|
|
Řízení před Mezinárodním trestním soudem
Linhartová, Radka ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Práce obsahuje analýzu hlavního líčení v řízení před MTS ve vztahu k charakteristickým prvkům typickým pro kontinentální (inkviziční) a angloamerický (adversární) typ trestního procesu, které se v této procesní fázi řízení objevují. Hypotéza z úvodu práce, podle níž je hlavní líčení založeno převážně na charakteristických prvcích kontinentálního (inkvizičního) trestního procesu, byla ověřena, neboť předpisy upravující tuto procesní fázi v řízení před MTS obsahují spíše ustanovení typická pro tento typ trestního procesu. Součástí práce je rovněž případová studie historicky prvního hlavního líčení v řízení před MTS, v němž byl vynesen odsuzující rozsudek (řízení proti Thomasu Lubangovi), se zaměřením na procesní překážky této fáze řízení. V práci bylo zjištěno, že při řešení procesních komplikací v průběhu tohoto hlavního líčení byl zvolen způsob výkladu procesních institutů typický převážně pro kontinentální (inkviziční) typ trestního procesu.
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Povaha a rozsah principu non-refoulement
Cenklová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce pojednává o stěžejním principu mezinárodního uprchlického práva, jímž je princip non-refoulement. Prostřednictvím tohoto principu jsou oprávněné osoby chráněny před navrácením do země jejich původu, kde jim hrozí nebezpečí vyjmenované v jednotlivých dokumentech. Účelem této práce je vymezení a analýza povahy, rozsahu a obsahu tohoto principu v jednotlivých mezinárodních a regionálních dokumentech a jejich následné porovnání. Vlastní text práce se skládá ze sedmi hlavních kapitol. První kapitola obsahuje stručné vymezení dokumentů, v nichž je princip non-refoulement zakotven. V druhé kapitole se věnuji rozsahu principu. V rámci této kapitoly řeším otázku osobního a územního rozsahu. Ve třetí kapitole se zabývám povahou principu v jednotlivých dokumentech a rovněž existencí a výkladem výjimek z toho principu. V této kapitole se věnuji především analýze Úmluvy o právním postavení uprchlíků vzhledem k tomu, že právě tato výjimky zakotvuje. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na detailnější rozbor povahy, rozsahu a obsahu principu v jednotlivých dokumentech. Zkoumám zde, jaké části principu jsou v těchto dokumentech shodné či podobné a které se naopak liší. V páté kapitole je rozebrána problematika kontrolovatelnosti dodržování principu non-refoulement. Uvádím zde...
|
|
|
Mezinárodněprávní problematika postavení palestinských uprchlíků a jejich právo návratu
Hanko, Jitka ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Situace palestinských uprchlíků je jedním z nejpalčivějších problémů provázejících arabsko-izraelský konflikt. Její vyřešení je zároveň jednou z klíčových podmínek pro urovnání tohoto konfliktu, jehož počátek je možné vysledovat již s první alijí - první vlnou židovské imigrace po protižidovských pogromech v Evropě v roce 1881. Důležitost tohoto problému potvrzuje např. text rezoluce 242 (S/RES/242) z roku 1967, která vidí v dosažení spravedlivého řešení pro palestinské uprchlíky jeden z předpokladů pro trvalý mír na Blízkém východě. Tato otázka byla předmětem řady mírových jednání mezi zástupci zainteresovaných států i v nedávné minulosti, což jenom dokládá mezinárodní aktuálnost daného problému. Cílem disertační práce je vymezení pojmu palestinský uprchlík v historickém, politickém a právním kontextu jako výchozího bodu, na který navazuje analýza jejich práva návratu. První část práce se tedy snaží o systematický přehled v obsahové šíři samotného pojmu palestinský uprchlík. Druhá část se věnuje analýze práva na návrat v obecné rovině, a poté zkoumá definici a interpretaci práva na návrat palestinských uprchlíků v mezinárodním právu. Práce nemá ambici vyřešit zmíněný konflikt. Nabízí zamyšlení se nad danou problematikou.
