|
|
The Status of Nuclear Weapons under International Law
Maier Tolic, Gabriela Maria ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Bibliographic Note MAIER TOLIC, Gabriela Maria. The Status of Nuclear Weapons under International Law. Prague, 2023. 99 pages. Political Studies. Department of International Relations. Supervisor JUDr. Milan Lipovský, Ph.D. Abstract Both the complex system of international law and the disputed interpretation thereof in the realm of nuclear weapons create challenges when making a clear assessment of when and whether the possession, threat and use of nuclear weapons are legal. This research aims to provide clarity on these issues by completing an analysis on the current state of international law and by outlining which conditions need to be fulfilled by states for the legal possession, threat and use of nuclear weapons. The presented study finds that the system of international law is set out in such a manner which aims to eliminate nuclear weapons completely. The obligation for disarmament in the treaty on the non-proliferation of nuclear weapons conditions the possession of nuclear weapons and places two requirements on nuclear weapon states: to pursue negotiations on disarmement in good faith and to bring them to a conclusion. This research finds that there is a strong argument that this twofold obligation is of customary nature and is therefore also binding upon states which are not party to the treaty....
|
|
|
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva
Svoboda, Ondřej ; Lipovský, Milan (oponent)
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva Abstrakt Rozšíření výlučné pravomoci Evropské unie (EU) na přímé zahraniční investice (FDI) v Lisa- bonské smlouvě mělo významné dopady. EU začala budovat vlastní investiční politiku, včetně vyjednávání se třetími zeměmi pro ni nezbytných investičních dohod nebo komplexních ob- chodních a investičních dohod. Při zohlednění velikosti unijní ekonomiky a faktu, že členské státy EU uzavřely téměř 1 400 dvoustranných investičních dohod (BITs) z přibližně 3 300 plat- ných dohod celkem, pak potenciál možného evropského vlivu na systém mezinárodního in- vestičního práva, založeného především na BITs, je obrovský. Cílem této disertační práce je vyhodnotit, jak a jakým způsobem nová unijní pravomoc tento systém změnila. Unijní investiční politika vytvořila vlastní specifický přístup k ochraně investic a řešení investičních sporů, který nereflektuje na počátku deklarované cíle. Podle úvodních doku- mentů jako Sdělení Evropské komise Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice měla Unie vycházet z osvědčených postupů členských států. Během prvních dvoustranných vyjed- návání s Kanadou a Singapurem komentátoři nicméně upozorňovali na "NAFTAlizaci" ev- ropského přístupu. Zásadním momentem ve vývoji investiční politiky EU se...
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu
Voženílková, Tereza ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu, abstrakt Nedávné dění ve světě ukazuje, že kybernetické útoky mohou představovat jednu z největších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost. Kybernetické operace odehrávající se v kybernetickém prostoru představují pro mezinárodní společenství jedinečné výzvy, které překračují rámec dosavadní mezinárodní právní úpravy. Ačkoliv všeobecně panuje shoda, že by se mezinárodní právo mělo vztahovat i na kybernetický prostor, názory ohledně kvalifikace kybernetických útoků jako nejzávaznějších zločinů spadajících pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu se zatím liší. Tato práce pojednává o definici zločinu agrese v jurisdikci Mezinárodního trestního soudu se zaměřením na kybernetické útoky. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda se kybernetické útoky dají považovat za zločin agrese dle Římského statutu. První kapitola pojednává o historickém vývoji a poměrně komplikovaném procesu přijímání definice zločinu agrese v průběhu let. Druhá kapitola popisuje jednotlivé skutkové podstaty zločinu agrese a jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a Rady bezpečnosti nad tímto zločinem. Definicí kybernetických útoků a jejich rozdílem od konvenčních útoků se práce věnuje ve třetí kapitole, kde je také nastíněna otázka, zda mohou tyto útoky představovat zjevné...
