|
| |
|
|
Význam jednotlivých habitatů pro ryby v přehradních nádržích
Šmejkal, Marek ; Vašek, Mojmír (oponent) ; Prchalová, Marie (vedoucí práce)
Rozmístění ryb v našich přehradních nádržích není rovnoměrné. Na podélné ose nádrže (přítok - hráz) ryby zpravidla vyhledávají horní část nádrže, kde je zároveň nejvyšší koncentrace živin. Směrem k hrázi početnost i biomasa klesá. Na hloubkové ose nádrže se většina ryb vyskytuje nad termoklinou, kde je nejvyšší teplota a množství rozpuštěného kyslíku. Společenstvo ryb se také vyvíjí v čase. Nejdříve dominují říční druhy, které jsou postupně nahrazovány generalistickými druhy. V hrubším členění se v přehradní nádrži rozlišují habitaty pelagické a bentické. V přehradních nádržích se setkáme jak s druhy, které obývají převážně pelagické habitaty (ouklej, bolen), tak i s druhy, které dominují v bentických habitatech (okoun, ježdík). Většina druhů se však vyskytuje v obou typech habitatů (cejn, plotice, candát, sumec, cejnek). Migrace mezi habitaty se vyskytuje v denním i sezónním měřítku. V denním se setkáváme s denní horizontální migrací, při které ryby střídají habitat pelagiálu a litorálu. Denní vertikální migrace nejsou na přehradních nádržích tak výrazné a dochází při nich k přesunu ryb mezi jednotlivými hloubkami. Motivací pro denní migrace je lepší potravní nabídka, nižší predační tlak a optimální teplota vody pro růst. Sezónní migrace zahrnuje třecí migraci a zimní migraci, při kterých významná část...
|
|
|
Ichtyologický průzkum VN Nýrsko a Karhov a odhad početnosti, věkového složení a dynamiky tření populace bolena dravého v nádrži Želivka–Švihov v r. 2015.
Vašek, Mojmír ; Soukalová, Kateřina ; Kočvara, Luboš ; Blabolil, Petr ; Baran, Roman ; Frouzová, Jaroslava ; Koliada, Ievgen ; Muška, Milan ; Šmejkal, Marek ; Draštík, Vladislav ; Kolařík, T. ; Prachař, Zdeněk ; Sajdlová, Zuzana ; Vebrová, L. ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
Prostřednictvím bentických a pelagických mnohoočkových tenatových sítí byl proveden průzkum rybích společenstev v nádržích Nýrsko a Karhov. Třecí hejno bolena dravého v nádrži Želivka–Švihov bylo označeno individuálními čipovými značkami a sledována byla početnost a chování dospělých bolenů na hlavních trdlištích nádrže. Odhadnuta byla celková velikost dospělé populace bolena dravého v nádrži Želivka–Švihov. Stanoveny byly roční délkové a hmotnostní přírůstky dospělých bolenů v nádrži Želivka–Švihov.
|
|
|
Náhradní hlasivky pro generování zdrojového hlasu
Vašek, Martin ; Vampola, Tomáš (oponent) ; Kamenický, Ján (oponent) ; Mišun, Vojtěch (vedoucí práce)
Práce se ve svých úvodních částech zabývá způsoby, jak lze nahradit chybějící zdrojový hlas u pacientů po totální laryngektomii. Jsou uvedeny jednotlivé běžně používané metody hlasové rehabilitace. Na jednoduchých výpočtových modelech je nejprve zkoumáno několik principů generování umělého zdrojového hlasu. Na základě znalostí, jak se tvoří zdravý lidský hlas, byl vybrán jeden ze způsobů jak zdrojový hlas tvořit uměle (bez činnosti lidských hlasivek). Vybrán byl princip plátkového elementu v konfiguraci (-,+). Funkce plátkového elementu spočívá v periodickém pohybu plátku a přerušování proudícího vzduchu tímto pohybem. Oproti zdravým lidským hlasivkám se plátkový element v konfiguraci (-,+) chová při své funkci odlišně. Důležité ovšem je, zda generovaný akustický signál má takové vlastnosti (složení amplitudo-frekvenčního spektra), aby bylo možné pomocí něj generovat znělé hlásky lidské řeči. Chování plátkového elementu je studováno na experimentálním a výpočtovém modelu. Konstrukční návrh experimentálního modelu vychází ze zkušeností z měření na jednoduchých modelech plátkových elementů prováděných v počátcích studia. Nový experimentální model je konstruován tak, aby umožňoval změny geometrie a vzájemné polohy plátku a dorazu. Měření prováděná na experimentálním modelu jsou především akustická měření generovaného signálu, ale jsou umožněna i optická měření polohy plátku. Princip fungování plátkového elementu vyžaduje ve výpočtovém modelu zohlednění interakce mezi plátkem a proudícím vzduchem. Je použitý obousměrný model interakce mezi fyzikálním prostředím vzduchu a plátkem. Každé z fyzikálních prostředí je řešeno na samostatném výpočtovém modelu. Interakce je řešena po částech. Jak na experimentálním, tak i na výpočtovém modelu, je sledován vliv jednotlivých parametrů na funkci příslušného modelu plátkového elementu. Jsou vyhodnoceny vlivy na základní frekvenci generovaného signálu, na stabilitu funkce a jiné důležité charakteristiky. V závěrečných kapitolách je uvedena problematika konstrukce hlasové protézy – umělé hlasivky. Autorem jsou zdůrazněna některá úskalí, která je třeba respektovat při návrhu hlasové protézy aplikovatelné u člověka.
