|
|
Ošetřovatelské intervence v prevenci ventilátorové pneumonie v České republice
Hložková, Veronika ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Oliva, Hana (oponent)
Diplomová práce, kterou jste nyní otevřeli, se zabývá prevencí jednoho z nejastějších onemocnění vznikající u pacientů s nutností umělé plicní ventilace - ventilátorové pneumonie. Práce je souástí komplexně pojatého národního výzkumu, který vznikl za úelem zmapování incidence, edukace a prevence nemoci v eských nemocnicích. ást výzkumu, kterou jsem zpracovala, se zabývá oblastí ošetřovatelských intervencí v prevenci nemoci. Měla za cíl identifikovat, které z ošetřovatelských intervencí tvoří nejastější preventivní balíek na odděleních intenzivní pée. Práce je rozdělena na ást teoretickou a praktickou. V teoretické ásti nejprve struně popisuji nákazy, se kterými se můžeme setkat v souvislosti s hospitalizací. Dále se zaměřuji na infekce, které útoí na respiraní systém, tedy především VAP. V další ásti popisuji jednotlivá preventivní opatření, která jsou užívána po celém světě s různou úastí. U ošetřovatelských intervencí jsem uvedla doporuené postupy užití preventivních opatření s pelivou rešerší nejnovějších trendů světových klinických studií. Praktická ást odhaluje výsledky z dotazníkového šetření. Nebylo pro mě překvapením, že v eské republice jsou postupy ošetřovatelských preventivních opatření rozmanité. Nemile nás však překvapila skutenost, že intervence jsou v některých...
|
|
|
Edukace nelékařských zdravotnických pracovníků v prevenci ventilátorové pneumonie v České republice
Pumprová, Johanka ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Pytel, Mario (oponent)
Úvod: Ventilátorová pneumonie se řadí mezi velmi závažná onemocnění, která mohou propuknout u pacienta s mechanickou podporou ventilace. Ventilátorová pneumonie vede ke zhoršení zdravotního stavu pacienta, zvýšení nákladů na péči a k prodloužení hospitalizace na jednotce intenzivní péče. V předcházení tohoto onemocnění by sestry měly využívat intervence založené na důkazech. Patří sem například elevace horní poloviny těla či správná toaleta dýchacích cest. Nezastupitelnou roli v problematice prevence ventilátorové pneumonie hraje edukace sester, která by měla zvyšovat povědomí o ventilátorové pneumonii, její prevenci a vést k aplikaci daných intervencí do praxe a tím snižovat výskyt ventilátorové pneumonie. Cíl: Tato diplomová práce má za cíl zmapovat průběh edukace sester v prevenci ventilátorové pneumonie v České republice. Metodika: Sběr dat probíhal kvantitativním způsobem za použití dotazníku, data se sbírala napříč Českou republikou, neboť se jednalo o součást zamýšleného národního výzkumu zabývající se prevencí ventilátorové pneumonie v České republice. Dotazník byl určen primárně vrchním sestrám intenzivních oddělení. Dotazník obsahoval otázky nejen na edukaci, ale i na intervence a incidenci ventilátorové pneumonie, protože z výsledků dotazníku těžily i jiné studentky. Celý výzkum probíhal...
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, sestra
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, nurse
|
|
|
Úloha sestry intenzivistky v DAS algoritmu
Balejová, Paulína ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Truhlář, Anatolij (oponent)
Tématu se věnujeme (autorka práce spolu s vedoucí práce) proto, že doposud neexistuje komplexní pohled na roli sestry intenzivistky v obtížném zajištění dýchacích cest (OZDC). A to i přesto, že je sestra neoddělitelnou součástí týmu. OZDC může, v případě nedostatečného managementu výkon provádějícího týmu, skončit pro pacienta až fatálně. Je potřebné si uvědomit, že pokud by sestra svoji roli znala, může v OZDC sehrát důležitou roli a minimalizovat tak toto riziko. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit, jakou roli sehrává sestra intenzivistka při OZDC, respektive v DAS algoritmu, aby minimalizovala trvalé poškození pacienta. Vzorek našeho výzkumu tvořilo 10 záměrně vybraných participantů, pracujících na Klinice popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské vinohrady (KPM FNKV) na jednotce intenzivní péče (JIP) a na Klinice anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (KAR FNKV). Náš výzkum je kvalitativní. Sběr dat proběhnul metodu polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s participanty jsme nahrávaly, následně doslovně přepsaly a zobrazily pomocí komentované transkripce. Za metodu analýzy jsme si zvolily metodu zakotvené teorie. Podařilo se nám vytvořit první Teorii role sestry intenzivistky v OZDC, respektive v DAS algoritmu, na základě, které tvrdíme, že...
