|
|
Úloha rudimentárních struktur v odontogenezi.
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Štembírek, Jan (oponent)
Organogeneze in vivo probíhá na základě časo-prostorových vývojových procesů, které závisí na chování buněk, například na jejich růstu, migraci, diferenciaci a mezibuněčných interakcích. Takové chování je regulováno patřičnou přechodnou expresí různých signálních molekul. Navzdory výraznému pokroku terapeutických strategií, stále nebylo odhaleno tajemství vývoje biologické náhrady poškozeného nebo chybějícího zubu. V tomto kontextu poskytují zvířecí modely mocný nástroj umožňující studium normogeneze i patogeneze zubu jak v rámci základního tak i aplikovaného výzkumu. Časný vývoj zubu sdílí podobné morfologické i molekulární znaky s ostatními ektodermálními orgány. Zároveň jsou tyto znaky do značné části konzervovány také mezidruhově, což je výhodné z hlediska použití modelových organismů. Zubní vzorec člověka i myši je proti společnému předkovi redukován, přesto se u obou objevují jak zuby jednoduché, tak i zuby vícehrbolkové. Zároveň byly u obou nalezeny struktury označené jako rudimentární. Tyto struktury jsou během ontogenetického vývoje potlačeny a nebývá jim tedy obecně přisuzována zásadní funkce. Základním cílem předložené práce tedy bylo prostudovat zubní rudimenty detailněji a odhalit jejich funkci v odontogenezi. Tato práce předkládá nové interpretace v oblasti časné zubní normogeneze, na...
|
|
| |
|
|
In vitro diferenciace testikulárních somatických buněk Xenopus tropicalis a Mus musculus.
Hlaviznová, Michaela ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Sertoliho buňky (SCs) jsou somatické buňky testikulární tkáně, které se podílí na spermatogenezi a zrání pohlavních buněk. V současnosti jsou intenzivně zkoumány pro své imunomodulační schopnosti a nedávné studie ukazují, že sdílí řadu vlastností s mezenchymálními stromálními buňkami (MSCs). Podrobná charakterizace SCs a objasnění jejich role v testikulární tkáni je klíčové pro využití SCs jako terapeutického nástroje regenerativní medicíny. V Laboratořích vývojové biologie a imunoregulací PřF UK byla založena buněčná kultura nematurovaných Sertoliho buněk Xenopus tropicalis (XtiSCs) a Sertoliho buněk Mus musculus (mSCs). Předchozí výzkum charakterizoval XtiSCs a prokázal jejich multipotentní charakter in vitro diferenciací po mezodermální linii. V návaznosti na tento výzkum byla jedním z cílů diplomového projektu indukce in vitro diferenciace XtiSC do dalších buněčných typů, která by ověřila diferenciační potenciál XtiSCs. Expresní profil mSCs potvrdil somatický původ této kultury a také transkripci genů specifických pro Sertoliho buňky. In vitro byla úspěšně indukována diferenciace mSCs po mezodermální linii do osteoblastů, chondrocytů a adipocytů. Z výsledků této diplomové práce vyplývá, že mSCs sdílí některé charakteristiky myších MSCs a disponují multipotentním diferenciačním potenciálem in...
|
|
|
Diferenciace progenitorů Sertoliho buněk a příprava testikulárních 3D kultur Xenopus tropicalis.
Slováková, Lucie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Sertoliho buňky jsou jediné somatické buňky nacházející se v přímém kontaktu se zárodečnými buňkami. Tyto buňky jsou významnými mediátory procesů vedoucích k vývoji testikulárního niche během embryonálního vývoje. Jejich role v postnatálních varlatech spočívá v regulaci a výživě zárodečných buněk i v tvorbě imunoprotektivní hematotestikulární bariéry. V laboratoři školitelky byla úspěšně založená kultura představující nezralé Sertoliho buňky odvozené z varlat samce X. tropicalis (XtiSCs). V této práci jsem se zabývala indukcí diferenciace XtiSCs v dospělé Sertoliho buňky. In vitro pokusy nepotvrdily diferenciaci buněk v dospělé Sertoliho buňky po stimulaci různými faktory ani po použití primární kultury z 4- letého samce X. tropicalis. Částečný diferenciační proces byl navozen při použití pre-pubertální myší buněčné linie TM4. Výsledky práce naznačují možný potenciál XtiSCs diferencovat v dospělé SCs. Dále byla v práci testována schopnost testikulárních buněk juvenilních samců X. tropicalis formovat de novo organoidy. In vitro pokusy prokázaly schopnost buněk formovat testikulární organoidy v třívrstevném matrigelu.
