|
|
Project Authentic
Kotyk, Petr ; Špirit, Michael (advisor) ; Merhaut, Luboš (referee)
bez aj abstraktu Nástup svobody v Ceskoslovensku po roce 1989 a technické možnosti, které se na pocátku 90. let 20. století staly bežne dostupné v oblasti záznamu zvuku a obrazu, umožnily v Památníku národního písemnictví Praha spustit v Literárním archivu na podzim roku 1990 casosberný Projekt Authentic, projekt porizování videozáznamu (a v prípade nutnosti ci omezení jen audiozáznamu) z nejruznejších oblastí ceského literárního života. Nejvetšího významu dosáhl Projekt Authentic v první polovine 90. let, kdy první soukromé televize nastolily jiná témata a dokumentární televizní tvorba Ceskoslovenské (pozdeji Ceské) televize zaznamenávající pametníky se teprve rozvíjela. V souvislosti s reorganizacemi a úbytkem financních prostredku od poloviny 90. let klesala i podpora Projektu Authentic ze strany vedení PNP, až byl projekt v léte 2009 (pracující prakticky od roku 1996 v redukované podobe) fakticky zastaven. Paradoxne tomu tak bylo ve chvíli, kdy vyšly nebo k publikaci byly pripravovány tri knihy rozhovoru (2008-2010), které z neho cerpají, a záznamy se stávají pramenem literárnehistorických bádání, což bylo posláním projektu. Príklady badatelského využití cásti natocených rozhovoru s ceskými básníky a spisovateli jako literárnehistorického pramene se zabývá tato práce.
|
|
|
The engineer of human souls as pars pro toto of Josef Škovrecký's literary work
Hladík, Filip ; Špirit, Michael (advisor) ; Holý, Jiří (referee)
The present thesis deals with the work of Josef Škvorecký as a whole. In doing this, we aim to define specific plot sequences, narrative techniques, recurrent motifs etc. Simultaneously, the relations between single texts become clearer. The author offers a possible fictional world in each of his literary pieces. However, their perspectives often coalesce while the author deliberately alludes to events and occurrences known from his previous books, giving the reader a chance to link the items of the fictional worlds together. Using identical or very similar singularities, the author creates an "intertextual literary world", a self-contained macrocosm of sorts that should be as homogenous as possible. His plots have constant settings; his books include the same characters, his topic sequences are similar etc.¨ Obviously, Škvorecký attempts to create a homogenous macrocosm consisting of his texts. Bearing that in mind, we nevertheless regard every Škvoreckýs work as a self-contained fictional world. This approach is shown in the thesis e.g. on the motif of Kostelec as the hometown of different characters named Danny Smiřický. Each Danny is a specific singularity; we can follow their different perspectives in the fictional worlds of single texts. Certain lines of the characters development are closer, such as...
|
|
|
Metaphors and metonymies in "musical passages" of chosen texts by Josef Škvorecký
Fraitová, Olga ; Špirit, Michael (advisor) ; Holý, Jiří (referee)
The diploma thesis Metaphors and Metonymies in "Musical" Passages of Chosen Texts by Josef Škvorecký shows how jazz inspiration is reflected in author's texts on the level of tropologies. Firstly, more general interdisciplinary context is presented to show possible intersections between the two arts, literature and music. Afterwards, chosen "musical passages" from Josef Škvorecký's works (The Cowards, The Swell Season, The Bass Saxophone) are classified to reveal, what source domains for metaphors and what types of metonymies are used by the author to talk about the domain of music. In the classification the approach of the cognitive linguistics is taken into consideration.
|
|
|
The correspondence of Václav Havel
Hron, Jan ; Špirit, Michael (advisor) ; Holý, Jiří (referee)
The thesis prepares for publishing letters, which Václav Havel sent to people, who were at least one generation older: Václav Černý, Josef Hiršal, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Jindřich Chalupecký, Jaroslav Seifert and Josef Šafařík. Havel might have considered or have indeed considered them his teachers, be it for a certain period or in a certain area. The thesis also contains a possible book introduction, in which the author describes the artistic youth and ripening of Václav Havel and identifies ties, which connect Václav Havel with the culture of the First Republic.
