|
|
Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína
Taušová, Adéla ; Podaná, Jana (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práci se zabývá tématem Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. V teoretické části je představena problematika psychické a fyzické zátěže, dále jsou představeny pracovní role všeobecných sester a charakteristika činností vykonávaných v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením, které má za úkol získat data, vypovídající o indikátorech psychické a fyzické zátěže sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Výzkumné šetření proběhlo ve čtyřech vybraných nemocnicích na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzivní péče neurochirurgických klinik. Respondenti byli rozděleni do dvou skupin - respondenti z anesteziologicko-resuscitačních oddělení a respondenti z neurochirurgie. Skupiny jsou porovnány mezi sebou. Výsledky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů. Klíčová slova Anesteziologie, intenzivní medicína, role sestry, fyzická zátěž, psychická zátěž, oddělení ARO, JIP
|
|
|
Problematika komunikace sester s pacienty se zajištěnými dýchacími cestami na resuscitačním oddělení
Cvrkalová, Lenka ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Úvod: Komunikace je jednou z nejvýznamnějších lidských schopností a potřeb v životě člověka. Ovšem pokud vznikne komunikační omezení z důvodu zavedení endotracheální roury či tracheostomické kanyly, postižený, který původně verbálně komunikoval, se ocitá v situaci, kdy není schopen sdělit své pocity, potřeby a přání. Obecným záměrem této práce je napomoci rozvíjení a zlepšování komunikačních dovedností sester v oblasti komunikace s pacienty se zajištěnými dýchacími cestami při vědomí, v bezvědomí či analgosedaci. Metoda: Výzkumné šetření má charakter kvantitativního výzkumu, v němž byla použita metoda dotazníku. Výzkumná data byla celkově získána od 144 zdravotních sester pracujících na resuscitačních odděleních čtyř pražských nemocnic. Výsledky: Řešením dané problematiky bylo zjištěno, že sestrám činí problém komunikovat s pacienty se zajištěnými dýchacími cestami. Přičemž nejobtížnější je komunikovat s pacienty při vědomí zajištěnými endotracheální rourkou. Palčivou oblastí je taktéž komunikace s pacienty s poruchou vědomí. Závěr: Navzdory obtížnosti komunikace s pacienty, kteří mají zajištěné dýchací cesty, více jak polovina respondentů nikdy nezískala informace o možnostech komunikace s těmito pacienty. Nejen proto je výstupem tohoto šetření informační brožura a doporučení, jak s těmito...
|
|
|
Srovnání kvality života pacientů s peritoneální dialýzou v roce 2004 a v roce 2012
Fauová, Magdalena ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá úrovní kvality života pacientů léčených peritoneální dialýzou. Cílem mé práce bylo zjistit, jestli se kvalita života takto léčených pacientů v období osmi let posunula progredujícím směrem. Zda-li mají problémy v zaměstnání, jestli mají problémy v partnerském životě, jestli jim nemoc umožňuje využívat volnočasové aktivity a v neposlední řadě, jestli a jak se změnilo samotné vnímání této metody léčenými pacienty. V teoretické části bakalářské práce se zaměřuji na shrnutí informací, které se týkají anatomie, fyziologie ledvin, jejich selháním a náhrady ledvinných funkcí. Nedílnou součástí je rozsáhlý popis kvality života pacientů léčených peritoneální dialýzou. V empirické části jsem použila kvantitativní výzkum a údaje jsem získala formou dotazníkového šetření. Dále jsem pro svůj výzkum použila komparativní výzkum a své výsledky srovnala s výzkumem provedeným v roce 2004. Z výsledků vyplynulo, že se kvalita života zlepšila oproti roku 2004 ve všech uvedených dimenzích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Metabolický syndrom - hrozba civilizačního onemocnění
Březinová, Marie ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Tématem bakalářské práce je metabolický syndrom jako hrozba civilizačního onemocnění. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je rozdělena na dvě kapitoly. První kapitola se velmi obecně zabývá civilizačními nemocemi, příčinami, jednotlivými chorobami a prevencí. Druhá, obsáhlejší kapitola je věnována metabolickému syndromu, jeho charakteristice, etiologii vzniku, diagnostice, terapii a prevenci. Empirická část, realizovaná kvantitativním výzkumem, vychází z dotazníkového šetření u 102 náhodně vybraných respondentů, pacientů interního oddělení a interní ambulance Nemocnice Brandýs nad Labem, s cíli zjistit, jak jsou pacienti informováni o MS, kdo jim poskytl informace, a zda mají zájem o větší informovanost dané problematiky. Dále také zjišťuji, zda dodržují režimová opatření v rámci prevence MS. Z dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti jsou informováni o MS, a to nejvíce od zdravotnického personálu a z médií. Z toho méně jak polovina projevila zájem o doplňující informace o MS. Z výsledků je také zřejmé, že respondenti zcela nedodržují preventivní režimová opatření. Pro lepší osvětu MS navrhuji v ambulantní péči pravidelná skupinová setkání pacientů, která by se věnovala dané problematice a formou prezentace, diskuze a stanovení cílů pro další setkání pacienty...
