|
|
Uspořádání mikrotubulárního cytoskeletu během zakládání Casparyho proužku v endodermálních buňkách kořene Allium cepa
Macháčová, Kateřina ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Lux, Alexander (oponent)
103 7 Summary Organization of the Microtubule Cytoskeleton during the Formation of a Casparian Band in Root Endodermal Cells of Allium cepa This thesis is focused on the process of Casparian bands initiation in radial and transverse cell walls of the root endodermis of Allium cepa. The Casparian band is characterized by a chemical modification of the cell wall in the position of the Casparian band followed by the formation of the tight binding of a plasma membrane to the cell wall. We assume that cortical microtubules can play an important role in both processes searching for changes of cortical array during the development of proendodermis and during the foundation of the Casparian band in the endodermis. The classical method of the microtubules visualisation in roots was modified by the application of microwaves during the process of fixation. The tissues were observed with the fluorescence and confocal microscopy. Image postprocessing and construction of 3D-models were subsequently used. Proendodermal cells in Allium cepa are recognized for the first time among other root cells in the distance of about 2 mm from the root tip. The Casparian band is firstly detected in the distance of about 8 mm from the root apex by means of autofluorescence of the Casparian band. The cell wall of the Casparian band...
|
|
| |
|
|
Přizpůsobení kořenů orchidejí k epifytickému způsobu života
Ungrová, Anna ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Aleš (oponent)
Evoluční úspěch orchidejí je do značné míry podmíněn schopností osidlovat epifytická stanoviště. Tato schopnost vychází z řady adaptací na různých úrovních, a právě adaptivní znaky vzdušných kořenů mohou hrát klíčovou roli, protože kořeny jsou prakticky jediným orgánem, který zajišťuje příjem vody a živin. Hlavním cílem je zde shrnout a diskutovat v současnosti dostupné informace o kořenech epifytických orchidejí (čeleď Orchidaceae), zvláště pak o jejich adaptacích k epifytickému způsobu života. Kořeny epifytů se musí vypořádat s periodickým nedostatkem vody i živin, často ve spojení s vysokou ozářeností. Kořeny epifytických orchidejí se těmto podmínkám přizpůsobují na mnoha úrovních. Rhizodermis vytváří velamen schopný zachycovat vodu i živiny a chránit kořeny před podmínkami okolního prostředí včetně UV záření. Primární kůra obsahuje chloroplasty, které mohou alespoň u některých druhů orchidejí fotosyntetizovat. Exodermis je dobře diferencovaná s vyztuženými buněčnými stěnami a pomocí průchozích a provzdušňovacích buněk plní úlohu selektivní bariéry transportu látek. Funkce některých adaptivních struktur nicméně není zcela jasná, například tilosomy by mohly regulovat transpiraci. Epifytismus u orchidejí vzniknul vícekrát nezávisle a některé adaptace kořenů tedy pravděpodobně vznikly opakovaně...
|
|
|
Bližší charakterizace gene trap linie MGT180 a jejích kandidátních genů
Šnajdrová, Tereza ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Klíma, Petr (oponent)
Tvorba postranních kořenů umožňuje rostlinám dobývat půdní prostředí, efektivně získávat vodu a minerální látky či tvořit různé biotické interakce. Vznik postranních kořenů je u Arabidopis thaliana vázán na buňky pericyklu, přiléhající ke xylémovým pólům diarchního cévního svazku. Právě na tyto buňky je vázána exprese gene trap linie MGT180. V této práci bylo prokázáno, že expresnímu vzorci MGT180 odpovídá jaderný protein s AT-hook doménou AHL18 (At3g60870), transkripční faktor z genové rodiny, čítající 29 členů. Funkčně ještě tento gen nebyl charakterizován, analýza jednoduchého mutanta ahl18 a několika dalších, příbuzných genů, neprokázala zřetelný fenotypový projev. Byly vytvořeny dvojitě mutantní rostliny, z nichž jedna (E15) měla výrazný fenotypový projev, který byl však patrný zejména v nadzemní části rostliny a neshodoval se s žádným dosud popsaným fenotypem mutace AHL genů. Mezi některými AHL geny byla popsána redundance, nicméně křížení dvou AHL mutantů, ahl18 a ahl28, vedoucí k rostlině E15, odhalilo možnou redundanci těchto dvou proteinů. Translační fúze AHL18:mRUBY a AHL22:mRUBY pod přirozenými promotory by měla odhalit, kde působí tyto dva příbuzné AHL proteiny a zda je jejich působení buněčně autonomní či nikoliv. Klíčová slova Arabidopsis thaliana, postranní kořen, AHL, pericykl
|
|
|
Stresem indukované morfogenní změny kořenového systému rostlin
Otradovcová, Michala ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Přizpůsobení architektury kořenového systému je jednou z možných reakcí rostliny na stresové působení okolních podmínek. Tvar kořenového systému spoluvytváří aktivita kořenových apikláních meristémů, míra elongace buněk kořene a rozsah tvorby, vývoje a uspořádání postranních a adventivních kořenů. Tato práce má za cíl popsat základní mechanismy vývoje kořenového systému a z morfologického a regulačního hlediska nastínit změny, které v tomto vývoji nastávají při působení vybraných stresových faktorů.
