|
Podpora rozvoje zdraví mentálně postižených pomocí intervenčního pohybového programu (Český Krumlov)\\
HROMADOVÁ, Lenka
V diplomové práci jsem se zabývala problematikou lidí s handicapem a zařazením intervenčního pohybového programu do týdenního režimu po dobu pěti měsíců. Výzkumné šetření probíhalo na Základní škole speciální v Českém Krumlově. Anamnestické údaje mi poskytla kompetentní pracovnice školního ústavu. Pomocí standardizovaných motorických testů jsem provedla otestování cvičenců. Byly stanoveny dvě hypotézy, poukazující na oblast motorické a sociální kompetence. Program, jež jsem aplikovala, byl vytvořen na podporu rozvoje pohybových schopností a dovedností žáků s mentálním postižením. Zahrnoval jednoduchá pohybová cvičení, jógu s prvky relaxace a psychomotorické hry. Vliv programu byl zjišťován dvojím měřením (vstupním a výstupním), veškerá získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena.\\
|
|
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu na Vysočině
Veselá, Markéta ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vondráková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou udržitelného rozvoje cestovního ruchu na regionální úrovni, pro zpracování problematiky byl zvolen Kraj Vysočina. Pro zhodnocení udržitelnosti jeho rozvoje je zkoumán potenciál turismu destinace v jeho jednotlivých oblastech včetně klíčových produktů, které jsou podrobeny srovnání s doporučeními obecně uznávaných organizací cestovního ruchu. Práce zahrnuje také srovnání se zkušenostmi z oblasti turismu z dalších krajů České republiky. Kraj Vysočina vykazuje v oblasti cestovního ruchu vhodné výchozí předpoklady pro jeho udržitelný rozvoj, a to především z hlediska nabídky těchto produktů, která zahrnuje jak produkty šetrné k životnímu prostředí, tak kulturní atraktivity přispívající k osobnímu rozvoji jedinců, respektující lidská práva a podporující vzájemnou toleranci rozdílů mezi kulturami a jejich různorodosti. Jako problémová se však jeví prostorová nevyváženost jeho rozvoje v rámci kraje, způsobená především koncentrací turistických atraktivit do konkrétních destinací a nízká místní iniciativa v naopak méně atraktivních oblastech. Pro tyto nedostatky práce navrhuje řešení, na základě analýzy se jako vhodné nástroje jeví geocaching, pořádání kulturních událostí, podpora vzniku místních destinačních kanceláří v kraji, podpora cykloturistiky a zakládání vysoce navštěvovaných turistických cílů.
|
|
Perspektivy rozvoje cestovního ruchu na Kanárských ostrovech (se zaměřením na ostrov Gran Canaria)
Pazderová, Monika ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Havlíčková, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem a jeho perspektivami rozvoje na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově Gran Canaria. Cílem této práce je zhodnocení současné situace cestovního ruchu v destinaci, posouzení perspektiv jeho dalšího rozvoje a vyhodnocení strategických plánů s návrhy konkrétních řešení směřujících ke zvýšení konkurenceschopnosti destinace. Teoretická část se zaměřuje na vymezení pojmů cestovního ruchu, destinace cestovního ruchu a dále je zde popsán vznik a vývoj cestovního ruchu Kanárských ostrovů až po současnost. Praktická část je cílena na ostrov Gran Canaria, je na něj aplikován model životního cyklu destinace, jsou tu vyhodnocené atraktivity a infrastruktura destinace. Stěžejní metodou praktické části je SWOT analýza, v níž jsou rozebrány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby ostrova Gran Canaria v oblasti cestovního ruchu. V závěrečné kapitole jsou navržena a doporučena konkrétní řešení na základě strategických plánů, které byly zhotoveny kanárskými institucemi cestovního ruchu.
|
|
Systém pro podporu činnosti klubu orientačního běhu
Buk, Jindřich ; Vojíř, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenák, Vilém (oponent)
V současnosti se stále více procesů a oblastí života dočkává IT podpory. Často se jedná o využití internetu pro zrychlení nebo zjednodušení existujících procesů. Mimo to je zde velká oblast sociálních sítí, které lze využít i jinak, než jen k navazování a utužování přátelství. Bakalářská práce se zabývá možností využití webových technologií pro podporu chodu klubu a jeho následného rozvoje. Přitom oddíl má potenciál jak zjednodušit a zautomatizovat mnohé procesy, kterými se dříve musel někdo osobně zabývat, tak využívat sociální sítě pro vlastní rozvoj a propagaci. Cílem práce je nejprve zjistit, jaké oblasti chodu oddílu je vhodné podpořit nějakým informačním systémem. Dalším cílem je zjištění, jak to řeší ostatní oddíly. Posledním cílem je navržení a vytvoření konkrétní aplikace. První dva cíle jsou řešeny pomocí dotazníkového šetření mezi vedoucími velkých českých oddílů. Právě ve velkých oddílech má využití automatizace a zjednodušení existujících procesů největší potenciál. Návrh konkrétní aplikace poté vychází z dotazníkového šetření a zkušeností autora práce. Navržená aplikace přitom obsluhuje již existující procesy v chodu klubu a přidává k tomu mnohé prvky ze sociálních sítí.
|
|
Místní akční skupiny jako cesta rozvoje venkova Jihočeského kraje
NOVÁK, Tomáš
Cílem bakalářské práce je zhodnocení fungování místních akčních skupin v celém Jihočeském kraji a potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda místní akční skupiny mohou účelně rozvíjet jihočeský venkov, a to na základě odpovídajícího zkoumání dosavadní činnosti těchto společností a predikce budoucího stavu v novém programovacím období. V teoretické části bude definován pojem venkova a stručně toto území vymezeno v intencích Jihočeského kraje. Dále bude obsahovat definici místních akčních skupin i metody LEADER. V praktické části bude podrobně doložen přínos místních akčních skupin k rozvoji Jihočeského kraje, stručně objasněn systém hodnocení MAS, na základě dotazníkového šetření nastíněna možnost budoucího zacílení fungování MAS a dále také predikována činnost místních akčních skupin v nadcházejícím programovém období.
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.
|
| |
| |
|
Potenciál udržitelného rozvoje obce
Uhlíková, Ivana ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou strategie udržitelného rozvoje
se zaměřením na environmentální pilíř a následné hodnocení implementace environmentální udržitelnosti ve městě Kladně. Cílem bylo zhodnotit aktivní
i perspektivní environmentální politiku tohoto města.
V teoretické části jsou popsány jednotlivé zákony, dokumenty a nástroje týkající se environmentální politiky a udržitelného rozvoje. Práce popisuje zájmové území, jeho historický vývoj, demografii, životní prostředí, sociální oblast a kulturu.
Na konkrétních příkladech je poté doporučeno, jak by environmentální
management města Kladna mohl postupovat. Navržená doporučení jsou výsledkem analýzy všech zjištěných dostupných informací a zahrnují také potřeby a požadavky obyvatel města. Důležitá je aktualizace Strategie environmentální politiky a uvedení aktivit ze Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno do praxe. Zlepšení veřejné služby a komunitní soudržnost. Vytvoření školních fór na základních školách.
Závěrečná část obsahuje výsledky terénního šetření. Při tom byly rozdány
a sesbírány dotazníky v kombinaci s řízenými rozhovory.
|
host ::
