|
|
Rodičovská péče u krokodýlů s důrazem na akustickou komunikaci mezi rodičem a mláďaty
Míka, Milan ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Péče rodičů o potomstvo, zvaná také parentální péče, zahrnuje spoustu typů chování, který má za cíl zvýšit míru přežití potomků. Investice do tohoto chování je však v konfliktu mezi partnery, jelikož pro každého z rodičů by bylo výhodnější přenechat větší část parentální péče na tom druhém. Tím by snižoval náklady spojené s péčí a zároveň by zvyšoval svou úspěšnost přenosu genů díky potomkům. Tato bakalářská práce se v první části zabývá parentální péčí několika vybranými skupinami živočichů. Popisuje v těchto skupinách nejčastější formy rodičovské péče a prostřednictvím jednotlivých příkladů poukazuje na složitější či neobvyklé formy a typy tohoto reprodukčního chování. Příklady jsou vybrány s přihlédnutím na menší či větší podobnost s rodičovskou péčí u krokodýlů. V druhé části této práce se zaměřuji na řád Crocodylia, kde je rodičovská péče a akustická komunikace klíčovým prvkem reprodukčního chování a často na ní závisí životy krokodýlích mláďat. Poukazuji na podobnosti spojující krokodýly a jim nejpříbuznější ptáky (Aves). Důraz je kladen na analogii mezi krokodýly a ptáky a vlastním pozorováním navrhnutí na možnosti ancestrálního chování jak pro samotný řád Crocodylia, tak pro celou skupinu Archosauria. Výsledkem práce je tabulka se všemi popsanými druhy krokodýlů, jejich rodičovské chování a...
|
|
|
Morphometric disparity in European lineages of gobies (Gobiidae)
Bílá, Kristina Beatrix ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Hlaváči (Actinopterygii: Gobiiformes) jsou velmi pozoruhodnou skupinou ryb, nejen tím, že jsou druhově nejbohatším řádem kostnatých ryb (Teleostei), ale i tím, že dokázali kolonizovat nejrůznější typy prostředí. Díky tomu se u nich rozvinulo mnoho forem, lišících se svou morfologií. Cílem této práce bylo zjistit, zda u evropských evolučních linií hlaváčů díky opakované kolonizaci stejných typů mikrohabitatů došlo k vytvoření ekomorf, tj. zda je morfologie (tvar těla) ovlivněna nikou, a jakou roli hraje konvergentní evoluce v adaptaci na jednotlivé typy prostředí. K tomu jsem použila kvantifikaci a porovnání tvaru těla pomocí metod geometrické morfometrie. Výsledky této práce ukázaly, že u čtyř z šesti ekologických skupin studovaných hlaváčů došlo ke konvergentní evoluci a jejich tvar je ovlivněn prostředím, které obývají a jejich způsobem života, bez ohledu na příslušnost k linii a na fylogenetické vztahy. Konvergentní evoluce byla prokázána u hyperbentických, nektonických, mořských epibentických a sladkovodních epibentických druhů. Nebyla naopak prokázána u euryhalinních epibentických druhů, ani u kryptobentických druhů hlaváčů. Klíčová slova: geometrická morfometrie, konvergentní evoluce, adaptace, Gobiiformes
|
|
| |
|
|
Vnímání lidské disturbance kopytníky v přírodě a v zajetí
Šťastná, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Vztah kopytníků a lidí se vyvíjel od interakce predátora a kořisti po současnou domestikaci. Chování kopytníků v závislosti na lidské disturbanci se často liší. Cílem práce bylo porovnat reaktivitu na člověka u vybraných druhů v přírodě a lidské péči a vysledovat vzájemnou korelaci, mezi i vnitrodruhově. Práce ukazuje reakce na člověka u vybraných druhů kopytníků (osli, koně, sobi a kozy). Pro porovnání byly vybrány následující reakce: vigilance, "alert distance", útěková a vyhýbací vzdálenost. Bylo zjištěno, že mezi hlavní působící faktory patří předchozí zkušenost s lidmi, habituace, velikost skupiny či roční období. S velikostí skupiny se snižovala vigilance, což bylo dokázáno u oslů, sobů a koz. Chování kopytníků se lišilo v závislosti na ročním období podle dostupnosti zdrojů, přítomnosti mláďat ve stádě (vyšší vigilance) či období říje (nižší vigilance). V lidské péči docházelo u kopytníků méně k vyhýbání kontaktu s člověkem, pokud experimentátor byl známý. Z výzkumů vyplývá, že kopytníci v přírodě se člověku raději vyhýbají ve srovnání s kopytníky v lidské péči. Z vybraných kopytníků je dle zdrojů v přírodě i v lidské péči nejostražitější sob. Do budoucna by bylo zajímavé se v přírodě zaměřit na vnímání lidské disturbance v závislosti na dominanční hierarchii stáda a v lidské péči na...
