2025-12-13
00:14 |
Možnosti podpory žáka, který se vyrovnává se ztrátou blízké osoby - reflexe tématu ve výchovném poradenství
ŠOCHOVÁ, Kateřina
Závěrečná práce se soustředí na možnosti, které má výchovný poradce a další pedagogové, aby podpořili žáka vyrovnávajícího s úmrtím blízkého člověka. Teoretické část představí základní poznatky o vývoji porozumění smrti a specifikách dětského truchlení. Dále představí základní problematiku výchovného poradenství a poradny, s nimiž může výchovný poradce spolupracovat. Pozornost bude věnována i základním možnostem, jak truchlící děti podpořit. Praktická část představí autorčin kvalitativní výzkum, ve kterém bude prostřednictvím rozhovorů mapovat zkušenosti výchovných poradců a pedagogů, kteří se ve svém profesním životě věnovali dětem, jejichž blízký člověk zemřel.
Detailed record
|
2025-12-13
00:14 |
Motivace výchovných poradců k dalšímu vzdělávání
TRACHTOVÁ, Kristýna
Výchovní poradci hrají klíčovou roli ve vzdělávacím procesu žáků, proto je důležité, aby byli připraveni na nové výzvy. Další vzdělávání umožňuje pedagogům rozvíjet své schopnosti, získávat aktuální informace a lépe podporovat své svěřence. Tato práce analyzuje motivaci pedagogů - výchovných pracovníků k výkonu profese a jejich angažovanost v dalším vzdělávání.
Detailed record
|
2025-12-13
00:14 |
Spolupráce výchovného poradce a školního speciální pedagoga na základní škole
KRAMAROVIČOVÁ, Martina
Cílem závěrečné práce je představit spolupráci výchovného poradce a školního speciálního pedagoga na základní škole. Teoretická část bude opřena o klíčové pojmy, jako je výchovný poradce, školní speciální pedagog, školní a školské poradenské pracoviště. Praktická část na základě rozhovorů s výchovnými poradci a školními speciální pedagogy přiblíží, jak funguje spolupráce a rozdělení činností těchto dvou pracovníků na škole.
Detailed record
|
2025-12-13
00:14 |
Vhodně nastavená podpůrná opatření u žáků s ADHD na druhém stupni ZŠ
PLOCOVÁ, Alena
Práce se věnuje tématu žáků s ADHD a jejich podpoře ve vzdělávacím procesu. V úvodních kapitolách je definován samotný pojem ADHD, popsány jeho projevy u školních dětí a nastíněny možnosti diagnostiky. Následuje přehled legislativních opatření, která se týkají vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a role školských poradenských zařízení. Stěžejní část práce je zaměřena na jednotlivé stupně podpory a využívaná opatření u žáků s ADHD. V praktické části jsou představeny cíle a výzkumné otázky, metodika výzkumu a zjištěné výsledky, které jsou následně analyzovány v rámci diskuze.
Detailed record
|
2025-12-13
00:14 |
Karierní poradenství pro žáky základních škol s LMP
BOUCHNEROVÁ, Jindřiška
Práce je zaměřená na objasnění specifik karierního poradenství pro žáky s LMP. Praktická část pracuje s analýzou rozhovorů s vycházejícími žáky a jich třídními učiteli a zjištěné informace využívá k nastavení vhodných nástrojů pro dobou praxi kariérních poradců, pracujících s žáky s tímto typem postižení.
Detailed record
|
2025-12-13
00:14 |
Karierové poradenství na I. stupni ZŠ
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Závěrečná práce se bude zabývat možnostmi uplatnění karierového poradenství na 1. stupni ZŠ. V teoretické části se bude autorka zabývat základními pojmy spojenými se zvolenou tématikou. Zaměří se především na pojem karierové poradenství a jeho popisem. V praktické části závěrečné práce navrhne několik příkladů dobré praxe (metod) s popisem a možnostmi uplatnění na I. stupni ZŠ. Zároveň proběhne reflexe od učitelů, jak tyto příklady dobré praxe v podobě metodických listů přijímají. Jedním z cílů bude, aby se učitelé zamysleli nad tím, jaké metody jim nejvíce vyhovují a proč. Výzkumný design bude kvalitativní, a to za pomoci strukturovaných rozhovorů u učitelů.
Detailed record
|
2025-12-13
00:14 |
Strategie náboru žáků na SOU z pohledu kariérového poradenství
HRABOVSKÝ, Petr
Závěrečná práce bude rozdělena klasicky na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se student zacílí na problematiku karierového poradenství na střední odborné škole. V praktické části se autor zaměří na možnosti kariérového poradce při náboru žáků na SOU. Věnovat se bude strategiím, které souvisí s náborem žáků z pohledu kariérového poradce. V praktické části závěrečné práce autor provede výzkumné šetření u žáků 1. ročníku na SOU. Výzkumný design bude čerpat z kvalitativních výzkumných metod.