|
|
|
Sprouty 2 v raném vývoji se zaměřením na kraniofaciální oblast a vývoj končetin
Pasovská, Martina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Sprouty proteiny se řadí mezi negativní regulátory RTK (receptor tyrozin kináz), včetně FGF signální dráhy. Signály FGF signálních drah se podílejí na vývoji patra či zubních základů, mimo jiné řídí proliferaci a diferenciaci osteoblastů a podílí se na formování končetin. Především jeden ze čtyř FGF receptorů, FGFR3, významně ovlivňuje například chondrocyty v růstové ploténce a jeho mutace se projevuje chondrodysplastickými syndromy. Sprouty2 (Spry2) gen se v embryonálním vývoji účastní vývoje končetin, ledvin, větvení plic a také zubní morfogeneze. Spry2 deficientní jedinci vykazují nadpočetné zuby v diastemě mandibuly, abnormality ve tvaru lebky či rozštěpy patra. V kraniofaciálním vývoji a také u končetin hraje významnou úlohu i gen Sonic hedgehog (Shh). Cílem předložené diplomové práce bylo popsat expresi Spry2 v kraniofaciální oblasti a u končetinových základů s důrazem na raná stádia vývoje. Dále jsme se s využitím Spry2 deficientních myší zaměřili na vzájemný vztah mezi geny Spry2 a Sonic hedgehog (Shh) v kraniofaciální oblasti a v končetinovém pupenu. Exprese Spry2 a Shh genů byla detekována pomocí in situ hybridizace. Aktivita těchto genů byla hodnocena na základě vizualizace exprese příslušných proteinů s využitím immunohistochemie. Ke sledování osudu Shh exprimujících buněčných linií...
|
|
|
Časná morfogeneze dentice u člověka
Hovořáková, Mária
Mléčná dentice se u člověka vyvíjí z podkovovité zubní lišty běžící podél oblouků horní a dolní čelisti. Předpokládá se, že vestibulární lišta dávající vznik předsíni ústní je uložená zevně a paralelně k liště dentální. Studovali jsme časný vývoj dentice a předsíně ústní od embryonálního týdne 6 do 9 s využitím sériových histologických řezů a počítačových 3D rekonstrukcí. Ztluštění zubního epitelu se tvoří samostatně na mediálních nazálních, maxilárních a mandibulárních obličejových výběžcích ještě před jejich fúzí. Po kompletním splynutí tvoří dentální epitel na 3D rekonstrukcích souvislý val dávající vznik jednotlivým zubním základům. Zevně od dentálního valu jsme na frontálních histologických řezech pravidelně pozorovali epitelové struktury zanořené do mezenchymu. Bez korelace s 3D rekonstrukcemi by tyto struktury mohly být považované za součásti tvořící souvislou podkovovitou vestibulární lištu. 3D rekonstrukce však kontinuální vestibulární lištu neprokázaly. V místě časné fúze dentálních epitelů mediálního nazálního a maxilárního výběžku horní čelisti se vyvíjí základ laterálního mléčného řezáku obsahující materiál obou výběžků. Závěrem lze tedy říct, že kontinuální vestibulární lišta neexistuje. Vestibulární epitel tvoří množství zřetelně determinovatelných epitelových struktur (zduření a...
|
|
|
Prenatální vývoj končetin a jeho patologie
Skoupá, Veronika ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Zahradníček, Oldřich (oponent)
Končetinové vady jsou druhé nejčastější vrozené onemocnění u dětí. Vznikají v prenatálním období a za jejich vznik nejčastěji mohou genetické defekty nebo chromozomální abnormality. Vývojové vady končetin mohou být způsobeny i působením rozličných teratogenů, které mohou narušit vývoj plodu. Prenatální vývoj dítěte je nesmírně komplikovaný sled obrovského množství propojených událostí, kterému i přes značné pokroky a objevy v odvětví molekulární biologie za posledních několik desítek let, stále ne úplně rozumíme. Předložená práce se snaží souhrnně popsat problematiku končetinových defektů od jejich vzniku, přes možné příčiny až po několik onemocnění, které jsou s anomáliemi končetin spojeny. Prohlubování znalostí v oblasti vývoje končetin a defektů s ním spojených je důležité pro přesnou prenatální diagnostiku a následné úspěšné léčení pacientů.
