|
|
Měď chelatující účinky flavonolů
Jeřábková, Markéta ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Filipský, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Markéta Jeřábková Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Měď chelatující účinky flavonolů Měď patří mezi životně důležité stopové prvky. Je zapojena do různých biologických pochodů nepostradatelných pro život, a proto poruchy metabolismu mědi mohou vést k patologickým projevům. Zvýšená hladina volné mědi v séru u některých chorob vzbuzuje obrovský zájem o "chelatační" terapii a studium nových potenciálních chelátorů. Význam chelatace spočívá v udržování homeostázy mědi a odstranění jejího nadbytku. Slouží k terapii intoxikace mědí i jiných těžkých kovů a k léčbě Wilsonovy choroby. Flavonoidy jsou rostlinné polyfenoly s antioxidačními účinky. Jsou schopny chelatovat některé ionty kovů, čímž snižují možnost tvorby hydroxylového radikálu a tím zmírňují působení oxidačního stresu na lidský organismus. Potenciální využití "chelatační" terapie s flavonoidy je zkoumána také u kardiovaskulárních a neurodegenerativních chorob, ale i výskytu rakoviny a zánětu. Tato diplomová práce byla zaměřena na zjištění chelatační aktivity flavonolů: 3-hydroxyflavonu, kempferolu, kvercetinu, morinu, myricetinu, rutinu a troxerutinu s Cu2+ ionty hematoxylinem při různých pH za...
|
|
|
Měď redukující účinky isoflavonoidů
Ambrožová, Kamila ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Kamila Ambrožová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Měď redukující účinky isoflavonoidů Měď se v našem těle objevuje pouze ve stopovém množství. I přes tento fakt je důležitou složkou mnoha enzymů ovlivňujících správný chod celého organismu. Mezi nejdůležitější patří antioxidační aktivita, syntéza kolagenu a pojiv, účast při pigmentaci a buněčném dýchání. Snahou organismu je udržení homeostázy mědi, protože nadbytek i nedostatek prvku může působit patologicky. Zvýšené množství mědi může být příčinou mnoha civilizačních onemocnění. Isoflavonoidy patří mezi rostlinné metabolity polyfenolického charakteru pozitivně ovlivňující rozdílné pochody v našem těle. Výzkum je věnován protizánětlivým a estrogenním účinkům, antioxidační aktivitě, protirakovinnému působení. K eliminaci a inaktivaci radikálových částic dochází schopností isoflavonoidů redukovat atomy přechodných prvků nebo je chelatovat. Cílem této práce bylo zjistit redukční aktivitu sedmi isoflavonoidů - daidzeinu, genisteinu, biochaninu A, genistinu, glyciteinu, formononetinu a prunetinu. Nejvyšší schopnosti redukce dosahoval daidzein, v jehož struktuře nacházíme volnou 4'-hydroxylovou skupinu...
|
|
|
Vliv diklofenaku na autotrofní organismy
Horáková, Veronika ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Mgr. Horáková Veronika, Vliv diklofenaku na autotrofní organismy, (rigorózní práce) Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Celkový počet stran: 67 Se zvyšující se spotřebou léčivých látek roste i jejich počet a vliv na životní prostředí. V této práci bylo navázáno na moji diplomovou práci Ekotoxikologické hodnocení nesteroidního a protizánětlivého léčiva a rozšířeno tak spektrum testů chronické toxicity diklofenaku. Pro zhodnocení chronické toxicity diklofenaku byly použity Test inhibice klíčení semen Lactuca sativa a Řasový test toxicity s Desmodesmus subspicatus. Z těchto testů byly zjištěny tyto hodnoty pro diklofenak: Test inhibice klíčení semen Lactuca sativa - 72h IC50 0,16 mg/l (0,01 - 3,76 mg/l. Řasový test toxicity s Desmodesmus subspicatus - 72h IC50 při 671 nm: 41,30 mg/l (18,76 - 90,91 mg/l) a při 750 nm: 23,60 mg/l (14,98 - 37,18 mg/l). Klíčová slova: diklofenak, Lactuca sativa, Desmodesmus subspicatus
|
|
|
Antioxidanty přírodního původu ovlivňující paměť
Dlabajová, Denisa ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Dlabajová D., Antioxidanty přírodního původu ovlivňující paměť, Bakalářská práce 2012/2013, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, s. 54. Velké množství látek získaných z rostlin vyskytujících se po celém světě vykazuje antioxidační aktivitu, která zabraňuje vzniku volných radikálů. Ty mají za následek vznik neurodegenerativních onemocnění, poruchy kognitivních funkcí a demence. Antioxidanty mohou mít významnou roli v předcházení a léčbě těchto chorob. Výběr rostlin s tímto účinkem je uvedený v mé bakalářské práci (např. Acorus gramineus, Bacopa monnieri, Curcuma longa, Lepidium meyenii, Scutellaria baicalensis aj.).
