|
|
Count Maurice de Benyovszky and the central European literary reflections of his life and work
Beňačková, Miroslava ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Cieľom predkladanej bakalárskej práce je zamerať sa na grófa Mórica Beňovského, cestovateľa, dobrodruha a kráľa na Madagaskare, na jeho život a dielo, a reflektovať jeho osobnosť a význam v stredoeurópskom priestore. Ide o pokus vysledovať rozdiely medzi jeho zobrazovaním v literárnych dielach spomínaného regiónu, zdôvodniť ich a konfrontovať ich s historickou skutočnosťou. Pozornosť bude tiež venovaná vydaniam jeho denníkov z ciest a spôsobu ich prekladu do slovenčiny a maďarčiny. Kľúčové slová Móric Beňovský, cestovateľ, Madagaskar, stredná Európa, dobrodružný román, biografia, pamäti, denníky
|
|
|
Lidové motivy v poezii Bolesława Leśmiana
Jilečková, Alžběta ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bolesław Leśmian, polský autor tvořící na počátku 20. století bývá často označován jako nezařaditelný k jednotlivým literárním směrům. Hlavním tématem práce je konfrontace jeho poezie s lidovýmimotivy a lidovostí jako takovou, neboť jde o jeden z hlavních inspiračních zdrojů jeho tvorby. Leśmian se ve své tvorbě neustále navrací k prapůvodním a lidskou civilizací nezkaženým prožitkům, které nalézá v přírodě, a mimo svou současnou realitu. Inspirace (nejen polskými) legendami, pohádkami či baladami je zřejmá, jak jde-li o autorovu práci s konkrétními symboly, motivy či postavami, tak často i po formální a jazykové stránce. V práci bude pozornost soustředěna na analýzu typických postav a symbolů převzatých z lidové tvorby (nebo lidovou tvorbou inspirovanými). Dále se zaměřím na autorovu specifickou poetiku smrti a metamorfózy. Závěrečná kapitola Lidové motivy v žánrové a jazykové rovině pak předkládá několik příkladů inspirace lidovostí na úrovni formy Leśmianových textů.
|
|
|
Humoristická próza na území Těšínského Slezska psaná v těšínském nářečí v období druhé poloviny 20. století
Mohelníková, Táňa ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bakalářská práce má za cíl co nejkomplexněji nastínit problematiku humoristické prózy na Těšínsku psané v nářečí v období druhé poloviny 20. století. První část práce podává stručný obraz celkového literárního vývoje na území Těšínského Slezska do roku 1945. Následující kapitola se zabývá literaturou vznikající po roce 1945. V této části práce jsou uvedena základní periodika, nejvýznamnější autoři Těšínska, základní rysy jejich tvorby a zejména četná literární seskupení. Další část se již zabývá humoristickou tvorbou na Těšínském Slezsku. Na začátku je zde teoreticky a žánrově vymezen pojem humoristická próza. Následující kapitola pojednává o autorech a sběratelích, jejich tvorbě a způsobu psaní humoristické prózy. V závěrečných kapitolách práce je analyzována humoristická próza z hlediska nejtypičtějších literárních motivů. Po teoretickém nastínění pojmu motiv a postava a jejich rozlišení v textu jsou motivy a postavy na základě primární literatury dále rozčleněny a blíže charakterizovány.
|
|
|
Děti a jejich osudy v polské literatuře období pozitivismu
Nemoudry, Helena ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bakalářská práce zachycuje dětské osudy, jak se odrážejí v polské literatuře období pozitivismu. Zrcadlem těchto osudů jsou novely jako speciální literární formy zaznamenávající realitu života. Na sedmi novelách tří předních polských spisovatelů období pozitivismu - B.Pruse, H.Sienkiewicze a E.Orzeszkowé ukazuje tyto osud. Novely a přístupy jednotlivých autorů analyzuje, hledá společné rysy, specifikuje odlišnosti a vše zasazuje do širšího programu polských pozitivistů druhé poloviny 19.století a jejich snahy přivést okupované Polsko ke svobodě a novému rozvoji. Klíčová slova -dětské osudy -literatura období pozitivismu -utrpení -bída -zneužívání
|
|
|
Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea
Slováková, Lenka ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea si klade za cíl vymezit a porovnat zejména hororové znaky a motivy u obou autorů. Samotnému rozboru předchází dvě kapitoly zaměřené na život autorů a vymezení literáních žánrů, které se dají na jejich tvorbu aplikovat, případně motivy z jiných žánrů. V této části budou použity zejména texty Tworczość literacka Stefana Grabińskiego (Artur Hutnikiewicz), Cień wielkiej tajemnicy (Marek Adamiec), Edgar Allan Poe (Roger Asselineau) a Rozbité zrcadlo (Martin Hilský). V analytické části bakalářská práce vymezí přístup obou autorů k charakteristice postav a poukáže na odlišnou práci s prostorem a časem s pomocí využití sbírek V domě Sáry a jiné povídky (Stefan Grabiński), Jáma a kyvadlo (Edgar Allan Poe) and Povídky (Edgar Allan Poe). Hlavním cílem byla snaha najít jak podobné, tak odlišné motivy a porovnat práci obou autorů s hororovým žánrem. Výsledku práce bylo dosaženo komparativní analýzou povídkové tvorby Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea.