Detailed record
|
2025-12-13
00:14 |
Podpora žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí na 2. stupni základní školy ve třídách pro žáky s mentálním postižením
JŮZOVÁ, Miroslava
Tato závěrečná práce se zabývá tématem podpora žáků pocházejících ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, kteří jsou vzděláváni na 2. stupni základní školy ve třídách zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením. V teoretické části jsou definovány klíčové pojmy jako socioekonomické a sociokulturní znevýhodnění, dále je popsán vzdělávací systém včetně specifik základní školy zřizované dle § 16 školského zákona č. 561/2004 Sb., která zahrnuje třídy pro žáky s mentálním postižením. Praktická část práce je realizována kvalitativní metodou prostřednictvím tří případových studií, které podrobně analyzují vzdělávací dráhu, rodinné zázemí a potřeby konkrétních žáků. Na základě získaných dat jsou navržena cílená podpůrná a intervenční opatření, která byla následně aplikována v pedagogické praxi a evaluována z hlediska jejich účinnosti. Cílem je popsat specifika vybraných žáků a jejich rodin, navrhnout a vyhodnotit podpůrná opatření.
Detailed record
|
2025-12-13
00:14 |
Spolupráce učitele se školním poradenským pracovištěm
FILSAKOVÁ, Lucie
Cílem závěrečné práce je představit spolupráci učitelů s pracovníky školního poradenského pracoviště, a to na základě realizovaných rozhovorů. Teoretická část se bude od tohoto tématu odvíjet, bude se věnovat klíčovým pojmům, jako je výchovný poradce, metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog, sociální pedagog, kariérový poradce. Praktická část bude zaměřena na činnosti jednotlivých pracovníků, na problémy, které nejčastěji řeší a na to, jak se jejich činnost mění a jak spolupracují, a to na základě realizovaných rozhovorů.
Detailed record
|
2025-12-13
00:14 |
Profesní zrání studentů učitelství
HOŘEJŠOVÁ, Petra
Disertační práce se věnuje tématu reflexe a sebereflexe v pregraduální přípravě studentů učitelství. Součástí je také zaměření na koncept zpětné vazby, který je s reflexí a sebereflexí úzce propojen. Dlouhodobě je na reflexi ve výuce kladen velký důraz a je považována za prostředek propojující teorii a praxi. Zároveň představuje klíčový prvek procesu učení se ze zkušenosti a schopnost reflexe je důležitou podmínkou profesního i osobního rozvoje. Hlavním cílem práce je zmapovat a popsat, jakým způsobem se rozvíjí u studentů učitelství jejich schopnost reflexe, sebereflexe a práce se zpětnou vazbou. Další výzkumné otázky zjišťují, jaké způsoby podpory reflexe využívají vzdělavatelé studentů učitelství při své práci se studenty a jak jednotliví aktéři vzdělávání, způsob podpory a proces reflexe vnímají a hodnotí. Teoretická část práce pojednává o pregraduální přípravě studentů učitelství, ukazuje složitost konceptu reflexe a podrobněji se věnuje souvisejícím tématům z pedagogického a psychologického hlediska. Dále se zaměřuje na zpětnou vazbu, která je klíčovým nástrojem (sebe)reflexe a významná pro rozvoj efektivního učení. Praktická část práce popisuje metodologii a výzkumná zjištění. Výzkum byl realizován v letech 2021-2024 na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde autorka působí zároveň jako vzdělavatelka studentů učitelství. Tato pozice jí v průběhu let umožnila navázat úzký kontakt s respondenty výzkumu. Výzkumný soubor byl zvolen metodou příležitostného výběru z řad studentů učitelství 2. stupně ZŠ a metodou záměrného výběru z řad jejich vzdělavatelů. Vzhledem k zaměření tématu práce byl zvolen design-based research (DBR), do češtiny překládaný jako konstrukční výzkum, který je užitečný zejména u hledání řešení komplexních problémů v pedagogické praxi. DBR umožňuje zaujmout holistický přístup a propojit teoretické poznatky s pedagogickou praxí. Využívá cyklický výzkumný proces, během kterého se obvykle střídá několik iterací. V průběhu čtyř realizačních fází výzkumu byly vedeny rozhovory s osmi vzdělavateli studentů učitelství a se studenty byly realizovány programy A, B a C, kde měli možnost absolvovat seminář Mentorská podpora univerzitního studia, semináře Osobnostně sociálního rozvoje a část seminářů zaměřených na reflexi v rámci předmětu Aplikovaná psychologie. Co se týče hlavního cíle této práce, ukazuje se, že koncept reflexe je pro vzdělavatele i studenty obtížně uchopitelný a možná svou komplexností i celkově složitý pro plné pochopení. Z analýzy rozhovorů se vzdělavateli vyplynulo, že do práce s reflexí se studenty vstupuje řada faktorů, které podle nich úspěšnou reflexi znemožňují. Jedná se o osobnostní faktory studentů, skupinové faktory a systémové faktory, které jsou v diskusi podrobněji popsány. Výsledky dále ukázaly, že vzdělavatelé během své výuky využívají nejčastěji skupinovou reflexi, kde považují návodné otázky za klíčové a jimiž podněcují studenty k diskusi. Zároveň hledají nové kreativní způsoby, kterými by reflexi podpořili. Jedním ze způsobů se ukazuje i vrstevnická skupinová reflexe s využitím modelu ALACT. V případě individuální reflexe využívají zejména písemné (sebe)reflexe. Práci s reflexí vnímají vzdělavatelé jako náročnou i vzhledem k již zmíněným faktorům, které tuto práci znesnadňují. Shodně se studenty také vnímají a uvádějí, že jsou studenti během studia nadměrnými požadavky na reflexi zahlceni, což zvyšuje jejich odpor k reflexi. V závěru práce jsou výsledná zjištění diskutována, popsány limity výzkumu a uvedená možná doporučení pro praxi.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
