|
|
Imunoterapie nádorů vyvolaných viry HPV16 a SV40
Otáhal, Pavel ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Bubeník, Jan (oponent)
Aplikace poznatků imunologie na prevenci, léčbu a diagnostiku nádorovývch onemocnění je výsledkem řady fundamentálních objevů učiněných před relativně nedávnou dobou. Od identifikace prvního skutečného nádorového antigenu přítomného na lidských nádorových buňkách Boonem a spolupracovníky na počátku 90. let [van der Bruggen et al., 1991] došlo k explozívnímu vývoji celého oboru. Všeobecně akceptované dogma předpokládá, že imunitní reakce navozená specificky na tyto nádorové antigeny bude schopná zničit vyvinuté nádory, bohužel dekáda klinických pokusů ukazuje, že současné vakcinační postupy jsou neúčinné pro navození dostatečně silně protinádorové imunitní odpovědi [Rosenberg, 2001]. Současné poznatky naznačují, že zásadní překážkou v indukci léčebné protinádorové imunity je rozvoj imunologické tolerance na nádorové buňky [Staveley-O'Carroll et al., 1998; Sotomayor et al., 2001]. Studium nádorové imunologie má v současnosti význam nejen pro klinickou terapii nádorů, ale zásadním způsobem přispívá k definování základních imunologických principů jako je například mechanismus rozlišení mezi vlastními a cizími antigeny, nebo mechanismy suprese imunitní opovědi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití imunoregulačních vlastností mezenchymálních kmenových buněk a jejich terapeutický potenciál
Javorková, Eliška ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent) ; Tučková, Ludmila (oponent)
Mezenchymální kmenové bu ky (mesenchymal stem cells - MSC) mají schopnost diferencovat v r zné bun né typy a zárove disponují rozsáhlými imunomodula ními vlastnostmi, jejichž prost ednictvím mohou ovliv ovat adu funkcí r zných bun k imunitního systému. Protože imunoregula ní vlastnosti MSC mohou být ovlivn ny p sobením cytokin , porovnávali jsme ú inek neovlivn ných MSC a MSC stimulovaných interleukinem 1 (interleukin - IL), interferonem- (interferon - IFN), transformujícím r stovým faktorem- (transforming growth factor - TGF) a IL-10 na vývoj regula ních T (regulatory T cells - Treg) a pomocných T17 (helper T cells - Th) lymfocyt in vitro a na rozvoj asného zán tu v oku in vivo. MSC mohou produkovat významná množství TGF- a IL-6. Tyto dva cytokiny p edstavují klí ové faktory, které recipro n regulují vývoj naivních T lymfocyt v Treg nebo Th17 bu ky. Nestimulované MSC produkují TGF- , ale neprodukují IL-6. Produkce TGF- m že být dále zesílena p sobením IL-10 a TGF- na MSC. V p ítomnosti prozán tlivých cytokin naopak MSC produkují významná množství IL-6 a zárove konstitutivn produkují TGF- . MSC produkující TGF- indukovaly p ednostn expresi Foxp3 a aktivaci Treg lymfocyt , zatímco supernatanty z MSC obsahující TGF- i IL-6 podporovaly expresi ROR t a vývoj Th17 lymfocyt . Ukázali jsme, že MSC a jimi...
|
|
|
The study of food allergy in patients and experimental model
Goliáš, Jaroslav ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Potravinová alergie patří mezi nejčastější alergická onemocnění, jejíž incidence má ve vyspělém světě v posledních dvou desetiletích stoupající tendenci. Metody používané v diagnostice potravinových alergií jsou sice vysoce senzitivní, ale mají nízkou specificitu, která je ovlivněna čistotou používaných extraktů. Proto je důležité vyvíjet nové proteomické postupy pro izolaci potravinových alergenů v čisté a biologicky aktivní formě, čímž můžeme zlepšit diagnostiku potravinových alergií. Jiný přístup pro studium alergií je využití experimentálního modelu, který nám může pomoci objasnit mechanizmy alergické odpovědi a získané poznatky pak uplatnit v profylaxi nebo léčbě alergií. V první části jsme vyvinuli nový proteomický postup pro izolaci pšeničných alergenů v čisté formě. Tímto postupem, využívajícím Rotofor, HPLC a elektroforetické metody, jsme identifikovali 27 potenciálních pšeničných alergenů, z kterých 7 bylo nově identifikováno: endogenní inhibitor α-amylázy, inhibitor α-amylázy CMX1/CMX3, TLP, XIP-1, β- glukosidáza, chitináza II třídy a 26 kDa endochináza. Dále jsme ukázali, že námi izolované alergeny (α-amyláza 0.19, LTP, TLP a wheatwin) si zachovávají svoji biologickou aktivitu a byly schopné aktivovat bazofily (BAT). V druhé části jsme izolovali a identifikovali potenciální rýžové...