|
|
|
Srovnávací analýza sexuálního a agonistického chování gekonů čeledi Eublepharidae
Rauner, Petr ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Pohlavní výběr je považován za hlavní selekční tlak ovlivňující velikost živočichů a tím i evoluci pohlavního dimorfismu ve velikosti těla (SSD). Gekoni čeledi Eublepharidae neboli gekončíci jsou monofyletickou skupinou vykazující výraznou variabilitu ve směru SSD. Lze mezi nimi tedy nalézt jak druhy s většími samci, tak i druhy s většími samicemi. Též se předpokládalo, že se jednotlivé druhy liší v přítomnosti samčích soubojů a komplexitě samčího prekopulačního chování. Právě tato rozmanitost ve výskytu či absenci výrazných prvků samčího chování se mohla v minulosti výrazně podílet na současné podobě SSD u gekončíků. Tato práce je zaměřena na odhalení souvislostí mezi směrem SSD a přítomností či nepřítomností vibrace ocasem během námluv a soubojů s ostatními samci. Za pomoci behaviorálního testování bylo zjištěno, že samčí souboje jsou přítomny u všech zkoumaných druhů, a to i u těch, u kterých se předpokládalo jejich vymizení. U některých druhů byl odhalen výrazný sezónní vliv na samčí agresi, který by mohl mít souvislost se směrem SSD. Výskyt vibrace během námluv byl potvrzen u druhů s oběma směry pohlavního dimorfismu. Přítomnost vibrace v průběhu námluv je u gekončíků pravděpodobně ancestrální a zanikla během evoluce skupiny celkem čtyřikrát nezávisle na sobě, a to opět u linií s oběma směry...
|
|
|
Faktory ovlivňující útěkovou vzdálenost u plazů a jejich porovnání s endotermními obratlovci
Fictumová, Tereza ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Útěkové chování je jedna z nejčastějších antipredačních strategií. Toto chování se intenzivně zkoumá u mnoha skupin živočichů. Ke kvantifikaci útěkového chování se využívá FID (=flight-initiation distance) neboli útěková vzdálenost. Jedná se o vzdálenost, kdy kořist začíná prchat před přibližujícím se predátorem. Zároveň tato veličina informuje o míře strachu živočichů. Faktory ovlivňující FID u plazů jsou: teplota, typ habitatu, dostupnost skrýší, potravní strategie, chování predátora apod. Porovnáním těchto faktorů se savci a ptáky jsem objevila několik odlišností. Hlavní roli zde hraje ektotermie versus endotermie živočichů. Dalším rozdílem je vliv rodičovské péče, varovného volání či groupingu u savců a ptáků. V případě faktorů jako jsou vliv predátora, dostupnost skrýší či typ habitatu se zřejmě jedná o obecné mechanismy a živočichové na ně reagují podobným či shodným způsobem.
|
|
|
Hormonální kontrola pohlavního dimorfismu ve velikosti těla obratlovců
Tureček, Adam ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Samci a samice jednoho druhu spolu sdílejí naprostou většinu genomu, často i společnou niku, ale jejich fenotyp se zpravidla výrazně liší. Největší rozdíl mezi pohlavími bývá dosažení rozdílné velikosti, které může být řízeno dimorfní sekrecí hormonů. Přestože se provedlo mnoho výzkumu na toto téma, stále postrádáme znalost, zda aspoň u obratlovců existuje v tomto směru jednotný, obecný proximátní mechanismus, či zda se jednotlivé druhy či linie značně liší v hormonální kontrole dimorfismu ve velikosti těla. Růst je ovlivněn celou řadou hormonů, které mohou vzájemně interagovat - například růstový hormon, somatomediny, hormony štítné žlázy a steroidní hormony. Nicméně experimentální studie naznačily, že ovlivněním hladin pohlavních steroidních hormonů můžeme vyvolat změnu pohlavního dimorfismu ve velikosti. Má práce se zaměřuje na shrnutí znalostí o hormonálním ovlivnění dimorfního růstu u obratlovců a rozebrat používané metodiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Evoluce mechanismu lovu u poikilotermních obratlovců a jeho souvislost s vizuálním vnímáním kořisti
Košinárová, Lucie ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Robovská, Pavla (oponent)