|
|
|
Biotransformace flubendazolu a albendazolu v rostlinných buňkách
Seidlová, Helena ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Helena Seidlová Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Biotransformace flubendazolu a albendazolu v rostlinných buňkách Benzimidazolová anthelmintika jsou léčiva proti parazitickým červům hojně používaná u lidí i zvířat. Vylučováním se mohou tyto látky dostávat a perzistovat v životním prostředí a ovlivňovat necílené organismy. Vhodnou metodou pro odstranění anthelmintik z prostředí by mohla být fytoremediace. Abychom zjistili detoxifikační schopnosti rostlin, studovali jsme biotransformační cesty albendazolu (ABZ) a flubendazolu (FLU) u rákosu (Phragmites australis) in vitro. Bylo zjištěno, že buňky rákosu jsou schopné přijímat a metabolizovat obě tato anthelmintika. Tato léčiva nemají významnější vliv na viabilitu buněk rákosu. Pomocí HPLC/MS bylo nalezeno 10 metabolitů ABZ a 5 metabolitů FLU. Bylo identifikováno také několik atypických metabolitů (glukosylglukosidy, acetylglukosidy a xylosylglukosidy), které nebyly dosud popisovány. Na základě výsledků, bylo navrženo schéma metabolických cest ABZ a FLU u rákosu. Pomocí HPLC byl kvantifikován obsah hlavních metabolitů (redukovaného FLU, ABZ-sulfoxidu, ABZ-sulfonu) v buňkách rákosu i v kultivačním médiu. Většinu...
|
|
|
Zhodnocení výskytu zearalenonu v potravinách a krmivech na území ČR
Čtvrtečková, Tereza ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
ČTVRTEČKOVÁ T.: Zhodnocení výskytu zearalenonu v potravinách a krmivech na území ČR. Hradec Králové 2013, 92 s. Rigorózní práce na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, Katedře farmaceutické botaniky a ekologie. Vedoucí rigorózní práce PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Zearalenon je mykotoxin produkovaný některými druhy rodu Fusarium, vyznačující se estrogenními účinky. Vyskytuje se v obilovinách, především v kukuřici. Práce shrnuje aktuální problematiku mykotoxinů typu zearalenonu na území České republiky. Předkládá aktuální zhodnocení výskytu zearalenonu v potravinách a krmivech. Je zde poskytnut přehled aktuálních informací týkajících se legislativní regulace zearalenonu v potravinách, krmivech a živočišných komoditách, dále metod analýzy zearalenonu, jejich charakteristik a trendů. Pozornost je věnována i důležitosti prevence výskytu mykotoxinů, jež by měla být primárním cílem.
|
|
|
Fytochemická studie vybraného rostlinného taxonu. Procyanidiny Vaccinium macrocarpon v doplňcích stravy.
Kazakova, Vlada ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor: Vlada Kazaková Vedoucí práce: Prof. RNDr. Luděk Jahodář, CSc. Název diplomové práce: Fytochemická studie vybraného rostlinného taxonu. Procyanidiny Vaccinium macrocarpon v doplňcích stravy. Cíl: Hlavním cílem práce byla analýza doplňků stravy s obsahem Vaccinium macrocarpon, a to zejména zhodnocení obsahu látek, které se považují za klíčové z hlediska účinnosti proti infekcím močových cest. Metody: K analýze přípravků byly použity techniky TLC, HPLC, stanovení antioxidační aktivity založené na zhášení DPPH (2,2-difenyl-1-pikrylhydrazylového) radikálu. Obsah proanthocyanidinů byl stanoven s využitím reakce s DMAC (4-dimethylaminocinnamaldehydem). Výsledky: Byl vytvořen přehled o problematice doplňků stravy s obsahem Vaccinium macrocarpon. V přípravcích byly stanoveny koncentrace proanthocyanidinů. Zjištěný obsah v doporučované denní dávce přípravků byl v rozmezí 4,2 mg až 54,3 mg. Závěr: Proanthocyanidiny Vaccinium macrocarpon ovlivňují schopnost bakterii přilnout k epitelu močových cest. Vhodnou metodu jejích stanovení představuje stanovení s využitím reakce s DMAC. Doplňky stravy dostupné na českém trhu se významně liší obsahem těchto účinných látek. Některé z nich by mohly...
