|
|
Pojetí ctností v díle Jana Amose Komenského
Provazníková, Tereza ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Moree, Pieter (oponent)
Etika je jedním z témat, které patří mezi stěžejní oblasti v dílech Komenského, přesto se jí v současné době věnuje velmi málo pozornosti. Cílem diplomové práce Pojetí ctností v díle Jana Amose Komenského je vytvořit přehlednou strukturu Komenského etiky a systematicky popsat, jak pojímá a chápe jednotlivé ctnosti. Práce nastiňuje východiska, na nichž Komenský staví své uvažování o etice a zdůvodňuje její potřebnost. Popisuje cíle, k jakým má mravní jednání přivést jedince i celou společnost, a rozvádí potřebné předpoklady k ctnostnému chování, ze kterých poukazuje především na rozumnost. Blíže se zabývá pojetím termínu ctnost, jak jej v obecné rovině chápe Komenský. Nejvíce pozornosti je v textu věnováno podrobné charakteristice konkrétních ctností, které lze ve vybraných primárních dílech nalézt. Celkem šestnáct ctností je roztříděno do dvou kategorií - kategorie etika jako souhrn ctností, které člověk zachovává vůči sobě, a symbiotika jako ctnosti, které člověk uplatňuje ve vztahu s druhými lidmi. Jsou zde uvedeny projevy ctností, jejich účel, popis ideálního chování člověka, konkrétní rady k jednání a často i popis příslušných neřestí. Klíčová slova: ctnost, neřest, Jan Amos Komenský, rozumnost, jedinec, společnost, vztahy, etika
|
|
| |
|
|
The Functioning of the Secretariat for Church Affairs 1967-1989
Vantová, Alena ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Témou diplomovej práce je fungovanie Sekretariátu pre veci cirkevné na Ministerstve kultúry. Vo svojej činnosti vykonával rozhodnutia predsedníctva Ústredného výboru KSČ. Monitoroval aktuálnu situáciu v cirkvách a náboženských spoločnostiach a presne vymedzoval hranice a možnosti, akými bolo možné realizovať náboženský život v republike. Cirkvi mu museli hlásiť svoje akcie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komunikace mezi cenzurními institucemi a církevními časopisy v letech 1956-1989 na příkladu Českobratrské církve evangelické
Du Toit, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Morée, Pieter (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vydávání církevního periodického tisku a jeho regulací ze strany státních institucí a stranických orgánů v období let 1956 až 1989. Úvodní část mapuje v obecné rovině politiku Komunistické strany Československa v oblasti sdělovacích prostředků a je rozčleněna do tří časových období: po druhé světové válce, po únoru 1948 a po srpnu 1968. Pro pochopení situace církví a praxe jejich nakladatelské činnosti je nezbytné zasazení do celkového kontextu pojetí církve a náboženství z pohledu KSČ, proto druhá část předkládá stručný nástin její církevní politiky. Třetí část se týká obecných skutečností spojených s vydáváním periodického tisku, se zaměřením na tisk církevní, a mechanismu jeho omezování a kontroly ze strany Ústředního církevního nakladatelství a Sekretariátu pro věci církevní. Poslední a stěžejní část práce je zaměřena na tisk Českobratrské církve evangelické, kde je v jednotlivých podkapitolách podrobně rozebrána a popsána problematika vydávání konkrétních evangelických časopisů - Kostnických jisker, Českého bratra a Bratrstva. Práce vychází především z primárních pramenů, které pocházejí z větší části z Národního archivu a částečně z archivu Českobratrské církve evangelické.
|
|
|
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
|
|
|
First Century of the Renewed Moravian Church in Bohemia (1862-1968)
Vantová, Alena ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent) ; Hlaváček, Petr (oponent)
Táto dizertačná práca nazvaná Prvé storočie obnovenej Jednoty bratskej (1862 - 1968) sa sú- stredí na otázku s akými problémami a ťažkosťami sa stretávala cirkev. Na českom území začala znovu pôsobiť v roku 1862, kedy oficiálne vyslala cestujúcich kazateľov, aby sa starali o malé skupiny veriacich. Spolu s nimi študovali Bibliu. Činnosť cestujúcich kazateľov bola obmedzená, pretože cirkev nemala štátne uznanie. To sa zmenilo v roku 1880. Rozbehla sa misia a začali vzni- kať české a nemecké zbory. Po vzniku Československej republiky zasiahlo zbory prestupové hnutie. České zbory požadovali samostatnosť, ale nemecké zbory boli proti tomu. Po mnohých rokovaniach sa české a nemecké zbory rozdelili a samostatne spravovali svoje záležitosti. Počas druhej svetovej vojny sa väčšina českých kazateľov zapojila do odboja. Po skončení vojny toto konanie vyvolalo kritiku. Kvôli odsunu nemeckého obyvateľstva zanikli niektoré zbory. Veľkým zlomom bol rok 1949, kedy boli prijaté cirkevné zákony, ktoré stanovili právne podmienky pre fungovanie cirkví. V týchto podmienkach získali české zbory status samostatnej cirkevnej provincie a v roku 1967 sa konala generálna synoda v Potštejne. Príprava a priebeh synody sa stal predmetom rozsiahlej kritiky, ktorá vyvrcholia odstúpením vedenia cirkvi.