|
|
| |
|
|
Výpočtové modelování funkce lidských hlasivek
Klíma, Jaromír ; Vašek, Martin (oponent) ; Švancara, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá vytvořením výpočtového modelu funkce lidských hlasivek. Algoritmus výpočtu je sestaven tak, aby obsahoval interakci hlasivek s proudem vzduchu. Analýza výsledků dosažených simulačním výpočtovým modelováním se zaměřuje na tlakové a rychlostní poměry v oblastech pod, mezi a nad hlasivkami, pohyb hlasivek a průběhy napětí jejich jednotlivými vrstvami. Prozatím se omezíme na fyziologicky zdravé hlasivky bez patologií a onemocnění. Součástí práce jsou modální analýzy strukturního a akustického prostředí, rešeršní studie funkce hlasivek a přehled některých dosud publikovaných výpočtových modelů.
|
|
|
Analýza formantů českých samohlásek generovaných nahlas a šeptem
Matug, Michal ; Vašek, Martin (oponent) ; Mišun, Vojtěch (vedoucí práce)
Mezi důležité charakteristiky akustických prostorů vokálního traktu člověka patří spektrální a modální vlastnosti. Jsou přítomny při generování samohlásek a jiných akustických projevů lidské řeči. Rezonanční jevy akustických kavit vokálního traktu můžeme pozorovat ve spektrech lidské řeči, hlavně však při generování samohlásek. U vokálního traktu se ale ve spektrech samohlásek vyskytuje řada frekvenčních vrcholů, které nemusí nutně být rezonančního původu. Proto je někdy obtížné správně přiřadit frekvenční vrcholy rezonančním vrcholům akustických kavit. To spočívá ve působu akustického buzení vokálních traktů. Vyslovování samohlásek nahlas a šeptem má odlišné buzení vokálního traktu. Při vytváření samohlásek nahlas je buzen soustavou harmonických složek vztažených k základní frekvenci hlasivek. Při mluvení šeptem je vokální trakt buzen spojitým spektrem generovaným turbulentním prouděním vydechovaného proudu vzduchu přes hlasivkovou štěrbinu. Formantem nazýváme frekvenci, při které dochází k rezonanci akustického prostoru. Cílem této práce je analýza formantů českých samohlásek generovaných nahlas a šeptem. Experimentální měření těchto formantů bylo provedeno na lidském vokálním traktu pro všechny samohlásky. Dále pak na uměle vytvořených vokálních traktech pro samohlásky A, I. Poté byly modální vlastnosti vokálních kavit pro samohlásky A, I ověřeny metodou konečných prvků za pomoci výpočtového programu ANSYS. V práci byly zkoumány průběhy akustických tlaků pro jednotlivé formanty, vliv velikosti vokálního traktu a vliv správného otevření úst na formanty. Byla také provedena výpočtová simulace harmonického buzení traktu na straně hlasivek.
|
|
|
Nový nástroj na zlepšení kvality vodních ekosystémů
Blabolil, Petr ; Říha, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír ; Frouzová, Jaroslava ; Jůza, Tomáš ; Muška, Milan ; Tušer, Michal ; Draštík, Vladislav ; Ricard, Daniel ; Sajdlová, Zuzana ; Šmejkal, Marek ; Vejřík, Lukáš ; Matěna, Josef ; Borovec, Jakub ; Kubečka, Jan
V nedávné době byl vytvořen Multimetrický index rybích společenstev (CZ-FBI). Účelem CZ-FBI je hodnocení ekologického potenciálu silně modifikovaných a umělých vodních útvarů tak, aby bylo možné poukázat na ekosystémy v nevyhovujícím stavu a zjednat nápravu. Příspěvek popisuje dílčí kroky vývoje CZ-FBI od použité filozofie, přes jednotlivé fáze jeho vývoje a představování odborné a laické veřejnosti, až po recentní stav. CZ-FBI je součástí certifikované metodiky Ministerstva životního prostředí ČR a nyní probíhá srovnání s dalšími metodikami hodnocení v rámci geografické interkalibrační skupiny.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.