|
|
|
Chronická toxicita směsi léčiv
Podlipská, Kateřina ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor diplomové práce: Podlipská Kateřina Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Chronická toxicita směsi léčiv Ibuprofen, ze skupiny nesteroidních a protizánětlivých léčiv, a amoxicilin, ze skupiny širokospektrých aminopenicilinových antibiotik, patří mezi jedny z nejčastěji používaných léčiv. V této práci byla sledována chronická toxicita těchto léčiv a jejich směsi. Pro hodnocení byl zvolen vícegenerační test toxicity s prvokem Tetrahymena thermophila a řasový test toxicity s řasou Desmodesmus subspicatus. Ukázalo se, že citlivějším organismem je T. thermophila, pro kterou jsme stanovili hodnotu 24hEC50 v rozmezí 1,53 - 2,57 mg/l, v porovnání s hodnotou 72hEC50 pro D. subspicatus v rozmezí 16,77 - 229,3 mg/l. Synergické působení těchto dvou léčiv ve směsi se neprokázalo. Klíčová slova: ekotoxikologie, amoxicilin, ibuprofen, Tetrahymena thermophila, Desmodesmus subspicatus
|
|
|
Přírodní látky ovlivňující hojení ran
Oršolíková, Lenka ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Vytlačilová, Jitka (oponent)
Oršolíková L., Přírodní látky ovlivňující hojení ran. Diplomová práca 2012/2013, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, s.58. Biologicky aktívne látky obsiahnuté v rastlinách sa používajú pri hojení rán. Výber rastlín je zameraný hlavne na rastliny s obsahom trieslovín a flavonoidov, ktoré sú doplnené aj inými dlhodobo používanými rastlinami, a to s obsahom iridoidov, saponínov, silíc, slizov a antrachinónov. Na zdravie kože a na lepšie hojenie rán majú tiež vplyv biologicky aktívne látky obsiahnuté v potravinách.
|
|
|
Železo-chelatační aktivita vybraných alkaloidů I.
Rudolfová, Tereza ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Tereza Rudolfová Školitel: Ing. Kateřina Macáková, Ph.D. Název diplomové práce: Železo-chelatační aktivita vybraných alkaloidů I. (2012-2013) Železo patří mezi nezbytné stopové prvky organismu, kde zastává mnoho důležitých funkcí. Poruchy metabolismu železa se projevují jeho nedostatkem (anémie) nebo nadbytkem (hematochromatóza). Při nadbytku dochází k železem indukované tvorbě volných radikálů. Toto bylo pozorováno u nemocných s Alzheimerovou chorobou. Nadbytek železa je upravován pomocí chelátorů (např.: deferoxamin). Jeho terapie pomalou infúzí je časově a finančně náročná. Z tohoto důvodu se hledají nové látky pro podání per os. Alkaloidy jsou produkty sekundárního metabolismu rostlin. Ve velkých dávkách působí na organismus toxicky. V nízkých koncentracích se dají některé jejich vlastností využít k léčbě. Tato práce byla zaměřena na výzkum chelatační aktivity isochinolinových alkaloidů- allokryptopinu, berberinu, bulbokapninu, eschscholtzinu, galantinu, lykorinu, kalifornidinu, protopinu, sinoakutinu, skulerinu a stylopinu. Jako referenční látka byl pro srovnání použit deferoxamin. Chelatace byla měřena pro Fe2+ ionty a pro celkové železo, kde byl jako redukční činidlo použit...
|
host ::
RSS.