|
|
|
Sociální práce ve zdravotnickém zařízení s geriatrickým pacientem
Bílková, Veronika ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce představuje roli zdravotně-sociálního pracovníka/sociálního pracovníka při procesu plánovaného propouštění geriatrického seniora ze zdravotnického zařízení. Z demografické prognózy vyplývá, že seniorů ve vyšším věku bude stále přibývat, proto je důležité propojení sociální a zdravotní oblasti pro zajištění kvalitního a důstojného způsobu života. Obor geriatrie se specializuje na nemocného seniora jako jedince s biologickými, psychologickými a sociálními zvláštnostmi. Zdravotně-sociální pracovník, který je členem geriatrického týmu, přispěje k zajištění tohoto způsobu života tím, že plánuje proces propouštění se seniorem do jeho přirozeného prostředí. Zahrnuje do procesu jeho rodinu a uplatňuje své znalosti sociálních služeb, přístupů a metod sociální práce. Sociální práci vykonává na základně odborné způsobilosti pro výkon povolání zdravotně-sociálního pracovníka a sociálního pracovníka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Způsoby urovnávání vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a pojem "transitional justice"
Vít, Jindřich ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Shrnutí obsahu práce Koncept tranziční spravedlnosti odkazuje na širokou škálu opatření, která se aplikují v době politické a společenské transformace. Jejím výchozím bodem je stav rozsáhlého a závažného porušování lidských práv, který typicky nastává v době vlád nedemokratických režimů, během konfliktů, a to jak vnitrostátních, tak i mezinárodních, ale byl rovněž přítomen i v rámci některých tradičně demokratických zemí, jako je Kanada či Nový Zéland, a to v podobě systematické diskriminace původního obyvatelstva. Cílem nástrojů tranziční spravedlnosti je vytvoření demokratického systému, který garantuje ochranu lidských práv a základních svobod, jakožto spolehlivé záruky udržitelného míru. Tranziční spravedlnost bývá řazena k opatřením posilujícím vládu práva, i když některé její postupy, jako třeba tzv. lustrace, mohou vládu práva a zejména rovnost občanů před zákonem, jakožto její integrální součást, dočasně deformovat. Mezinárodněprávní regulace nástrojů tranziční spravedlnosti vyplývá z norem mezinárodního humanitárního práva, mezinárodního práva lidských práv a mezinárodního práva trestního. Mezinárodní právo trestní, resp. opatření trestněprávní povahy, bylo v moderní historii primární odpovědí na zásahy do lidských práv. V pozdější době se přidávaly další nástroje, a to povahy jak soudní, tak i...
|
|
|
Právní postavení hnutí odporu a analýza jeho činů v Izraelsko-Palestinském konfliktu
Pohořská, Barbora ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Izraelsko-palestinský konflikt s sebou přináší mnoho otázek zasahujících do různých sfér, mimo jiné i sfér právních. Tato práce se zaměřuje na otázku organizovaného hnutí odporu proti okupaci a na jeho právní postavení. Obyvatelé každého okupovaného mají právo se proti okupaci a okupantovi bránit, mají právo vytvořit hnutí odporu a nárokovat si jeho jménem ze strany okupanta uznání, zejména uznání legality svých členů. Přesto, že je hnutí odporu termín zavedený, jeho oficiálně uznávaná definice neexistuje a jeho právní úprava se omezuje na stanovení podmínek, za nichž lze členům takovéhoto hnutí přiznat status a právní ochranu obdobnou kombatantům. Organizované hnutí odporu proti okupaci však, jak z jeho celého názvu vyplývá, může existovat jen tam, kde k okupaci došlo. Z tohoto důvodu práce nejprve zodpovídá několik podpůrných otázek, zjišťuje charakter sledovaného izraelsko-palestinského konfliktu a zejména zda lze v případě Palestiny hovořit o okupovaném území, jehož obyvatelstvo má právo na činy odporu proti okupantovi, Izraeli. Po zodpovězení podpůrných otázek a potvrzení, že Palestinu, tím míněn Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém a pásmo Gazy, skutečně lze vnímat jako území okupované, neboť Izrael, byť ne vždy fyzicky přítomen, nad jejím územím stále vykonává efektivní kontrolu, se...