|
|
|
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Lipovský, Milan (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
|
|
|
Patterns of democracy and human rights - An analysis of the relationship between changes in democracy and human rights at the European Court of Human Rights
D'Andrea, Giada ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Since the very beginning, the European Court of Human Rights has suffered from a systemic issue: case overload. And despite the continuous reforms of the Convention system, a final solution seems still quite far from being achieved. Despite the focus of researchers and practitioners on this topic, few have investigated the relationship between the internal mechanisms of the states and their consequences on the backlog of the Court. This thesis offers insights over the relationship between the democratic status of a country and the proceedings before the European Court of Human Rights. It analyses the development of the Court from 1959 until 2021, finding that the reforms put in place by the Court along the years seem to have sorted only a minor effect in reducing the backlog of applications. Second, the panel study between 2000 and 2021 revealed that the democratic status of a country has a significant and negative relationship with the number of applications per capita filed to the Court. Lastly, the qualitative study shows the lack of a clear pattern among the democratic score of a country and the type of violations committed. However, through this last method a new pattern appears. There seems to be a negative relationship between the democratic score of a country and the share of violations...
|
|
|
Definition of Genocide in Modern Times
Alikalfic, Iskra ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Blažková, Adéla (oponent)
Genocide is a crime unlike others and with the help of the 1948 Genocide Convention and its definition, it has received acknowledgement as its own crime in international law. The thesis takes us through Article II of the Genocide Convention analyzing the different elements that make up the definition. The aim of the thesis was to analyze the sustainability and applicability of the definition with the usage of various cases, further examining if the definition is suitable for modern times international law and politics. Accordingly, various relevant international relations concepts were discussed such as, globalization and its backlash and well as power politics. The topic is extremely relevant and crucial in our world today because there are various cases which are not acknowledged under the Genocide Convention due to the restrictions of the genocide definition. Among those are cases concerning groups that are subject to large hate and discrimination, and are not protected under the definition but satisfy all other elements of the crime. Through the discussion of the definition's elements, various cases from the ICTY, ICTR, and the ICJ were pulled in order to showcase the concluding arguments. Amongst those cases was The Prosecutor v. Akayesu, The Prosecutor v. Mladić as well as the Application of...
|
|
|
Pozitivní závazky státu vyplývající z čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv se zaměřením na osoby se zdravotním postižením
Pastorek, Štěpán ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Pozitivní závazky státu vyplývající z čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv se zaměřením na osoby se zdravotním postižením Absolutní zákaz mučení a špatného zacházení je jasně zakotven v článku 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Při zkoumání konkrétních závazků, které z článku 3 vyplývají, se však musíme ponořit hlouběji do judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Cílem této diplomové práce je zkoumat pozitivní závazky států, které z článku 3 vyplývají se zaměřením na osoby se zdravotním postižením. Tohoto cíle je dosahováno i prostřednictvím analýzy doporučení a stanovisek různorodých lidskoprávních institucí jako je například Výbor OSN pro lidská práva, Výbor OSN proti mučení či Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Jelikož zkoumaná problematika není doposud z velké části pokryta odbornou literaturou, určité části práce se zaměřují na definování významných pojmů a jejich vzájemné propojování. Pro práci je zvolen přístup analytický s prvky komparace a to v oblasti porovnání názorů Evropského soudu pro lidská práva a jiných mezinárodních lidskoprávních institucí. Práce se člení na tři hlavní kapitoly. Kapitola první je úvodní a definuje hlavní pojmy jako je špatné zacházení, mučení, rozsah článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech z pohledu práv osob se...
