|
|
Postoje české veřejnosti k cizincům - březen 2018
Hanzlová, Radka
V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR položilo respondentům sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k cizincům. Dotazovaní se konkrétně vyjadřovali k problematice cizinců pobývajících na území ČR a v místě jejich bydliště. Součástí dotazování bylo i zmapování toho, jak česká veřejnost cizince vnímá a jakou pozici ve společnosti si s nimi spojuje.
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – březen 2018
Hanzlová, Radka
V březnu 2018 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (69 %) a policie (66 %), nejméně lidé důvěřují církvím (25 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, bank a rádií, v případě odborů převažuje důvěra jen mírně. U internetu je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný. U ostatních institucí (televize, tisk, neziskové organizace) již výrazně převažuje nedůvěra.
|
|
| |
|
|
Postoje českých občanů k obraně ČR - leden 2018
Hanzlová, Radka
V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky.
|
|
| |
|
|
Self-tracking a běhání: sociologická analýza
Hanzlová, Radka ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Práce se soustředí na téma self-trackingu, tedy sledování a zaznamenávání dat o sobě samém s využitím digitálních technologií, a to se zaměřením na běžce v ČR. Hlavním cílem práce je prostřednictvím detailní sociologické analýzy popsat českou běžeckou komunitu, a především odpovědět na otázku: Proč běžci praktikují self-tracking a jaký z toho mají užitek? Teoretická část se nejdříve věnuje tématu self-trackingu, poté teorii užití a uspokojení a teorii online komunit. Analytická část je věnována popisu, analýze a interpretaci výsledků vlastního dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo celkem 844 běžců, z nichž 754 praktikuje self- tracking. V rámci výzkumu bylo stanoveno několik hypotéz týkajících se sociodemografické struktury, běžeckých charakteristik, motivace, uspokojení, bezpečnosti. Prostřednictvím explorační faktorové analýzy bylo identifikováno 5 motivů (sebekontrola, orientace na výsledek, sebezlepšování, zvyklost, sociální interakce), které vedou běžce k používání sebemonitorovacích zařízení, přičemž motivy se liší dle pohlaví a běžeckých charakteristik (zkušenost s během, úroveň běžce, frekvence běhání, trenér), jež se zároveň ukazují jako hlavní ovlivňující faktory pro self-tracking obecně. Se self-trackingem úzce souvisí sdílení výsledků v online běžeckých skupinách; v těchto...
|
|
|
Česká veřejnost o zdravotnictví - prosinec 2017
Hanzlová, Radka
V prosinci 2017 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.
|
|
|
Důvěra názorům vybraných skupin vyjadřujících se k veřejným otázkám v ČR – říjen 2017
Hanzlová, Radka
Do říjnového šetření zahrnulo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek, ve kterých respondenti posuzovali svoji důvěru ke skupinám lidí vyjadřujících se k veřejným otázkám. Nejprve hodnotili, zda se jejich rozhodnutí řídí spíše názory odborníků nebo obyčejných lidí. V následující otázce pak uváděli, nakolik důvěřují některým konkrétním skupinám lidí vyjadřujících se k situaci v České republice.
|
|
| |
|
|
Daně z pohledu veřejného mínění – říjen 2017
Hanzlová, Radka
Říjnové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále zkoumalo názory na to, zda by lidé s vyššími příjmy měli v porovnání s lidmi s nízkými příjmy odvádět vyšší procento z těchto příjmů na daních, a také se dotazovalo na to, zda lidé rozumějí současnému daňovému systému.
|
host ::
RSS.