|
|
Tahokov
Dostál, Jan ; Pangrácová, Lucie (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Řízená deformace. Za jakých podmínek lze ovlivnit proces deformace železa? Tato práce je zaměřena na roztahování ocelových profilů. Pomocí různých zkoušek a testů budu konfrontovat výslednou vizuálnost s technickými možnostmi materiálu. Snaha o nalezení hranice, která je ještě přípustná z hlediska maximálního natažení oceli, těsně před tím, než materiál začne selhávat. Výsledná instalace by měla zachytit působení enormních sil potřebných k deformaci materiálu, kde divák bude postaven přímo před vlastní proces.
|
|
|
WHITE CUBE2
Korbeličová, Klaudia ; Kowolowski, František (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
THE DIPLOMA THESIS WHITE CUBE2 DEALS WITH THE ISSUE OF THE INTERIOR OF THE GALLERY. THE AIM OD THE THESIS IS TO DEFINE THE ONTOLOGICAL STATUS OF THE ARCHITECTURAL SPACE OF THE GALLERY AND ITS EXHIBITIONS. THIS PART IS PRECEDED BY A DISCOVERY OF INSTALLATION DISCOURSE AND THE OVERALL CONCEPT OF WHITE CUBE2. THE WORK DEALS WITH THE RELATIONSHIP OF THE MODEL GALLERY IN THE GALLERY AND WITH THE CHANGE OF THE USED MODEL OF THE TRADITIONAL ROLE OF THE VIEWER AS THE RECIPIENT OF THE WORK. THE WORK PRESENTS THE SCI-FI IDEA OF THE FUTURE OF THE MALE ELEMENT.
|
|
|
Pouzdro
Svobodová, Hana ; Šrek Bromová, Veronika (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Vycházím z tématu schoulení, které vkládám do svých prací předešlých, tak i do závěrečné bakalářské práce. Odlitek mého těla, který je pokryt peřím a vytvářím z něho kokon, obal bez vnitřku. Socha má dvě strany, princip duality, ženskosti a protipólu. Vnější obal evokuje příjemný ptačí povrch těla a ve vnitřní části agresivně prolézají konce knotů peří.
|
|
|
Lilith
Šerý, Vítězslav ; Pinkava, Ivan (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Socha Lilith je figurální sochou, která v sobě kombinuje prvky hyperrealismu s prvkem ryze abstraktním. Postava ženy sedící na trůně je obalena a zahalena do nesouvisejících elementů a jejich nesouvisejících vztahů, které tak vytvářejí její pomyslný šat. Socha je výsledkem zájmu o téma skrytosti a jejího sochařského ztvárnění. Socha je kombinací materiálů, převážně ji tvoří sklolaminát a polyester.
|
|
| |
|
|
Mimo vymezení
Schiffnederová, Markéta ; Hlavina, Tomáš (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
V mé práci se zabývám minimalizací kresebného projevu, převedeného do prostoru a zároveň optickou hrou perspektivy. Mým záměrem je vytvořit vzdušný objekt složený z několika segmentů, které budou vzájemně propojeny. Zároveň se věnuji křehkosti a pomíjivosti materiálu, prolnutím tvaru, jeho násobení a vepsání v sobě samém. Je kladen důraz, jak na reliéf v prostoru, tak i na barevnost celé sochy. Chci vtáhnout diváka dovnitř do objektu a umožnit mu pohled skrz celé dílo. Divák poté bude tvořit živou součást celé sochy. Z tohoto důvodu je zvolen jako hlavní materiál celé mé práce černý a bílý monofil, který lze chápat, jako zastoupení papíru na kterém jsou běžně prováděny kresby. Toto téma je mi blízké, protože si poslední dobou uvědomuji stále více křehkost a pomíjivost lidského těla. Zároveň se zabývám myšlenkou toho, že každý člověk má svá tajemství, která pokud nesdělí, nemusí být odhalena. Právě proto chci dovolit nahlédnout dovnitř do objektu s tím, že si ale nikdy nemůžeme být jistí, co se v něm skrývá. Sochu nemusíme vnímat jen jako samostatný objekt, ale i jako věc, která proniká do svého prostředí a ovlivňuje ho. Socha je tvořena z několika segmentů, proto se definitivní vzhled odvíjí od prostředí, ve kterém bude instalována.