|
|
|
The principle of distinction and its implications for the conflict between Israel and the terrorist groups operating in the Gaza Strip
Vavrečková, Pavla ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Zásada rozlišování a její promítnutí v konfliktu mezi Izraelem a teroristickými organizacemi působícími na území Gazy Abstrakt Diplomová práce diskutuje důsledky změněné povahy ozbrojených konfliktů na princip rozlišování. V úvodu se práce zaměřuje na změněnou povahu ozbrojených konfliktů a na důsledky z toho plynoucí. Popisuje jejich postupný vývoj a odlišnosti od klasických válek. Následně je pozornost věnována povaze stran účastnících se asymetrických ozbrojených konfliktů. S nárůstem asymetrických konfliktů a nástupem teroristických skupin jako významných nestátních aktérů bylo potřeba otevřít diskusi o postavení jejich členů, a případně přehodnotit jejich práva a povinnosti. Bez ohledu na jejich asymetrickou povahu se tyto konflikty stále musí řídit mezinárodními smlouvami, které byly přijaty v době, kdy byly normou zejména klasické války vedené mezi státy na obou stranách. Platné mezinárodní právo tedy dostatečně nereflektuje povahu dnešních konfliktů. Z tohoto důvodu je v této práci podrobně popsán a analyzován princip rozlišování, aby bylo možné pochopit, zda je skutečně schopen obsáhnout povahu teroristů. Postavení kombatantů a nekombatantů (civilistů) je dopodrobna rozvedeno. Práce upozorňuje, že princip rozlišování podle platného práva ozbrojených konfliktů je značně černobílý a že nastalá...
|
|
|
Legitimacy of mass surveillance and data collection in international law
Teššer, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
ČJ Za poslední desetiletí překonaly digitální technologie nevídaný vývoj. Internet, který původně sloužil jako prostředek komunikace mezi akademiky, se přetransformoval na hlavní komunikační prostředek používaný na celém světě. Způsob, jakým lidé mohou spolu komunikovat, se tak značně zjednodušil. V důsledku toho, se na kyberprostor zaměřila i pozornost vlád a tajných služeb, s cílem ho co nejvíc kontrolovat. Po Snowdenových odhaleních v roce 2013 se na mezinárodní scéně rozpoutala debata o přípustnosti masivního sledování jako prostředku boje proti terorismu. Od událostí z 11. září se rozšířily pravomoci tajných služeb v oblasti monitorování komunikace osob. Tato praxe s sebou přinesla několik zajímavých a dosud nevyřešených problémů. Je takové jednání vůbec přípustné? Pokud je, za jakých podmínek? Diplomová práce analyzuje legitimitu masivního elektronického sledování a sběru dat v mezinárodním právu v kontextu ochrany lidských práv, zejména práva na ochranu soukromí. Zaměřuje se přitom na elektronické sledování prováděné prostřednictvím sledovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a britského Vládního komunikačního ústředí (GCHQ). Jelikož se jedná o programy zahraničního sledování, práce věnuje důkladnou analýzu také sporné otázce extrateritoriální aplikovatelnosti...
|
|
|
Chinese green concern: analysis of environmental provisions in investment treaties
Řehořová, Lenka ; Lipovský, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat komplexní analýzu nově vznikajícího konceptu environmentálních ustanovení v bilaterálních investičních dohodách, a to zejména ve vztahu k Číně a jejímu zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Práce je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola se zabývá základním problémem environmentálních doložek, tedy střetem dvou na první pohled protichůdných zájmů, jimiž jsou zájem na podporu volného investování a veřejný zájem na ochranu životního prostředí. Následující dvě kapitoly vymezují právní rámec, v němž environmentální doložky fungují, a také jeho hlavní aktéry. Čtvrtá kapitola se zaobírá analýzou materiálních a formálních pramenů čínského vnitrostátního environmentálního a investičního práva, k jejichž úpravě došlo v reakci na dramaticky se zhoršující životní prostředí v zemi a jež vyústily v rozhojnění a tzv. greenization čínských bilaterálních investičních dohod. Pátá kapitola navazuje analýzou environmentálních doložek, jejich genezí, terminologickým vymezením a představením jejich typologií. Šestá kapitola je věnována rozboru postoje Číny k environmentálně zodpovědnému investování. V sedmé kapitole jsou zevrubně vyloženy jednotlivé typy environmentálních doložek, které jsou inkorporovány v čínských bilaterálních investičních dohodách. Tato kapitola je také...
|
host ::
RSS.