|
|
|
Srovnání překladatelských metod a postupů v překladech maďarské literatury do češtiny a slovenštiny první a druhé poloviny 20. století
Péntek, Annamária ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Balázs, Andrea Hanna (oponent)
Tato práce má teoreticko-empirický charakter a věnuje se komparaci překladatelských metod použitých v první a druhé polovině 20. století v českých a slovenských překladech z maďarské literatury. Teoretická část vychází ze základních myšlenek teorie překladu od Jiřího Levého z druhé poloviny 20. století a dalších českých a slovenských teoretiků, uvádí základní pojmy překladatelského procesu a stanovuje klasifikační kritéria pro empirickou část a očekávané výsledky. Praktická část prezentuje pracovní postup pro výzkum struktury kapitol a rozbor děl podle užitých překladatelských metod a přístupů. Vybraná díla pro rozbor chronologicky dle vydání originálu jsou: Mór Jókai: A kőszívű ember fiai, Mór Jókai: Fekete gyémántok, Kálmán Mikszáth: Beszterce ostroma, Ferenc Molnár: A pál utcai fiúk, Sándor Márai: Csutora. U aplikovaných metod jsou uvedeny ukázky z jednotlivých překladů. Ukázky mají reprezentovat odlišnosti v jednotlivých metodách v určitém období. Kapitoly dále porovnávají překlady jako uměleckého celku. Závěr shrnuje komplexitu problematiky překladatelských metod a jejich užití ve zkoumaných dílech. Klíčová slova: teorie překladu; metody překladu; maďarská literatura; český překlad; slovenský překlad; Mór Jókai; Kálmán Mikszáth; Ferenc Molnár; Sándor Márai; Jiří Levý; Gustav Narcis...
|
|
|
Československo-maďarské vztahy v letech 1945-1948
Kőrösová, Elizabeth ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Pejša, Robert (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza československo-maďarských vztahů v období let 1945-1948, zejména z hlediska politického a národnostního vývoje na území obou států. Po ukončení 2. světové války se Československo dostalo na stranu vítězných států, zatímco Maďarsko se ocitlo mezi poraženými státy. Maďarsko, v reflexi československé politiky, neslo svou zodpovědnost za konflikty spojené například s Vídeňskou arbitráží z roku 1938, a dále za konflikty spojené s příslušností maďarské národnostní menšiny k Československu. Do popředí československo-maďarských vztahů se tak dostalo řešení menšinové otázky, kterou měl řešit Košický vládní program a dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše. Československo-maďarské vztahy se začaly vyostřovat na bilaterální úrovni i důsledkem dalších průvodních jevů - nedobrovolné deportace maďarského menšinového obyvatelstva, připravovaná a vyjednávaná výměna obyvatelstva, odsun na nucené práce do českého pohraničí, nucená reslovakizace maďarské menšiny žijící na území Československa. K postupné normalizaci těchto vztahů jak ve vnitrostátní, tak na bilaterální (mezistátní) úrovni dochází až v prvních letech upevňování lidově-demokratických režimů v rámci postupně se konstituujícího Východního bloku. Práce bude doplněna ukázkami orální historie z českého a...
|
|
| |
|
|
Oslavy uherského milénia 1896
Šťovíčková, Anna ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Kiss, Csaba Gy. (oponent)
V roce 1896 si Maďaři připomínali tisícileté výročí příchodu do Karpatské kotliny. Přípravy oslav milénia probíhaly již od počátku 80. let 19. století. Přesné datum příchodu Maďarů bylo po mnoha diskuzích stanoveno na rok 895, oslavy milénia měly tudíž probíhat v roce 1895, z organizačních důvodů však byly přesunuty na následující rok. Ač byl konec 19. století ve znamení hospodářského progresu, situace v Uhrách nebyla jednoduchá. Problematickými otázkami byly zejména postavení Maďarů v rámci Rakousko-Uherské monarchie, změny ve složení společnosti, situace národnostních menšin a dělnické třídy. Všechny tyto palčivé problémy byly v době oslav milénia odsunuty do pozadí. Úkolem oslav bylo oživit slavnou minulost Maďarů, ukázat jejich současné úspěchy a hospodářský rozvoj a tím upevnit jejich moc, důležitost a vedoucí pozici v rámci Uher, čímž si vysloužili nenávist ze strany národnostních menšin. Parlamentem byl přijat zákon o oslavách milénia, který nařizoval např. postavení památníků v různých částech Uher, založení Muzea krásných umění či čtyř set základních škol. V rámci oslav proběhlo velké množství ceremonií, slavnostních průvodů a zasedání. Nejvýznamnější akce se soustředily v Budapešti. Jedním z největších projektů byla jubilejní výstava, která přilákala přes 5 milionů domácích i zahraničních...
|
|
|
Současná maďarská divadelní scéna - A Bárka Színház
Hodinářová, Marie ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Martinec, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o jednom z prvních nově založených a dodnes úspěšně fungujících souborů po revoluci roku 1989 na maďarském území, o Divadle Bárka. Přináší informace řazené částečně v rejstříkové formě. V prvních kapitolách se věnuji především technickým, ekonomickým a chronologickým faktorům souvisejícím s tímto souborem i budovou, v druhé části pak konkrétním inscenacím: Nehéz, Mulatság, Széntivánéji álom, festivalovým aktivitám a dalším činnostem, dále jménům s činností spojeným. Vycházím z faktu, že maďarské divadlo obecně není příliš známé a diskutované mimo své území, za prvé kvůli jazykové bariéře, za druhé pak proto, že pozice divadla v Maďarsku samém nebyla v historickém vývoji tak silná, jako bychom si představovali na základě vnímání v kontextu naší národní historie.
|
host ::
RSS.