|
|
Příspěvek k dějinám sokolského hnutí na Českomoravské vrchovině. Tělocvičná jednota Sokol Polná v letech 1869-1953
Urbánek, Miroslav ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Waic, Marek (oponent)
Tělocvičná jednota Sokol Polná patřila mezi nejstarší spolky s nejaktivnější členskou základnou největší a nejdéle fungující které působily v tomto městě. Sokol v Polné prošel za dobu více než 80 let svého trvání (byť s pauzou 17 let) mnoha vývojovými etapami a peripetiemi. První období polenského Sokola, které lze vymezit léty 1868-1876, bylo obrazně řečeno dobou "zkoušek a zrání". Vzpomeňme na snahy Gustava Feltla, Ondřeje Sedláka, Engelberta Ambrože, Antonína Arelta a dalších vlastenecky zaměřených představitelů inteligence, kteří se snažili založit v Polné tělocvičnou jednotu Sokol již v roce 1866. Jejich snažení bylo úspěšně završeno až o tři roky později. Podle vzpomínek pamětníků, o které se opíral Břetislav Rérych, když ve 20. letech 20. století psal dějiny spolku do sokolské kroniky, byl Sokol v Polné ustaven již v roce 1868. Pracoval však bez schválených stanov. K jejich úřednímu schválení došlo až dne 16. srpna 1869 a poté rozvinula jednota svou činnost na zákonném podkladě. I když bylo působení této "první" sokolské jednoty v Polné velmi krátké, šlo o pouhých osm let, mělo svůj význam. Spolu se vznikem tohoto spolku došlo ve městě jednoznačně k oživení veřejného života. Členové Sokola nikdy nechyběli při oslavách, veřejných vystoupeních a na demonstrativních shromážděních na podporu nacionálních...
|
|
|
Rozbor korespondence Josefu Hlávkovi (Komunikační strategie, stylizace jednoho českého mecenáše a sebestylizace pisatelů dopisů)
Pavlíček, Tomáš ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Dnešní komunikační možnosti a prostředky se nám mohou zdát mnohem vyspělejší a vzdálené od písemné komunikace v 19. století, na jehož konci se telefon teprve velice pomalu dostává do soukromého užívání. Přesto principy zdvořilostních a komunikačních norem jsou univerzálně platné v jakékoliv společnosti či kultuře. Mění se jen normy a řečové modely. Člověk, který ví, jak komunikovat, ovládá různé postupy a prostředky, dokáže úspěšně dosáhnout svých cílů, ale i rozvíjet mezilidské vztahy. Úroveň, normy a modely komunikace také ukazují mnoho o mentalitě a každodenním životě určité lidské společnosti. Předkládám tuto práci s trojím očekáváním. Prvním záměrem je zdůraznit přínos interdisciplinárního přístupu ke korespondenci jako pramenu historikovy práce. Pokusím se vysvětlit, že různé formy písemné komunikace nelze zjednodušeně chápat jako historický text zahrnující v sobě "pravdivá fakta", která historik odkryje čtením a zahrne je do svého příběhu. Badatel by se neměl spokojit pouze s pozitivistickou textovou kritikou! Při interpretaci dopisů se nabízí použít psychologické metody k poznání záměru autora dopisu, jeho charakteru a vlastností, stereotypů jednání apod. Zároveň je potřeba odlišovat psychofyzickou osobu adresáta od jeho obrazu, který má autor dopisu při produkci komunikace (při psanQ "před očima" a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ediční činnosti ČSAV 1953 - 1961
Pokorná, Magdaléna
Práce sumarizuje základní rysy ediční činnosti ČSAV, hlavní příležitosti pro prezentaci badatelské práce, a její řízení. Monopol na vydávání vědecké literatury ale NČSAV nemělo. Navazovalo na aktivity svých předchůdců. Zpočátku byla patrná živelnost, mezníkem se tu jeví léta 195758. NČSAV vydávalo díla základního výzkumu (např. řada Rozpravy ČSAV), ale orientovalo se také na práce populárně naučné. Studie analyzuje i časopiseckou produkci, která se proměňovala. Nastíněna je též honorářová politika.
|
|
| |
host ::
RSS.