Název:
Morální hazard humanitární intervence: Případová studie Kosovo
Překlad názvu:
Moral Hazard of Humanitarian Intervention: Case Study Kosovo
Autoři:
Kodrazi, Suzan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Pelikán, Jan (oponent) ; Vávra, Přemysl (oponent) Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2010
Jazyk:
slo
Nakladatel: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstrakt: [slo][cze][eng] Hlavní ambicí této disertační práce je pokus o interdisciplinární aplikaci konceptu morálního hazardu primárně využívaného v ekonomické teorii na kontext dynamiky průběhu vnitrostátních konfliktů s prvkem mezinárodní intervence. Východiskovým teoretickým rámcem práce je koncept morálního hazardu humanitární intervence Alana Kupermana, který upozornil na to, že nově vznikající norma humanitární intervence může vyvolávat inegativní důsledky. Podpůrnou argumentaci své hypotézy Kuperman založil na tom, že jestli přítomnost pojištění vyvolává dostatečný podnět k tomu, aby pojištění modifikovali své konání až do té míry, že sechovají riskantněji, protože jsou proti následkům svých činů chránění pojistkou, povstalci můžou optimalizovat svéchování stejně. V současnosti transfer morálního hazardu na podmínky intervencí s ohledem na rozdíly v těchto sférách komplikuje několikpřekážek. Tato práce se koncentruje na redukcitřechhlavních identifikovaných nedostatků konceptu, které adresuje prostřednictvím třech hlavních výzkumných otázek a hypotéz. Cílem tohoto přístupu je zkoumat limity využití a vytvořitprostor pro rozvoj a posun konceptu morálního hazardu humanitární intervence pro budoucívýzkum problematiky. (1) Jaký je interpretační potenciál, přidaná hodnota a limity aplikace ekonomické teorie morálního hazardu na kontext humanitární intervence z teoretického hlediska? Hypotéza č.1:Koncept morálního hazardu představuje efektivní nástroj zkoumání humanitární intervence. (2) Jaká je schopnost kauzálního mechanizmu hlavní Kupermanové hypotézy na všeobecné rovinězkoumání vysvětlit, proč v některých případech dochází k eskalaci konfliktu i v případě veřejných hrozeb intervence (tzv. equilibrium)? Hypotéza č.2:Hrozba intervence vyvolá eskalaci vnitrostátního konfliktu. (3) Do jaké míry koresponduje Kupermanova hypotéza modifikovaná na případ konfliktu v Kosově se skutečným vývojem? Hypotéza č.3:Hrozba intervence NATO/USA vyvolala eskalaci konfliktu v Kosově.Hlavnou ambíciou tejto dizertačnej práce je pokus o interdisciplinárnu aplikáciu konceptu morálneho hazardu primárne využívaného v ekonomickej teórii na kontext dynamiky priebehu vnútroštátnych konfliktov s prvkom medzinárodnej intervencie. Východiskovým teoretickým rámcom práce je koncept morálneho hazardu humanitárnej intervencie Alana Kupermana, ktorý upozornil na to, že novovznikajúca norma humanitárnej intervencie môže vyvolávať aj negatívne dôsledky. Podpornú argumentáciu svojej hypotézy Kuperman založil na tom, že ak prítomnosť poistenia vyvoláva dostatočný podnet k tomu, aby poistení modifikovali svoje konanie až do tej miery, že sa správajú riskantnejšie, pretože sú proti následkom svojich činov chránení poistkou, povstalci môžu optimalizovať svoje správanie rovnako. V súčasnosti transfer morálneho hazardu na podmienky intervencií s ohľadom na rozdiely v týchto sférach komplikuje niekoľko prekážok. Táto práca sa koncentruje na redukciu troch hlavných identifikovaných nedostatkov konceptu, ktoré adresuje prostredníctvom troch hlavných výskumných otázok a hypotéz. Cieľom tohto prístupu je skúmať limity využitia a vytvoriť priestor pre rozvoj a posun konceptu morálneho hazardu humanitárnej intervencie pre budúci výskum problematiky. (1) Aký je interpretačný potenciál, pridaná hodnota a limity aplikácie ekonomickej teórie morálneho hazardu na kontext humanitárnej intervencie z teoretického hľadiska? Hypotéza č.1: Koncept morálneho hazardu predstavuje efektívny nástroj skúmania humanitárnej intervencie. (2) Aká je schopnosť kauzálneho mechanizmu hlavnej Kupermanovej hypotézy na všeobecnej rovine skúmania vysvetliť, prečo v niektorých prípadoch dochádza k eskalácii konfliktu aj v prípade verejných hrozieb intervencie (tzv. equilibrium)? Hypotéza č.2: Hrozba intervencie vyvolá eskaláciu vnútroštátneho konfliktu. (3) Do akej miery korešponduje Kupermanova hypotéza modifikovaná na prípad konfliktu v Kosove so skutočným vývojom? Hypotéza č.3: Hrozba intervencie NATO/USA vyvolala eskaláciu konfliktu v Kosove.The main ambition of this doctoral thesis is to contribute to the development of interdisciplinary application of the concept of moral hazard developedin economic and insurance theory to the context of the inter-state conflicts with potential international intervention. The basic theoretical framework used in the thesis is derived from the concept of moral hazard of humanitarian intervention by Alan Kuperman who claims that the newly established norm of humanitarian intervention may well have unintended negative consequences. Kuperman argues that if the mere existence of insurance creates sufficient incentive for the insured to modify their behavior to the extent that they engage in the riskier behavior due to the fact that they are insured against the consequences of their actions, the rebels may well optimize their behavior in the same way. Currently, the transfer of the moral hazard theory to the context of interventions is hindered by a number of existing obstacles stemming from the differences in these areas. This thesis concentrates on reduction of three main identified drawbacks and addresses them by formulating three main research questions and derived hypothesis. The aim of this approach is to examine the limits of application and create the space for development of the concept of moral hazard of humanitarian intervention in the future research. (1) What is the interpretation potential, value added and limits of application of economic theory of moral hazard to the context of humanitarian intervention from the theoretical perspective? Hypothesis 1:The concept of moral hazard represents an efficienttool for evaluation of humanitarian intervention. (2) What is the potential of causal mechanism established by the Kuperman´s hypothesis to explain the reasons why in certain cases the state decides to escalate the inter-state conflict despite the public threats of intervention at a general level of research? Hypothesis 2: The threat of intervention causes the escalation of the inter-state conflict. (3) To what extent does Kuperman´s hypothesis modified to the conflict in Kosovo correspond with the actual state of affairs and their development? Hypothesis 3: The threat of intervention NATO/USA caused the escalation of conflict in Kosovo.
Klíčová slova:
humanitárna intervencia; Kosovo; Kuperman; mechanizmus rozhodovania; morálny hazard; paradoxné equilibrium; decision making mechanism; humanitarian intervention; Kosovo; Kuperman; moral hazard; paradox equilibrium
Instituce: Vysoká škola ekonomická v Praze
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dostupné v digitálním repozitáři VŠE. Původní záznam: http://www.vse.cz/vskp/eid/53259