|
|
| |
|
|
Negativ
Videmanová, Marie ; Žáková, Radka (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Inspirace k této soše vznikala postupně ze zkušeností z předchozí tvorby. Měla jsem oblibu ve spících lidech, v sochách lidských těl v životní velikosti. Tyto sochy jsem různou manipulací deformovala, přetvářela a tím je dostávala do nereálných poloh. Tyto změny umožnily do soch nahlížet, nahlížet do jejich snů. Sochy pak působily jako svaté výjevy z kostelů. Normální poloha spícího člověka se při otočení změnila v jakési gesto. Při této tvorbě série spících lidí, se mi během odlévání živých modelů zalíbily negativní formy odlitků. Bohužel tyto negativy jsou jednorázové a při dalším procesu jsou zničeny a nedochovají se. V této době jsem začala chápat tyto negativy ne jen jako meziprodukt, ale také jako sochařský výstup, který měl pro mě tu samou funkci a hodnotu jako klasická socha. Jako otisk, jako sen, zobrazující skutečnost. Tento sen divákovi umožní pocitově vstupovat do figur, do jejich snění. Ve své bakalářské práci se proto nadále zabývám lidskými formami, ale v jejich opačné formě a dá se říci, že vytvářím hru forem a hraji si s nimi. Nezůstala jsem u klasických forem basreliéfu, tudíž u klasického negativního reliéfu, ale vnořila jsem mé negativy do krychlí, které fungují jako hra kostek, které se mohou různě uspořádat, otáčet, prohazovat. V mé bakalářské práci vytvářím malou skupinu tří kostek, které tuto hru umožňují. Kostky mají pouze jednu možnost, kde na sebe navazují dvě lidské postavy, dva lidské otisky muže a ženy. Všechny ostatní možnosti uspořádání kostek s otisky těchto dvou postav už na sebe logicky nenavazují - navazují nesmyslně. Tak jak to bývá ve snech. Většinou máme ve snu něco logického, například postavy anebo přírodu, ale pak se ve snech stane vždy něco nereálného například, že začneme lítat. A tyto kostky jsou jako sny - někdy i reálné, ale většinou chaotické. Proto jsem dala mé práci podnázev : „Negativní sny“ Slovo „negativní“ vychází z formy sochy, kterou jsem si zvolila a „sny“ z mé ideje, inspirace, kterou chci pro diváka zobrazit. Analyzovat sny, jak fungují a jak vchází do našeho podvědomí, já nedokáži, pouze si vytvářím moji vlastní hru, která je inspirována vcházením do snů. Snů které se zdají konkrétně těmto dvoum lidem a které jsou rozmanité. Já jsem jen toto dílo postavila na mé představě o nahlížení do těchto snů a o tom jak tyto sny fungují. Když se mi zdá sen, tak má reálný podklad a pak přechází v něco abnormálního, nereálného. Díky manipulaci s kostkami mám možnost měnit reálné v nereálné.Hraním si s kostkami ovládám tyto dva otisky osob, otisky jejich snů. V mém díle představuje onen reálný základ snu uspořádání kostek, ve kterém na sebe otisky dvou postav anatomicky navazují. A pak přijde sen a kostky přeskupí. Autor nebo divák mají možnost kostky pootočit, vyměnit. Realita se změní v sen. Postavy ve snu na sebe můžou navazovat neanatomicky, nebo vůbec. Z jednoho konkrétního děje se rozvíjí množství dalších, chaotických dějů. Pro prezentaci mojí bakalářské práce jsem zvolila právě onu „reálnou“ pozici, kdy na sebe postavy navazují, fungují. Kostky jsou postaveny ve sloupu, aby se daly obcházet a dívat se na obě figury. Některé další možnosti jsem fotograficky zdokumentovala v různých variantách, ležících, otočených, zpřeházených. Tato socha funguje jako hra, která má spoustu variant a je vícepohledová. Každá kostka má 70 x 70 x 70 cm a v základním uspořádání dvou na sebe navazujících figur vznikne sloup o velikostni 210 x 70 x 70cm.
|
|
|
Figura v pohybu
Havelková, Gabriela ; Gebauer, Kurt (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Celé své bakalářské studium jsem si vybírala náhodné náměty na zadaná nebo nezadaná témata, a když jsem se nad svými výběry zamýšlela zpětně, objevila jsem mezi nimi spojitosti, které nebyly zamýšlené. Zjistila jsem, že celou mojí dosavadní tvorbou je v určitých prvcích protkaný vývoj mé osobnosti, emocí. Je zde patrný můj vnitřní boj. ...témata mých děl byly vybrány náhodně bez patrného emočního podtextu, ale přesto když se na ně podívám, tak vidím sochy znázorňující můj vnitřní emoční vývoj.
|
|
| |
host ::
RSS.