|
|
|
"Moravská" skrytá církev
Nedorostek, Miroslav ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Cílem předkládaného textu je popis příčin vzniku, fungování a zejména aktivit, "moravské" skryté církve. Pro tyto účely bylo shromážděno 16 polostrukturovaných rozhovorů metodou oral history, které byly analyzovány prostřednictvím metody Zakotvené teorie. Jako základní faktory ovlivňující aktivity "moravské" skryté církve se při analýze ukázaly: míra otevřenosti aktivit a míra vlastní iniciativy jednotlivých aktérů. Práci tvoří pět kapitol. V úvodu je přiblížen stav bádání, popsány zdroje, ze kterých bylo čerpáno, dále je představena metodologie a vymezení pojmů vycházejících z metodologie. Druhá kapitola přináší základní pojmové ukotvení práce. Třetí kontextová kapitola popisuje proměny a trendy uvnitř katolické církve ve dvacátém století a chronologicky přibližuje také situaci katolické církve v komunistickém Československu. Čtvrtá kapitola se zabývá nejprve obecně fenoménem skryté církve v Českých zemích a poté přibližuje historii, specifika a charakteristiky "moravské" větve, včetně integračního procesu. Poté následuje analýza skrytých církevních aktivit "moravské" větvě a její teoretický model. V závěru jsou shrnuty poznatky vyplývající z analýzy a jsou zodpovězeny výzkumné otázky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Long Journey to Freedom: The Life of Evangelical Church of Czech Brethren in 1968-1989 in the Testimony of the Older Generation of its Ministers.
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Kunter, Katharina (oponent) ; Fitschen, Klaus (oponent)
česky Cílem této práce je zodpovědět otázku, zda Českobratrská církev evangelická byla v letech 1968-1989 nějakým způsobem svobodná. Práce představuje, jakým způsobem byla v církvi zažívána svoboda i nesvoboda, v čem svoboda církve spočívala a jakým způsobem byla svoboda církve omezena. Tato otázka je pojednávána na základě orálně-historických rozhovorů, které autor vedl s tehdejšími faráři ČCE a na základě dalších výzkumu v církevních i státní archivech. V prvních čtyřech kapitolách autor líčí situaci ČCE, jak se vyvíjela v reakci na společensko-polický vývoj během Pražského jara, na vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a během následného období normalizace a jak se ČCE k tomuto vývoji stavěla. V páté kapitole jsou představeny strategie, které si církev a její faráři vyvinuli v reakci na omezování svobody. Šestá kapitola je případovou studií, jež se zabývá reflexí jednoho faráře a jedné farářky jejich kontaktů s reprezentanty státních úřadů. Sedmá kapitola má za téma vnitřní život ČCE. V jejím první části jsou popsány formy církevního života a církevní práce. V druhé interpretativní části kapitoly je pojednána otázka po zdrojích svobody a o charakteru tehdejšího církevního společenství. Osmá kapitola se vrací k chronologickému líčení a popisuje vývoj v posledních letech...
|
|
|
Místo setkávání Travná mezi roky 1968 - 2004
Rosický, Aleš ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Pfann, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá místem setkávání Travná od jeho založení do roku 2004. Hlavním záměrem práce je popsat, jaké vlivy působily na setkávání mládeže na Travné a jak setkání ovlivnily. Hlavním pramenem, ze kterého práce vychází, je několik rozhovorů, jež autor vedl s lidmi, kteří jsou s Travnou nějakým způsobem spjati. K jejich uskutečnění a zpracování bylo užito metod orální historie. Díky širokému záběru rozhovorů napříč zkoumaným obdobím se můžeme dozvědět také mnoho z historie mládežnických setkávání. Velký prostor je v práci věnován faráři Adolfu Petrovi, který stál u založení Travné i u mnoha dalších událostí se setkáváními spojenými. Další témata, která autor na základě rozhovorů vyhodnotil pro setkávání mládeže jako důležitá, jsou: různé druhy a projevy zbožnosti, práce na Travné, ekumenická a zahraniční spolupráce, doba socialismu a sociální práce na Travné. Autor se pokouší zařadit setkávání na Travné před rokem 1989 do kontextu ostatních církevních setkávání mladých v Československu. Dění na Travné v 90. letech se pak snaží uvést do kontextu nově se formujícího právního a ekonomického systému.
|
|
|
Obraz husitství v operních dílech 19. a 20. století
Gemza, Tomáš ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Noble, Timothy (oponent)
The image of the Hussite movement as a phenomenon of the Czech nation of the Middle Ages and the present day was portrayed in the music of that time and also in the operatic works of the 19th and 20th centuries. The purpose of my work was to find a way to handle this idea of individual composers, particularly in Zdeněk Fibich's opera Blaník, in Karel Šebor's opera Nevěsta husitská and in opera written by Karel Bendl Dítě Tábora. I would like to highlight in my work how we perceive currently Hussite images captured in these two operatic works, written in thein particular time of the 19th century.
|
host ::
RSS.