|
|
|
Cytokinová polarizace u imunopatologicky podmíněných chorob
Durilová, Marianna ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Slavčev, Antonij (oponent)
4 Abstrakt Cytokiny jako primárními modulátory buněk imunitního systému hrají klíčovou roli v jejich vývoji a další aktivitě. Cytokinový profil mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) odráží tedy logicky děje, které se uplatňují v patogenezi onemocnění spjatého s nějakou imunologickou dysbalancí. Ve své práci jsem se zabývala několika imunopatologickými stavy (diabetes mellitus 1. typu, autoimunitní tyreoiditida, alergická kolitída), u kterých je popisována cytokinová dysbalance. Snažila jsem se najít charakteristické rysy cytokinového profilu každého konkrétního onemocnění a poukázat na to, co je spojuje resp. odlišuje. K analýze cytokinového spektra byla použita metoda proteinové array a metoda ELISA. Vyšetřovaná byla produkce cytokinů mononukleárními buňkami periferní a pupečníkové krve in vitro (nativní, ale i po specifické stimulaci) a dále pak hladina cytokinů v mateřském mléce. První chorobou, na kterou jsem se zaměřila, byl diabetes 1. typu (T1D), kdy byli studováni jednak pacienti s touto chorobou (n = 10) a dále pak jejich prvostupňoví příbuzní (n=9). Zvláštní skupinu prvostupňových příbuzných pak představovali novorozenci, jejichž jeden z rodičů je pro tuto chorobu léčen (n = 52). U pacientů v prediabetické fázi dominovala spontánní i postimulační produkce Th1 asociovaných cytokinů...
|
|
|
Food allergy to wheat flour proteins
Šotkovský, Petr ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce) ; Panzner, Petr (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
SOUHRN V ČEŠTINĚ Potravinová alergie je jedním z nejčastějších onemocnění a postihuje jak dětskou, tak dospělou populaci. Její výskyt neustále roste, v posledních dvaceti letech se zdvojnásobil. Ačkoliv pšenice patří mezi hlavní potravinové alergeny a je základní složkou většiny jídel, naše znalosti pšeničných proteinů způsobujících IgE hypersensitivní reakci je nedostatečná. Diagnostika potravinové alergie na pšenici se vyznačuje vysokou sensitivitou, ale nízkou specificitou. Ta může být spojena s nedostatečnou čistotou používaných extraktů anebo absencí hlavních alergenů v těchto extraktech. V prvním kroku jsme charakterizovali 19 potenciálních alergenů rozpoznávaných IgE protilátkami ze sér pacientů. Díky proteomickým metodám (1-DE, 2-DE, MALDI-TOF, QTOF a LCQDECA nLC-MS/MS iontová past) jsme identifikovali např. tyto IgE vázající molekuly: inhibitory α-amylázy, β-amyláza, profilin, serpin, β-D-glukan exohydroláza a 27K protein. Pro kvantifikaci IgE protilátek jsme vyvinuli metodu ELISA, ve které byl použit jak pšeničný extrakt, tak komerčně dostupné inhibitory α-amylázy. V dalším kroku jsme vyvinuli metodu postupné izolace pšeničných alergenů z přírodních zdrojů, která využívá zařízení Rotofor a HPLC. Tímto přístupem bylo identifikováno 27 potenciálních alergenů, z nichž 7 bylo nově popsáno u...
|
|
|
Poruchy regulace imunity - alergie a autoimunitní onemocnění
Kayserová, Jana ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Thon, Vojtěch (oponent)
Patologie imunitního systému může vyústit ve stavy imunodeficiencí na základě poruch různých složek imunity, nebo ve stavy alergie či autoimunity, které jsou výsledkem špatné kontroly imunitních reakcí. Imunopatogeneze alergických a autoimunitních onemocnění je do značné míry společná oběma imunopatologickým stavům. Oba tyto stavy vznikají na podkladě nepřiměřené imunitní reakce, která vede k destrukci tkání a orgánů nebo k porušení jejich funkcí. Alergie i autoimunitní onemocnění jsou výsledkem kombinace vnitřních, zejména enetických a zevních faktorů jako je infekce.V předložené dizertační práci se zaměřujeme právěna mechanismy, které vedou k poruchám regulace imunitní reakce. Na kohortách pacientů s alergickými a autoimunitními onemocněními jsme se věnovali genetické komponentě vnímavosti k těmto stavům, dále mechanismům vrozené imunity a zvláště dendritickým buňkám, které jsme vyšetřovali jak u alergií, tak u autoimunit, a posléze i získané imunitě, hlavně B lymfocytům a protilátkám. V jedné z prací předkládáme i naše zkušenosti s terapií právě ovlivněním B lymfocytární řady monoklonální protilátkou proti CD20 (rituximabem). Souhrnem těchto prací dokládáme komplexnost imunitních reakcí, které se na alergických a autoimunitních onemocněních podílejí. Hlavní nálezy našich prací se týkají dendritických...
|
host ::
RSS.