|
|
|
Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Rounová, Magdaléna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
RESUMÉ Tato diplomová práce se zabývá válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního soudu, tedy instituce, která byla zřízena ke stíhání nejzávažnějších zločinů, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek (které s výše zmíněnými zločiny tvoří ještě genocida a zločin agrese). Stíhání těchto zločinů prošlo značným vývojem, přes poválečné tribunály a ad hoc tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu až k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který byl vytvořen jako stálá mezinárodní instituce v roce 1998 na Římské konferenci a začal fungovat v roce 2002 po dosažení dostatečného počtu ratifikací jeho Statutu. Cílem této práce je představit pojetí zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v praxi Mezinárodního trestního soudu, a to s ohledem na vývoj jejich pojetí a stíhání předchozími trestními tribunály. Práce je rozdělena celkem do tří kapitol. V první kapitole se zabývám jistým úvodem do problematiky, tedy vývojem ideje založit stálý mezinárodní trestní tribunál a jeho vznikem. Dále je zde podán určitý teoretický úvod k jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Druhá kapitola je věnována zločinům proti lidskosti. Její první část obsahuje stručný historický vývoj těchto zločinů, s důrazem na jejich pojetí ve statutech norimberského a ad hoc tribunálů. Druhá část se pak zabývá úpravou...
|
|
|
Zákaz mučení v mezinárodním právu a Česká republika
Hrstková, Simona ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na problematiku zákazu mučení a jiného nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání jakožto jednoho ze základních lidských práv. Základním cílem této práce je zkoumání toho, jak je toto právo upraveno a garantováno na mezinárodní úrovni v rámci univerzálního systému ochrany Organizace Spojených národů (OSN), jakož i v rámci systému regionálního - Rady Evropy, a jak je tato úprava provedena a naplňována vnitrostátním právem České republiky. Práce vymezuje základní definice pojmu mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, zkoumá základní mezinárodní a vnitrostátní instrumenty a mechanismy ochrany proti mučení a jiným formám špatného zacházení, vysvětluje jejich rozsah, činnost a kompetence a navzájem je srovnává. V této souvislosti pak práce posuzuje, jaká úprava je zakotvena na úrovni vnitrostátní a zda tato úprava plně odpovídá základním mezinárodním lidskoprávním standardům a požadavkům. Díky tomuto strovnání práce objevuje dílčí oblasti, ve kterých vnitrostátní právní úprava a aktuální situace v České republice není zcela dostačující, a které by se měly proto pozměnit tak, aby byly plně v souladu s mezinárodními požadavky. Práce se také zaměřuje na závazky, které České republice z práva nebýt mučen či podroben jiným formám špatného zacházení...
|
|
|
Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů
Ouzká, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cílem této rigorózní práce s názvem Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů bylo zodpovědět otázky jaká je úloha generálního tajemníka v rámci Organizace spojených národů a jak byla funkce generálního tajemníka postupem času proměňována. Práci zahajuje kapitola zabývající se vývojem od Společnosti národů k dnešní podobě Organizace spojených národů s důrazem na roli generálního tajemníka. Následují kapitoly obsahující výčet pravomocí generálního tajemníka vůči vybraným orgánům OSN a reformního úsilí jednotlivých generálních tajemníků. Práce dále obsahuje sekce pojednávající o diplomatické roli generálního tajemníka v mezinárodním prostředí a jeho vztahu s nestátními aktéry a soukromým sektorem. Text je proložen příklady ilustrujícími dílčí úspěchy i selhání jednotlivých představitelů generálního tajemníka v konkrétních situacích. Z práce je dále patrné prohlubování pravomocí generálního tajemníka jednotlivými představiteli této funkce. Předkládaný text dokládá, že generální tajemník hraje v nynější globalizované společnosti důležitou roli, ale zároveň poukazuje na skutečnost, že jeho post je mnohdy marginalizován ostatními orgány Organizace spojených národů.
|
host ::
RSS.