|
|
|
Evoluční a embryonální vývoj prechordální části hlavy
Marková, Kristýna ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rostrální, tedy prechordální část hlavy obratlovců je jedním z hlavních znaků, který nás odlišuje od ostatních strunatců. Součástí této tzv. nové hlavy je i prechordální destička, známá také jako prechordální či premandibulární mezoderm, axiální mezoderm, nebo ventrální kraniální mezoderm. Tato nejrostrálnější populace mezendodermu má vývojově pocházet z rozvolněného anteriorního konce struny hřbetní, tvoří hlavový mezenchym, a později přispívá do tzv. hlavových kavit a do okohybných svalů. V této práci zkoumám nejranější vývoj prechordální destičky u jesetera, kostlína a bichira, u kterých bylo nedávno popsáno endodermální předústní střevo jako nejrostrálnější struktura hlavy. Za pomocí histologické analýzy, imunohistochemie a in situ hybridizace jsem analyzovala vývojový vztah prechordální destičky a předústního střeva, a objevila jsem, že v raném vývoji rostrální části hlavy se nejprve objevuje jasně definovaný endodermální epitel, tedy předústní střevo. Mezenchymální populace prechordální destičky vzniká až později, a to jednak uvolňováním buněk z anteriorního konce struny hřbetní, ale také z mezenchymu vznikajícího z posteriorní části předústního střeva v oblasti kolem rostrálního konce mozku. Buňky prechordální destičky se později rozšiřují do laterální oblasti do blízkosti optického váčku,...
|
|
|
Sprouty 2 v raném vývoji se zaměřením na kraniofaciální oblast a vývoj končetin
Pasovská, Martina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Sprouty proteiny se řadí mezi negativní regulátory RTK (receptor tyrozin kináz), včetně FGF signální dráhy. Signály FGF signálních drah se podílejí na vývoji patra či zubních základů, mimo jiné řídí proliferaci a diferenciaci osteoblastů a podílí se na formování končetin. Především jeden ze čtyř FGF receptorů, FGFR3, významně ovlivňuje například chondrocyty v růstové ploténce a jeho mutace se projevuje chondrodysplastickými syndromy. Sprouty2 (Spry2) gen se v embryonálním vývoji účastní vývoje končetin, ledvin, větvení plic a také zubní morfogeneze. Spry2 deficientní jedinci vykazují nadpočetné zuby v diastemě mandibuly, abnormality ve tvaru lebky či rozštěpy patra. V kraniofaciálním vývoji a také u končetin hraje významnou úlohu i gen Sonic hedgehog (Shh). Cílem předložené diplomové práce bylo popsat expresi Spry2 v kraniofaciální oblasti a u končetinových základů s důrazem na raná stádia vývoje. Dále jsme se s využitím Spry2 deficientních myší zaměřili na vzájemný vztah mezi geny Spry2 a Sonic hedgehog (Shh) v kraniofaciální oblasti a v končetinovém pupenu. Exprese Spry2 a Shh genů byla detekována pomocí in situ hybridizace. Aktivita těchto genů byla hodnocena na základě vizualizace exprese příslušných proteinů s využitím immunohistochemie. Ke sledování osudu Shh exprimujících buněčných linií...
|
|
|
Genetics and molecular basis of spina bifida
Kim, Alice ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Spina Bifida patří mezi vady vznikající během neurulace, konkrétně při uzávěru neurální trubice. Neurální valy nejčastěji v bederní oblasti nefúzují a zůstává zde otvor. Recentní studie naznačují, že naše chápání tohoto procesu, tj., že uzavírání neurální trubice probíhá nezávisle na několika místech, by mohlo být chybné a akcentují iniciaci z jednoho bodu. K vytvoření Spina bifida vedou různé faktory, jako je výživa, genetické predispozice a prostředí. Kyselina listová a vitamin B12 se ukázali jako účinné doplňky stravy, pokud jde o snížení rizika vzniku této vady. Z genetického pohledu, mutace v genech MTHFR, CUBN, CHKA, SARDH, MTRR, Grhl-3, které jsou zapojeny v procesu methylace, jsou považovány za důležité rizikové faktory pro vznik Spina bifida u člověka. V rámci myšího modelu byla prokázána role nesprávné methylace nebo hypomethylace Hox a Vangl genů. V neposlední řadě tuto vadu způsobují taktéž mutace v genech Par1 / Par2.. Neurální valy v daném místě nefúzují a zůstává zde otvor. Recentní studie naznačují, že naše chápání tohoto procesu, tj., že uzavírání neurální trubice probíhá nezávisle na několika místech, by mohlo být chybné a akcentují iniciaci z jednoho bodu. K vytvoření Spina bifida vedou různé faktory, jako je výživa, genetické predispozice a prostředí. Kyselina listová a vitamin B12 se...
|
host ::
RSS.