|
|
|
Důvody rozpojování ventilačního okruhu a jejich četnost u pacientů na umělé plicní ventilaci
Ševčíková, Klára ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Kravcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá důvody rozpojování ventilačního okruhu a četností jednotlivýchpříčin. Je součástí širší a komplexnější studie,jejímž společným cílem je boj proti ventilátorové pneumonii (VAP). Teoretická část práce stručně popisuje definici VAP a její preventivní prvky. Vyzdvihuje ale zejména střet mezi doporučením výrobců a výsledky nejnovějších studií v intervalu výměn jednotlivých komponent ventilačního okruhu. Dále upozorňuje na malý a nedostatečný důraz, který je na tuto problematiku kladen jak v teoretické sféře, tak v klinické praxi. Praktická část práce předkládá výsledky zúčastněného pozorování, jehož hlavním cílem je odhalit nejčastější příčinu rozpojení ventilačního okruhu. Předpokladem byl vysoký podíl četnosti výměn jednotlivých komponent okruhu, zejména pak pasivního výměníku tepla a vlhkosti, což potvrdily i výsledky výzkumného šetření. Dílčím cílem bylo vypozorovat hygienické postupy v péči o ventilační okruh, které nebyly doposud kompletně definovány. Neméně důležitou částí bylo stanovení podkladů pro vytvoření standardizovaných postupů a upozornění na nynější nedostatky. Tato diplomová práce pomohla odhalit další méně prozkoumané odvětví v prevenci VAP a poukazuje na důležitost sester, které v této problematice hrají významnou roli. I malá změna v postupu může mít...
|
|
|
Preoxygenace před odsáváním u pacientů na umělé plicní ventilaci
Čermáková, Martina ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Kravcová, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova 3. Lékařská fakulta Klinika anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV Autor: Bc. Čermáková Martina Vedoucí práce: Mgr. Šárka Línková, DiS Odborný konzultant: MUDr. Bohumil Bakalář Název práce: Preoxygenace před odsáváním u pacientů na umělé plicní ventilaci Odsávání z dolních cest dýchacích je standartním postupem při péči o pacienta na odděleních intenzivní péče. Tento proces je nezbytný k udržení čistých a průchodných dýchacích cest. Odsávání může vést k řadě poodsávacích komplikací například k asystolii, bradykardii/tachykardii, desaturaci a ke změně hodnot krevního tlaku. Preoxygenace před odsáváním z dolních cest dýchacích se jeví jako účinná metoda k předcházení výše popsaných komplikací. Dosavadní výzkumy uvádějí, že preoxygenace zabraňuje poklesu saturace. Tato informace nás přivedla k otázce, zda může preoxygenace ovlivňovat pozitivně i některé jiné fyziologické funkce. Z dostupné literatury vyplynulo, že hodnoty saturace byly ve studiích posuzovány pouze v rámci všech onemocnění, která vedla k použití umělé ventilace. Naším cílem bylo proto zjistit, která plicní onemocnění/postižení by mohla z preoxygenace profitovat a to prostřednictvím sledování bezprostředních poodsávacích komplikací (variabilita pulsu, kolísání středního tlaku krve a pokles hodnoty saturace v...