Mechanismus lovu a vizuální vnímání jsou oblastmi výzkumu spolu úzce spojenými, především u obojživelníků a plazů. Tato práce se dotýká několika témat, všech navazujících na schopnosti lovu u těchto zvířat. Vzorce chování při lovících pohybech byly zkoumány převážně u obojživelníků, často dohromady s reakcemi na různé vizuální stimuly. Prvním z cílů této práce bylo prozkoumat vzorce chování u žab a gekončíků nočních (Eublepharis macularius) v aréně a jejich podobnosti či rozdílnosti při lovu. Takové sekvence chování nejsou striktní a žádné ze zaznamenaných vzorců chování se nedalo nazvat univerzálním. Jenže ne všechno lovení kořisti probíhá vždy v klidném prostředí stálé arény, v přírodě může docházet k nejrůznějším změnám podmínek a stálosti terénu. Zvířata se musí někdy vyrovnávat s pasivními pohyby, které dokáží kompenzovat hlavou či očima pro zabránění degradace obrazu na sítnici. Schopnost takového vyrovnávání může ovlivňovat jejich schopnosti lovu, a proto se další část této práce zabývala vlivem kompenzačních dovedností na lov u žab při periodickém pohybu jejich podkladu, který jejich chování doopravdy ovlivnil a zpomalil celé ulovení. U žab má na lov rovněž vliv jejich dovednost lapit kořist za pomocí jazyka; někdy na dlouhé vzdálenosti a někdy na kratší. Jazykové elongace u žab jsou...
|
|
|
Schopnost self-assessmentu a mutual-assessmentu u šupinatých plazů
Čekal, Jakub ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Agonistické interakce v říši zvířat s sebou mohou přinášet různé ztráty (snížení fitness, zvýšený risk predace atd.). Za účelem jejich omezení souboj zpravidla končí ústupem jednoho ze zvířat. Stane se tak po vyhodnocení potenciálních zisků a ztrát v procesu zvaném "assessment". Ten je umožněn různými morfologickými a behaviorálními adaptacemi, které se u mnoha druhů vyvinuli k demonstraci jejich efektivity v boji. Podle informací, které zvířata berou v potaz jej lze rozdělit na self-assessment a mutual-assessment. Při self-assessmentu zvíře jedná pouze na základě znalostí o své zdatnosti a ziscích plynoucích z vyhraného souboje. Během mutual-assessmentu zvířata navíc odhadují zdatnost svého oponenta a podle rozdílu mezi nimi souboj buď eskalují, anebo ustoupí. Má práce se zabývala touto problematikou v rámci řádu šupinatých plazů. U několika vybraných čeledí Squamat byl charakterizovaných typ jejich assessmentu. Zároveň byly vyhodnoceny nejrelevantnější znaky sloužící k určení vítěze a představeny behaviorální modely, jenž assessment popisují. Z použitých literárních zdrojů vyplývá, že nejspolehlivějším prediktorem vítězství těchto čeledí jsou tělesné proporce a převládá u nich mutual-assessment. Klíčová slova: assessment, RHP, agrese, agonistické interakce, Squamata, ritualizace, teorie her
|
|
|
Ecological Effects of Climate Change on Snakes
Veverková, Barbora ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Klimatické změny momentálně představují jednu z největších hrozeb, se kterými se živočišné druhy musí potýkat. Zvyšující se teploty ohrožují spoustu populací po celém světě. Ektotermní živočichové by mohli díky své ekologii, která je dělá závislými na okolní teplotě, patřit mezi organismy nejvíce ohrožené klimatickými změnami. Hadi se jako ektotermní živočichové pravděpodobně budou muset přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám, nebo vyhynou. Aby hadi unikli vzrůstajícím teplotám a klesajícím srážkám, mohou se přesunout do míst s vhodnějšími klimatickými podmínkami. Hadi však mají omezenou schopnost disperze, což by mohlo vést k redukci areálu výskytu a u některých populací až k extinkci. Klimatické změny také s největší pravděpodobností ovlivní kondici a chování hadů. Zvýšená teplota může ovlivnit dobu inkubace a embryonální vývoj. Hlavně u vejcorodých druhů pak mohou změny v embryonálním vývoji a zkrácení doby inkubace způsobit různé malformace. Tyto malformace mohou v závislosti na jejich závažnosti negativně ovlivnit fitness jedince. Některé druhy hadů mohou však využít klimatické změny ve svůj prospěch. Zvýšená teplota prostředí dovoluje hadům být více či déle aktivní a v některých případech dokonce zkrátit dobu hibernace. Hadi dokážou při vyšších teplotách také lépe uniknout predátorům....
|
host ::
RSS.