|
|
|
Cellular localization and functional characterization of TTL proteins of Arabidopsis
Schier, Jakub ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá studiem rodiny TTL proteinů v modelovém organismu Arabidopsis thaliana. Shrnuje doposud publikované poznatky o této málo prozkoumané skupině a prezentuje nově získaná experimentální data. Hlavní důraz je kladen na určení jejich lokalizace v buňce a z toho vyplývajících možných fyziologických funkcí. Práce zahrnuje jak in silico analýzu TTL proteinů, tak mikroskopická pozorování TTL-mRuby2 a TTL-GFP fůzních proteinů ve stabilních a transientních transformantech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Development related termination of the root apical meristem activity
Benešová, Šárka ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Vývojová terminace aktivity apikálního meristému kořene Abstrakt Architektura kořenového systému je utvářena růstem a větvením jednotlivých koře- nů, přičemž kořenový růst je striktně regulován dlouhodobou aktivitou apikálního meristému kořene a elongací buněk. To, že aktivita apikálního meristému se mění v průběhu vývoje, bylo již ukázáno u několika druhů dvouděložných rostlin. Doku- mentovány byly změny ve struktuře kořenového meristému doprovázené poklesem rychlosti růstu v průběhu ontogeneze primárních kořenů. Tato práce je zaměřena na změny v rozsahu a uspořádání meristematických pletiv a pletiv z nich odvozených u adventivních kořenů Puškvorce obecného a Rýže seté v průběhu dlouhodobé kultivace. Změny v délce meristematické a elongační zóny, v˜délce laterální čepičky, stejně jako změny v pozici emergence kořenových vlásků, atd. jsou dány do vztahu s kvantifikovanou expresí faktorů účastnících se regulace aktivity apikálního meristému kořene (WOX a SCR rodiny transkripčních faktorů). Práce představuje připravenou metodiku a vytyčuje možný postup pro další zkoumání dotčené tématiky. Klíčová slova: Kořen, Meristém, Architektura kořenového systému, Terminace meristému
|
|
| |
|
|
Molecular mechanisms of cell polarity and morphogenesis in moss Physcomitrella patens
D'Agostino, Viktoria ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Soukup, Aleš (oponent)
Rostlinné buňky jsou schopné vykazovat polaritu v procesu zvaném vrcholový růst. Polarizované buňky v mnoha případech zastupují funkce důležité pro životaschopnost rostliny. Vrcholový růst vyžaduje funkci aktinového cytoskeletu ve spolupráci s řadou dalších proteinů. Oblast, na které probíhá intenzivní expanse, je dána pozicí mikrotubulů a funkcí signálních proteinů. Polarizovaná sekrece reguluje strukturní vlastnosti a následně i tvar buněčné stěny. Některé podjednotky sekretorických a signalizačních drah jsou společné pro většinu eukaryot, jiné se vyskytují pouze v rostlinné říši. Třebaže u živočichů a kvasinek již mnohé bylo zjištěno, většina mechanismů v rostlinách zůstala neodhalena. Modelové systémy vykazující polarizovaný růst, mezi něž patří kořenový vlásek, pylová láčka nebo protonema, umožňují srovnání a tím i komplementární přehled různých procesů.
|
|
|
Vývoj postranních kořenů a apoplastických bariér v rámci kořenového systému kukuřice (Zea mays L.)
Pecková, Eva ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Čiamporová, Milada (oponent) ; Martinka, Michal (oponent)
ABSTRAKT Tvorba kořenového systému rostlin je důležitým ekofyziologickým a agronomickým parametrem, a také aktuálním tématem vývojové biologie rostlin. Jeho velmi důležitou součástí jsou postranní kořeny, které tvoří většinou hlavní část absorpčního povrchu rostliny v rhizosféře. Jedním z mála popsaných mutantů (vyjma modelovou rostlinu Arabidopsis thaliana) s poruchou vývoje postranních kořenů je kukuřičný (Zea mays) lrt1 (lateral rootless 1), u něhož byla popsána chyba v iniciaci postranních kořenů v časném postembryonálním vývoji. Naše detailní anatomicko-morfologická studie mutanta poskytuje nový pohled na funkci genu LRT1. Zjistili jsme, že iniciace primordií u lrt1 je silně závislá na podmínkách prostředí a struktura primordií, včetně jejich emergence a pozdějšího vývoje je silně narušená. Naopak hlavní kořeny nevykazují tak silné ovlivnění touto mutací, ačkoliv určité narušení bylo nalezeno v povrchových vrstvách kořenů. Ty byly spojeny s indukovanou lignifikací, zvýšenou aktivitou peroxidázy a se změnami v pronikání látek povrchem kořene. Změny v propustnosti povrchových vrstev nás zavedly k problematice apoplastických bariér, která však byla řešena na tradičním a vyzkoušeném genotypu kukuřice (Z. mays) cv. Cefran. Naše práce poskytuje unikátní pohled na tvorbu těchto bariér v rámci celého...
|
host ::
RSS.