|
|
|
The language and the world. Literary and art work of Jiří Kolář
Gemrothová, Adéla ; Špirit, Michael (advisor) ; Vojvodík, Josef (referee)
The literary and art work of Jiří Kolář make one integral entirety. Built up by one author's concept, specific artistic intention, which manifest itself as coherent in operation with different meidums of expression at the sphere of naturallanguage as well as at the sphere of visual images. There is in a same way apllied a princip of paraphrase and variacy, a multiplication of perspective, exploitation of authentic, assumed material, citation, aleathoric princip etc. Kolář is aimed at evident character of a reality and at the matter, how we experience it by understanding a world, particularly through the mediation of language. This effort motivate a permanent searching for a divers constructives methods. So the subject of author (a speaker), instead of own artistic representation ofworld, constitute a pluralistic, multilateraů work, which inquire possibilities of an attitude between a work of art and a real world, his participation on it.
|
|
|
Literature, human being and the world according to Přemysl Blažíček
Šimák, Petr ; Špirit, Michael (advisor) ; Vojvodík, Josef (referee)
In the thesis, the author tries to trace throughout Blazicek's monographies and other texts a unified approach to methods of literary interpretation. In this, he concerns on immanent interpretation of texts based on pointing out how the world-view expressed in a text differs from reader's consciousness. It forces the reader to give up categorial schemes of understanding the actual world. Thus the reader must grasp the world in the stage of its creating or genesis - it means the world made of artefacts. The reader's standpoint is enriched by that and he/she finds the meaning of reality illusive and constructed, not given.
|
|
|
Diary of 1955
Schejbalová, Tereza ; Šrámek, Petr (advisor) ; Špirit, Michael (referee)
Uvažování o deníku jako literární (nebo obecněji umělecké) formě1 s sebou nese vždy řadu problémů, a to na mnoha úrovních. Deníky můžeme pojímat čistě literárně-teoreticky - z hlediska literárního žánru; na základě naratologických kategorií, jako je čas, adresát, fabule versus syžet; z pohledu literárně-historického, textologického, můžeme je interpretovat nebo hodnotit. Stejně tak se ale na konkrétní deníkové texty i na deník jako fenomén můžeme dívat z pozic psychologie (i psychiatrie), filozofie, sociologie, historie nebo třeba didaktiky či kriminalistiky. Každý pohled může mít svůj smysl, často však jedině v kontextu jednoho konkrétního deníku, a někdy dokonce jen v rámci jednoho jediného deníkového záznamu. Deník jako předmět zkoumání se totiž zároveň neustále vzpírá každému zobecnění a jasnému vymezení. Dosud se tak vedou různě zaměřené diskuse o jeho postavení v systému literárních útvarů (Je deník žánr? Jaká jsou pak jeho žánrová omezení?) i vztahu mezi uměním a skutečností vůbec (deník jako literární artefakt a deník jako dokument). Většinu z těchto potíží můžeme hledat v okolnostech a důvodech vzniku deníku, tedy v oblasti mimoliterární a literárním měřítkům nepodléhající. Deník málokdy vzniká jako záměrné literární dílo, a přece se jím po svém vydání stane. Známe však převážně jen ty deníky,...
|
|
| |
|
|
Myši Natálie Mooshabrové: repetitiveness, game, and narration
Šebek, Josef ; Špirit, Michael (referee) ; Vojvodík, Josef (advisor)
Román Myši Natálie Mooshabrové (1970) má specifické místo mezi vrcholnými prózami Ladislava Fukse, publikovanými ve druhé polovině šedesátých a na začátku sedmdesátých let. V Myších autor opustil ukotvení příběhu ve vnějších dějinách a/nebo v subjektivní historii postavy, které bylo typické jak pro introspektivní, zčásti autobiografické Variace pro temnou strunu (1966), tak pro Spalovače mrtvol (1968) a většinu próz ve Smrti morčete (1969), a vydal se žánrově na pole fantastiky, utopie a detektivního románu.1 Tato žánrová fúze je v Myších provedena velmi originálně a je spojena s nebývale masivním a propracovaným uplatněním stylových a narativních postupů, určujících již od předchozích děl charakter Fuksových textů. Myši jsou provokativním a dráždivě mnohoznačným textem - slibným předmětem literárněinterpretačních snah.
|
|
| |
guest ::