|
|
|
Všeobecná sestra jako edukátor rodinných příslušníků onkologicky nemocných.
Vrtišková, Monika ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problémem sestry jako edukátorky příbuzných onkologicky nemocných. Onkologický pacient nepotřebuje pouze odbornou medicínskou péči, ale zároveň vyžaduje péči psychologickou a to v průběhu všech fází nemoci. Nesmírně důležitá pro nemocné je podpora jejich rodiny. Pro jejich psychologickou podporu je nepostradatelná edukace. Část práce se zabývá problematikou nemocných pacientek s karcinomem prsu, jejich psychologickými problémy v průběhu onemocnění a podporou rodinných příslušníků a jejich edukací sestrou. Klíčová slova: onkologické onemocnění, karcinom prsu, všeobecná sestra, edukace, edukátor, pacientka, rodina.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sester
Lískovcová, Jana ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Bakalářská práce má teoreticko-empirický charakter. Obsahem je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření u sester. Teoretická část bakalářské práce je zaměřená na osobnostní profil všeobecné sestry. Charakterizovala jsem nejprve její osobnost, vlastnosti, psychologické problémy související s profesí. Navazuje kapitola zaměřená na syndrom vyhoření, která se zabývá příčinami vzniku stavu vyhoření, jeho projevy v jednotlivých fázích procesu vyhoření a důsledky vyhoření spolu s jejich vlivem na povolání sestry. Poslední kapitola teoretické části je věnována možnostem terapie, prevence a metodám zjišťování úrovně psychického vyhoření. Cílem empirické části je zjistit, zda jsou sestry ohroženy syndromem vyhoření, zda znají problematiku příčin, projevů a možnosti prevece syndromu vyhoření. K uskutečnění výzkumného šetření byla použita dotazníková metoda. Zkoumaný vzorek tvořilo 84 respondentek. Zjistila jsem, že sestry jsou ohrožené syndromem vyhoření hlavně v rovině řízení, kde neexistuje velmi často zpětná vazba o výsledcích práce. V rovině emocionální dotázané trpí nedostatkem uznání a ocenění. Z výzkumného šetření je zřejmé, že 56 % sester se domnívá, že je dostatečně informováno o tom, co je syndrom vyhoření. O vzniku syndromu vyhoření má dostatek informací 41% sester, 11% sester uvádí osobní...
|
|
|
Přehled vývoje Nemocnice Na Bulovce od svého založení do současnosti
Erbenová, Helena ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá přehledem vývoje Nemocnice Na Bulovce od svého založení do současnosti. Cílem bakalářské práce je zmapovat a popsat vývoj Nemocnice Na Bulovce v čase. Práce je koncipována jako historická. Bakalářská práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se věnuje stavu pražského zdravotnictví v průběhu 18. a 19. století a dále důvodům pro vznik Staré libeňské nemocnice. Druhá kapitola objasňuje pojmenování nemocnice a předkládá plány na zřízení nejdříve Jubilejní městské infekční nemocnice a později všeobecné veřejné nemocnice Na Bulovce. Třetí kapitola pojednává o vzniku a vývoji jednotlivých oddělení v průběhu prvních pěti let od jejího slavnostního otevření. Čtvrtá kapitola popisuje období okupace v nemocnici Na Bulovce. Začíná atentátem na říšského protektora Heydricha, líčí práci sester, ilegální činnost i odboj zdravotníků a nakonec popisuje historii plicního pavilonu spolu s budováním pavilonu infekčního. Pátá kapitola řeší stav nemocnice v poválečném období a rozvoj jejích oddělení v druhé polovině 20. století. Šestá kapitola pak mapuje vývoj a další směřování nemocnice na počátku 21. století. Historická práce je doplněna obrazovou přílohou.
|
host ::
RSS.