úpravy. Celkově však učiněné závěry vyznívají ve prospěch zachování tzv. úředního opravného prostředku a aktivní legitimace ministra spravedlnosti. Klíčová slova: stížnost pro porušení zákona, mimořádné opravné prostředky, trestní přezkum,...
|
|
|
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola
Krupicová, Barbora ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Shrnutí Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola Tato diplomová práce se zabývá širokou problematikou domácího věznění, jeho výkonu a kontroly přičemž diskutuje i kontroverze, kterou jsou s otázkou domácího vězení v rámci trestního práva spojeny. Práce je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola se zabývá vysvětlením pojmu a účelu trestu domácího vězení. Zaměřuje se na absolutní teorii, relativní teorii a smíšenou teorii, která kombinuje několik přístupů k vlastnímu účelu trestu. Tato kapitola také popisuje základní zásady trestního práva, které vymezují účel trestu, jak jej chápeme v současné době. Druhá kapitola se zaměřuje na restorativní justici jako na přístup, který se odlišuje od retributivní justice a snaží se nalézat alternativní řešení v trestních případech. Třetí kapitola pak popisuje alternativní tresty a klade důraz na pojem, důvody jejich existence, druhy alternativních trestů a stranou zájmu neponechává ani sekundární sankcionování. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na samotný trest domácího vězení. Zabývá se obecnými otázkami trestu domácího vězení a popisuje rovněž historický vývoje tohoto trestu. Dále se zaměřuje na právní rámec trestu domácího vězení, přeměny domácího vězení na trest odnětí svobody a přeměny ostatních trestů na trest domácího vězní. Pátá kapitola se věnuje problematice...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Šperl, Milan ; Herczeg, Jiří (oponent) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Cílem této práce je analýza stávajícího účinného znění zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osoba a řízení proti nim, nikoli však jeho komplexní rozbor, ale toliko analýza některých jeho klíčových ustanovení. Smyslem práce je zejména poskytnutí určitých námětů či poznatků, které by čtenáři mohly sloužit jako vodítko při případné odborné diskuzi nad tímto zajímavým fenoménem poslední doby. Hlavním zjištěním práce jsou nedostatky zákona, co se týká použité terminologie, rozsahu kriminalizace, přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce a také trestání právnických osob.
|
|
|
Omyl v trestním právu
Semrád, Matyáš ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komplexní rozbor problematiky omylu v trestním právu, nalezení slabých stránek současné úpravy a nastínění příslušného řešení. Omylem je myšlen jakýkoliv nesoulad něčí představy s realitou. Poznání omylu pachatele trestného činu je pro právní teorii velmi podstatné, v případě trestněprávně relevantních omylů jde o velmi závažný důsledek pro subjektivní stránku trestného činu. V českém trestním právu, spočívajícím na zásadě odpovědnosti za zavinění, se jedná o problematiku, bez níž by tento koncept nebyl úplný a jehož smysl by se vytrácel. Tato práce třídí problematiku omylu z pohledu aktuální právní úpravy, právní nauky a příslušné judikatury. První kapitola této práce se věnuje vysvětlení samotného pojmu omylu, jeho teoretickému zařazení do kontextu trestního práva a vysvětlení jeho důsledků. Zaměřuje se na pojem zavinění, zvláště jeho význam a složky, druhy samotného zavinění, což jsou úmysl a nedbalost (včetně jejich forem), či pojem vina, což jsou pojmy, které je třeba znát pro další orientaci v problematice omylů, a vlastně trestního práva vůbec. Ve druhé kapitole se práce zaměřuje na historický vývoj trestněprávního pojetí omylu na straně pachatele na našem území. Mé srovnání začíná v roce 1918, při vzniku samostatného Československa, a dále je členěno vždy na...
|
|
|
Trest domácího vězení
Kasalová, Petra ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předložená rigorózní práce pojednává o alternativním trestu domácího vězení, který se stal součástí systému trestních sankcí s účinností nového trestního zákoníku od 1.1.2010. Cílem práce je shrnout současnou platnou a účinnou právní úpravu tohoto institutu, vystihnout její nedostatky, zhodnotit aktuální soudní praxi v oblasti ukládání trestu domácího vězení a s ohledem na učiněné závěry navrhnout možná zlepšení současné právní úpravy. Úvodní část práce je rozčleněna do dvou kapitol, které jsou zaměřeny na přiblížení základních, pro zpracované téma stěžejních pojmů, kterými je zejména trest a jeho účel, alternativní trest, restorativní justice a její principy. Pro uvedení do problematiky a objasnění širších souvislostí jsou vysvětlena související témata a instituty, jako trestní teorie, zásady ukládání trestů a trestní systém. Úvodní část práce je zakončena výklady o vývoji alternativního sankcionování v naší právní úpravě a východisky nové kodifikace trestního práva hmotného. Druhá část práce je podrobně zaměřena na problematiku právní úpravy trestu domácího vězení. Je rozčleněna do čtyř kapitol, jejichž cílem je podrobná analýza platné a účinné právní úpravy a následné zhodnocení jejího dopadu na aplikační praxi soudů v oblasti ukládání trestu domácího vězení. Třetí kapitola se zabývá trestem...
|
|
|
Trestný čin opilství podle § 360 tr. zák.
Kárász, Martin ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Předmětem této práce je trestný čin opilství podle § 360 trestního zákoníku. Trestný čin opilství je mezi ostatními trestnými činy unikátem a v mnoha ohledech je atypický. Cílem této práce je srozumitelně a uceleně osvětlit problematiku trestného činu opilství a aspektů s ním spojených. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole se věnuji možným východiskům a pojetím. K otázce trestného činu opilství se vztahuje řada podnětných a zajímavých právních teorií. Tři lze považovat za základní a čtyři další vychází z pojetí rauschdeliktu. Druhá kapitola zkoumá historický vývoj předmětné problematiky na našem území. V průběhu času se u nás vystřídala řada rozdílných režimů a každý z nich přistupoval řešení právních otázek jinak. Pro správné uchopení a pochopení aktuálního právního stavu je tedy nezbytné nahlédnout do historie. Součástí této kapitoly je i přehled nejdůležitější judikatury, porovnání tehdejší právní úpravy s tou současnou a to vše s přihlédnutím k vývoji institutu nepříčetnosti. Kapitola třetí je základem této práce. Tvoří ji podrobný rozbor současné právní úpravy a pečlivá analýza skutkové podstaty obsažené v § 360 TZ, opět zohledňuje institut nepříčetnosti a věnuje se i návykovým látkám a jejich účinkům. Dále se zabývá "jednáním svobodném ve své příčině", tedy případy tzv....
|
host ::
RSS.