|
|
|
Postcovidové komplikace a role plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie v jejich zmírnění z pohledu sestry
Veselá, Nikola ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Koblížek, Vladimír (oponent)
Techniky plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie jsou důležitým prvkem terapie u pacientů s chronickým respiračním onemocněním. Během covidové pandemie však vyšlo najevo, že by tyto metody mohly mít pozitivní účinky i při léčbě dlouhotrvajících postcovidových příznaků. Tato diplomová práce proto stručně shrnuje přetrvávající symptomy způsobené onemocněním COVID-19, a dále se soustředí především na benefity plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie a správném provádění těchto technik na jednotkách intenzivní péče. Přestože jsou ve zdravotnických zařízeních s pacienty v největším kontaktu sestry, jejich znalosti a dovednosti jsou nedostačující a povědomí o této problematice často minimální. Hlavním cílem diplomové práce je tedy sumarizace technik plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie, popis výkonů a benefitů konkrétních metod, které může s pacienty, kromě fyzioterapeutů, provádět i ošetřovatelský personál. Tato role je nesmírně důležitá, protože právě sestry mohou zajistit potřebnou pravidelnost a cvičení, a tím zajistit, aby terapie přinesla očekávané pozitivní výsledky. Z toho důvodu byl vytvořen Manuál plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie pro ošetřovatelský personál. Obsahuje základní techniky, které lze využít jak u pacientů s postcovidovými obtížemi, ale také u...
|
|
|
Zkušenosti nemocných s intenzivní péčí
Štěpánová, Nikola ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Zýková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce řeší zkušenosti nemocných s intenzivní péčí. Pacienti si pojí s intenzivní péčí negativní i pozitivní zkušenosti. Připomínání si zkušeností, obzvláště těch negativních, je pro ně velmi citlivé a mnohdy nepříjemné téma. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti pacientů s poskytováním ošetřovatelské péče v prostředí intenzivní péče. Druhotným cílem bylo zjistit, jaké jsou rozdíly ve zkušenostech a prožitcích u pacientů s diagnózou covid-19 a bez ní. Tento kvalitativní fenomenologický výzkum probíhal jednofázově. Jako výzkumnou metodu jsme zde použili interpretativní fenomenologickou analýzu. Data jsme získávali pomocí polostrukturovaného rozhovoru s osmi vybranými pacienty. Výsledky ukazují, že sestry mají v prostředí intenzivní péče významnou roli. Pacienti, jak s diagnózou covid-19, tak i bez této diagnózy si z prostředí intenzivní péče odnáší pozitivní, ale taktéž i negativní zkušenosti. Negativní zkušenosti jsou většinou spojovány s poskytováním ošetřovatelské péče, s ošetřovatelskými činnostmi, s prostředím, s celkovým přístupem a chováním jednotlivých členů zdravotnického personálu. Pozitivní zkušenosti se většinou pojí s blízkostí sestry v prostředí intenzivní péče, s psychickou podporou ze strany personálu, s úrovní našeho zdravotnického systému a s...
|
|
|
Možnosti zapojení členů rodiny umírajícího do ošetřovatelské péče na oddělení intenzivní péče
Králová, Eliška ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Zýková, Ivana (oponent)
v ČJ Diplomová práce se zaobírá možnostmi, které by zlepšily zapojení rodinných příslušníků umírajícího do ošetřovatelské péče na oddělení intenzivní péče. Cílem práce bylo pomocí teoretické části seznámit s problematikou zapojení rodiny do ošetřovatelské péče v prostředí intenzivní medicíny, kdy se následující kapitoly v teoretické části odráží od zmíněného problému. Stěžejní je pro diplomovou práci kvantitativní výzkum, který pomocí dotazníkové šetření zaměřeného na nelékařské zdravotnické pracovníky v prostředí intenzivní medicíny, zjišťoval zkušenosti, dovednosti a znalosti respondentů se zapojováním rodiny do ošetřovatelské péče o umírajícího. Výsledkem je odhalení faktorů, které omezují rodinu v jejím zapojení do péče. Dále zjištění způsobů, jakými zdravotnický personál spolupracuje s rodinou, což se projevilo jako hlavní problém. Řešení práce shledává ve větší aktivitě zdravotnického personálu ohledně nabízení možností rodině o jejím zapojení do péče. Výzkum také přinesl vhodné ošetřovatelské činnosti pro zapojení rodinných příslušníků, jimiž jsou navozování intimního vztahu (doteky, hlazení, držení za ruku), četba, pouštění hudby, vyprávění, péče o pokožku (mazání, masírování), krmení a podávání tekutin. Činnosti byly zjišťovány ze subjektivního názoru respondentů.
|
host ::
RSS.